42 C 89/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících Bc. Kateřiny Quardové a JUDr. Karla Prokopa ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením, o určení trvání pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovaným žalobci dne 5.4.2023, je neplatné.

II. Určuje se, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným vzniklý na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 25.11.2022 nadále trvá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 34 492 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal toho, aby soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 5.4.2023, Anonymizováno, (dále jen „OZPP“) dané žalovaným žalobci je neplatné. Žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 25.11.2022 na pozici , pracovní pozice, . Žalobci byla dne 5.4.2023 doručena do jeho datové schránky zpráva tohoto znění: „Dobrý den. Zasílám okamžité ukončení pracovního poměru. Důvod zpronevěra z firemní karty. Dále vyzývám k předání věcí dnes v 8 ráno , adresa, . , jméno FO, “, kterým mělo dojít k tomuto dni k ukončení pracovního poměru žalobce u žalovaného. Žalobce dopisem ze dne 31.5.2023 oznámil žalovanému do jeho datové schránky, že nesouhlasí s OZPP a dále trvá na svém zaměstnávání. Vzhledem k tomu, že neměl souhlas k doručování žalovanému do datové schránky, z opatrnosti nahradil takové oznámení zaměstnance podáním žaloby na určení trvání pracovního poměru. Důvod neplatnosti OZPP žalobce spatřuje v jeho neurčitosti, přičemž žalovaný v něm dostatečně nevymezil okolnosti svědčící o naplnění skutkové podstaty § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Není zřejmé, o jakou se jedná zpronevěru v jaké výši. Takové skutkové vymezení je podle žalobce naprosto neurčité. Vyjma tvrzené neurčitosti důvodů vedoucím k podání OZPP žalobce poukazuje také na nepravdivost zde uvedené skutečnosti, žalobce nic nezpronevěřil. Žalobce dále namítl, že k doručování písemností prostřednictvím datové schránky nedal žalovanému souhlas, tudíž považuje písemnost za nedoručenou.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že se žalobce dopustil vážného porušení, kdy vybral z karty , jméno FO, finanční prostředky, které nevyúčtoval, konkrétně dne 5.3.2023 částku 10 400 Kč, dále 22 000 Kč z bankomatu v Praze 4, Lhotecká, dále dne 24.2.2023 částku 10 000 Kč, celkem 42 400 Kč. K výzvě žalovaného nebyly tyto finanční prostředky vráceny. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Podle § 82 odst. 1, věty první o.s.ř. je řízení zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení.

4. Podle § 33 odst. 1 ZP se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

5. Podle § 48 odst. 1 ZP pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

6. Podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

7. Podle § 58 odst. 1 ZP pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

8. Podle § 60 ZP v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

9. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

10. Podle § 335 odst. 1 ZP může zaměstnavatel písemnost m.j. prostřednictvím datové schránky doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování.

11. Podle § 337 odst.6 ZP jestliže zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky.

12. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli dne 25.11.2022 pracovní smlouvu na dobu určitou, kde byl žalobce zaměstnán na pozici , pracovní pozice, . (prokázáno pracovní smlouvou) Dne 5.4.2023 zaslal žalovaný žalobci do jeho datové schránky zprávu ve znění: „Dobrý den. Zasílám okamžité ukončení pracovního poměru. Důvod zpronevěra z firemní karty. Dále vyzývám k předání věcí dnes v 8 ráno , adresa, . , jméno FO, “, téhož dne byla tato zpráva žalobci do datové schránky doručena. (prokázáno zprávou žalobci ze dne 5.4.2023 a dodejkou datové zprávy) Dopisem ze dne 31.5.2023 oznámil žalobce žalovanému, že v souladu s § 69 odst. 1 ZP, že trvá na to, aby ho i nadále zaměstnával, a to do datové schránky žalovaného. (prokázáno citovaným dopisem spolu s dodejkou datové zprávy).

13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.

14. V první řadě se soud zabýval skutečností, zda byla žalobcem namítaná neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru uplatněna u soudu včas v souladu se lhůtou předvídanou v § 72 ZP. V tomto případě soud dospěl k závěru, že předmětná lhůta byla zachována, neboť řízení je zahájeno okamžikem, kdy soudu došel návrh na zahájení řízení. Za moment určující počátek běhu prekluzivní lhůty lze považovat den 5.4.2023, kdy měl být se žalobcem okamžitě ukončen pracovní poměr, přičemž od tohoto data začala žalobci běžet i dvouměsíční lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení, která skončila dne 5.6.2023. Žalobce podal předmětnou žalobu u zdejšího soudu elektronicky dne 5.6.2023, čímž prekluzivní lhůtu pro podání návrhu na zahájení řízení dodržel.

15. Soud dále hodnotil zprávu, resp. OZPP z formálního hlediska vzhledem k namítané neurčitosti, resp. nedostatečné konkretizaci důvodů v něm uvedených. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli platně pracovní smlouvu v souladu s § 33 a násl. ZP, přičemž okolnosti uzavření pracovní smlouvy a jejich podmínek nebyly mezi stranami sporné. Pokud žalovaný zaslal dne 5.4.2023 žalobci do jeho datové schránky bez jeho souhlasu předmětnou zprávu, resp. OZPP, přičemž absenci souhlasu žalobce výslovně potvrdil, nedošlo k platnému doručení takové zprávy, resp. OZPP. Takový souhlas žalovaný přes poučení soudu neprokázal. Pokud žalobce dopisem ze dne 31.5.2023 trval na svém další zaměstnávání a tento dopis zaslal žalovanému do jeho datové schránky bez jeho souhlasu, nenastaly účinky takového oznámení. Takový souhlas žalobce přes poučení soudu neprokázal. Tuto skutečnost však žalobce zhojil tím, že spolu se žalobou na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením podal i žalobu na určení trvání jeho pracovního poměru. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 21 Cdo 2369/2000, 21 Cdo 2343/2003) Soud se dále zabýval důvody uvedenými ve zprávě, resp. OZPP, přičemž dospěl k jednoznačnému závěru, že ačkoli je zachována písemná forma této zprávy, resp. OZPP, tvrzené důvody nejsou ve smyslu § 60 ZP dostatečně určitě vymezeny. Není zřejmé, o jakou zpronevěru se jedná, ani v jaké výši. Pokud žalovaný tyto nedostatečně vymezené důvody následně doplňoval ve svých soudu adresovaných vyjádřeních, jednal tak v rozporu s § 60 ZP, neboť skutkově vymezený důvod v OZPP nelze dodatečně měnit. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 21 Cdo 337/2006, 21 Cdo 678/2001) Vzhledem k formálním nedostatkům OZPP spočívajícím v neurčitě vymezených důvodech soud již dále více nezkoumal intenzitu tvrzeného porušení pracovních povinností (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 21 Cdo 5727/2015), jakož se nadále nezabýval ani stranami sporu uváděnými námitkami. Soud tak v tomto případě uzavírá, že OZPP dané žalovaným žalobci dne 5.4. 2023 je neplatné tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Vzhledem k tomu, že žalobce nahradil účinky oznámení trvání dalšího zaměstnání návrhem na určení, že jeho pracovní poměr nadále trvá, a to v žalobě ze dne 5.6.2023, soud má zato, že v takovém případě existuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení a určil, že pracovní poměr žalobce u žalovaného nadále trvá tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 492 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 900 Kč (z tarifní hodnoty 70 000 Kč) za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, replika a účast na jednání soudu dne 24.1.2024 a 11.9.2024), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celkové náklady řízení ve výši 34 492 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.