42 C 44/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících JUDr. Jitky Kománkové a JUDr. Karla Prokopa, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 11 834 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 834 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 31.12.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 22.3.2024 domáhala zaplacení částky, Anonymizováno, 11 834 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně jako zaměstnavatel uzavřela se žalovaným dne 1.10.2021 pracovní smlouvu na pozici , pracovní pozice, . Pracovní poměr na základě dohody o změně pracovní smlouvy trval do 30.6.2022. Ve dnech 8.3.2022 až 10.3.2022 a 24.3.2022 až 25.3.2022 (dále jen rozhodné období) se žalovaný nedostavil na své plánované směny a omluvil se pouze prostřednictvím textové zprávy bez dodání jakýchkoliv dokladů. Žalovaný se nedostavil na celkem 5 pracovních směn o celkové délce 37,5 hodin. Žalobkyně prvně vstřícně žalovanému vložila do interního systému zmeškané směny jako dny čerpání dovolené a vyplatila mu náhradu mzdy ve výši 5 959 Kč. Žalovaný ke dni skončení pracovního poměru přečerpal dovolenou, na toto byl upozorněn. Žalobkyně tak ke dni 30.6.2022 požadovala po žalovaném v souladu s § 222 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP), navrácení vyplacené náhrady mzdy za dovolenou v délce 37,5 hodin, na kterou žalovanému právo nevzniklo, a to ve výši 5 959 Kč. S ohledem na tvrzení žalovaného, že si o dovolenou nežádal a zmeškané směny nemají být vedeny jako vyčerpaná dovolená, žalobkyně v rámci interního systému změnila čerpanou dovolenou zpět na zmeškané směny. Žalobkyně tak podle § 223 ZP má právo na zkrácení dovolené žalovaného, a to v rozsahu neomluvené absence, tj. 37,5 hodin. S ohledem na skutečnost, že ke dni skončení pracovního poměru neměl žalovaný nárok na žádnou dovolenou, má žalobkyně nárok na náhradu další přečerpané dovolené, a to ve výši 5 875 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 8.12.2023. Žalovaný ale ničeho neuhradil. Celkem tak žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši 11 834 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z této částky, a to od 31.12.2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval.

4. Po zhodnocení všech předložených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1.10.2021 pracovní smlouvu na pozici , Anonymizováno, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31.3.2022 (prokázáno citovanou pracovní smlouvou).

6. Pracovní poměr byl dohodou o změně pracovní smlouvy prodloužen do 30.6.2022 (prokazováno citovanou dohodou).

7. Žalovaný čerpal dovolenou ve dnech 8.3.2022 až 10.3.2022 a 24.3.2022 až 25.3.2022, tj. celkem 37,5 hodin (prokazováno výkazem práce za měsíc březen 2022).

8. Žalobce má neodpracováno 37,5 hodin absence, žalobce za žalovaným eviduje dluh ve výši 11 834 Kč skládající se z částky 5 959 Kč za minulé období a z částky ve výši 5 875 Kč jako náhrady za čistou mzdu (prokázáno výplatním lístkem za: 7/2022).

9. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 8.12.2023 a vyzvala jej k úhradě dlužné částky do patnácti dnů od doručení výzvy (prokázáno předžalobní výzvou a dodejkou).

10. Podle § 222 odst. 1 ZP zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

11. Podle § 222 odst. 4 ZP zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.

12. Podle § 223 odst. 1 ZP zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.

13. Žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne 1.10.2021 pracovní smlouvu na pozici , pracovní pozice, . Pracovní poměr byl na základě dohody prodloužen do 30.6.2022. Žalovanému byla proplacena náhradu mzdy, na kterou žalovanému právo nevzniklo, a to ve výši 5 959 Kč. S ohledem na skutečnost, že ke dni skončení pracovního poměru neměl žalovaný nárok na žádnou dovolenou, má žalobkyně nárok na náhradu další přečerpané dovolené, a to ve výši 5 875 Kč. Žalobkyni proto vznikl nárok na vrácení vyplacené dovolené ve výši 5 959 Kč a nárok na náhradu za přečerpanou dovolenou ve výši 5 875 Kč, a to podle § 222 odst. 4 ZP. Žalobkyně přitom v řízení prokázala vznik a skončení pracovního poměru, absenci žalovaného v práci a čerpání dovolené, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že dovolenou nečerpal, případně, že dlužnou částku za čerpanou dovolenou vrátil, a dále, že v rozhodném období v práci neabsentoval a není tak důvod jeho řádnou dovolenou krátit, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení z dlužné částky, pak bylo přiznáno ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to podle návrhu žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

14. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka (předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 vyhl. 254/2015. Sb.. Celkové náklady řízení žalobkyně ve výši 1 600 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.