46 C 28/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, st. příslušník Rumunska bytem Adresa žalovaného o 22 247,18 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, a částku částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru č. IBAN, na jejímž základě poskytla žalovanému mimo jiné úvěrový rámec ve výši nejméně částka a vydání kreditní karty. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet řádně a včas částku vyčerpanou z úvěrového rámce formou měsíčních splátek ve výši stanovené v Sazebníku ke každému 15. dni v měsíci, počínaje 15. dnem v měsíci následujícím po měsíci, v němž došlo ke zúčtování transakce uskutečněného čerpání finančních prostředků žalovaným. První čerpání úvěru uskutečnil žalovaný datum výběrem částky částka z bankomatu. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena, což žalobkyně na výzvu soudu doložila. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, když se dostal do prodlení se splácením proto došlo dopisem ze dne datum k zesplatnění závazku a žalobkyni vznikl nárok mimo jiné na smluvní pokutu. Ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného částku částka, která se skládá z pěti nesplacených splátek před zesplatněním ve výši částka (jistina obsažená v dlužných splátkách splatných do dne zesplatnění ve výši částka a pět dlužných splátek ve formě předepsaných úroků, pojištění a poplatků v částce v celkové výši částka), zákonného kapitalizovaný úroku z prodlení částka, smluvní pokuty částka, sankční platby při předčasném splacení úvěru částka (náklady na oznámení okamžité splatnosti úvěru) a nesplacené části jistiny ve výši částka. Tuto částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. právnická osoba této věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, protože žalovaný je občanem Rumunska s bydlištěm na území České republiky. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je k rozhodnutí ve věci mezinárodně příslušný a které právo je v daném případě právem rozhodným. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Rumunsko jsou členskými státy Evropské unie, určil soud svou mezinárodní příslušnost pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po datum. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

5. Z listin založených ve spise učinil soud následující skutková zjištění:

6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva IBAN, kterou žalovaný vyjádřil i souhlas s uzavřením smlouvy o úvěrovém rámci ve výši nejméně částka. Žalobce a žalovaný si ujednali jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky v případě, že žalovaný využije splátku, kterou neuhradí (prokázáno úvěrovou smlouvou č. IBAN, předsmluvním formulářem). Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru a smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty společnosti Jméno žalobkyně. a sazebník poplatků společnosti Jméno žalobkyně. Poplatek za oznámení o splatnosti úvěru byl sjednán na částka (Sazebník, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný vyčerpal celkem částku částka (stav úvěru ke dni datum, datum, datum, datum, datum). Protože žalovaný řádně neplnil své povinnosti z označené smlouvy o úvěru, a ani přes opakované upomínky nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr dopisem ze dne datum zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky včetně příslušenství, nákladů a sankcí dle obchodních podmínek a sazebníku poplatků a dále také nesplacené části jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu, a to nejpozději do 20 kalendářních dní od data vystavení tohoto dopisu (prokázáno přehledem plateb, upomínkou ze dne datum, datum, datum, dopisem o zesplatnění pohledávky ze dne datum včetně poštovní dodejky). Na dlužnou částku neuhradil žalovaný ničeho, ačkoli k tomu byla vyzván žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne datum (prokázáno předžalobní upomínkou datum vč. podacího archu). Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Dotazem u žalovaného zjistila, že je od datum zaměstnán jako kvalifikovaný dělník u společnosti právnická osoba., jeho měsíční příjem činí částka měsíčně, celkový příjem domácnosti činil částka. Ověřovala existenci zaměstnavatele žalovaného, který nebyl shledán jako rizikový. Pro zjištění výdajové stránky byl určen statistický model, na jehož základě žalobkyně pracovala s částkou ve výši částka, neboť tato částka byla vyšší než tak, kterou žalobce sám uvedl. S ohledem na jeho rodinný stav (ženatý) byla připočtena částka jako výdaj ve výši částka v souladu s platnými částkami životního minima. Zároveň byly vztahy v úvahu splátky předchozích úvěrů žalovaného ve výši částka. S ohledem na výši měsíční splátky stanovené na částka byl zjištěn dostatečný příjem žalovaného. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v databázi registrů NRKI, BRKI, SOLUS, NIP, interních databází žalobkyně, či insolvenčního rejstříku.

7. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

8. Rozhodné právo soud určil tak, že aplikoval čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle kterého si strany ve smlouvě o úvěru, resp. v čl. 8. 4 úvěrových podmínek, jež jsou součástí smlouvy, sjednaly volbu práva českého. Soud proto v souladu s ujednáním stran pokládá za právo rozhodné české právo.

9. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal částku ve výši částka. Protože žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně využila svého práva a úvěr dopisem ze dne datum zesplatnila. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku částka sestávající se ze splátek splatných do zesplatnění pohledávky ve výši částka a částka (jistina obsažená v dlužných splátkách do dne zesplatnění smlouvy ve výši částka a pět dlužných splátek ve formě úroků, pojištění a poplatků ve výši částka), doplatku jistiny ve výši částka, smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných splátek ve výši částka, úroku z prodlení ve výši částka a poplatku za odeslání sdělení o zesplatnění ve výši částka. Tím, že žalovaný nezaplatil vyčerpaný úvěr řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O příslušenství dlužné úvěrové jistiny bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., a náhrada daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupce.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.