42 C 73/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 142 735 Kč s příslušenstvím I.Žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 142 735 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 16.5.2023 do zaplacení.II. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 67 443,40 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 142 735 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je výhradním vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, o výměře , hodnota, m2, v katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen předmětný pozemek). Pozemek žalobce nemůže užívat, neboť je oplocen plotem žalovaných 1 a 2 (dále jen žalovaní) spolu s jinými pozemky, uzamčen a využíván žalovanými jako skladovací plocha pro blíže neurčené množství autovraků. Žalovaným nesvědčí žádné právo k užívání předmětného pozemku. Žalobce má proto vůči žalovaným nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaní užíváním pozemku bez právního důvodu získali, a to ve výši dle cenových výměrů Ministerstva financí ve výši 134 Kč/m2/rok do konce roku 2021 a od 1.1.2022 ve výši 147 Kč/m2/rok za období do 15. 5. 2023 (dále jen rozhodné období), přičemž žalobce se tak omezil na nepodnikatelské nájemné podle cenových výměrů, ačkoli výše obvyklého nájemného zjištěná znaleckým posudkem , jméno FO, ke dni 15.5.2020 tuto výši přesahovala.

2. Žalovaní nárok žalobce neuznali a navrhli jeho zamítnutí. Žalovaní tvrdili, že zpochybňují výměru pozemku, dále namítali skutečnost, že oplocený není celý pozemek, ale pouze jeho část a dále skutečnost, že pozemek užívají nepřetržitě od roku 1990, sporovali také vlastnictví předmětného pozemku žalobcem.

3. Dne 2.11.2023 soud rozhodl rozsudkem pro uznání č.j. 42 C 73/2023-37 tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl, odvolací soud usnesením ze dne 26.1.2024 č.j. 55 Co 2/2024-53 tento rozsudek zrušil a vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení, neboť nebyly splněny formální podmínky pro jeho vydání.

4. Soud po provedeném dokazování zjistil tento skutkový stav:

5. Žalobce je zapsaný v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, o výměře , hodnota, m2, v katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , který nabyl kupní smlouvou ze dne 27. 2. 2003 s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 3. 3. 2003 (prokázáno výpisem z katastru).

6. Žalovaní se žalobou proti žalobci domáhali určení vlastnického práva k předmětnému pozemku, kdy tvrdili, že předmětný pozemek vznikl oddělením z pozemků žalovaných, které žalovaní nabyli kupní smlouvou v roce 1991 od paní , jméno FO, a pana , jméno FO, , a pokud ne, pak v říjnu 2001 vydržením, když předmětný pozemek v dobré víře od roku 1991 užívají. Žaloba na určení vlastnického práva žalovaných byla zamítnuta. Soud dospěl k závěru, že žalovaní na základě kupní smlouvy z roku 1991 nabyli pouze část pozemku parc. č. , hodnota, označené jako díl a. o výměře , hodnota, m2, b. o výměře , hodnota, m2 a díl c. o výměře , hodnota, m2. Nebylo prokázáno nabytí vlastnictví k pozemku , hodnota, . Výměra v geometrickém plánu odpovídá výměře uvedené v kupní smlouvě. V tomto řízení nebylo prokázáno ani vydržení pozemku žalovanými, žalovaní nemohli být v dobré víře s ohledem na výměry pozemků. (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 4. 2017, č. j. 15 C 137/2015-235, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2017, č. j. 91 Co 234/2017-283).

7. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17.9.2018 č.j. 20 C 13/2017-68 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19.2.2019 č.j. 15 Co 33/2019-98 bylo žalobci přiznáno bezdůvodné obohacení za předmětný pozemek za období od 16.5.2014 do 15.5.2017. (prokázáno citovanými rozsudky)

8. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7.4.2021 č.j. 42 C 209/2010-97 bylo žalobci přiznáno bezdůvodné obohacení za předmětný pozemek za období od 16.5.2017 do 15.5.2020. (prokázáno citovaným rozsudkem)

9. Znalkyně , jméno FO, , jméno FO, stanovila znaleckým posudkem č. , hodnota, ke dni 15.5.2020 výši obvyklého nájemného za předmětný pozemek za období od 16.5.2017 do 15.5.2020 na částku 246 840 Kč ceně 242 Kč/m2/rok. Předmětný pozemek popsala ve znaleckém posudku tak, že leží podél komunikace, dle územního plánu náleží do ploch izolační zeleně, ale v současné době je využíván jako skladovací plocha, když se na něm nachází množství vraků osobních automobilů, jiný nepotřebný materiál a náletové dřeviny. Pozemek je společně s okolními pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, , k. ú. , adresa, , oplocen. (prokázáno citovaným znaleckým posudkem spolu s fotografiemi pozemku).

10. Žalovaní pozemek od roku 1990 užívají a je zcela zaplněn autovraky vozidel, která dle tvrzení žalovaných jsou na předmětném pozemku dočasně uskladněna před provedením jejich opravy. (prokázáno vyjádřením žalovaných ze dne 27.4.2017 v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 20 C 13/2017 a dále zápisem z místního šetření Úřadu městské části , adresa, ze dne 10.7.2012)

11. Žalobce vyzval žalované předžalobní výzvou ze dne 13.4.2023 k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku, výzva byla žalovaným doručena dne 13.4.2023. (prokázáno předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem)

12. Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

13. Soud nedoplnil dokazování místním šetřením navrhovaným stranou žalovanou, neboť má zato, že se jedná o nadbytečný návrh za situace, kdy v minulosti ve skutkově totožných sporech již byla situace řešena, zejména ve znaleckém posudku , jméno FO, , jméno FO, spolu s fotografiemi předmětného pozemku a žalovaný 1 při jednání soudu dne 13.11.2024 výslovně potvrdil, že se na předmětném pozemku v mezidobí nic nezměnilo, tudíž již hodnocený a zachycený stav pozemku je stále aktuální.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

17. V řízení má soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětného pozemku, když žaloba na určení vlastnictví předmětného pozemku žalovanými byla v jiném řízení pravomocně zamítnuta. V řízení 15 C 137/2015 byla jejich žaloba na určení vlastnického práva zamítnuta, o věci je pravomocně rozhodnuto, výrok pravomocného rozsudku je pro účastníky závazný (§ 159a odst. 1 o.s.ř). Soud má proto za prokázané, že žalovaní nejsou vlastníky sporného pozemku.

18. Dále má soud za prokázanou výměru pozemku v rozsahu , hodnota, m2, kterou zjistil z výpisu z katastru nemovitostí.

19. Skutečnost, že pozemek je oplocen plotem žalovaných byla prokázána znaleckým posudkem , tituly před jménem, , Anonymizováno, č. , hodnota, . Vyjádřením žalovaných ze dne 27.4.2017 v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 20 C 13/2017 bylo prokázáno, že pozemek od roku 1991 užívají a je zaplněn vozidly, resp. autovraky, což žalovaný 1 výslovně potvrdil při jednání soudu dne 13.11.2024. Žalovaní pozemek bez právního důvodu oplotili, uzamkli, učinili jej přístupným pouze pro svoji potřebu a žalobci tak znemožnili pozemek užívat. Bez ohledu na to, jak intenzivně pozemek žalovaní užívali, zda se na pozemku nachází automobily či nikoli, bez ohledu na to, zda byl k pozemku znemožněn přístup či nikoli, jsou žalovaní povinni vydat bezdůvodné obohacení, a to ve výši nájemného odpovídající nájemní smlouvě v daném místě a čase (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 28 Cdo 1321/2011).

20. Již v obdobném řízení zdejšího soudu sp.zn. 20 C 13/2017 byla vyvrácena námitka žalovaných, že žalobce není ve sporu aktivně legitimovaný, neboť ani on není vlastníkem pozemku, jelikož pozemek získal od nevlastníka. V řízení bylo prokázáno zprávou katastrálního úřadu, že pozemek , hodnota, nebyl nikdy ve vlastnictví státu. Nebylo tak možno zpochybňovat oprávnění , jméno FO, a , jméno FO, jako dědiců po paní , jméno FO, převést vlastnické právo k pozemku na žalobce. To, že pan , jméno FO, a paní , jméno FO, pozbyli vlastnické právo k jiné vydělené části pozemku , hodnota, , ještě neznamená, že pozbyli vlastnické právo také k vydělené části pozemku , hodnota, , která nyní nese označení pozemku , hodnota, . V řízení 16 C 374/2009 se jednalo o zcela jiném, sousedícím, pozemku parc. č. , hodnota, . Parcela č. , hodnota, byla vydělena z pozemku , hodnota, a měla zcela jiný osud, že zbytek parcely , hodnota, . Ikdyby bylo prokázáno, že žalobce nabyl vlastnické právo od nevlastníků, žalovaní neprokázali, že by býval pozbyl dobrou víru ve své vlastnické právo. Žalovaní byli poučeni o tom, že jsou povinni přesně uvést, kdy a jak se žalobce o tvrzeném „nevlastnictví“ právních předchůdců dozvěděl. Na tuto povinnost žalovaní rezignovali, pouze tvrdili, že je to obsahem spisu 28 C 190/2012. Soud tedy velmi pečlivě provedl důkaz spisem 28 C 190/2012, a to do rozhodného okamžiku 3.3.2013, kdy i v případě nabytí od nevlastníka žalobce vlastnické právo k pozemku vydržel dle § 134 OZ1964. Žalovaným byla doručena žaloba dne 18.10.2012, k věci se vyjádřili podáním ze dne 4.10.2012, které bylo zástupci žalobce doručeno dne 17.10.2012. V tomto podání tvrdí, že vlastnické právo svědčí jim, protože pozemek koupili od , jméno FO, a paní , jméno FO, . Lze pak obtížně z tohoto textu dovodit, že žalovaní zpochybňují prvotní vlastnické právo , jméno FO, a paní , jméno FO, , když právě od tohoto vlastnického práva dovozují své. Jedná se obdobná tvrzení, jako uplatňovali (neúspěšně) v žalobě na určení vlastnictví. Na spis 16 C 374/2009 žalovaný poprvé v řízení poukazuje až při jednání 5.5.2014, tedy více než po roce po uplynutí desetileté vydržecí lhůty, navíc bez toho, že by bylo sděleno, co je obsahem tohoto spisu.

21. K námitce žalovaných, že oplocen není celý pozemek, ale pouze jeho část, bylo již v obdobném řízení zdejšího soudu sp.zn. 20 C 13/2017 zjištěno, že pozemek parc. č. , hodnota, je oplocen plotem žalovaných. Žalovaní toto uváděli ve většině svých podání, argumentovali tím například ve vyjádření k žalobě ze dne 4.10.2012 ve věci sp.zn. 28 C 190/2012, na oplocení pozemku byla postavena také určovací žaloba vedená u zdejšího soudu pod sp.zn. 15 C 137/2015, přičemž tato skutečnost vyplynula i z vypracovaného znaleckého posudku. Žalovaní tak předmětný pozemek bez právního důvodu oplotili, uzamkli, učinili jej přístupným pouze pro svoji potřebu, čímž znemožnili žalobci předmětný pozemek užívat. Bez ohledu na to, jak intenzivně pozemek užívali, zda jsou automobily na pozemku jejich či cizí, jsou žalovaní povinni vydat bezdůvodné obohacení, a to ve výši nájemného odpovídající nájemní smlouvě v daném místě a čase (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 28 Cdo 1321/2011). K námitce žalovaných, že nemají oplocený celý předmětný pozemek, se obě strany v obdobných řízeních shodly, že oplocená je část pozemku, plot vede podél budovy umístěné na pozemku , hodnota, v části sousedící s pozemkem , hodnota, . Ze snímků je patrné, že neoplocená je jen nepatrná část pozemku svažující se k silnici, která by bez zbývající části pozemku neměla samostatné využití. Pozemek je proto třeba považovat za užívaný žalovanými v celém rozsahu (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 28 Cdo 2056/2009).

22. Žalobce požadoval po žalovaných bezdůvodné obohacení za rozhodné období pouze ve výši maximální cenové regulace, tedy v nižší částce než v ceně obvyklé zjištěné znaleckých posudkem, která byla a stále je vyšší (žalovaní netrvali na vypracování nového znaleckého posudku, neboť od doby, kdy byl znalecký posudek vypracován pro účely porovnání výše ceny obvyklé a ceny dle cenových výměrů, ceny nemovitostí neklesaly, ale naopak rostly nebo stagnovaly), a to 134 Kč/m2/rok do konce roku 2021 a od 1.1.2022 ve výši 147 Kč/m2/rok, tedy celkem částku 142 735 Kč. (za rok 2020 230 dní x 134 Kč x 340 m2, za rok 2021 365 dní x 134 Kč x340 m2, za rok 2022 365 dní x 147 Kč x 340m2, za rok 2023 135 dní x 147 Kč x 340m2). Výše cenové regulace Ministerstvem financí za jednotlivá období nebyla mezi stranami sporná.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaní bezdůvodné obohacení dosud neposkytli, ocitli se v prodlení s úhradou svého závazku a žalobce má právo požadovat spolu s jistinou také zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti peněžitého plnění stanoveného v předžalobní upomínce, tedy od 16.5.2023.

24. V řízení nebylo prokázáno, že by v mezidobí došlo ke změně situace předmětných pozemků oproti předchozím rozhodným obdobím, soud tak rozhodoval i s vědomím rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. I.ÚS 2086/17 týkajícího se požadavku zásadně stejného rozhodování sporů v případech po skutkové stránce obdobných.

25. Soud tak žalobě v plném rozsahu spolu s příslušenstvím vyhověl za situace, kdy se žalobce domáhal vydání obohacení v částce nižší než v ceně obvyklé tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 7 137 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále v nákladech právního zastoupení za sedm úkonů právní služby po 6 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření, replika, 2x účast u jednání soudu) s odkazem na vyhlášku č. 177/1996 Sb., spolu se sedmi režijními paušály á 300 Kč, to vše včetně 21% DPH, tedy celkem částku 67 443,40 Kč, a to v běžné pariční lhůtě na zákonné platební místo.