42 C 504/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 56 647 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 6 647 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 9.6.2020 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba v rozsahu částky 50 000 Kč s příslušenstvím.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 53 433,60 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 56 647 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] (dále jen SOZ), na základě které žalovaný vykonával pro žalobce činnost [zdravotní stav] [anonymizována dvě slova], konkrétně zprostředkovával uzavření smluv životního a neživotního pojištění ve sjednaném období od 1.10.2017 do 1.2.2019 SOZ kromě úpravy podmínek výkonu pojišťovací činnosti obsahuje pravidla a podmínky odměňování, podmínky možného ukončení spolupráce, a to i v tzv. vnitřních předpisech tedy m.j. v obchodních podmínkách, provizním řádu včetně příloh, kariérovém řádu. Vnitřní předpisy jsou nedílnou součástí SOZ a v čl. XXI odst. 4 prohlásil žalovaný, že byl s vnitřními předpisy seznámen a souhlasí s nimi. Podle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku jsou tak veškerá ujednání, která vnitřní předpisy obsahují, součástí SOZ. SOZ byla uzavřena na dobu neurčitou, žalobce od ní odstoupil podle čl. XIX odst. 3 písm. c) SOZ z důvodu podstatného porušení SOZ. Žalobce oznámil tuto skutečnost žalovanému dopisem ze dne 22.1.2019, který byl žalovanému doručen 1.2.2019 a téhož dne zanikl závazek podle čl. XIX odst. 3 SOZ. Podle čl. XV odst. 7 SOZ má žalobce nárok na vrácení vyplacené provize, speciální provize nebo její části. Podle čl. 6.1. provizního řádu v případě vzniku pohledávky žalobce vůči žalovanému vyšší než 2 000 Kč v průběhu pěti let od ukončení SOZ vyzývá žalobce žalovaného k úhradě této pohledávky prostřednictvím průběžného vyúčtování. Dne 28.6.2019 a 6.4.2020 bylo provedeno průběžné vyúčtování, na základě kterého má žalobce nárok na zaplacení částky 56 647 Kč představující nárok na zaplacení registračního poplatku ve výši 10 000 Kč, dále nárok na vrácení adaptační provize v celkové výši 50 000 Kč podle čl. 2.1.1. přílohy č. 2A k proviznímu řádu a dále nárok na vrácení zálohově vyplacených provizí ve výši 8 809,29 Kč. Po započtení pohledávky žalovaného vůči žalobci představující následné provize ve výši 3 035,47 Kč a garanční fond ve výši 9 127,33 Kč tak činí dluh žalovaného vůči žalobci částku 56 647 Kč. Přes výzvu žalobce doručenou dne 29.5.2020 s plněním ve lhůtě do 8.6.2020 žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok na zaplacení registračního poplatku ve výši 10 000 Kč spolu s nárokem na vrácení zálohově vyplacených provizí ve výši 8 809,29 Kč uznal co do důvodu a výše, nárok na vrácení adaptační provize v celkové výši 50 000 Kč neuznal s odůvodněním, že žalovaný v okamžiku podpisu smlouvy neznal a nemohl znát vnitřní předpisy, které nejsou součástí SOZ, uzavřená smlouva je smlouvou adhezní podle § 1798 občanského zákoníku a žalovaný je slabší stranou, která nebyla s významem doložky odkazující na text mimo text smlouvy seznámena. Částky započtení pohledávky žalovaného vůči žalobci představující následné provize ve výši 3 035,47 Kč a garanční fond ve výši 9 127,33 Kč učinil nesporným.

3. Soud provedl dokazování důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). V řízení nevyšla najevo potřeba provedení dalších důkazů (§ 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř.). Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

4. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne 1.10.2017 SOZ, na základě které žalovaný vykonával pro žalobce činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, konkrétně zprostředkovával uzavření smluv životního a neživotního pojištění. Smlouva byla podle čl. XVIII odst. 1 uzavřena na dobu neurčitou. Podle čl. I SOZ se vnitřními předpisy rozumí interní normy žalobce, m.j. obchodní podmínky, provizní řád a kariérový řád. Podle čl. XXI odst. 4 SOZ žalovaný stvrdil, že byl seznámen s vnitřními předpisy a souhlasí s nimi. (prokázáno SOZ)

5. Dne 18.9.2017 proběhla schůzka žalobce a žalovaného, na které byl žalovaný seznámen s podmínkami výplaty odměny za obchodní činnost vykonanou pro žalobce. (prokázáno citovaným dokumentem [anonymizována dvě slova] – FZ)

6. Žalovaný byl seznámen s vnitřními předpisy až po podpisu smlouvy, a to umožněním přístupu do elektronického informačního portálu tzv. Andromedy. (prokázáno e-mailem žalobce ze dne 17.10.2019)

7. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že podpis na dokumentu [anonymizována dvě slova] – FZ je jeho. Na tuto konkrétní situaci si nepamatuje, neboť nováčků bylo více. Nemyslí si, že by podepisoval smlouvu o obchodním zastoupení, to dělalo personální oddělení. Listiny vždy podepisovala zodpovědná osoba, návrh je zcela standardní. Nepamatuje si, že by seznamoval žalovaného s pravidly spolupráce, obecně na náborovém pohovoru je seznamováno s pravidly i s provozním řádem. Konkrétně u dokumentu [anonymizována dvě slova] - FZ existoval rozpis podpory a provizní příloha. Pamatuje si dvouletou lhůtu na vrácení adaptační provize. Konkrétně neví, jakým způsobem probíhalo seznámení s vnitřními předpisy, ale při nástupu byli obecně všichni seznamováni. Provizní řád má více stran, byl i na intranetu. Dokumentaci si mohl před podpisem smlouvy každý přečíst. Není si jistý, jestli provizní řád byl součástí smlouvy. (prokázáno výslechem svědka [jméno]. [příjmení])

8. Podle čl. XIX odst. 3 jsou účastníci oprávněni odstoupit od SOZ v případě, kdy zjistí, že druhý účastník podstatně porušil povinnosti uvedené v SOZ nebo opakovaně porušuje povinnosti uvedené v SOZ. Podstatným porušením se podle písm. c) rozumí situace, kdy žalovaný nedosáhne minimálních obchodních cílů (obchodního plánu), které mu stanovují vnitřní předpisy. (prokázáno SOZ)

9. Žalobce dopisem adresovaným žalovanému ze dne 22.1.2019 od SOZ odstoupil. Žalovanému byl dopis doručen dne 1. 2. 2019, téhož dne zanikl závazek podle čl. XIX odst. 3 písm. c) SOZ. (prokázáno e-mailem žalobce s přílohami ze dne 17. 10. 2019)

10. Žalobce má podle čl. XV odst. 7 SOZ za podmínek stanovených ve vnitřních předpisech nárok na vrácení vyplacené provize, speciální provize nebo její části. (prokázáno SOZ)

11. Podle čl. 2.1.1. přílohy 2A k proviznímu řádu platí, že v případě, kdy dojde k zániku závazku ze SOZ do dvou let od nástupu, a to z jakéhokoliv důvodu, vzniká žalobci nárok na vrácení celé adaptační provize. (prokázáno přílohou 2A k provizního řádu)

12. Podle čl. 6. 1. provizního řádu v případě vzniku pohledávky žalobce vůči žalovanému vyšší než 2 000 Kč v průběhu do pěti let od ukončení SOZ vyzývá žalobce žalovaného k úhradě této pohledávky prostřednictvím průběžného vyúčtování. Do průběžného vyúčtování jsou zahrnuty jak kladné, tak záporné částky provizí. (prokázáno provizním řádem)

13. Na základě provedeného vyúčtování ze dne 28.6.2019 a 6.4.2020 má žalobce nárok na zaplacení částky 56 647 Kč představující nárok na zaplacení registračního poplatku ve výši 10 000 Kč podle čl. IV odst. 3 SOZ, dále nárok na vrácení adaptační provize v celkové výši 50 000 Kč podle čl. 2.1.1. přílohy č. 2A k proviznímu řádu a dále nárok na vrácení zálohově vyplacených provizí ve výši 8 809,29 Kč. Po započtení pohledávky žalovaného vůči žalobci představující následné provize ve výši 3 035,47 Kč a garanční fond ve výši 9 127,33 Kč činí dluh žalovaného vůči žalobci částku 56 647 Kč (prokázáno průběžným vyúčtováním ze dne 28.6.2019 a 6.4.2020)

14. Dne 29.5.2020 byla žalovanému doručena předžalobní výzva s plněním ve lhůtě do 8.6.2020 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 26.5.2020 spolu s podacím archem)

15. Z ostatních listinných důkazů soud nevyvozoval žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné.

16. Žalovaný uznal nárok žalobce do co částky 10 000 Kč a 8 809,29 Kč, soud tak žalobě v této části vyhověl a přiznal žalobci částku 6 647 Kč po zaokrouhlení po započtení pohledávky žalovaného ve výši 3 035,47 Kč a 9 127,33 Kč, která nebyla mezi stranami sporná. Přiznal také podle § 1968 občanského zákoníku zákonný úrok z prodlení od data 9.6.2020, tedy dne následujícího po dni, do kdy byla stanovena lhůta k úhradě předžalobní upomínkou. Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání (§ 153a odst. 1, věta první o.s.ř.) Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 153a odst. 2 ve spojení s ust. § 99 odst. 1, 2 o.s.ř.), tedy v případě, že to povaha věci nepřipouští nebo bylo-li by to v rozporu se zákonem. V dané věci dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, neboť žalovaný uznal co do důvodu i výše žalobou částečně uplatněný nárok a soud neshledal žádné okolnosti, které by vydání rozsudku pro uznání bránily. Proto soud žalobě částečně vyhověl a rozhodl podle uznání žalovaného rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

17. Podle § 21e odst. 1 zák. 38/2004 Sb. zanikne-li pojištění sjednané podle občanského zákoníku, které spadá do odvětví životního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovnictví, do 5 let ode dne svého vzniku z jiného důvodu než v důsledku pojistné události, má pojišťovací zprostředkovatel právo nejvýše na poměrnou část sjednané odměny za dobu prvních 5 let trvání tohoto pojištění.

18. Podle § 433 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen OZ) kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

19. Podle § 1798 odst. 1 OZ ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.

20. Podle § 1751 odst. 1 OZ lze část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

21. Podle § 1799 OZ doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.

22. Podle § 1800 odst. 2 OZ obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná.

23. Podle § 6 odst. 1 OZ má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

24. Na základě shora uvedených skutečností a provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že ohledně nároku žalobce týkajícího se částky 50 000 Kč představující vrácení celé adaptační provize podle čl. 2.1.1. přílohy 2A k proviznímu řádu není žaloba důvodná. Žalobce přes poučení soudu řádně neprokázal, že žalovaný jako slabší strana (tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná) byl s doložkou a jejím významem seznámen nebo její význam musel znát. V řízení bylo prokázáno, že dne 18.9.2017 proběhla schůzka žalobce a žalovaného, na které byl žalovaný seznámen s podmínkami výplaty odměny za obchodní činnost vykonanou pro žalobce. V dokumentu [anonymizována tři slova] jsou specifikovány činnosti vyžadované žalobcem a jejich rozsah nutný k vyplacení slíbené odměny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl seznamován s dalšími dokumenty, tedy ani s tzv. vnitřními předpisy, které představuje také provizní řád. Žalobce v emailu ze dne 17.10.2019 potvrdil, že žalovaný byl seznámen s vnitřními předpisy až po podpisu smlouvy, a to umožněním přístupu do elektronického informačního portálu tzv. [anonymizováno]. Skutečnost, že by byl řádně a včas seznámen žalovaný s vnitřními předpisy nepotvrdil ani svědek [příjmení], který nebyl přítomen uzavírání smlouvy, nepamatoval si, zda seznamoval žalovaného s pravidly spolupráce ani zda byly vnitřní předpisy součástí smlouvy. Pouze provizní řád obsahuje 117 stran, jejichž prostudování a přečtení by zabralo více času, nic takového ohledně žalovaného ani v praxi u žalobce svědek nepotvrdil. Když žalovaný uznal vrácení zálohově vyplacených provizí, učinil tak pouze s ohledem na takovou povinnost vyplývající z § 21e zákona č. 38/2004 Sb., nikoli však z vnitřních předpisů. Soud shledal včleňovací doložku uvedenou v čl. I (pojem vnitřní předpisy) a v čl. XXI odst. 4 SOZ neplatnou pro rozpor s § 1751 OZ, kdy část obsahu smlouvy lze určit odkazem na smluvní podmínky, které však musí navrhovatel připojit k nabídce nebo musí být stranám známy. V řízení nebylo prokázáno, že by vnitřní předpisy byly připojeny k nabídce žalobce na uzavření smlouvy, nejedná se o veřejně dostupný dokument a prokázána byla pouze skutečnost, že žalovaný byl s vnitřními předpisy seznámen až po podpisu smlouvy. Doložka je neplatná také z důvodu § 1799 OZ, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jako slabší strana byl s významem doložky seznámen nebo jej měl znát. Pouhé vědomí o existenci takové doložky nepostačuje, za seznámení nelze podle odborné literatury považovat samotnou skutečnost, že doložka je obsažena v textu smlouvy. Soud shledal neplatnost doložky i s ohledem na § 1800 odst. 2, § 6 a § 433 OZ, kdy shledal doložku pro slabší smluvní stranu zvláště nevýhodnou, kdy smlouva byla uzavírána na návrh žalobce podle jeho firemního vzoru a žalovaný nemohl předpokládat, že odměny získané pracovní činností pro žalobce budou v budoucnu vraceny, jedná se o nevýhodné a překvapivé ujednání s důsledky, které žalovaný nemohl předvídat zvláště za situace, kdy je takové ujednání obsaženo ve vnitřních předpisech, které jsou obsáhlé (konkrétně na straně 83 ze 121) a žalovaný s nimi nebyl dostatečně seznámen. Pokud žalobce předložil soudu rozhodnutí v obdobné věci, nepovažuje jej soud za přiléhavé, neboť šlo o odlišnou skutkovou situaci, kdy žalovaný měl vnitřní předpisy k dispozici, měl možnost se s nimi seznámit, ale nepovažoval to za důležité, což zde žalovaný neměl, dále měl možnost nahlížet prostřednictvím příslušné domény do IS portálu prostřednictvím [anonymizována dvě slova] a k osobnímu emailu, kdy takovou kartu převzal před podpisem smlouvy, což zde žalovaný nemohl. Soud tak s ohledem na shora uvedené žalobu v rozsahu částky 50 000 Kč s příslušenstvím zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že ve věci úspěšnému žalovanému, jehož neúspěch se týkal pouze nepatrné části (úspěch 88,27%, neúspěch 11,73%) přiznal proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 12 úkony právní pomoci po 3 380 Kč (převzetí a příprava zastoupení a první porada s klientem, dopis žalobci ze dne 1.6.2020, 23.9.2019 a 1.11.2019, vyjádření ze dne 8.1.2021, 26.7.2021 a 6.10.2021, účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum], porada s klientem dne 31.1.20222, závěrečný návrh) ,když jejich výše je dána § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 12 režijních paušálů á 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Celkové náklady řízení ve výši 53 433,60 Kč včetně 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).