Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

42 C 35/2022

č. j. 42 C 35/2022-122

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-11 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2023:42.C.35.2022.3

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících JUDr. Jitky Kománkové a JUDr. Šárky Maškové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti skončení pracovního poměru výpovědí

I. Z amítá se žaloba s návrhem na určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je neplatná.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 30 492 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal, aby soud určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalovaným žalobci (dále jen předmětná výpověď) podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen ZP) je neplatná. Žalobce poukazoval na skutečnost, že řádně pracoval u žalovaného na pozici [anonymizována tři slova] s náplní práce [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] s místem výkonu v České republice na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne [datum] do doby, kdy žalovaný dne [datum] předložil žalobci dohodu o rozvázání pracovního poměru a posléze výpověď pro nadbytečnost, což bylo pro žalobce překvapivé. Žalovaný tak zrušil pracovní místo žalobce, čímž se stal žalobce nadbytečným. Vzhledem k tomu, že žalobce na dohodu nepřistoupil, předal mu dne [datum] žalovaný výpověď ze dne [datum] pro nadbytečnost. Žalobce dne [datum] trval na dalším zaměstnání. Jako důvod ukončení spolupráce uvedl žalovaný skutečnost, že vinou žalobce se rozhodla jedna z podřízených žalobce opustit jeho tým. V období od [datum] do [datum] nebyl žalobce ani nikdo jiný informován o přijetí organizační změny u žalovaného týkající se žalobce. Žalobce má zato, že před podáním výpovědi neproběhlo žádné rozhodnutí o organizační změně ani s ním žalobce nebyl seznámen. Dále má zato, že důvod výpovědi není dostatečně konkretizován, pokud je ve výpovědi důvod specifikován pouze tak, že je uvedeno„ na základě rozhodnutí vedení společnosti o zrušení Vaší pozice s ohledem na restrukturalizaci činností u zaměstnavatele“. Podle žalobce rozhodnutí o organizační změně nebylo skutečně přijato, výpověď ani dohoda ani email ze dne [datum] na ně neodkazují. Ze shora uvedených důvodů tak žalobce považuje předmětnou výpověď za neplatnou.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že výpověď danou žalobci považuje za platnou a oprávněnou po formální i materiální stránce. Žalovaným byly splněny veškeré předpoklady pro výpověď z důvodu nadbytečnosti, kdy žalovaný dne [datum] provedl organizační změnu v divizi a zrušil pozici žalobce, o čemž žalobce osobně informoval dne [datum] na osobní schůzce jednatel [jméno], přičemž důvod výpovědi je v ní dostatečně specifikován. Dne [datum] bylo na žalobci, aby se rozhodl mezi podaným návrhem dohody nebo výpovědí, žalobce si ponechal čas na rozhodnutí do [datum], kdy navrhovanou dohodu odmítl a odmítl převzít i výpověď. Rozhodnutí o organizační změně bylo přijato kompetentní osobou, tedy statutárním orgánem žalovaného a tímto rozhodnutím se žalobce stal ve své zaměstnanecké pozici nadbytečný. Žalovaný dne [datum] informoval všechny zaměstnance o této organizační změně hromadným emailem.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu na pozici [anonymizována tři slova] s náplní práce vedení [anonymizována tři slova] [anonymizováno] s místem výkonu v České republice na dobu neurčitou. (prokázáno citovanou pracovní smlouvou, výpisem z obchodního rejstříku žalovaného)

5. Dne [datum] předložil žalovaný žalobci návrh dohody o rozvázání pracovního poměru„ pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn“ a současně také výpověď z uzavřeného pracovního poměru podle § 52 písm. c) ZP pro nadbytečnost s odůvodněním, že z důvodu, že„ na základě rozhodnutí vedení společnosti o zrušení Vaší pozice s ohledem na restrukturalizaci činností u zaměstnavatele“. Výpověď byla předána žalobci osobně dne [datum] jednatelem [jméno] s tím, že ji odmítl převzít a vzal si čas na rozmyšlenou do [datum], kdy odmítl navrženou dohodu a převzetí výpovědi. Výpověď byla zaslána žalobci také dne [datum] poštou, dne [datum] také zaslána do datové schránky žalobce. (prokázáno citovaným návrhem dohody a výpovědi, výslechem žalobce a jednatele [jméno], výpisem detailních informací k zásilkám, detailem odeslané datové zprávy a podacím lístkem)

6. Dne [datum] sdělil jednatel [jméno] žalobci, že z důvodu jistoty zasílá žalovaný žalobci předmětnou výpověď také poštou a do datové schránky. Žalobce považoval výpověď za neplatnou a dopisem ze dne [datum] sdělil žalovanému, že trvá na svém další zaměstnávání. (prokázáno citovanými dopisy)

7. Žalovaný rozhodl dne [datum] o organizační změně s ohledem na požadavek mateřské společnosti na optimalizaci vnitřních procesů a restrukturalizaci činností společnosti, vydaným doporučením k dlouhodobému strategickému směřování [anonymizována čtyři slova] nastavených na schůzce [anonymizována tři slova] dne [datum] a vzhledem k neuspokojivým výsledkům této obchodní divize v aktuálním fiskálním roce, změna spočívá mimo jiné ve zrušení pozice žalobce a stávající obchodní tým přejde pod přímé vedení jednatele, čímž dojde k reorganizaci a změně organizační struktury. (prokázáno citovanou org. změnou)

8. Od [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti. (prokázáno informací o vzniku dočasné pracovní neschopnosti)

9. Dne [datum] byla žalobci vyplacena mzda za listopad 2021 a trojnásobek odstupného v celkové výši 383 703 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba], výplatní páskou žalobce)

10. Dne [datum] informoval jednatel [jméno] emailem ostatní zaměstnance ohledně vzniklé organizační změny týkající se žalobce, dne [datum] zaslal žalovaný email dalším zahraničním spolupracovníkům s informací o odchodu žalobce od společnosti, kde uvádí, že organizační změna byla oficiálně oznámena dne [datum] (prokázáno citovanými emaily)

11. Jednatel žalovaného [jméno] při svém výslechu uvedl, že dne [datum] proběhla v odpoledních hodinách v kanceláři firmy schůzka se žalobcem, po skončení business review, schůzku inicioval žalobce, chtěl řešit změny v týmu ohledně své zaměstnankyně, byl u toho pouze jednatel a žalobce, nikdo jiný. Nedařilo se realizovat ve firmě nějaké změny, proto sdělil jednatel žalobci, že si tým vezme pod sebe, že jeho pozice zanikne, nabídl mu dohodu a výpověď se stejnými důvody, přičemž dohoda byla pro něj finančně výhodnější, převzetí výpovědi žalobce nepotvrdil. Vadily mu odstavce o mlčenlivosti, požádal jednatele, aby si to mohl prostudovat do pondělí [číslo], jednatel mu nabídl i možnost provedení finanční modelace obou možností. Jednatel byl rozhodnutý předtím, ale vzhledem k tomu, že probíhaly nějaké meetingy a business review, tak s tím rozhodnutím čekal. Když zjistil, že žalobce chce dělat organizační kroky, tak v tuto chvíli bylo na čase mu tuto informaci sdělit. Již dne [datum] proběhla schůzka skupiny, s rakouským vedením a dohodli se na ukončení pracovního poměru žalobce, koncem srpna sepsali organizační změnu, kterou připravovali právníci, takovou změnu jednatel společnosti může provést sám. S tímto dokumentem jednatel žalobce neseznamoval, ani s datem jeho účinnosti, ale s tou organizační změnou jako takovou ano. Dokument měl jednatel u sebe v kanceláři, žalobce organizační změnu nijak nezpochybňoval. Nejednalo se o veřejně dostupný dokument, není veden ani v žádné ISO dokumentaci. E-mail ze [datum] byl informací pro ostatní zaměstnance ohledně týkající se této organizační změny, to nešlo komunikovat nijak s předstihem. Ohledně dohody s rakouskou společností jednatel žalobci na schůzce nic neříkal. Tato schůzka ze dne [datum] byla diskuzí a ukládala fokusy pro jednotlivé země, asi za 14 dní poté jsem dostal zápis této schůzky jako přílohy e-mailu v PDF formátu. Žalobce jednatel seznámil s tím, že měl neuspokojivé výsledky, pod plánem, jeho pozice měla být zrušena a za tým měl následně zodpovídat jednatel, což se děje. Jednatel žalobci přesně popsal průběh změny, což je ve výpovědi popsáno jako restrukturalizace činností, žalobci muselo být jasné, co výpovědní důvod obnáší, řešili to dost konkrétně, že se změna týká konkrétně jeho a v jaké šíři, že se ruší jeho pozice, že důvodem jsou organizační důvody s možností dohody, kterou mu jednatel nabídl a fakticky potřeboval rychlý odchod zaměstnance ze společnosti kvůli datům. Jednatel neřekl žalobci, že jeho odchod je kvůli jeho podřízené, ale pravdou je, že kdyby jednatel toto rozhodnutí se sdělením informace žalobci odkládal, mohlo by dojít k tomu, že by se rozsypal celý tým. (prokázáno výslechem jednatele žalovaného [jméno])

12. Výslechem svědkyně [příjmení] bylo prokázáno, že je finanční a mzdová účetní žalovaného, jednatel žalovaného ji pozval na schůzku se žalobcem dne [datum], protože žalobce odmítl podepsat výpověď, byla tam jako svědek, pamatuje si to proto, že to byl den jejích narozenin. V tu chvíli už měli oni dva mezi sebou všechno probrané, ona byla pouze svědek předání dokumentu. Jednatel žalovaného jí sdělil, že se jedná u žalobce o reorganizační důvody, že ukončuje tuhle funkci, neříkal co bude dělat dál s týmem. Žalobce nechtěl převzít výpověď kvůli odstavcům o mlčenlivosti, ale i když svědkyně byla ochotna tyto odstavce odstranit, ani tak nechtěl listinu podepsat. Svědkyně je ve firmě personalistkou, vede osobní složky, dokumenty ohledně restrukturalizace neviděla, dostává pouze vyřízené dokumenty do složky. Tyto dokumenty nezná ani dosud, k ničemu je nepotřebuje, vede pouze osobní složky, ne dokumenty managementu. Co se týká žalobce, viděla pouze dohodu a výpověď, doplňovala do ní nevyčerpanou dovolenou a odstupné. (prokázáno výslechem svědkyně [příjmení])

13. Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že dne [datum] proběhla schůzka s jednatelem [jméno], kde měli spolu řešit výpověď členky týmu [příjmení], jednatel [jméno] dal překvapivě žalobci návrh dohody na ukončení pracovního poměru a výpověď, řekl žalobci, že kvůli němu odešla paní [příjmení], když si chtěl rozmyslet další postup ohledně dohody a výpovědi, dal mu jednatel čas do pondělí [datum]. Návrh dohody a výpověď žalobce četl, porozuměl jim, pochopil, že s ním nechce jednatel dále spolupracovat. Dne [datum] přišel žalobce k jednateli [jméno], dohodu nechtěl podepsat, požadoval standartních šest až dvanáct platů odchodného, což jednatel neakceptoval, žalobce odmítl opětovně převzít výpověď. Jednatel požadoval odevzdání jeho věcí do [datum] (prokázáno výslechem žalobce)

14. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

15. Podle § 48 odst.1 ZP pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

16. Podle § 50 odst.1 ZP výpověď z pracovního poměru musí být písemná. Podle odst.2 uvedeného ustanovení zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Podle odst.4 uvedeného ustanovení dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

17. Podle § 52 písm. c) ZP může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z toho důvodu, že se stane zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

18. Podle § 69 odst. 1 ZP dal-li mj. zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

19. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

20. Podle § 334 odst. 3 ZP odmítne-li zaměstnanec přijmout písemnost, považuje se za doručenou.

21. Výpověď obsahuje dvouměsíční výpovědní dobu, počínaje prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi, tedy s ukončením pracovního poměru ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne [datum] a pracovní poměr měl žalobci skončit dne [datum], byla dodržena dvouměsíční lhůta stanovená v § 72 zákoníku práce pro podání žaloby.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli platnou pracovní smlouvu v souladu s § 33 a násl. ZP, což nebylo sporné. Dále bylo prokázáno, že žalovaný předal dne [datum] žalobci v písemné formě výpověď z pracovního poměru ve smyslu § 52 písm.c) ZP z organizačních důvodů s vyplacení odstupného, výpověď žalobce odmítl podepsat, ale s jejím zněním se seznámil a porozuměl, jak uvedl ve svém účastnickém výslechu. Vzhledem k tomu, že výpověď obsahuje veškeré formální náležitosti požadované zákoníkem práce v § 50, jedná se o platnou výpověď a doručenou dne [datum], kdy ji poprvé odmítl žalobce podepsat. V řízení bylo dále prokázáno, že důvodem podání výpovědi žalovaným žalobci byla skutečnost, že se stal nadbytečným, přičemž žalovaný splnil veškeré předpoklady kladené na něj zákonem při podání výpovědi z důvodu nadbytečnosti, konkrétně přijal rozhodnutí o organizační změně, které sice nebylo písemné, což zákon nevyžaduje, ale předcházelo podání výpovědi a žalobce se o něm dozvěděl při podání výpovědi, pracovní místo žalobce bylo zrušeno a jeho tým byl převeden pod jednatele [jméno], žalobce se tak stal z důvodu restrukturalizace společnosti nadbytečným, přičemž mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností žalobce je příčinná souvislost. Zaměstnanec je nadbytečný tehdy, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce pro zaměstnavatele, není na základě rozhodnutí o organizačních změnách zcela nebo v dosavadním rozsahu potřebná. V souzeném případě v den podání výpovědi žalobci jednatel žalovaného předložil žalobci návrh dohody na ukončení pracovního poměru, který si žalobce přečetl, kde je uvedeno, že by pracovní poměr měl být ukončen pro jeho nadbytečnost z důvodu organizačních změn s odkazem na zákonná ustanovení, zároveň byla žalobci předána výpověď z pracovního poměru, kterou si přečetl a které porozuměl, ve které je uvedeno, že důvodem rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost s odkazem na zákonná ustanovení je rozhodnutí vedení společnosti o zrušení jeho pracovní pozice s ohledem na restrukturalizaci činností u zaměstnavatele. S ohledem na skutečnosti uvedené v návrhu dohody a ve výpovědi soud uvěřil jednateli [jméno] ohledně jeho tvrzení o tom, že důvod ukončení pracovního poměru byl žalobci dále vysvětlen, pokud se o něj blíže zajímal. Soud tak neuvěřil tvrzení žalobce o skutečnosti, že mu nebyly nejpozději při podání výpovědi sděleny dostatečně důvody vedoucí k jejímu podání. Svědkyně [příjmení] potvrdila, že jí jednatel žalovaného sdělil, že se jedná u žalobce o reorganizační důvody, že ukončuje jeho funkci, neříkal, co bude dělat dál s týmem. Žalobce nechtěl převzít výpověď pouze kvůli odstavcům o mlčenlivosti. Soud má zato, že odkaz na organizační změnu v návrhu dohody nebo ve výpovědi není sám o sobě seznámením s touto organizační změnou, ale v kontextu skutečnosti, že žalobce potvrdil, že oba dokumenty obdržel, přečetl a porozuměl jim, mohl se jednatele zeptat na další okolnosti, které ho zajímaly a podle svědkyně [příjmení] žalobce zpochybňoval pouze odstavce o mlčenlivosti, ohledně kterých spolu hovořili, byl žalobce dostatečně seznámen s tím, že bude jeho pracovní pozice zrušena, že dojde u žalovaného k restrukturalizaci, že se takto rozhodlo vedení společnosti, což je pro naplnění podmínek dostačující ve smyslu konstantní judikatury NS v Brně sp.zn. 2 Cdon 1130/97 (dostačující je seznámení s organizační změnou nejpozději při podání výpovědi). A to i s ohledem na rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 21 Cdo 1874/04 upozorňující na skutečnost, že je nutné zaměstnance seznámit s organizační změnou, dokonce ikdyž obsahuje obchodní tajemství, což není souzený případ. Soud tak uzavřel, že jednatel žalovaného seznámil včas žalobce s organizační změnou, a to jak ústně na schůzce žalobce s jednatelem žalovaného dne [datum], tak písemně v návrhu dohody a ve výpovědi. Nebylo tak nutné seznámit žalobce také s písemným dokumentem ohledně organizační změny ze dne [datum], neboť organizační změna nemusí být provedena písemně ani nijak vyhlášena nebo zveřejněna a důvody ukončení pracovního poměru žalobce pro nadbytečnost sdělené žalobci považuje soud za dostatečné. V důsledku přijaté organizační změny tak došlo k ukončení pracovního poměru se žalobcem pracujícím na rušené pracovní pozici. O příčinnou souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností zaměstnance jde tehdy, nastala-li nadbytečnost určitého zaměstnance následkem provedení rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, tedy bylo-li rozhodnutí o organizační změně bezprostřední a skutečnou příčinou nadbytečnosti zaměstnance, což bylo v řízení prokázáno. V řízení nebylo žalobcem tvrzeno ani prokázáno, že by ke zrušení pracovní pozice žalobce fakticky následně nedošlo.

23. S ohledem na shora uvedené skutečnosti má soud zato, že pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen platně shora uvedenou výpovědí k datu [datum], soud tak žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř., neboť ve věci zcela úspěšnému žalovanému přísluší náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení podle § 7 a § 9 odst. 3 písm.a) vyhl.č.177/1996 Sb., za 9 úkonů právní pomoci po 2 500 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 15.2.2022, 2.6.2022, 15.7.2022, 11.10.2022, účast na jednání soudu dne 15.6.2022, 19.10.2022, 11.1.2023, závěrečný návrh), a dále 9 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst.3 vyhl.č.177/1996 Sb. včetně 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy 30 492 Kč v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.