46 C 28/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , st. příslušník Rumunska bytem Adresa žalovaného o 22 247,18 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , a částku , částka, , to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru č. , IBAN, , na jejímž základě poskytla žalovanému mimo jiné úvěrový rámec ve výši nejméně , částka, a vydání kreditní karty. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet řádně a včas částku vyčerpanou z úvěrového rámce formou měsíčních splátek ve výši stanovené v Sazebníku ke každému 15. dni v měsíci, počínaje 15. dnem v měsíci následujícím po měsíci, v němž došlo ke zúčtování transakce uskutečněného čerpání finančních prostředků žalovaným. První čerpání úvěru uskutečnil žalovaný , datum, výběrem částky , částka, z bankomatu. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena, což žalobkyně na výzvu soudu doložila. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, když se dostal do prodlení se splácením proto došlo dopisem ze dne , datum, k zesplatnění závazku a žalobkyni vznikl nárok mimo jiné na smluvní pokutu. Ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného částku , částka, , která se skládá z pěti nesplacených splátek před zesplatněním ve výši , částka, (jistina obsažená v dlužných splátkách splatných do dne zesplatnění ve výši , částka, a pět dlužných splátek ve formě předepsaných úroků, pojištění a poplatků v částce v celkové výši , částka, ), zákonného kapitalizovaný úroku z prodlení , částka, , smluvní pokuty , částka, , sankční platby při předčasném splacení úvěru , částka, (náklady na oznámení okamžité splatnosti úvěru) a nesplacené části jistiny ve výši , částka, . Tuto částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, této věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, protože žalovaný je občanem Rumunska s bydlištěm na území České republiky. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je k rozhodnutí ve věci mezinárodně příslušný a které právo je v daném případě právem rozhodným. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Rumunsko jsou členskými státy Evropské unie, určil soud svou mezinárodní příslušnost pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po , datum, . Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

5. Z listin založených ve spise učinil soud následující skutková zjištění:

6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva , IBAN, , kterou žalovaný vyjádřil i souhlas s uzavřením smlouvy o úvěrovém rámci ve výši nejméně , částka, . Žalobce a žalovaný si ujednali jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky v případě, že žalovaný využije splátku, kterou neuhradí (prokázáno úvěrovou smlouvou č. , IBAN, , předsmluvním formulářem). Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru a smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty společnosti , Jméno žalobkyně, . a sazebník poplatků společnosti , Jméno žalobkyně, . Poplatek za oznámení o splatnosti úvěru byl sjednán na , částka, (Sazebník, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný vyčerpal celkem částku , částka, (stav úvěru ke dni , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ). Protože žalovaný řádně neplnil své povinnosti z označené smlouvy o úvěru, a ani přes opakované upomínky nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky včetně příslušenství, nákladů a sankcí dle obchodních podmínek a sazebníku poplatků a dále také nesplacené části jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu, a to nejpozději do 20 kalendářních dní od data vystavení tohoto dopisu (prokázáno přehledem plateb, upomínkou ze dne , datum, , , datum, , , datum, , dopisem o zesplatnění pohledávky ze dne , datum, včetně poštovní dodejky). Na dlužnou částku neuhradil žalovaný ničeho, ačkoli k tomu byla vyzván žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne , datum, (prokázáno předžalobní upomínkou , datum, vč. podacího archu). Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Dotazem u žalovaného zjistila, že je od , datum, zaměstnán jako kvalifikovaný dělník u společnosti , právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činí , částka, měsíčně, celkový příjem domácnosti činil , částka, . Ověřovala existenci zaměstnavatele žalovaného, který nebyl shledán jako rizikový. Pro zjištění výdajové stránky byl určen statistický model, na jehož základě žalobkyně pracovala s částkou ve výši , částka, , neboť tato částka byla vyšší než tak, kterou žalobce sám uvedl. S ohledem na jeho rodinný stav (ženatý) byla připočtena částka jako výdaj ve výši , částka, v souladu s platnými částkami životního minima. Zároveň byly vztahy v úvahu splátky předchozích úvěrů žalovaného ve výši , částka, . S ohledem na výši měsíční splátky stanovené na , částka, byl zjištěn dostatečný příjem žalovaného. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v databázi registrů NRKI, BRKI, SOLUS, NIP, interních databází žalobkyně, či insolvenčního rejstříku.

7. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

8. Rozhodné právo soud určil tak, že aplikoval čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle kterého si strany ve smlouvě o úvěru, resp. v čl. 8. 4 úvěrových podmínek, jež jsou součástí smlouvy, sjednaly volbu práva českého. Soud proto v souladu s ujednáním stran pokládá za právo rozhodné české právo.

9. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal částku ve výši , částka, . Protože žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně využila svého práva a úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku , částka, sestávající se ze splátek splatných do zesplatnění pohledávky ve výši , částka, a , částka, (jistina obsažená v dlužných splátkách do dne zesplatnění smlouvy ve výši , částka, a pět dlužných splátek ve formě úroků, pojištění a poplatků ve výši , částka, ), doplatku jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných splátek ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, a poplatku za odeslání sdělení o zesplatnění ve výši , částka, . Tím, že žalovaný nezaplatil vyčerpaný úvěr řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O příslušenství dlužné úvěrové jistiny bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., a náhrada daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupce.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal.