46 C 221/2024
č. j. 46 C 221/2024-47
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 71
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1040
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , státní příslušnost Rusko Adresa zainteresované osoby 0/0 o uložení povinnosti vydat plynoměr,
I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu A015N, výrobního čísla , hodnota, , které je umístěno na adrese odběrného místa , adresa, , Česká republika v místě spotřeby (EIC) č.: , Anonymizováno, , za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 7 627 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala na žalované vydání plynoměru typu A015N, výrobního čísla , hodnota, za účasti pověřeného zástupce s tím, že žalobkyně je provozovatelkou distribuční soustavy plynu, na základě smlouvy byla žalovaná odběratelkou zemního plynu na adrese odběrného místa , adresa, , Česká republika, v místě spotřeby (EIC) č. , Anonymizováno, a žalované zde bylo osazeno měřící zařízení typu A015N, výrobního čísla , hodnota, . Distribuci plynu žalobkyně ukončila dne 23. 1. 2023, avšak nereagovala na výzvu žalobkyně a neumožnila do dnešního dne pracovníkům žalobkyně demontovat měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Ruské federace. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních č. 95/1983 Sb., která však otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a proto soud určil rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.
4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému stavu:
5. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o připojení k distribuční soustavě, na základě které bylo k odběrnému místu žalované připojeno měřící zařízení typu A015N, výrobního čísla , hodnota, na adrese , adresa, , Česká republika, v prvním suterénu, sklepě (smlouva o připojení k distribuční soustavě, příloha č. , hodnota, k smlouvě o připojení k distribuční soustavě). Vlastníkem bytu, v němž se nachází plynoměr, jehož vydání se žalobkyně domáhá, je žalovaná (informace o pozemku). Dne 1. 2. 2023 se na adresu odběrného místa dostavili pověření pracovníci žalobkyně, kteří učinili záznam o tom, že žalovaná je nepřítomna a věc bude řešit s , právnická osoba, ., (žádost o provedení práce). Dopisem ze dne 16. 3. 2023 a 26. 9. 2023 požádala žalobkyně žalovanou o zpřístupnění měřidla č. , hodnota, za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu (žádosti včetně dodejky). Dne 9. 10. 2023 se na adresu odběrného místa dostavili pověření pracovníci žalobkyně, kteří učinili záznam o tom, že bylo telefonicky sděleno, že nemají přístup (žádost o provedení práce). Dne 2. 11. 2023 vyhotovili pracovníci žalobkyně zprávu o tom, že u žalované došlo ke dni 13. 2. 2023 k nucenému ukončení odběru plynu, plynoměr nebyl demontován, protože žalovaná neumožnila přístup k němu s tím, že žalovaná po telefonu tvrdí, že bude řešit s obchodníkem, ale stále nic nedořešila (prokázáno zprávou ze dne 2. 11. 2023). Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své zástupkyně ke zpřístupnění měřidla nejpozději do 6. 2. 2024 předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2024 (předžalobní výzva).
6. Po právní stránce hodnotil soud věc takto:
7. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť Česká republika a Ruská federace nejsou stranami mezinárodní smlouvy, dle které by v daném případě soud mohl stanovit rozhodné právo. Podle čl. 4 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení se smlouva o distribuci řídí právem země, v níž má distributor obvyklé bydliště, tj. právem českým.
8. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
9. Podle § 71 odst. 6 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
10. Žalovaná byla po ukončení smluvního vztahu, na jehož základě jí byl dodáván plyn, povinna umožnit žalobkyni demontáž měřícího zařízení, což však ani přes opakované výzvy neučinila, ačkoliv se v bytě, v němž se zařízení nachází, i nadále zdržuje. Žalovaná neoprávněně zadržuje zařízení žalobkyně, a proto soud rozhodl tak, že uložil žalované povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení uvedené ve výroku tohoto rozsudku.
11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
12. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně po zaokrouhlení v celkové výši 7 627 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou 3 750 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), z toho s odměnou v plné výši za převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby a v poloviční výši za výzvu k plnění, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí podle § 9 odst. 1 AT částku 1 500 Kč,- částkou 900 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT),- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 976,50 Kč.
13. Celkové náklady žalobkyně ve výši 7 627 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.