42 C 455/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 513 472 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 513 472 Kč s příslušenstvím.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 náklady státu ve výši 2 229,52 Kč.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 186 690,90 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 513 472 Kč s příslušenstvím. Žalobce s žalovaným v minulosti spolupracovali v oblasti nákupu a prodeje restitučních nároků. V rámci této spolupráce se žalobce zabýval vyhledáváním osob oprávněných k restitučním nárokům dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, kterým nemohly být vydány zemědělské pozemky s ohledem na existenci zákonné překážky uvedené v zákoně. Takovéto oprávněné osoby měly evidovány nárok vůči státu a mohly jim být přiděleny jiné pozemky, které stát spravoval, případně mohly svůj nárok převést na další osobu, která měla zájem o nákup„ náhradních pozemků“ od státu. Vyhledáváním osob, které měly zájem o nákup náhradních pozemků od restituentů, se zabýval žalovaný. Prodej náhradních pozemků třetím osobám přitom probíhal za ceny několikanásobně vyšší, než kolik obdržela oprávněná osoba. Výsledkem bylo vytvoření zisku. Zisk vytvořený z každého případu spolupráce měl být dle ústní dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dělen rovným dílem mezi tři osoby - žalovaného, žalobce a spolupracovníka žalovaného [příjmení] [jméno]. [jméno]. V rámci uvedené spolupráce žalobce vyhledával oprávněné osoby, analyzoval těmito osobami předložené doklady, vedl přípravná jednání o podmínkách spolupráce se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] (dále jen„ určené společnosti“), připravil a připomínkoval smluvní dokumentaci, vedl jednání s právními zástupci oprávněných osob a komunikoval s oprávněnými osobami i v době vedení soudních sporů. Za určené společnosti jednal žalovaný jako statutární orgán a ovládal je jako jediný společník a akcionář. S ohledem na to, že Státní pozemkový úřad (dále jen„ SPÚ“) ocenil nároky oprávněných osob v nesprávně nízké výši a ke správnému ocenění nehodlal přistoupit bez soudního rozhodnutí, bylo nutné vést za oprávněné osoby soudní spor s SPÚ. Oprávněné osoby nechtěly nést náklady soudního sporu ze svých prostředků, bylo tedy dohodnuto, že tyto náklady půjdou k tíži určené společnosti. Žalobce vyhledával v příslušných archivech rozhodné dokumenty pro oprávněné osoby. Veškerá činnost žalobce byla vedena s cílem, aby oprávněná osoba podepsala s určenou společností smlouvu o spolupráci. Úkolem žalovaného a určené společnosti bylo kromě realizace úhrady kupní ceny a vlastního prodeje práv oprávněné osoby třetí straně též financování soudního sporu s SPÚ vedený prostřednictvím Advokátní kanceláře [příjmení], [příjmení], [právnická osoba] (dále jen„ Advokátní kancelář“). Podstatou smlouvy o spolupráci pak byl závazek určené společnosti dosáhnout nového vyššího ocenění restitučního nároku oprávněné osoby. Součástí smlouvy o exkluzivní spolupráci mezi žalobcem a žalovaným bylo ujednání, že v okamžiku, kdy žalovaný nebo určená společnost inkasuje kupní cenu za náhradní pozemky od třetí osoby a realizuje se zisk, měl žalobce od žalovaného obdržet svůj třetinový podíl na takto vytvořeném zisku po odečtení nákladů. Žalobce v této věci vždy jednal s žalovaným jako fyzickou osobou. Žalobce popírá, že by byl v nějakém vztahu se společnostmi, ve kterých působí žalovaný. Žalovaný žalobci nesdělil nic o tom, že by nejednal sám za sebe, ale za některou z právnických osob, které ovládal. Žalobce vždy jednal zcela v intencích výše definované exkluzivní spolupráce a k jejímu prospěchu, a proto mu také náleží jeho jedna třetina. Jednou z oprávněných osob, jichž se týkala spolupráce mezi žalobcem a žalovaným, je H. [příjmení]. Žalobce spolupracoval s H. [příjmení] ještě před uzavřením exkluzivní dohody s žalovaným. Dne [datum] uzavřel žalobce s H. [příjmení] smlouvu o postoupení pohledávky, dle které H. [příjmení] postoupila žalobci své pohledávky vůči státu na náhrady za nevydané pozemky. H. [příjmení] měla však další pohledávky vůči státu a výsledkem žalobcovy činnosti bylo uzavření smlouvy o spolupráci mezi určenou [právnická osoba] a H. [příjmení], na základě které se [anonymizováno] zavázala vyvinout veškeré úsilí k novému ocenění restitučních nároků. V případě úspěchu se H. [příjmení] zavázala uzavřít se [právnická osoba] další smlouvu o spolupráci, dle které se H. [příjmení] zavázala převést náhradní pozemky získané za svůj restituční nárok od státu do vlastnictví třetí osoby za kupní cenu odpovídající ½ nominální hodnoty nově oceněného nároku. Celkem byly náhradní pozemky za restituční nárok H. [příjmení] prodány třetím osobám za 4 826 850 Kč a H. [příjmení] byla vyplacena ½ nově oceněného nároku, tj. částka 286 433 Kč. Rozdíl těchto dvou částek představuje zisk ve výši 4 540 417 Kč. Ten by měl být ponížen o prokazatelně vynaložené náklady na služby zastupující Advokátní kanceláře a výsledná částka dle exkluzivní dohody mezi žalobcem a žalovaným dělena mezi žalobce, žalovaného a J. [jméno] na třetiny. Podíl žalobce na zisku tedy činí 1 513 472 Kč minus 1/3 prokazatelně vynaložených nákladů na služby zastupující advokátní kanceláře. Jelikož jejich výši žalovaný žalobci nesdělil, vychází tato žaloba z předpokladu, že žádné vynaloženy nebyly. Pokud by je žalovaný specifikoval, žalobce požadovanou částku odpovídajícím způsobem poníží. Tvrzení o existující dohodě s žalovaným dokládá tabulka nazvaná„ xxx (1)“, ze které vyplývá, že zisk měl být dělen stejným dílem mezi žalobce, J. [jméno] a žalovaného. Z tabulky je též zřejmé, že se žalobce v minulosti podílel i na ztrátách. [příjmení] jednoho z pokusů o mimosoudní řešení věci byl písemný návrh dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků sepsaný žalovaným a určenou [právnická osoba] a zaslaný žalobci emailem ze dne [datum] prostřednictvím jejich advokátky JUDr. A. [příjmení], která dle textu emailu ze dne [datum] jednala jménem žalovaného a určené [právnická osoba]. Uvedený návrh dohody obsahoval definici a potvrzení spolupráce žalobce a žalovaného. Žalobce uvedený návrh na mimosoudní řešení neakceptoval, důležitý je nicméně z toho hlediska, že žalovaný tímto dokumentem dokládá existenci oné žalobcem popsané exkluzivní ústní dohody o spolupráci, včetně uvedení případů, na kterých spolu účastníci spolupracovali a včetně toho, že žalobci z této spolupráce náleží odměna. V polovině roku 2017 došlo k tomu, že se žalovaný nadále odmítl dělit s žalobcem o zisk na základě smlouvy o exkluzivní spolupráci popsané v žalobě. Žalobce tak oslovil oprávněné osoby, které následně vypověděly plnou moc udělenou [anonymizováno] a zmocnily žalobce. Oprávněné osoby poté plné moci žalobci vypověděly, jelikož jim žalovaný zaplatil část ze zisku z jejich případů, která měla připadnout žalobci. Z toho je zřejmé, že žalovaný počítal s tím, že 2/3 zisku mají náležet žalovanému a že žalobce počítal také s 1/3 zisku pro žalobce. Žalobce je přesvědčen, že postačí, pokud prokáže existenci spolupráce se žalovaným, která vedla na případu H. [příjmení] k vytvoření zisku, včetně toho, že prokáže vytvoření tohoto zisku. Pokud totiž vzájemná spolupráce účastníků vedla k vytvoření zisku, aniž by bylo dohodnuto nebo prokázáno, jakým způsobem se o něj mají účastníci dělit, analogicky k § [číslo] odst. 1, resp. § 1122 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), by se mělo za to, že podíly účastníků na zisku jsou stejné, tedy žalobci by i v takovém případě náležel podíl ve výši nejméně 1/3 na zisku. Z těchto důkazů rovněž vyplývá, že žalobce neměl být a ani nebyl vyplácen už při uzavření smlouvy s restituentem.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaný také namítá nedostatek pasivní legitimace, když jakožto fyzická osoba s žalobcem nikdy nespolupracoval a ani jako fyzická osoba neprovozoval žádnou činnost, kterou žalobce v žalobě popisuje. Žalobce nijak nedoložil, že by byla mezi ním a žalovaným uzavřena písemná či ústní smlouva o spolupráci, z níž by mu plynuly jím tvrzené nároky. Nedoložil, mezi jakými subjekty měla být taková smlouva uzavřena, co bylo jejím předmětem a zejména v jaké výši byla sjednána případná odměna. Činností, kterou mj. popisuje žalobce v žalobě, se zabývala [právnická osoba]. Žalovaný v této společnosti od roku 2005 vystupuje jako její jediný společník a jednatel. V této společnosti jako její zaměstnanec pracoval také Mgr. J. [jméno]. Žalovaný a J. [jméno] si jako dlouholetí spolupracovníci dělili výsledek hospodářské činnosti [anonymizováno] rovným dílem. K dělení zisku nikoho nepřizvali. Žalobce měl na starost vstupní jednání s potenciálními klienty – restituenty. Kontakty na tyto osoby, které měly být osloveny, pocházely od [anonymizováno]. Žalobce pracoval pro [anonymizováno] na vlastní IČO jako jeden ze spolupracovníků. Kontaktoval restituenty s cílem uzavřít smlouvu o spolupráci mezi restituentem a [anonymizováno], popř. [právnická osoba]. Za tuto činnost v případě uzavření smlouvy o spolupráci s restituenty fakturoval žalobce odměnu. Výši odměny stanovoval žalovaný spolu s J. [jméno] po dohodě se žalobcem. Tato fakturovaná odměna byla konečná a žalobce žádný jiný nárok za tuto odvedenou práci neměl, ani nikdy nevznášel. Skutečnost, že mezi žalovaným a žalobcem žádná exkluzivní dohoda o dělení zisku neexistovala, potvrzuje i to, že žalobce nenesl žádné riziko z investovaných prostředků a nepodílel se ani na žádných nákladech. V této souvislosti žalovaný v průběhu řízení poukázal na případ M. [příjmení]. Konflikt vznikl v roce 2017, kdy chtěla [právnická osoba] spolupráci se žalobcem ukončit v návaznosti na závažná zjištění ohledně postupu žalobce vůči [právnická osoba]. Podpisem smlouvy o spolupráci mezi uvedenými společnostmi a restituenty pro žalobce obchodní případ končil. Další činnost byla prováděna [právnická osoba], popř. jejími subdodavateli. Žalobce dále prováděl dílčí úkony, jimiž jej [právnická osoba] pověřila. Např. vyzvedával dokumentaci, která byla vydána na základě plné moci [právnická osoba], vyžádal od restituentů podklady apod. Dílčí úkony prováděl v rámci odměny, kterou si na daném obchodním případu vyfakturoval. Společnost [anonymizováno] spolupráci se žalobcem nepovažovala za exkluzivní, neboť žalobce nebyl jediným subjektem, který smlouvy o spolupráci s restituenty pro [anonymizováno] uzavíral. Společnost [anonymizováno] ztratila důvěru v žalobce a od určité doby mu nechtěla poskytovat informace. Žalobce však s restituenty uzavíral dohody nikoliv ve prospěch [anonymizováno], ale ve prospěch svůj, když sám vystupoval v těchto dohodách jako smluvní strana. Příkladem je smlouva o spolupráci, kterou žalobce uzavřel dne [datum] s oprávněnou osobou V. [příjmení], která je textově velmi podobná smlouvám uzavíraných pro [anonymizováno], avšak dle této smlouvy náležela odměna výhradně žalobci. Žalobce si tak ve vztahu k restituentům vymínil další odměnu v případě, že v důsledku činnosti [anonymizováno] a za její prostředky dojde ke správnému ocenění nároků restituentů. Žalobce se v roce 2017 snažil dosáhnout uzavření smlouvy o partnerství s žalovaným, avšak neúspěšně. U neúspěšného pokusu o dosažení dohody byla přítomna Mgr. I. [příjmení]. V roce 2017 žalovaný s J. [jméno] a další osobou zjistili, že žalobce uzavíral s restituenty, za kterými ho [anonymizováno] vyslalo, smlouvy místo ve prospěch [anonymizováno] ve prospěch své budoucí manželky, později přímo na sebe, k čemuž mělo docházet již od roku 2009. Žalobce dne [datum] dopisem adresovaným [anonymizováno] pozastavil účinnost všech plných mocí, které do té doby udělil restituent R. [příjmení] a předložil svou plnou moc. Zamezil tak [anonymizováno] nakládat se získanými pozemky. Žalobce tak podnikl kroky k tomu, aby mohl za restituenta R. [příjmení] jednat sám, ačkoliv smlouvu o spolupráci uzavřel pro [anonymizováno] a získal za to od [anonymizováno] odměnu. Dne [datum] se tak uskutečnila schůzka za účasti žalobce, žalovaného, J. [jméno] a JUDr. A. [příjmení] a byl sepsán návrh Dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků. V čl. III návrhu dohody bylo stanoveno, že žalobce vypoví udělené plné moci a nadále již nebude jakýmkoliv jiným způsobem mařit obchodní jednání [anonymizováno] v této oblasti. Návrh dohody vycházel z návrhu žalobce, který zaslal e-mailem dne [datum] právní zástupkyni žalovaného a [anonymizováno] JUDr. A. [příjmení]. Tento návrh žalobce konstruoval údajně již dávno existující dohodu, že každému účastníkovi náleží rovný díl z odměny z plnění uzavřených smluv. Návrh dohody zaslaný ze strany [anonymizováno] a žalovaného zpět toto ustanovení neobsahuje. Tabulka xxx (1) původně sloužila k evidenci závazků [právnická osoba] vyplývající z uzavřených smluv s restituenty, výnosu z prodaných pozemků a rozdílu po odečtu některých významných a lehce zjistitelných nákladů i řádový zisk pro kontrolu. Rozdělení takto jen velmi řádově vytvořeného zisku v tabulce na třetiny v tabulce původně nebylo, neboť pracovat s takto zjištěným číslem (pro hrubou orientaci) nemá žádný praktický význam. Úvahy žalobce ohledně způsobu dělení zisku a možnost aplikace § [číslo] odst. 1, resp. § 1122 odst. 3 o. z. žalovaný považuje za bezpředmětné. Tato ustanovení se vztahují k vypořádání spoluvlastnictví, což je případ zcela odlišný.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Autor tabulky s názvem xxx (1) je označen jako admin. Naposledy tabulku uložil [jméno] [příjmení]. Jako společnost je označená [právnická osoba] Tabulka je členěna do sloupců, obsahuje 43 jmen restituentů, dále sloupce označené jako nominál, násobek, částku zaplacenou restituentovi, kolik zbývá z nominálu, cena nároku, výnos, zisk, dispon. z., náklady, nákl. II, fakt, zisk, [jméno], [anonymizováno] a [anonymizováno] (prokázáno tabulkou xxx (1))

5. H. [příjmení] jako oprávněná osoba a [právnická osoba] s.r.o. jako zmocněnec uzavřeli dne [datum] smlouvu o spolupráci. Dle čl. II. má oprávněná osoba zájem vypořádat nárok převodem pozemku ve vlastnictví státu od Pozemkového fondu ČR s tím, že nabytý pozemek je připravena převést kupní smlouvou do vlastnictví zmocněnce nebo osoby, kterou ji zmocněnec určí s tou podmínkou, že kupní cena bude stanovena jako dvojnásobek nominální ceny jejího nároku vypořádaného převodní smlouvou uzavřenou s Pozemkovým fondem ČR, tj. 671 654,16 Kč (prokázáno smlouvou o spolupráci ze dne [datum])

6. Dle seznamu přijatých faktur byly faktury vystavovány v období od [datum] do [datum]. Činnost, za kterou byly částky fakturovány, byla popsána jako zprostředkování smlouvy o spolupráci, zprostředkování nákupu restitučního nároku, provize za nákup restitučních nároků, spolupráce při nákupu nároku, příprava a zajištění nákupu restitučního nároku či jako poradenství při restitučních nárocích. V názvu faktury je uvedeno jméno žalobce. Faktury byly vystavovány pro [právnická osoba] (prokázáno seznamem přijatých faktur)

7. Za zprostředkování smlouvy o spolupráci s oprávněnou osobou V. [příjmení], M. [příjmení] a [příjmení] [příjmení] žalobce si účtoval částku 386 800 Kč. Žalobce fakturu vystavil jako dodavatel odběrateli [právnická osoba] (prokázáno fakturou č. 2012 [číslo])

8. Faktury č. 2012 [číslo], č. 2012 [číslo], č. 2012 [číslo], č. 2013 [číslo], č. 2013 [číslo], č. 2013 [číslo], č. 2013 [číslo], č. 2013 [číslo], č. 2014 [číslo], č. 2014 [číslo], č. 2015 [číslo], 2015 [číslo], č. 2015 [číslo], č. 2016 [číslo], č. 2016 [číslo], č. 2016 [číslo], č. 2017 [číslo], 2017 [číslo] a č. 2017 [číslo] vystavil žalobce jako dodavatel [právnická osoba], s.r.o. jako odběrateli. (prokázáno citovanými fakturami)

9. Faktury č. 2014 [číslo], č. 2014 [číslo], č. 2014 [číslo] a č. 2014 [číslo] vystavil žalobce jako dodavatel [právnická osoba] a.s. jako odběrateli. (prokázáno citovanými fakturami)

10. Smlouva o spolupráci podepsaná dne [datum] oprávněnou osobou V. [příjmení] v čl. 1 stanoví, že na základě činnosti žalobce byla podepsána dne [datum] sekundární smlouva„ Smlouva o spolupráci“ mezi oprávněnou osobou a [právnická osoba]. Dle čl. 1 v případě, že bude naplněna sekundární smlouva uznává oprávněná osoba nárok žalobce na sjednanou odměnu. Dle čl. 2 dojde-li k naplnění sekundární smlouvy, náleží žalobci odměna ve výši 5 % nominální hodnoty nároků, tj. ohledně nároku vyplývajícího z rozdílu mezi novou nominální hodnotou nároku a původní nominální hodnotou nároku. (prokázáno smlouvou o spolupráci uzavřenou mezi [jméno]. [příjmení] a žalobcem)

11. Žalobce vypracoval návrh dohody o spolupráci a obchodním podílu mezi [anonymizováno], žalovaným a žalobcem. Dle čl. II návrhu se účastníci dohodli, že ke každému účastníkovi náleží rovný díl z odměny z plnění uzavřených smluv, dohod či jiných úmluv. Před úhradou dílu odměny účastníkům budou z odměny odečteny veškeré náklady přímo či nepřímo související s plněním smluv či dohod uzavřených s oprávněnými osobami. Jedná se především o náklady spojené s právním zastupováním, úhrada znaleckých posudků a jiných podkladů, daní z nabytí nemovitého majetku a plnění vůči státu a odměny spolupracujícím třetím osobám. (prokázáno návrhem dohody o spolupráci a obchodním podílu)

12. Následně byl JUDr. [jméno] [příjmení] vypracován návrh dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků mezi [právnická osoba] s.r.o., žalovaným a žalobcem. Dle čl. I. účastníci dohody prohlašují, že se v rámci své podnikatelské činnosti zabývali mimo jiné i poskytováním služeb oprávněným osobám dle zákona o půdě a jiných restitučních předpisů s cílem dosažení kladných rozhodnutí v řízeních před SPÚ (dříve Pozemkovým úřadem ČR) o jejich restitučních nárocích a že tyto služby společně nabízejí oprávněným osobám s úmyslem užít tyto nároky k získání pozemků z majetku státu, dále dosáhnout maximálně možného ocenění nároku ze strany SPÚ nebo na základě rozhodnutí soudu a za tyto nároky získat pro sebe nebo třetí osobu pozemky za sjednanou odměnu včetně ceny pro oprávněnou osobu. Dle čl. II. se účastníci dohodli, že žalobci náleží doplatek odměny za činnost popsanou v čl. I. ve výši 10 000 000 Kč. Tento doplatek odměny bude ze strany [anonymizováno] hrazen poměrně v závislosti na okamžiku zobchodování restitučních nároků těchto osob: [jméno] [příjmení], [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení] a [jméno]. [příjmení]. Dle čl. III se žalobce zavazuje [anonymizováno] a žalovanému předložit výpovědi speciálních plných mocí, které mu udělily oprávněné osoby v souvislosti s činností popsanou v čl. I. této dohody, zejména speciálních plných mocí ze dne [datum] udělených mu osobami uvedenými v čl. II. (prokázáno návrhem dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků)

13. Výslechem svědkyně [příjmení]. [příjmení] bylo prokázáno, že zná osobně žalobce i žalovaného z práce. Pracovala ve [právnická osoba] jako asistentka kanceláře od roku 2005. Pracovali na restituentech, žalobce jim pomáhal, chodil si pro úkoly. Byli podřízení žalovaného. Žalobce, pan [příjmení] a pan [příjmení] byli spolupracovníci. Pan [anonymizováno] byl zaměstnancem firmy. Jednali spolu s žalovaným, úkoly si rozdělovali mezi sebe. Žalobce posílal e-mailem faktury. Pan [anonymizováno] dělal to samé jako žalobce. Konec spolupráce žalobce a žalovaného nastal z důvodu zcizení nároku pana [příjmení]. Se žalobcem vytipovávali nároky, které by bylo možné přecenit, spolupracovali na tom společně se svědkyní. Žalobce dohledával i archivní materiály a podklady. Její dcera pracuje u žalovaného, dělá zde administrativní práci v restauraci, pan [jméno] je partnerem její dcery a otcem jejich dítěte. (prokázáno výslechem svědkyně [jméno]. [příjmení])

14. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobce zná od roku 2010, kdy oslovil jeho matku s nabídkou řešení restitučních nároků fondu, následně se setkali a domluvili, vyplácel mu to tehdy žalovaný. Žalobce říkal, že jsou se žalovaným společníci. Žalovaného viděl až na konci spolupráce. První písemná smlouva byla s [anonymizováno], šlo o prodej restitučního nároku. Smluvní vztah se žalovaným neměl. Jednání vedl žalobce, oba vnímal jako rovnocenné partnery. Pokud je mu předestřena smlouva uzavřená mezi ním a [právnická osoba] dne [datum], k tomu uvádí, že tuto smlouvu podepsal, byl to výsledek jednání se žalobcem. (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení])

15. Výslechem svědkyně [příjmení]. [příjmení] bylo prokázáno, že zná obě strany sporu, jednala s nimi, řešili za ní její restituční nárok. Se žalobcem se zná od roku 2007 2008, se žalovaným o rok, dva později. Seznámil je žalobce, měla restituční nároky na pozemky a oni měli tyto nároky za ní vyřizovat, táhlo se to několik let, jednání probíhala dohromady s oběma. Vnímala je jako partnery. (prokázáno výslechem svědkyně [jméno]. [příjmení])

16. Výslechem svědka [jméno]. [příjmení] bylo prokázáno, že zná obě strany sporu, žalovaného zná od roku 2000, měli řadu obchodních případů spolu. V roce 2007 byl zaměstnán v [anonymizováno], konkrétně od [datum] jako technický ředitel. Žalobce zná od roku 2008, žalovaný mu ho osobně představil jako známého, který by mohl pomoci v oblasti restitučních náhrad. Svědek se zcela podílel na hospodářském zisku [právnická osoba], cca 50 % činnosti on a 50 % činnosti žalovaný. U paní [příjmení] se jednalo o tři etapy a soudní při. První etapu si žalobce postoupil na sebe za zády, později si s tím nevěděl rady. Fakturace a subdodavatelé se řešili na jednáních, o žádné exkluzivitě žalobce nemůže být řeč. Co se týká druhé etapy paní [příjmení], to už bylo zasmluvněno na [právnická osoba], třetí etapa soudní přecenění se sestrou také dělala [anonymizováno] a příslušná advokátní kancelář. Později přišli na to, že žalobce objížděl restituenty pod svojí hlavičkou. Žalobce byl jedním ze subdodavatelů, měl po obdržení kontaktu na restituenta za úkol je přesvědčit, objasnit problematiku získání peněz, měl restituenta přesvědčit k uzavření smlouvy. Za to dostával zprostředkovatelskou provizi. Dalším subdodavatelem byl pan [příjmení], který znal problematiku z fondu národního majetku a dělal to samé jako žalobce. Co se týká financí, pokud přebytek existoval měsíčně na účtu, svědek a žalovaný si ho rozdělili v poměru [číslo] a ve stejném poměru na účet také půjčovali. Pamatuje si pana [příjmení], zde jim žalobce ukradl asi třicet milionů. V roce 2017 žalobce zasmluvnil pana [příjmení] za jejich zády. Žalobce fakturoval zprostředkovatelskou provizi [právnická osoba]. Žádná smlouva na to nebyla, její výše byla 5 až 10 % z restitučního nároku. Fakturace nebývala za jeden konkrétní případ. Se žalovaným půjčovali peníze restituentům bezúročně, vše se žalovaným dělali napůl. Tabulku xxx (1) tvořili zaměstnanci [anonymizováno], jednalo se o interní dokumenty. Žalobce měl přístup k počítači, na kterém bylo možné upravovat tabulku. Sloupce od fakturačního zisku dál jsou doplňovány. Žalobce od začátku shromažďoval informace k jejich zneužití, k ukončení spolupráce došlo na jaře roku 2017. Zjistili zneužití informací v kauze [příjmení], sám to žalobce přiznal, a to i ohledně paní [příjmení]. Přerušili poté subdodavatelskou spolupráci. Následně přesvědčoval restituenty k udělení plné moci žalobci. V květnu 2017 se žalobce přiznal, dál s ním jednali, chtěli vrácení plných mocí, to se podařilo. [datum] proběhla schůzka se žalobcem ve snaze získání plných mocí zpět. Za [anonymizováno] navrhovali deset milionů vyplacení, což bylo výhodnější, než přijít o tři restituenty, ale restituenti přislíbili vrácení plných mocí bez toho. Obecná dohoda mezi žalobcem, žalovaným a [právnická osoba] neexistovala, existovala pouze ke konkrétním případům. Neví o žádné nezaplacené faktuře. Ohledně případu [příjmení] měl žalobce nárok na provizi v druhé etapě, ve třetí etapě taková dohoda nebyla. Po zasmluvnění vystavil žalobce fakturu a tato mu byla proplacena. U paní [příjmení] se mělo jednat o 5 % z 300 000 Kč. U dohody o výši svědek býval většinou přítomen, částku znal subdodavatel dopředu. Odměny se úměrně zvyšovaly, výši určovali vždy společně s žalovaným. [příjmení] subdodavateli úkoly a sdělili odměnu. Žalobce do [anonymizováno] nikdy nic nepůjčoval. (prokázáno výslechem svědka [příjmení]. [jméno])

17. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že osobně zná žalobce, občas se setkali, zprostředkovával smlouvy se [právnická osoba] a [anonymizováno]. Kontaktoval je a chtěl zprostředkovatelskou dohodu. Žalobce považovali za zprostředkovatele, později měli za to, že by mohl být zaměstnancem těchto společností. Žalobce je oslovil ohledně spolupráce, se žalobcem neuzavřeli smlouvu v písemné formě. Uzavřeli s ním nejprve ústní smlouvu, kdy za zprostředkování žalobce účtoval 10 %. V roce 2014 pak uzavřeli smlouvu ohledně přecenění nároku týkajícího se soudu v [obec]. Zde byla odměna žalobci vyplácena až za čtyři roky. S žalobcem bylo domluveno ústně, že bude hrazena odměna ve výši 10 %. Žalobce si o tyto platby řekl e-mailem s uvedením účtu. Hrazeno bylo na účet žalobcovy manželky. Doklad o zaplacení svědek neobdržel. Vnímali žalobce jako kontakt na [právnická osoba] a [anonymizováno]. V prohlášení žalobce je tvrzeno, že nebyla uzavřena žádná smlouva s třetí osobou od roku 2009 do roku 2017, což není pravda. (prokázáno výslechem svědka [příjmení] [příjmení])

18. Výslechem svědkyně [jméno]. [příjmení] bylo prokázáno, že spor zná, žalovaný je jednatelem [právnická osoba] a klientem Advokátní kanceláře, svědkyně je spolupracujícím advokátem kanceláře. Žalovaný jí představil žalobce jako spolupracovníka [anonymizováno], jeho úkolem bylo zprostředkování, uzavírání smluv s oprávněnými osobami, svědkyně tyto smlouvy připravovala. Spolupráce byla na bázi provizí, vystavovaly se faktury. Jednalo se o desítky restitučních řízení, vždy dostávala pokyny v rámci jednotlivých soudních řízení. Se žalobcem řešila dílčí podklady, on je opatřoval. V rámci spolupráce žalobce a [anonymizováno] žalobce zajišťoval dílčí úkoly. V srpnu roku 2017 ji kontaktovali oprávněné osoby a sdělili jí, že je oslovil žalobce napřímo, aby ukončili spolupráci s [anonymizováno] a navázali ji s ním. Někteří z oslovených plnou moc vypověděli, konkrétně [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. Žalobce ji následně kontaktoval, požádal o schůzku a poslal návrh dohody o ukončení spolupráce. Na schůzce byl přítomen i žalovaný a [anonymizováno]. [příjmení]. V návrhu dohody předloženém žalobcem bylo uvedeno, že měla existovat ústní dohoda. Ostatní přítomní však existenci dohody popřeli, ani svědkyně o ní neslyšela. Výsledkem schůzky byla upravená dohoda o ukončení spolupráce, část ohledně ústní dohody byla z této dohody vypuštěna. Za vrácení plných mocí od restituentů měl žalobce dostat deset milionů korun. K akceptaci této dohody nakonec nedošlo. Pracovníci [anonymizováno] se vydali za restituenty sami, ti následně vypověděli plné moci žalobci, Advokátní kancelář s nimi dosud spolupracuje. Částka deset milionů korun byla takto nastavena z důvodu, že čtyři oslovení restituenti byli klíčoví pro společnost a při ukončení spolupráce by ztráta pro [anonymizováno] byla obrovská. Po jednání se potom ještě účastníci řízení setkali bez svědkyně. Žalobce tam podepsal dokument, že s některými oprávněnými osobami uzavřel sám plné moci. Společnost [anonymizováno] vždy tvrdila, že neexistovala dohoda se žalobcem o dělení zisku, jednání žalobce vnímali jako bodnutí do zad. U restituentů došlo už na počátku spolupráce k vyplacení v řádech milionů korun. V případě následného přecenění restitučního nároku byl restituentům doplácen zbytek. Pokud je tázána na tabulky, kolonky se jmény a dělbu peněz se žalobcem, žalovaný ji o této situaci informoval, byl rozrušen a rozhořčen, říkal, že mu to muselo být odcizeno z počítače a následně upravováno. O rozsudcích a pokynech informovala vždy [anonymizováno], tedy žalovaného. V roce 2017 si žalovaný výslovně nepřál, aby byl žalobce o soudních řízeních informován. Na žalobce se obracela ohledně získání podkladů. (prokázáno výslechem svědkyně [jméno]. [příjmení])

19. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. Návrh žalobce na doplnění dokazování spočívající ve vypracování znaleckého posudku z oboru kybernetika, kterým by prokázal autentičnost tabulky xxx (1) soud jako nadbytečný zamítl. Soud dospěl k závěru, že i pokud by byla znaleckým posudkem prokázána autentičnost tabulky, tato tabulka dostatečně neprokazuje existenci ústní dohody mezi žalobcem a žalovaným, a to ani ve spojení s ostatními důkazy. Soud dále nedoplnil dokazování návrhy žalobce ohledně prokázání vytvoření zisku, resp. ohledně finančních toků mezi oprávněnými osobami a žalovaným, neboť pro posouzení existence ústní dohody mezi žalobcem a žalovaným považoval tyto návrhy za nadbytečné. I pokud by žalobce prokázal, že z případů restituentů [příjmení], [příjmení] a [příjmení] obdržel z celkového zisku podíl ve výši 1/3, tato skutečnost by nepostačovala k prokázání obecné ústní dohody, dle které má žalobce podíl ve výši 1/3 na zisku z každého případu, tzn. i v případě restituentky [jméno]. [příjmení].

20. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

21. Podle § 1076 odst. 1 o. z. nelze-li určit jediného vlastníka nové věci, náleží věc do spoluvlastnictví vlastníků zpracovaných věcí. Podíly se stanoví podle hodnot zpracovaných věcí; není-li to možné, jsou jejich podíly stejné.

22. Podle § 1122 odst. 3 o. z. má se za to, že podíly jsou stejné.

23. V řízení nebylo sporné, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala spolupráce v oblasti nákupu a prodeje restitučních nároků. Veškerá činnost žalobce byla vedena s cílem, aby oprávněná osoba podepsala smlouvu o spolupráci se [právnická osoba] či [anonymizováno], za které jednal žalovaný jako statutární orgán a ovládal je jako jediný společník a akcionář. Žalobce kontaktoval restituenty, vedl s nimi přípravná jednání, vyhledával v archivech rozhodné dokumenty.

24. Mezi účastníky řízení však bylo sporné, jakým způsobem byl žalobce za jeho činnost odměňován. Žalobce tížilo důkazní břemeno a musel prokázat, že měl na vytvořeném zisku obdržet od žalovaného třetinový podíl. Zisk měl být dle žalobce ponížen o prokazatelně vynaložené náklady a výsledná částka měla být dle exkluzivní dohody mezi žalobcem a žalovaným dělena mezi žalobce, žalovaného a [jméno]. [příjmení] na třetiny. Jako stěžejní důkaz o dělení zisku na třetiny žalobce doložil tabulku s názvem xxx (1). Autor tabulky byl označen jako admin, naposledy tabulku uložil [jméno] [příjmení]. Z těchto skutečností nelze dovodit, že autorem tabulky je žalovaný. Soud uzavírá, že tabulka xxx (1) neprokazuje existenci ústní dohody, a to ani v případě, kdy by navrhovaný znalecký posudek potvrdil autentičnost tabulky.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vystavoval faktury jako dodavatel oprávněným společnostem [právnická osoba], které byly na fakturách označeny jako odběratelé. Žalobce fakturoval odměnu za svoji činnost pro oprávněné společnosti, která dle faktur spočívala v zprostředkování smlouvy o spolupráci, zprostředkování nákupu restitučního nároku, provizi za nákup restitučních nároků, spolupráci při nákupu nároku, přípravě a zajištění nákupu restitučního nároku či v poradenství při restitučních nárocích. Dle názoru soudu tak žalobce ani na základě těchto faktur neprokázal existenci ústní dohody se žalovaným, na základě které by měl žalovaný vyplatit žalobci třetinový podíl na zisku. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že všechny žalobcem vystavené faktury byly proplaceny. Soud tak na základě faktur považuje za prokázané, že existovala spolupráce mezi žalobcem a oprávněnými společnostmi [právnická osoba] a že za své služby žalobce vystavoval společnosti faktury. Soud však uzavírá, že žalobce těmito fakturami, a to ani ve vzájemné souvislosti s ostatními provedenými důkazy, neprokázal existenci ústní dohody se žalovaným, na základě které by měl žalovaný vyplatit žalobci třetinový podíl na zisku.

26. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce s některými restituenty uzavíral smlouvy ve svůj vlastní prospěch namísto ve prospěch [anonymizováno]. Příkladem takovéto smlouvy je Smlouva o spolupráci ze dne [datum] uzavřená s oprávněnou osobou [jméno] [příjmení]. Dle této smlouvy náleží žalobci ještě další odměna ve výši 5 % nominální hodnoty nároku v případě, že se naplní ve smlouvě označená„ sekundární smlouva“ uzavřená s [anonymizováno]. Svědek [jméno] [příjmení] uzavření smlouvy o spolupráci s žalobcem potvrdil a dále uvedl, že jej vnímal jako zprostředkovatele a kontakt na [právnická osoba] a [anonymizováno]. Žalobce si o hrazení odměny řekl e-mailem, hrazeno bylo na účet žalobcovy manželky. Doklad o zaplacení [jméno] [příjmení] neobdržel. Žalobce v řízení tvrdil, že byli s žalovaným rovnocenní partneři. Smlouva o spolupráci žalobce s [jméno] [příjmení] sjednaná ve prospěch žalobce však ono rovnocenné partnerství dle názoru soudu nedokládá, naopak jej vyvrací.

27. Dále soud posuzoval návrh dohody o spolupráci a obchodním podílu vypracovaný žalobcem. Tento návrh žalovaný nepodepsal, a proto dle názoru soudu obsah návrhu není důkazem o existenci spolupráce mezi žalobcem, žalovaným a [anonymizováno], na základě které by každému náležel rovný díl z odměny. Ani následně vypracovaný návrh dohody o ukončení spolupráce a vypořádání závazků ze strany právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno]. [příjmení] neobsahuje ustanovení o rovnocenném partnerství a dělení zisku na třetiny.

28. Soud se blíže nezabýval jednáním žalobce po ukončení spolupráce, kdy žalobce začal objíždět příslušené restituenty s cílem, aby vypověděli plnou moc udělenou [anonymizováno] a převedli ji na žalobce. Jednání žalobce po ukončení spolupráce nesouvisí s předmětem tohoto řízení.

29. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný nebyli rovnocennými obchodními partnery. Tento závěr navíc potvrdili vyslechnutí svědci. [jméno]. [příjmení] uvedla, že žalobce byl podřízený žalovaného. Žalobce dělal pro žalovaného stejné úkoly jako pan [příjmení]. Dále svědek [příjmení]. [jméno] uvedl, že na hospodářském zisku [právnická osoba] se podíleli on a žalovaný, každý ve výši 50 %. Žalobce se na hospodářském zisku nepodílel. Žalobce pracoval pro společnost [anonymizováno] jako subdodavatel a za svoji činnost dostával zprostředkovatelskou provizi. Dalším subdodavatelem byl pan [příjmení]. Pokud existoval na konci měsíce na účtu [právnická osoba] přebytek, rozdělovali si jej svědek [příjmení]. [jméno] a žalovaný v poměru [číslo] a ve stejném poměru také na účet půjčovali. Žalobce fakturoval provizi [právnická osoba], jejíž výše byla 5 % – 10 % z restitučního nároku. I svědkyně [příjmení]. [příjmení] potvrdila, že spolupráce žalobce byla na bázi provizí, na které vystavoval faktury. Žalobce zajišťoval dílčí úkoly.

30. V případě neprokázání dohody o dělení zisku nelze aplikovat § 1076 odst. 1 a § 1122 odst. 3 o. z., neboť tato ustanovení upravují spoluvlastnictví zpracovaných věcí a velikost spoluvlastnického podílu.

31. Soud tak uzavírá, že žalobce neunesl důkazní břemeno a v řízení neprokázal uzavření smlouvy o spolupráci mezi žalobcem, žalovaným a [jméno]. [příjmení] v ústní formě. Žalovaný rovněž neprokázal mechanismus dělení zisku, a to jak v obecné rovině, tak konkrétního zisku získaného ze spolupráce s [jméno]. [příjmení]. V řízení nebyla prokázána povinnost žalovaného uhradit, byť i jen z části, žalobcem požadovaný nárok. [příjmení] základ nároku, resp. existence ústní dohody nebyla v řízení prokázána, a proto se soud dále nezabýval výší nároku žalobce.

32. Soud se k námitce žalovaného zabýval též jeho pasivní legitimací. Věcná legitimace účastníka řízení představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Jestliže je v řízení zjištěno, že ten, kdo byl označen jako žalovaný, není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, je to důvodem k zamítnutí žaloby. Soud se však nejprve zabýval samotnou existencí dohody mezi žalobcem a žalovaným v ústní formě, resp. existencí hmotněprávního vztahu. Samotná existence hmotněprávního vztahu, jak jej tvrdil žalobce v žalobě, nebyla prokázána, a proto nemohla být soudem posouzena ani otázka pasivní legitimace žalovaného. Nedostatek pasivní legitimace tak nebyl v řízení prokázán, soud se žalobou zabýval věcně a následně ji z důvodu neunesení důkazního břemene ohledně existence ústní dohody a rozdělení zisku na třetiny zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O nákladech státu (výrok II. tohoto rozsudku) spočívajících v uhrazeném svědečném bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Vzhledem k tomu, že žalobce v řízení nebyl úspěšný, je proto povinen zaplatit České republice na účet zdejšího soudu náklady státu ve výši 2 229,52 Kč za výslech svědka [jméno] [příjmení] při jednání soudu dne [datum].

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 186 690,90 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 513 472 Kč sestávající z částky 14 380 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, žalobní odpověď ze dne [datum], vyjádření žalovaného ze dne [datum], [datum], závěrečný návrh, účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), a z částky 7 190 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání soudu dne [datum] za účelem vyhlášení rozsudku), včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 154 290 Kč ve výši 32 400,90 Kč. Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření k žádosti žalobce o osvobození soudního poplatku ze dne [datum] a za sdělení ze dne [datum], neboť se nejedná o písemné podání ve věci samé, resp. nejedná se o úkony dle § 11 a. t. Celkové náklady žalovaného ve výši 186 690,90 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.