46 C 167/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela, st. př. Rumunska a Ruska bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Anonymizováno manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro rozvod manželství

I. Manželství manželky Jméno manželky narozené Datum narození manželky a manžela Jméno manžela narozený Datum narození manžela, uzavřené dne datum, před Úřadem městské části adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se návrhem podaným k soudu dne datum domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je rozvráceno, již neplní svou funkci a není možné očekávat jeho obnovení. Manželé spolu nežijí od května roku 2025. Zpočátku bylo manželství harmonické, ale postupně se mezi manžely začaly projevovat rozdílné názory na způsob a fungování manželského života. Citově se odcizili a ani jeden z nich nemá zájem v manželství setrvat. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila dne datum.

2. Jelikož se jedná o rozvod občana Rumunska (a Ruska) a občanky České republiky (a Ukrajiny) jde o řízení s cizím prvkem, soud se nejprve zabýval otázkou příslušnosti českých soudů. Ve věcech, které jsou upraveny nařízením č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, (dále jen „nařízení“) se použije toto nařízení přednostně, při jeho aplikaci přitom není rozhodující, zda mezinárodní prvek ve věci vykazuje vztah k členskému státu EU nebo ke státu třetímu. Dle čl. 3 odst. 1 písm. a) odrážka šestá nařízení jsou ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné příslušné soudy toho členského státu, v němž má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je státním příslušníkem tohoto členského státu. Tato podmínka byla splněna, proto soud dospěl k závěru, že je dána příslušnost českých soudů. Při určení rozhodného práva soud postupoval dle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. (dále jen „z. m. p. s.“), dle něhož se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Dle § 49 odst. 1 z. m. p. s. se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. S ohledem na příslušnost projednání rozvodu českými soudy bude tak pro řízení jako lex fori příslušný český právní řád.

3. Soud nařídil jednání na den datum, ke kterému se manželka i manžel řádně dostavili. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 20 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 390 z. ř. s.). Ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla. Soud provedl dokazováním rovněž potvrzeními o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel podle § 390 z. ř. s.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

5. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum, před Úřadem městské části adresa a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu – adresa hodnota (prokázáno oddacím listem). Manželka je státní příslušnicí České republiky a Ukrajiny, manžel má občanství Rumunska a Ruska (prokázáno výpisem z registru ISZR, listinou o udělení státního občanství manželce). Manželka přijala jméno Jméno manželky (prokázáno rodným listem manželky). Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé spolu nežijí zhruba 5 měsíců. Jako příčinu rozvratu manželé spatřují postupné odcizení a následné problémy jak na sociální tak intimní úrovni. Obnovu vztahu manželé vyloučili. Nejvyšší dosažené vzdělání manželky i manžela je vysokoškolské. U obou se jedná o první manželství. (prokázáno účastnickým výslechem manžela a manželky).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud manželství nerozvede, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma.

8. Podle § 655 o. z. je manželství trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.

9. Ze shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé spolu nežijí, nesdílí rodinnou domácnost, a nemají zájem o obnovu soužití. Ani do budoucna se tedy nejeví jako reálné, že by došlo k obnovení manželského soužití, když ani jeden z manželů již v manželství setrvávat nechce. Soud má proto za prokázaný hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství, příčiny rozvratu spatřuje v postupném odcizení a následných problémech jak na sociální tak intimní úrovni., které manželé společně nedokázali překonat. Z manželství se nenarodily žádné děti, jejichž zájmy by měl soud vzít v úvahu.

10. Na základě výše uvedeného je patrné, že účastníci splnili podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku, neboť bylo prokázáno, že manželství již neplní svoji funkci a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud proto manželství účastníků rozvedl.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle něhož v řízeních ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Soud přitom v daném případě neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.