42 C 596/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 122 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 122 620 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 122 620 Kč od 10.9.2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 37 731 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 122 620 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného inkasa výtěžku dražby ze dne 29.11.2019 týkající se vozidla zn. Mercedes – [příjmení], [registrační značka] (dále jen movitá věc) z majetku povinného [právnická osoba], [IČO] (dále jen povinný), a to z důvodu, že se jedná o stejného povinného ve dvou exekucích, a to ve věci oprávněného zde žalovaného vedené u exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. EX [číslo] (dále jen druhá exekuce) a dále ve věci oprávněného zde žalobce vedené u exekutora [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. [spisová značka] (dále jen první exekuce) Dne 5.11.2018 byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí, který nabyl právní moci dne 24.11.2018, předmětná movitá věc byla pojata do soupisu movitého majetku povinného a výtěžek prodeje movité věci v dražbě tak získal žalovaný za situace, kdy k soupisu stejného movitého majetku došlo u druhé exekuce až dne 19.6.2019 a tudíž žalobce je v lepším pořadí, první exekuce měla přednost a žalovaný tak získal na úkor žalobce majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když výtěžek dražby náležel po právu žalobci namísto žalovanému. Žalobce se tak domáhá žalobou z lepšího práva svého nároku na bezdůvodné obohacení. Žalobce vyzval žalovaného opakovaně k vrácení neoprávněně vyplacené částky, avšak žalovaný odmítl částku přijatého plnění vrátit žalobci.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Namítal, že je zde nepoměr mezi jistinou dluhu a celkově vymáhanou částkou způsobený nepřiměřeně vysokým úrokem z prodlení, dále potvrdil, že k soupisu movité věci došlo v prvé exekuci dne 5.11.2018, tedy dříve než v druhé exekuci, žalovaný má však zato, že exekutorský úřad v případě prvé exekuce po vozidle nepátral a tudíž bylo zajištěno a dohledáno až v druhé exekuci, kde bylo prodáno a výtěžek oprávněně vyplacen žalovanému. Nejedná se tak o bezdůvodné obohacení, když plnění bylo žalovaným přijato v dobré víře od vykonavatele veřejné moci na úhradu existující a vykonatelné pohledávky žalovaného.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne 22.10.2018 byla exekutorem [titul] M. [anonymizováno] zahájena exekuce oprávněného zde žalobce proti povinnému [právnická osoba] z titulu rozsudku zdejšího soudu ze dne 30.5.2018 č.j. 34 C 40/2018-20 o pohledávce ve výši 19 464 Kč s příslušenstvím pod č. [číslo jednací] (prokázáno citovaným vyrozuměním o zahájení exekuce). Dne 5.11.2018 vydal [titul] M. [anonymizováno] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí pod č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 24.11.2018 (prokázáno citovaným exekučním příkazem) Dne 5.11.2018 vyhotovil exekutor [titul] M. [anonymizováno] protokol o soupisu m.j. i předmětné movité věci a téhož dne oznámil provedení tohoto soupisu. (prokázáno citovaným protokolem a oznámením) Dne 26.11.2018 vydal [titul] M. [anonymizováno] vyrozumění o tom, že doložka provedení exekuce byla zapsána do rejstříku zahájených exekucí. (prokázáno citovaným vyrozuměním) Exekutorský úřad [okres] exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sdělil dne 8.7.2020 pod č.j. [spisová značka], že předmětná movitá věc byla dne 29.11.2019 v této exekuci vydražena a výtěžek dražby ve výši 122 620 Kč byl po odvedení DPH a odpočtu nákladů exekuce dne 2.1.2020 poukázán oprávněnému zde žalovanému. (prokázáno citovaným sdělením, výpisem z obchodního rejstříku žalovaného) Exekutorský úřad [okres] exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sdělil dne 15.7.2020, že předmětná movitá věc byla sepsána v druhé exekuci dne 19.6.2019 (prokázáno citovaným sdělením) Exekutorský úřad [titul] M. [anonymizováno] dne 28.8.2020 sdělil, že jiným exekutorským úřadem došlo k prodeji jím sepsaného majetku, přičemž v průběhu mobiliární exekuce nebylo vozidlo fyzicky dohledáno. Sdělením PČR dne 2.4.2020 byl exekutor upozorněn, že předmětná movitá věc byla dne 25.10.2019 zabavena Exekutorským úřadem [okres], který byl již dne 29.11.2019 vydražen a výtěžek dražby byl dne 2.1.2020 poukázán oprávněnému. K soupisu předmětné movité věci došlo dne 19.6.2019 (prokázáno citovaným sdělením) Žalobce vyzval žalovaného k vrácení neoprávněného plnění opakovaně dopisem ze dne 4.9.2020 a 1.11.2020 (prokázáno citovanými předžalobními upomínkami spolu s dodejkami)

4. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr a nebylo ani mezi účastníky sporné, že předmětná movitá věc byla sepsána dvěma exekutory nezávisle na sobě, přičemž k prvému soupisu došlo dne 5.11.2018 v exekuci oprávněného žalobce a k druhému soupisu až dne 19.6.2019 v exekuci oprávněného žalovaného, přičemž na základě druhé prováděné exekuce došlo k prodeji předmětné movité věci v dražbě a výtěžek v žalované výši, která nebyla sporná, byl vyplacen oprávněnému zde žalovanému.

5. Dle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

6. Dle § 11 zákona č. 119/2001 Sb. postihují-li exekuce souběžně stejnou movitou věc povinného, provede se ta exekuce, v níž byla tato věc nejdříve sepsána, řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují. V řízení o přerušené exekuci lze pokračovat jen tehdy, jestliže v exekuci, v níž byla věc dříve sepsána, nebyla do jejího pravomocného skončení tato věc prodána ani jinak použita k uspokojení oprávněného nebo jestliže ještě před jejím pravomocným skončením byla z této exekuce vyloučena a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více přerušených exekucí se pokračuje v té, v níž byla věc sepsána dříve. Byla-li táž movitá věc sepsána ve více exekucích tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucí se provede.

7. Žaloba z lepšího práva je žalobou věřitele povinného proti tomu, komu byl v exekuci vyplacen výtěžek s tím, že žalobcovo právo na uspokojení z výtěžku exekuce bylo v exekučním řízení porušeno, neboť žalobce měl s ohledem na pravost, výši, skupinu či pořadí pohledávek lepší právo než žalovaný, který výtěžek zpeněžení majetku povinné získal (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4531/2008), je tak nepochybné, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován, neboť právě žalovanému byly vyplaceny peněžní prostředky jako výtěžek z dražby předmětné movité věci. Je-li přitom důvodem tvrzení, že výtěžek z exekuce náležel žalobci jako oprávněnému v případě prvé vedené exekuce, jde o nárok z bezdůvodného obohacení, který vzniká tehdy, jestliže žalovaný získal na úkor žalobce majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2489/2003) Mezi žalobcem, na jehož úkor byl majetkový prospěch získán, a tím, kdo jej získal zde žalovaným, tak vznikl občanskoprávní závazek z bezdůvodného obohacení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 1208/2000). Pro účinné uplatnění takového nároku není na překážku případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku a dokonce ani nepodání žaloby na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. (srovnej stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR, sp. zn. Cpjf 79) Na straně oprávněného žalovaného dojde ke vzniku bezdůvodného obohacení, jestliže získá v exekuci plnění z majetku, ke kterému měl žalobce lepší právo, a je proto povinen je ochuzené osobě vydat. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1512/2011 příp. sp. zn. 32 Cdo 973/98 příp. sp. zn. 28 Cdo 1345/2011). I pokud by žalovaný obdržel výnos získaný výkonem rozhodnutí nařízeným a provedeným v souladu se zákonem, nejde o právní důvod k tomu, aby si takto získané plnění mohl ponechat. Jestliže žalovaný získal na uspokojení své pohledávky plnění z majetku jiné osoby než povinného, aniž by k tomu měl hmotněprávní důvod, nebo náleželo-li správně (podle hmotného práva) plnění jinému věřiteli než jemu, bylo mu vždy plněno bez právního důvodu, tedy i v případě, že k tomu došlo v souladu s výsledky vykonávacího řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1509/2009 příp. sp. zn. 28 Cdo 1345/2011). V souzené věci tak neobstojí námitky žalovaného týkající se nepřiměřené výše úroků, skutečnost, že exekutorský úřad v případě prvé exekuce po vozidle nepátral a tudíž bylo zajištěno a dohledáno až v druhé exekuci, kde bylo prodáno a výtěžek oprávněně vyplacen žalovanému ani tvrzení, že nejde o bezdůvodné obohacení, když plnění bylo žalovaným přijato v dobré víře od vykonavatele veřejné moci na úhradu existující a vykonatelné pohledávky žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že předmětná movitá věc byla sepsána dvěma exekutory nezávisle na sobě, přičemž k prvému soupisu došlo dne 5.11.2018 v exekuci oprávněného žalobce a k druhému soupisu až dne 19.6.2019 v exekuci oprávněného žalovaného, přičemž na základě druhé prováděné exekuce došlo k prodeji předmětné movité věci v dražbě a výtěžek v žalované výši, která nebyla sporná, byl vyplacen oprávněnému zde žalovanému. Při posuzování žaloby z lepšího práva vyplývající z exekuce soud posuzuje dle hmotného práva, zda má k předmětu zpeněžení (exekuce) lepší právo třetí osoba (žalobce) nebo ten, kdo byl v exekuci uspokojen. Žalovaný je tak povinen částku 122 620 Kč vyplatit žalobci jako bezdůvodné obohacení, získané bez právního důvodu podle § 2991 občanského zákoníku, když předmětná movitá věc byla v prvé exekuci sepsána dříve a oprávněný žalobce tak byl v lepším pořadí a měl lepší právo než oprávněný žalovaný z druhé exekuce. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou a žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o. s. ř. tak, že účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ačkoli žalovaný v tomto případě podání předmětné žaloby nezavinil, a to z důvodu, že žalobce opakovaně neúspěšně vyzýval žalovaného k vrácení neoprávněně vyplacené částky. Vzhledem k okolnostem sporu, kdy sice žalovaný nemohl postupu soudního exekutora žádným způsobem předejít, ale mohl neoprávněně vyplacenou částku žalobci vrátit dobrovolně a předejít tak soudnímu sporu, soud shledal v souzeném případě na straně žalobce důvody zvláštního zřetele hodné pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Výše nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 131 Kč, dále náklady právního zastoupení za pět úkonů právní služby po 6 020 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, replika, účast u soudního jednání), dále v pěti režijních paušálech á 300 Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 37 731 Kč a soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce v obecné pariční lhůtě na zákonné platební místo.