42 C 380/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení částky 160 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 160 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 40 000 Kč od 1.1.2017 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 40 000 Kč od 1.4.2017 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 40 000 Kč od 1.7.2017 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 40 000 Kč od 1.10.2017 do zaplacení.

II. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 74 066 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce jako správce dědictví po [jméno] [příjmení] zemř. [datum] se podanou žalobou domáhal po žalovaném 1 a 2 (dále jen žalovaní) zaplacení bezdůvodného obohacení vyplývajícího z původně uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum] k nemovitosti [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] zapsaných na [list vlastnictví] (dále jen předmět nájmu) ve výši 40 000 Kč čtvrtletně. Nájemní poměr byl sjednán na základě nájemní smlouvy na dobu určitou do 31.10.2013, žalovaní užívali předmět nájmu i poté a podle § 676 odst. 2 občanského zákoníku došlo k obnovení nájmu do 31.10.2014. Vzhledem k užívání předmětu nájmu v dalším období došlo podle § 3074 a 2230 odst. 1 občanského zákoníku k novému uzavření nájemní smlouvy na rok do 31.10.2015, resp. 31.10.2016. Dne 30.11.2015 byli žalovaní vyzváni k vyklizení předmětu nájmu a nájemní poměr zanikl k datu 31.10.2016. Žalovaní dlouhodobě odmítali předání předmětu nájmu, resp. jeho vyklizení, k vyklizení došlo až v lednu 2022, do té doby tak předmět nájmu užívali. Dle judikatury není podstatné, co žalovaní fakticky užívali, ale jakého užitku byla zbavena oprávněná strana. Bezdůvodné obohacení více osob spočívající v užívání cizí věci bez jejího reálného rozdělení a bez dohody o způsobu užívání konkrétní části zakládá jejich solidární odpovědnost poskytnout za užívání peněžitou náhradu a věřitele opravňuje požadovat splnění povinnosti na kterékoli z nich. Za období od 1.1.2017 do 31.12.2017 (dále jen rozhodné období) dluží žalovaní žalobci částku 160 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to společně a nerozdílně. Žalovaní přes výzvu žalobce dlužnou částku dosud neuhradili.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že učinili nesporným uzavření nájemní smlouvy ke shora specifikovanému předmětu nájmu, žalovaný 2 od 17.10.2012 sídlí na adrese [adresa]. Žalovaní dále učinili nesporným, že se žalobce stal správcem dědictví po zemř. [anonymizováno]. [příjmení] a dále že k vyklizení nemovitosti žalovanými došlo až v lednu 2022. Žalovaní vznesli podáním došlým soudu dne 14.12.2020 námitku započtení představující obranu proti žalované částce do její výše, spočívající v provedení investic do předmětu nájmu, konkrétně vybudování prostoru koupelny a WC v hodnotě cca 50 tisíc korun a dále v opravě dělící zdi mezi pozemkem parc. [číslo] ve výši cca 160 tisíc korun a vybudování ložnice ve 2. NP domu [adresa]. Výše investic byla blíže konkretizována podáním žalovaného 2 došlým soudu 25.2.2021 a dále podáním žalovaných došlým soudu dne 26.11.2021. Žalovaní tak s ohledem na vznesenou námitku započtení považují žalobu za nedůvodnou 3. Soud provedl dokazování důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). V řízení nevyšla najevo potřeba provedení dalších důkazů (§ 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř.). Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: 4. [jméno] [příjmení] je zapsána jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] objekt k bydlení, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], k. ú. [část obce], [list vlastnictví] (prokázáno informací o pozemku z katastru nemovitostí)

5. Nájemné za předmět nájmu bylo mezi žalobcem a žalovanými v čl. 2 nájemní smlouvě ze dne 31.10.2009 sjednáno ve výši 40 000 Kč čtvrtletně. (prokázáno nájemní smlouvou)

6. Dne 30.11.2015 byli žalovaní žalobcem vyzváni k vyklizení předmětu nájmu. (prokázáno výzvou k vyklizení a předání nemovitosti, která je obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka])

7. Žalovaná 2 sídlí od 17.10.2012 na adrese [adresa žalované] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku)

8. Žalobce zaslal žalované 1 i žalované 2 dne 10.10.2019 předžalobní výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení představující nájemné za předmět nájmu za období od 1.1.2017 do 31.12.2017 (prokázáno předžalobními výzvami s podacím lístkem)

9. Svědek [příjmení]. [příjmení] uvedl, že ví o existenci smlouvy o nájmu k prostorám v [obec a číslo], [ulice a číslo], uzavřené mezi paní [příjmení], paní [celé jméno žalované] a [právnická osoba] pro [právnická osoba], byl u jejího sepisu, s paní [příjmení] se znali, nabídla jim bydlení, i pronájem kanceláře, původně se mělo jednat o dvě smlouvy, nakonec byla uzavřena pouze jedna. Společnost [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] užívala pouze jednu kancelář v přízemí rodinného domu, zbytek užívala žalovaná 1. To se dohodla paní [celé jméno žalované] jako fyzická osoba i paní jednatelka [celé jméno žalované] s paní [příjmení]. S tímto paní [příjmení] souhlasila. Opravy a rekonstrukce nemovitosti zajišťovala druhá žalovaná, předělávaly se před nastěhováním půdní prostory, následně WC, koupelna, topení, byla zde spadlá provalená stěna. Na pokyn paní [příjmení] se stěna zbourala a postavila nová. K opravě došlo až po jejím úmrtí. Investorem byla žalovaná 2. [příjmení] [příjmení] to neproplácela, ohledně zdi byla pouze dohoda. Ohledně koupelny byla obdobná dohoda, ohledně její rekonstrukce. Dům měl připadnout paní [celé jméno žalované] v rámci dobrých vztahů s paní [příjmení], starali se o ní. Paní [celé jméno žalované] je svědkova matka. (prokázáno výslechem svědka [příjmení]. [příjmení]) Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

10. Svědkyně [příjmení]. [anonymizováno] uvedla, že k budově na adrese [adresa žalované], že před 11 lety zde měli pronajatou stodolu, jako [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Pronajata byla pouze stodola, nikoli pozemek, pouze stodola k uskladnění. Neví, kdo užíval další objekty, fyzicky zde přítomna nebyla. (prokázáno výslechem svědkyně [příjmení]. [anonymizováno])

11. Podle § 676 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

12. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

14. Podle § 2225 odst. 1 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

15. Podle § 2230 odst. 1 o.z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.

16. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

17. Podle § 2311 o.z. se ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou použijí obdobně.

18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 3074 odst. 1 o.z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 41 odst. 3 o.s.ř. je hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního jednání předepsána písemná forma.

22. Podle § 98 o.s.ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

23. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2235 a násl. o.z. Mezi stranami je nesporné, že nájemní poměr byl sjednán na základě nájemní smlouvy na dobu určitou do 31.10.2013, žalovaní užívali předmět nájmu i poté a podle § 676 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. došlo k obnovení nájmu do 31.10.2014. Vzhledem k užívání předmětu nájmu v dalším období došlo podle § 3074 odst. 1 a 2230 odst. 1 o.z. k novému uzavření nájemní smlouvy na rok do 31.10.2015, resp. 31.10.2016. Dne 30.11.2015 byli žalovaní vyzváni k vyklizení předmětu nájmu a nájemní poměr zanikl k datu 31.10.2016. Žalovaní dlouhodobě odmítali předání předmětu nájmu, resp. jeho vyklizení, k vyklizení došlo až v lednu 2022. Dle judikatury není podstatné, co žalovaní fakticky užívali, ale jakého užitku byla zbavena oprávněná strana. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 28 Cdo 1942/2013) Bezdůvodné obohacení více osob spočívající v užívání cizí věci bez jejího reálného rozdělení a bez dohody o způsobu užívání konkrétní části zakládá jejich solidární odpovědnost poskytnout za užívání peněžitou náhradu a věřitele opravňuje požadovat splnění povinnosti na kterékoli z nich. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 28 Cdo 3803/2009) Žalovaní jsou tak ve sporu pasivně legitimováni. Pokud namítali v řízení uzavření dohody o způsobu užívání předmětu nájmu mezi sebou, není taková dohoda relevantní za situace, kdy nebyla uzavřena s pronajímatelem, řádně uzavřená dohoda se všemi stranami nájemního vztahu přes poučení soudu nebyla tvrzena ani prokázána. V řízení bylo prokázáno, že předmětem bezdůvodného obohacení je dům [adresa] ležící na pozemku parc. [číslo] spolu s nezastavěnou částí pozemku parc. [číslo] bez hospodářské budovy (byla pronajata třetímu subjektu firmě [právnická osoba], což bylo prokázáno výslechem svědkyně [příjmení]. [anonymizováno]), což koresponduje s vymezením předmětu nájmu v nájemní smlouvě ze dne [datum] v čl.

2. Při určení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud ve smyslu § 2295 o.z. z výše obvyklého nájemného, které bylo mezi stranami sjednáno v nájemní smlouvě, tedy z částky 40 000 Kč za čtvrt roku. Vzhledem k tomu, že se žalovaní s úhradou dluhu vůči žalobci ocitli v prodlení, soud přiznal žalobci podle § 1968 o.z. příslušenství představující zákonný úrok z prodlení v zákonem stanovené výši. Žalobce tak po poučení soudu prokázal svůj nárok na úhradu bezdůvodného obohacení žalovanými v plné výši, soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Ohledně námitky započtení vznesené žalovanými podáním došlým soudu dne 14.12.2020 představující tvrzené investice do předmětu nájmu, konkrétně vybudování prostoru koupelny a WC v hodnotě cca 50 tisíc korun a dále v opravě dělící zdi mezi pozemkem parc. [číslo] ve výši cca 160 tisíc korun a vybudování ložnice ve 2. NP domu [adresa] má soud zato, že není důvodná. Výše investic byla blíže konkretizována podáním žalovaného 2 došlým soudu 25.2.2021 a dále podáním žalovaných došlým soudu dne 26.11.2021. Podle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile vznikne straně právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. K základním předpokladům zániku závazků započtením patří právní úkon směřující k započtení, závazky nezanikají automaticky, jakmile se pohledávky setkají, ale teprve pomineme-li dohodu o započtení, na základě kompenzačního projevu jednoho z účastníků adresovaného druhému účastníkovi. V průběhu řízení lze právní úkon směřující k započtení provést přímo vůči žalobci nebo podáním vůči soudu s tím, že účinnost nastane, jakmile se žalobce o něm v řízení dozví. Formu jednostranného právního úkonu směřujícího k započtení pohledávky občanský zákoník nepředepisuje, ovšem z jeho obsahu musí být zřejmé, jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje k započtení proti pohledávce druhého účastníka. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 33 Cdo 3787/2011) Nejistá nebo neurčitá je zpravidla pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná/nejistá a jejíž uplatnění vůči dlužníkovi formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 31 Cdo 684/2020) Pohledávky žalovaných za žalobcem v souzené věci nejsou dostatečně konkrétně specifikovány v okamžiku uplatnění námitky k započtení tak, aby bylo zřejmé, jaká pohledávka se konkrétně započítává proti pohledávkám žalobce tak, aby se mohly vzájemně setkat a zaniknout. Soud tak uzavřel, že pohledávka žalovaných není kompenzabilní vůči pohledávce žalobce a procesní obrana žalovaných tak není po právu a dalšími tvrzeními a důkazy žalovaných ohledně této námitky se dále nezabýval.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř.), kdy procesně úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 8 000 Kč, dále náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny sedmi úkony právní pomoci po 7 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne 29.10.2020, účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), když jejich výše je dána § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a sedmi náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 74 066 Kč včetně 21% DPH byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).