42 C 366/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících JUDr. jméno jméno a JUDr. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 39 580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 39 580 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 27 820 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 27. 9. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 45 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec spolu uzavřeli dne 2. 3. 2020 pracovní smlouvu. Téhož dne pak účastníci řízení uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému bezúročnou půjčku ve výši 45 000 Kč Smlouva byla uzavřena řádně, což potvrzuje vlastnoruční podpis žalovaného. V souvislosti s uvedeným žalobce poukázal na shodu podpisu žalovaného s jeho vyjádřením ze dne 4. 11. 2022 Smlouvu dále podepsal jednatel společnosti p. [jméno] [příjmení]. Smyslem uzavření smlouvy o zápůjčce bylo písemně stvrdit závazek žalovaného uhradit žalobci dřívější plnění (za svářečskou zkoušku, svářečský průkaz a administrativní úkony za pracovní povolení). Dále žalobce uvedl, že poskytnuté prostředky měly být použity na úhradu nákladů na vzdělávání a administrativu vzniklých v souvislosti s přípravou žalovaného na pozici svářeče. Dle článku II smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit zapůjčenou částku najednou v plné výši, a to nejpozději ke dni ukončení pracovního poměru s žalobcem. V polovině roku 2022 žalovaný přestal docházet do práce a jakkoliv komunikovat se žalobcem. Dne 15. 7. 2022 mu proto žalobce zaslal oznámení o okamžitém zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“). Žalovaný si však oznámení nevyzvedl a po uplynutí úložné lhůty bylo toto oznámení dne 6. 8. 2022 zasláno zpět žalobci. Nejpozději dne 6. 8. 2022 proto pracovní poměr skončil. S ohledem na zmíněný čl. II smlouvy o zápůjčce tak dne 6. 8. 2022 zároveň uplynula doba splatnosti zapůjčené částky. Žalovaný však zapůjčenou částku nevrátil a ani jinak nekomunikuje. Dne 29. 8. 2022 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný si výzvu nepřevzal a dopis se dne 27. 9. 2022 vrátil zpět odesílateli. Žalovaný je jedním z bývalých zaměstnanců žalobce, kteří v první polovině roku 2022 náhle přestali docházet do zaměstnání a celkově komunikovat. Ostatní zaměstnanci taktéž uzavřeli se žalobcem smlouvy o zápůjčce a taktéž ignorovali výzvy k úhradě jejich dluhů. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že vyjádření žalobce je v podstatě slovo od slova totožné jako vyjádření dalšího bývalého zaměstnance [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u jiného soudu. Dále žalobce předeslal k předžalobní výzvě, že ukrajinská vláda vyhlásila dne 25. 2. 2022 v souvislosti s ruskou agresí všeobecnou mobilizaci, což mimo jiné znamená, že muži (občané Ukrajiny) ve věku 18–60 let nesměli ze země vycestovat. Pokud by tedy žalovaný na Ukrajinu odcestoval, bylo by mu znemožněno se vrátit zpět. V této souvislosti žalobce poukázal i na judikaturu, podle které jestliže žalovaný není ochoten splatit dluh ani po doručení žaloby, má úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů řízení. A to i za situace, kdy předžalobní výzvu vůbec dlužníkovi nezaslal. V této věci žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu na poslední jemu známou adresu. Závěrem žalobce uvedl, že cílem žalovaného je žalobce dehonestovat, přičemž jeho tvrzení nejsou pravdivá, nejsou žádným způsobem relevantní pro předmět řízení a současně žalovaný nepředkládá žádné konkrétní důkazy. Co se týče výpovědi navrhovaných svědků, tak tyto nelze považovat za věrohodné, neboť figurují v jiných civilních řízeních taktéž jako dlužníci žalobce. Skutečnost, že žalovaný daný svářečský kurz a zkoušku absolvoval, prokazují jak osvědčení a průkaz, tak čestná prohlášení p. [příjmení] a [příjmení], kteří absolvovali svářečský kurz společně se žalovaným. Svářečský průkaz žalovaného zůstal uložen u žalobce jakožto zaměstnavatele, neboť žalovaný v červnu 2022 odešel za zaměstnání a již se nevrátil zpět. Žalobce dále uvedl, že tvrzení žalovaného, že nerozumí českému jazyku slovem ani písmem, jsou lživá. Žalovaný v České republice žije a pracuje více než 5 let a absolvoval odbornou svářečskou zkoušku, která probíhá výhradně v českém jazyce. Žalobce v rámci svého vyjádření soudu uvedl, že za žalovaného uhradil celkem částku ve výši 30 000 Kč (tj. za vyřízení pracovního povolení) a částku ve výši 15 000 Kč (za absolvování svářečského kurzu). Současně však ve svém vyjádření ze dne 20. 4. 2023 sdělil, že konkrétně za žalovaného uhradil [právnická osoba] [obec], spol. s.r.o. částku ve výši 9 580 Kč, a to za absolvování základního svářečského kurzu. Co se týče zbývající částky 5 420 Kč (rozdíl v částce 15 000 Kč uvedené ve smlouvě o zápůjčce), jde o další náklady spojené se svářečským kurzem, ke kterým však nebylo možné dohledat žádné listinné důkazy. Z uvedeného důvodu tak byl žalobce nucen ohledně částky ve výši 5 420 Kč vzít svou žalobu částečně zpět. V reakci na uvedené pak soud rozhodl usnesením ze dne 21. 6. 2023 o zastavení řízení, co do částky 5 420 Kč s příslušenstvím. Předmětem žaloby tak zůstala částka ve výši 39 580 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 7. 8. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok žalobce považuje za nedůvodný. V prvé řadě vůbec neobdržel předžalobní upomínku, neboť v době, kdy mu měla být doručena, byl doma na Ukrajině, kde musel obstarávat různé záležitosti (např. pomoc rodinným příslušníkům). Fikci doručení tak nelze v tomto případě akceptovat, a tak není splněna podmínka pro to, aby právní zástupce žalobce mohl nárokovat náklady řízení. Co se týká žalované částky ve výši 45 000 Kč, tak v tomto směru žalovaný neví, z čeho žalobce dovozuje, že by předmětnou sumu měl žalovaný dlužit. Žádnou smlouvu o zápůjčce žalovaný s žalobcem neuzavřel a není si ani vědom jakýchkoliv závazků vůči žalobci. Předmětnou smlouvu žalovaný podepsal, nicméně nerozuměl obsahu. Podepsal to, co mu bylo předloženo. Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že smlouva nemohla vůbec vzniknout, neboť peníze mu vůbec nebyly odevzdány a částka byla hrazena jinam. Z tohoto důvodu je potřeba na smlouvu hledět jako na reálný kontrakt. Je pravdou, že u žalobce pracoval necelé dva roky a pracovní poměr ukončil koncem roku 2021. Důvodem ukončení pracovního poměru bylo nevyplácení finanční odměny za vykonanou práci. Za společnost jednal s žalovaným jednatel pan [jméno] [příjmení], který nechával podepisovat výplatnice, předával peníze apod. Ohledně výplaty jednatel trval na výplatnici znějící na částku 18 000 Kč. Zbytek odměny, resp. její větší část, byl žalovanému vyplácen v hotovosti bez potvrzení. Jako cizinec nemohl uvedené rozporovat a musel přistoupit na stanovené podmínky. Reálně to bylo tak, že žalobce měl odměnu stanovenou 220 Kč na hodinu a za měsíc odpracoval cca 270 hodin. Celková mzda se tak pohybovala okolo 50 – 60 000 Kč. Jednatel si však z výplaty mimo výplatnici strhával nemalé částky. Žalovaný tomu jako cizinec nerozuměl, ani nyní tomu nerozumí. Spoléhal na férové jednání jednatele. Každopádně vše, co za žalovaného žalobce zaplatil, si současně strhl z celkové odměny, která byla žalovanému vyplácena za odvedenou práci. Tyto způsoby žalobce mohou potvrdit svědci (tj. bývalí spolupracovníci žalovaného). Žalovaný žádný svářečský průkaz neobdržel a svářečský kurz nikdy neabsolvoval.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalobce a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, kdy jejím předmětem byl závazek zapůjčitele (žalobce) poskytnout vydlužiteli (žalovanému) finanční částku ve výši 45 000 Kč, přičemž vydlužitel se zavázal tuto částku vrátit řádně a včas podle ustanovení této smlouvy. Finanční částka byla poskytnuta tak, že zapůjčitel zaplatí za vydlužitele přímo osobám poskytujícím vydlužiteli služby. Konkrétně se jednalo o částku ve výši 15 000 Kč zaplacenou jako kurzovné za absolvování svářečského kurzu u školitele [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] a dále o částku ve výši 30 000 Kč za vyřízení pracovního povolení osobě [jméno] [příjmení]. Dále ve smlouvě o zápůjčce vydlužitel potvrdil, že peněžitou zápůjčku přijal a se způsobem poskytnutí zápůjčky a jejím využitím souhlasí. Podle článku II. se zápůjčka sjednala jako bezúročná. Vydlužitel se zavázal celkovou zápůjčku vrátit zapůjčiteli najednou v hotovosti k jeho rukám, a to nejpozději ke dni ukončení pracovního poměru, pokud se strany nedohodnou jinak. Podle článku III odst. 5 smluvní strany potvrdily, že ujednáním smlouvy o zápůjčce porozuměly, že s nimi souhlasí a ujednání ve smlouvě obsažená jsou projevem jejich pravé a svobodné vůle. (prokázáno smlouvou o zápůjčce)

5. Písemností ze dne 15. 7. 2022 byl ukončen pracovní poměr žalobce okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP, a to z důvodu neomluvených meškání práce po dobu delší než 5 dní. Předmětná výpověď byla žalovanému zaslána na adresu [adresa], [část obce], nicméně nebyla doručena a vrátila se žalobci zpět s poznámkou„ adresát nezastižen“. Poštovní zásilka byla žalovanému uložena k vyzvednutí dne 20. 7. 2022 (prokázáno okamžitým zrušením pracovního poměru, podací stvrzenkou a výpisem o sledování zásilek)

6. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 29. 8. 2022 k úhradě dlužné částky. (prokázáno předžalobní upomínkou s doručenkou)

7. Žalovanému byla vyplácena mzda minimálně po období od července roku 2021 do dubna roku 2022 (prokázáno výplatními listinami)

8. V listopadu roku 2019 absolvoval spolu s žalovaným základní svářečský kurz i [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení]. Kurz i následná zkouška probíhala v českém jazyce a bez její znalosti nebylo možné ji úspěšně absolvovat. Oba shora jmenovaní pracovali společně se žalovaným u žalobce a mohou tak potvrdit, že žalovaný po celou dobu český jazyk ovládal, přičemž rozuměl i psanému textu. (prokázáno čestnými prohlášeními [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení])

9. Základní svářečský kurz [právnická osoba] [obec], [anonymizováno] probíhal v českém jazyce. V českém jazyce byla také koncipována závěrečná zkouška včetně výukových materiálů. (prokázáno potvrzením [právnická osoba] [obec], [anonymizováno])

10. Žalovaný absolvoval dne 20. 11. 2019 kurz základního svařování (prokázáno průkazem odborné kvalifikace svářeče, potvrzením o absolvování svářečské zkoušky, osvědčením o základním kurzu svařování)

11. Za vyřízení zaměstnanecké karty žalovaného vyfakturovala pí. [příjmení] [příjmení] (dodavatelka) jednateli žalobce [jméno] [příjmení] (odběratel) částku ve výši 30 000 Kč. Předmětná částka byla dodavatelkou převzata v hotovosti dne 4. 12. 2019 (prokázáno fakturou č. [anonymizováno] [rok])

12. Za absolvování svářečského kurzu včetně vystavení dokladů pro celkem 5 osob vyfakturovala [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] žalobkyni částku ve výši 47 900 Kč (5 x 9 580 Kč za osobu). Předmětná suma byla [právnická osoba] [obec], [anonymizováno] uhrazena žalobcem v plné výši. (prokázáno fakturou č. [anonymizováno] včetně výdajového pokladního dokladu)

13. Bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [anonymizováno] je účtem žalobce. (prokázáno listinou obsahující údaje o subjektech DPH)

14. Dne [datum] došlo, na pobočce [anonymizováno], sídlem [adresa], k výběru hotovosti ve výši 200 000 Kč z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet] (prokázáno výpisem z účtu žalobce vedeným u [anonymizováno])

15. Výslechem jednatele [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaný pracoval u jeho subdodavatele bez pracovního povolení. Když tuto skutečnost svědek zjistil, tak chtěl, aby bylo vše vyřízeno. Nebylo to však možné, takto jednatel začal řešit za žalovaného. Pro vyřízení pracovního povolení byl na Úřadu práce, nicméně byla potřeba požadovaná kvalifikace. Z tohoto důvodu byl zvolen svářečský kurz na plasty, který se poté mohl ve společnosti uplatnit. Poté bylo již pracovní povolení vyřízeno kladně. Po nástupu do práce byla se žalovaným sepsána smlouva o zápůjčce. V této smlouvě se žalovaný zavázal, že v případě odchodu z práce vynaložené náklady uhradí. Žalovaný dopředu věděl, kolik to bude stát. Před podpisem smlouvy svědek za žalovaného platil částky, které jsou předmětem tohoto sporu. Žalovaný chtěl, aby za něj veškeré záležitosti včetně pracovního povolení řešil jednatel. Žalovaný by to totiž nezvládl. Jednatel se žalovaným vycházel dobře. Částku ve výši 30 000 Kč požadovala pí. [příjmení], u které jednatel pracovní povolení objednal a také následně zaplatil. Žalovaný mluví normálně česky, jednatel s ním komunikoval osobně i telefonicky. Již dva roky u něj žalovaný nepracuje, neboť odešel tak, jak odešel. (prokázáno výslechem jednatele [jméno] [příjmení])

16. Podle § 118b o.s.ř. věty druhé, pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

17. V souvislosti s výše uvedeným ustanovením o.s.ř. soud uvádí, že nepřipustil výslech svědků [příjmení] a [příjmení], neboť tento návrh na doplnění dokazování ze strany žalovaného byl vznesen až po koncentraci předmětného řízení. Při jednání dne 22. 3. 2023 byli oba účastníci řízení náležitě poučeni podle § 118b, § 119a, § 205a o.s.ř., přičemž zástupce žalobce neměl ve věci žádné další návrhy na doplnění dokazování.

18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2393 odst. 1 věty první o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy.

20. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 334 odst. 1 ZP písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen„ písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou.

22. Podle § 334 odst. 2 ZP Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci a) kdekoliv bude zastižen b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací d) prostřednictvím datové schránky.

23. Podle § 336 odst. 1 ZP písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil. Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance. Podle § 2 doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení. Podle § 3 nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si písemnost do 15 dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. Podle § 4 povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 15 dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti.

24. Prvně je třeba konstatovat, že v řízení nebylo mezi žalobcem a žalovaným sporné, že mezi nimi byla uzavřena pracovní smlouva a žalovaný pro žalobce vykonával pracovní činnost na pozici svářeče. Mezi stranami nebylo sporným ani uzavření smlouvy o zápůjčce, nicméně žalovaný v této souvislosti sporoval skutečnost, že by byl s obsahem smlouvy náležitě seznámen, neboť nerozuměl českému jazyku slovem ani písmem. Současně s tímto žalovaný sporoval i řádné doručení okamžitého zrušení pracovního poměru, způsob naložení s finančními prostředky ze smlouvy o zápůjčce, datum ukončení pracovního poměru a konečně i absolvování svářečského kurzu a obdržení svářečského průkazu.

25. Co se týče namítané neznalosti českého jazyka žalovaného při uzavření smlouvy o zápůjčce, k tomuto soud uvádí, že náležitá znalost českého jazyka žalovaného byla prokázána z čestných prohlášení zaměstnanců, kteří se žalovaným dlouhodobě spolupracovali a současně byli účastni i svářečského kurzu spolu se žalovaným. Tito zaměstnanci shodně potvrdili, že žalovaný český jazyk ovládal včetně jeho písemného projevu. Nadto žalovaný v České republice pobývá již několik let a s českým jazykem přichází každodenně do kontaktu. O požadované úrovni českého jazyka žalovaného svědčí také skutečnost, že tento absolvoval svářečský kurz zakončený odbornou zkouškou, k jejímuž složení je zapotřebí vyšší znalost, resp. technická znalost českého jazyka. Provedenými důkazy pak bylo prokázáno, že příprava na svářečskou zkoušku, včetně zkoušky samotné, probíhá výhradně v českém jazyce, a bez znalosti českého jazyka na požadované úrovni není možné ji s úspěchem absolvovat. Závěrem k této námitce žalovaného soudu přijde s podivem, proč žalovaný při tvrzené neznalosti českého jazyka nereklamoval tuto neznalost obsahu smlouvy o zápůjčce přímo u zaměstnavatele v době jejího uzavírání (např. opatřením překladu smlouvy do ukrajinského jazyka či přizváním příslušného překladatele). V souvislosti se shora uvedený nelze také přehlédnout fakt, že žalovaný v průběhu řízení měnil svá tvrzení v tom ohledu, že předmětnou smlouvu nejprve vůbec neuzavřel, když po předložení důkazů protistranou zase tvrdil, že smlouvu sice podepsal, nicméně ji obsahově nikterak nerozuměl z důvodu jejího vyhotovení v českém jazyce.

26. Ohledně námitky žalovaného týkající se doručování okamžitého zrušení pracovního poměru soud uvádí, že žalobce postupoval v souladu se ZP, konkrétně s § 334 ZP a násl., když žalovanému zaslal do vlastních rukou okamžité zrušení pracovního poměru na jedinou jemu známou adresu (mj. uvedenou také ve smlouvě o zápůjčce ze dne 2. 3. 2020) [anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ], [obec a číslo] – [část obce]. Vzhledem k tomu, že předmětná písemnost byla u poskytovatele poštovních služeb uložena dne 20. 7. 2022, a žalovaný si následně v 15denní lhůtě poštovní zásilku obsahující okamžité zrušení pracovního poměru nevyzvedl, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty (tj. dne 4. 8. 2022). Předmětný pracovní poměr tak skončil ke dni 4. 8. 2022. Skutečnost, že se žalovaný podle jeho tvrzení na uvedené adrese již nezdržoval nelze klást k tíži zaměstnavatele, neboť tento nemá žádnou zákonnou povinnost pátrat po aktuálním pobytu zaměstnance. Současně s tímto žalovaný přestal se svým zaměstnavatelem po svém trvalém odchodu z práce jakkoliv komunikovat.

27. K namítanému způsobu naložení s finančními prostředky, soud uvádí, že žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce ze dne 2. 3. 2022, konkrétně v článku I. odst. 2, zavázal k tomu, že zápůjčka se poskytne tím způsobem, že zapůjčitel za vydlužitele přímo zaplatí osobám poskytujícím vydlužiteli služby – [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] za kurzovné za absolvování svářečského kurzu a jednateli žalobce [jméno] [příjmení] za vyřízení pracovního povolení. Z uvedeného odstavce smlouvy o zápůjčce je patrné, že bylo sjednáno, jakým způsobem bude se zapůjčenými prostředky naloženo, a to tak, že budou vynaloženy na úhradu nákladů na vzdělávání a administrativu vzniklých v souvislosti s přípravou žalovaného na pozici svářeče. Předmětná smlouva byla opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, který je nápadně shodný s tím na jeho vyjádření ze dne 4. 11. 2022, jakož i na soudu předložených důkazech (např. na průkazu odborné kvalifikace svářeče či výplatních listinách). Skutečnost, že k úhradě pracovních nákladů za žalovaného opravdu došlo, má soud za prokázané na základě výdajového pokladního dokladu na částku ve výši 47 900 Kč, výpisu z účtu žalobce (výběr hotovosti ve výši 200 000 Kč) a faktury svědčící o převzetí finanční částky ve výši 30 000 Kč v hotovosti. Jen pro úplnost je pak třeba dodat, že později uzavřená smlouva o zápůjčce nikterak neodporuje tomu, že prostředky vynaložené na administrativu za vyřízení pracovního povolení a vzdělání žalovaného byly uhrazeny již v minulosti, neboť se v tomto případě jednalo pouze o dodatečné písemné stvrzení daného závazku žalovaného vůči žalobci.

28. Dále se soud zabýval skutečností, kdy došlo mezi stranami k ukončení pracovního poměru, neboť obžalovaný namítal, že jeho pracovní poměr skončil již koncem roku 2021 z důvodu nevyplacení finanční odměny za vykonanou práci. Z výplatních listin, které jsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného, je zřejmé, že žalovanému byla mzda vyplácena minimálně od července roku 2021 do dubna roku 2022 (na výplatní pásce z měsíce května roku 2022 již chybí podpis žalovaného). Z uvedeného jasně vyplývá, že pracovní poměr nemohl zaniknout ke konci roku 2021, neboť žalovaný minimálně dalšího čtvrt roku pobíral od zaměstnavatele mzdu, což stvrzoval svým popisem. Ke skončení pracovního poměru okamžitým zrušením pak soud v souvislostech odkazuje na bod č.28 předmětného rozhodnutí.

29. Konečně k argumentaci žalovaného, že žádný svářečský kurz nikdy neabsolvoval a nedisponoval ani svářečským oprávněním, soud uvádí, že z žalobcem předložených důkazů vyplývá, že žalovaný příslušný základní kurz na svařování plastů opravdu vykonal, což potvrdili ve svých čestných prohlášeních zaměstnanci žalobce, kteří tento kurz absolvovali spolu s žalovaným. Absolvování kurzu je ostatně prokázáno také vydaným osvědčením [právnická osoba] [obec], [anonymizováno], kde je explicitně uvedeno, že žalovaný svářečský kurz absolvoval s výsledkem„ vyhověl“. Za další pak nezbývá než poznamenat, že samotný průkaz odborné kvalifikace svářeče (jako výsledek absolvování svářečského kurzu zakončeného odbornou zkouškou) je vystavený na jméno žalovaného a obsahuje veškeré náležitosti včetně na zadní straně uvedeného vlastnoručního podpisu žalovaného. Okolnost, že svářečský průkaz zůstal po odchodu žalovaného ze zaměstnání v dispozici žalobce pak není pro výsledek tohoto řízení nikterak relevantní.

30. Soud tak uzavírá, že mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný jako zaměstnanec pracoval pro žalobce jako zaměstnavatele na pozici svářeče, přičemž následně bylo v řízení prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena dne 2. 3. 2020 smlouva o zápůjčce v souladu s § 2390 o.z., na základě které žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 45 000 Kč. Účastníci řízení si v souladu s § 2393 odst. 1 věty první o. z. sjednali splatnost zápůjčky ve smlouvě o zápůjčce. Podle článku II. smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal celkovou částku zápůjčky vrátit žalobci najednou v hotovosti nejpozději ke dni ukončení pracovního poměru, pokud se nedohodnou písemně jinak. Pracovní poměr žalovaného byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany žalobce, a to dne 4. 8. 2023 (tj. posledním dnem 15denní lhůty k vyzvednutí poštovní zásilky obsahující okamžité zrušení pracovního poměru). Žalovaný byl tak povinen zapůjčenou částku vrátit žalobci nejpozději dne 4. 8. 2022, jelikož z tvrzení účastníků nevyplývá, že by se písemně dohodli na jiném datu splatnosti podle čl. II smlouvy o zápůjčce. Žalovaný však doposud dlužnou částku žalobci neuhradil. Ze shora uvedených důvodů soud považuje žalobu za důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu, resp. v rámci částečného zpětvzetí žaloby, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

31. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. a žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přiznal žalobci po odečtu neúspěchu (tj. částečné zpětvzetí žaloby) od úspěchu náhradu nákladů řízení ve výši 75,91 % Náklady řízení tvoří odměna advokáta podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 000 Kč za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika ze dne 22. 12. 2022, písemné vyjádření ze dne 20. 4. 2023, doplnění důkazů ze dne 19. 6. 2023, účast na jednání soudu dne 22. 3. 2023, 21. 6. 2023, 26. 7. 2023) po 2 900 Kč za úkon, tj. 26 100 Kč, a dále 9 režijních paušálů dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 300 Kč, tj. 2 700 Kč, včetně DPH ve výši 21 % z částky 28 800 Kč, tj. 6 048 Kč Náklady žalobce tak celkově činí částku ve výši 36 648 Kč, z čehož mu soud po zaokrouhlení přiznal částku ve výši 27 820 Kč (tj. 75,91 % z částky 36 648 Kč = 27 819,5 Kč).

33. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.