42 C 498/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících JUDr. Jitky Kománkové a Josefa Košťála ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnosti skončení pracovního poměru výpovědí

I. Z amítá se žaloba na určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dané žalobci dne 24.3.2021 je neplatné.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 16 940 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal, aby soud určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalovaným žalobci dne 24.3.2021 podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen ZP) je neplatná. Žalobce poukazoval na skutečnost, že řádně pracoval u žalovaného na pozici referenta s místem výkonu v [obec] na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne 19.6.1998 do doby, kdy žalovaný přijal dne 28.1.2021 rozhodnutí o organizačních změnách s účinností od 1.2.2021 a zrušil pracovní místo žalobce, čímž se stal nadbytečným. Žalobce trval na dalším zaměstnání. V období od září 2019 do června 2020 byl žalobce z důvodu diabetu v pracovní neschopnosti, přesto vykonával pro žalovaného nezbytné činnosti. K žádosti žalobce mu byla v minulosti umožněna práce z domova, což bylo na pracovišti žalovaného zcela obvyklé, když o možnost práce z domova požádal dne 14.9.2020, tato mu nebyla umožněna, a to ani v období pandemie při kontaktu s rizikovým kontaktem. Žalobce si na jednání žalovaného stěžoval, jeho jednání považoval za diskriminační. Na základě podané výpovědi pro nadbytečnost byla práce žalobce převedena na [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení]. Dále došlo k dočasnému přidělení [anonymizována dvě slova] na výpomoc. Žalobce byl u žalovaného vždy kladně hodnocen. Žalobce tak považuje výpověď za neplatnou a účelovou. Vzhledem k tomu, že se žalobce k nařízenému soudnímu jednání nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán, z nařízeného soudního jednání se neomluvil, soud tak jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že výpověď danou žalobci považuje za platnou a oprávněnou po formální i materiální stránce. Žalovaným byly splněny veškeré předpoklady pro výpověď z důvodu nadbytečnosti, kdy žalovaný dne 28.1.2021 rozhodl o organizační změně z ekonomických důvodů za účelem zvýšení efektivity práce, racionalizace a úspory nákladů, s účinností od 1.2.2021 zrušil pracovní místo žalobce, konkrétně místo technickoprovozního referenta v organizační jednotce [anonymizována dvě slova] závodu [anonymizováno]. Žalovaný se tak v důsledku organizační změny stal nadbytečným. Žalovaný byl s rozhodnutím o organizační změně seznámen ve výpovědi, což konstantní judikatura umožňuje, účinnost organizační změny tak předchází skončení pracovního poměru žalobce u žalovaného na základě předané výpovědi. Žalovaný podáním výpovědi nesledoval jiný účel, skutečnost, jak byl žalobce u žalovaného v minulosti hodnocen jako pracovník, je irelevantní.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli dne 19.6.1998 pracovní smlouvu na pozici původně říční dozor, poté technickoprovozního referenta v organizační jednotce [anonymizována dvě slova] závodu [anonymizováno] na dobu neurčitou. (prokázáno citovanou pracovní smlouvou spolu s dodatky, charakteristika povolání technicko-provozního referenta, popisem pracovní náplně, výpisem z obchodního rejstříku žalovaného)

5. Dne 24.3.2021 dal žalovaný žalobci výpověď z uzavřeného pracovního poměru podle § 52 písm. c) ZP pro nadbytečnost z důvodu, že dne 28.1.2021 přijal zaměstnavatel z ekonomických důvodů za účelem zvýšení efektivity práce, racionalizace a úspory nákladů rozhodnutí o organizačních změnách a s účinností od 1.2.2021 zrušil bez náhrady pracovní místo žalobce, čímž se stal nadbytečným. Výpověď byla předána žalobci osobně za účasti [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], žalobce její převzetí osobně podepsal. (prokázáno citovanou výpovědí, předání výpovědi není sporné)

6. Žalobce požádal dne 30.10.2018 o možnost práce z domova z důvodu návratu z nemocnice, dne 26.11.2018 žalovaný jeho žádosti vyhověl. Dalším žádostem žalobce již žalovaný nevyhověl, na což si žalobce opakovaně stěžoval. (prokázáno citovanými dopisy a emailovou korespondencí)

7. Žalobce považoval výpověď za neplatnou a dopisem ze dne 31.5.2021 sdělil žalovanému, že trvá na svém další zaměstnávání. (prokázáno citovaným dopisem)

8. Žalovaný rozhodl dne 28.1.2021 o organizační změně z ekonomických důvodů za účelem zvýšení efektivity práce, racionalizace a úspory nákladů, s účinností od 1.2.2021 zrušil pracovní místo žalobce, konkrétně místo technickoprovozního referenta v organizační jednotce [anonymizována čtyři slova]. Záměr této změny byl projednán v souladu s čl. 2 bod 2.

2. Kolektivní smlouvy se zástupcem odborových svazů [anonymizována tři slova] (prokázáno citovanou změnou, záznamem z projednání organizační změny vč. prezenční listiny, nebylo sporné)

9. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

10. Podle § 48 odst.1 ZP pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

11. Podle § 50 odst.1 ZP výpověď z pracovního poměru musí být písemná. Podle odst.2 uvedeného ustanovení zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Podle odst.4 uvedeného ustanovení dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

12. Podle § 52 písm. c) ZP může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z toho důvodu, že se stane zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

13. Podle § 61 ZP výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas, je výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné, pokud jsou však ostatní podmínky splněny a soud shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.

14. Podle § 69 odst. 1 ZP dal-li mj. zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

15. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli platnou pracovní smlouvu v souladu s § 33 a násl. ZP včetně následných změn a dodatků. Dále bylo prokázáno, že žalovaný dal dne 24.3.2021 žalobci v písemné formě výpověď z pracovního poměru ve smyslu § 52 písm.c) ZP z organizačních důvodů s vyplacení odstupného ve výši čtyřnásobku mzdy, výpověď žalobce osobně převzal dne 24.3.2021, což nebylo sporné. Výpověď obsahuje dvouměsíční výpovědní dobu, počínaje prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi, tedy s ukončením pracovního poměru ke dni 31.5.2021. Vzhledem k tomu, že výpověď obsahuje veškeré formální náležitosti požadované zákoníkem práce v § 50, jedná se o platnou výpověď. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 30.7.2021 a pracovní poměr měl žalobci skončit dne 31.5.2021, byla dodržena dvouměsíční lhůta stanovená v § 72 zákoníku práce pro podání žaloby. V řízení bylo dále prokázáno, že důvodem podání výpovědi žalovaným žalobci byla skutečnost, že se stal nadbytečným. Žalovaný splnil veškeré předpoklady kladené na něj zákonem při podání výpovědi z důvodu nadbytečnosti, konkrétně přijal písemné rozhodnutí o organizační změně, které předcházelo podání výpovědi a žalobce se o něm dozvěděl při podání výpovědi, přičemž rozhodnutí bylo projednáno s odborovou organizací, pracovní místo žalobce bylo s účinností od 1.2.2021 zrušeno a žalobce se tak stal nadbytečným, zároveň mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností žalobce je příčinná souvislost. Zaměstnanec je nadbytečný tehdy, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce pro zaměstnavatele, není na základě rozhodnutí o organizačních změnách zcela nebo v dosavadním rozsahu potřebná. Zde se státní podnik rozhodl za účelem zajištění optimalizace vnitřních procesů a úspory nákladů včetně zvýšení efektivity výkonu činností provést organizační změnu spočívající ve zrušení jednoho pracovního místa v rámci hlavní organizační jednotky závod [anonymizováno], konkrétně pozici technicko-provozního referenta v [anonymizována čtyři slova]. V důsledku této změny došlo k ukončení pracovního poměru se žalobcem pracujícím na rušené pracovní pozici. O příčinnou souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností zaměstnance jde tehdy, nastala-li nadbytečnost určitého zaměstnance následkem provedení rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, tedy bylo-li rozhodnutí o organizační změně bezprostřední a skutečnou příčinou nadbytečnosti zaměstnance, což bylo v řízení prokázáno. Soud nepovažuje jednání žalovaného za diskriminační, neboť nemá možnost přezkoumávat, proč byl určitý zaměstnanec vybrán jako nadbytečný, měl-li zaměstnavatel na výběr z více zaměstnanců. V řízení nebylo žalobcem tvrzeno ani prokázáno, že by ke zrušení pracovní pozice žalobce fakticky následně nedošlo. Další tvrzení žalobce týkající se nevyhovění jeho požadavkům ohledně umožnění práce z domova, jeho stížnosti nebo jeho pracovní hodnocení v minulosti nejsou pro posouzení sporu relevantní.

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti má soud zato, že pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen platně shora uvedenou výpovědí k datu 31.5.2021, soud tak žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř., neboť ve věci zcela úspěšnému žalovanému přísluší náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení podle § 7 a § 9 odst. 3 písm.a) vyhl.č.177/1996 Sb., za 5 úkonů právní pomoci po 2.500 Kč (převzetí zastoupení, sepis vyjádření 3x, účast na jednání soudu dne [datum]), a dále 5 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst.3 vyhl.č.177/1996 Sb. včetně 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy 16 940 Kč v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).