46 C 238/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno (ztotožněn také jako Anonymizováno ) Datum narození zainteresované osoby 0/0 , st. příslušnost Arménská republika Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 310 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 010 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 310 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 800 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od 13. 3. 2023 do 13. 8.2023 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 154 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 10 010 Kč a dále na částku 300 Kč představující poplatek spojený s vymáháním pohledávky. Splatnost příspěvku nastala 7. 11. 2023, neboť žalobkyně dne 8.9.2023 doručila žalovanému výzvu k úhradě ze dne 24.8.2023. Žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Arménie. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Arménie nejsou stranami mezinárodní smlouvy, kterou by v posuzovaném případě bylo možné aplikovat, určil soud rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, neboť vozidlo reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 800 cm3 do 2 500 cm3, byl užíván bez sjednaného povinného ručení v období 13. 3. 2023 do 13. 8.2023 (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 24. 8. 2023, doručené dne 8.9.2023), předpis příspěvku za tato období činí celkově 10 010 Kč a 300 Kč činí náklady k uplatnění pohledávky (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 24.8.2023). Vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný (zjištěno z výpisu z registru silničních vozidel). Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení upomínkami a předžalobní výzvou (prokázáno upomínkou o úhradu ze dne 29. 11. 2023, výzvou k úhradě společnosti , Anonymizováno, ze dne 11. 1. 2024, předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2024 ve spojení s podacím archem).

5. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.

6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zákon“), neboť provozoval shora uvedené vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 10 010 Kč a částky 300 Kč, jako nákladů spojených s vymáháním pohledávky (§ 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval, soud mu uložil povinnost zaplatit částku ve výši 10 310 Kč, kterou žalobkyně v tomto řízení požadovala. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).