46 C 15/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , 110 00 Praha 1 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozené Datum narození zainteresované osoby 0/0 , st. příslušnost Brazílie bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11.161 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11.161 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 8.8.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2.252 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne 9.1.2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojistná smlouva zanikla ke dni 7.8.2022 z důvodu neplacení pojistného. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 31. 12. 20218 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyni náleží pojistné ve výši 11.161 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Brazílie. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Brazílie nejsou stranami mezinárodní smlouvy, která by otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc upravovala, určil soud rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

5. Soud vycházel z následující listinných důkazů: z pojistné smlouvy ze dne 28.1.2021 č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo životní pojištění žalované, s datem počátku pojištění dne 1.2.2021, z dopisu o zániku pojištění ze dne 21.10.2022, z přehledu předpisů plateb za období od 1.2.2021 do 7.8.2022 znějícího na částku 11.161 Kč, z předžalobní upomínky ze dne 6.12.2023 a z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdce žalobkyně a žalovaná se dohodli, že předchůdce žalobkyně bude poskytovat žalované pojištění a žalovaná se zavázala platit za to pojistné ve výši 3.533 Kč měsíčně vždy ke každému 1. dni v měsíci (zjištěno z pojistné smlouvy). Pojištění zaniklo dne 7.8.2022 pro neplacení pojistného, dlužné pojistné činilo 11.161 Kč (zjištěno z dopisu předchůdce žalobce ze dne 21.10.22 a z přehledu předpisů plateb za období od 1.2.2021 do 7.8.2022). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z předžalobní upomínky). Pohledávku za žalovaným předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni (zjištěno z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 a dodatku 16 k této smlouvě).

6. Jelikož Česká republika a Brazílie nejsou stranami žádné dvoustranné mezinárodní smlouvy, soud určil rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci podřídili pojistnou smlouvu právu českému, konkrétně zákonu č. 89/2012 Sb., občanskému zákoníku (dála jako „o. z.“), jak vyplývá z pojistné smlouvy.

7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že předchůdce žalobkyně jako pojistitel uzavřel se žalovanou jako pojistníkem smlouvu ve smyslu § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované pojištění a žalovaná se zavázala za toto pojištění platit pojistné ve výši 6 266 Kč ročně. Podle § 2782 o.z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalovaná splatné pojistné řádně nezaplatila, a to ani v dodatečně stanovené lhůtě, proto pojištění zaniklo ke dni 7.8.2022, což žalovaná nijak v řízení nesporovala. Pohledávka za žalovanou byla přitom postoupena na žalobkyni podle § 1879 o. z. Soud proto žalované tuto povinnost v souladu s § 2782 odst. 1 o. z. uložil. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a o nákladech spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 uvedeného nařízení vlády.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2.252 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Při určení výše nákladů řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť, jak je soudu z jeho činnosti známo, podává žalobkyně desítky žalobních návrhů na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jedná se o tzv. formulářové žaloby lišící se pouze označením žalované strany, výší dlužné částky a její splatností.