46 C 37/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , st. příslušník Slovenska bytem Adresa žalovaného o 133 501 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 68,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi ní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, s tím, že se zavázal splácet jej spolu s úrokem z poskytnutí úvěru ve výši 68,34 % v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem srpnem 2024, dle sjednaného splátkového kalendáře. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k poskytnutí úvěru došlo , datum, . Schopnost žalovaného řádně splácet úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného apod.) Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a dostal se s úhradou svých splátek do prodlení. Ke dni zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný žalobkyni ničeho. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, splatné , datum, po dobu delší než 65 dní, došlo ke dni , datum, k automatickému zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši , částka, . Žalovaná částka , částka, představuje částku nové jistiny úvěru po zesplatnění (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, (tj. , částka, x 2 za prodlení se zaplacením splátek č. , hodnota, a 2 dle čl. 6.1 smlouvy), náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, (tj. 2 x , částka, za prodlení se splátkami č. , hodnota, , 2 dle čl. 6.2 smlouvy), smluvní pokuty , částka, (tj. 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou za období od , datum, do dne vyhotovení žaloby dle čl. 6.5 smlouvy). Žalobkyně požadovala přiznat též úrok za poskytnutí úvěru v nominální sazbě ve výši 68,34 % ročně z částky odpovídající dlužné původní jistině ve výši , částka, od , datum, do , datum, (tj. do 90. dne prodlení) a dále ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně, a nakonec prostřednictvím svého zástupce k úhradě jeho dluhu, avšak žalovaný ani na tuto výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že úvěr si za něj vzala s jeho souhlasem na jeho jméno přítelkyně , jméno FO, . Potřebovala půjčit částku , částka, , proto jej poprosila, jestli by si úvěr nevzal. Sjednání zařizovala telefonicky ona. Na její žádost jí dal potvrzení o zaměstnání a příjmech. Částka ve výši , částka, byla ze strany žalobkyně zaslána na jeho účet, to viděl v internetovém bankovnictví. Tuto částku si pak přítelkyně převedla na svůj účet. Slíbila, že úvěr jednorázově splatí, to se ale nestalo. Kromě připsání částky , částka, na účet neměl žádnou informaci ohledně splácení úvěru, nechodily mu žádné výzvy ani upomínky. Adresa uvedená ve smlouvě , adresa, je adresou, na které bydlí jeho přítelkyně. Telefonní číslo , tel. číslo, mu není známé, nejedná se o jeho telefonní číslo.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť účastníci uzavřeli v závěrečných ustanovení ve spotřebitelské smlouvě dohodu o příslušnosti českých soudů, přičemž v době uzavření smlouvy měla žalobkyně sídlo a žalovaný bydliště (pro účely nařízení oba měli bydliště, viz čl. 62 a 63 nařízení) v témže členském státě (České republice). Žalovaný námitku nedostatku příslušnosti českých soudů v řízení neuplatnil.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení od , datum, (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru).

6. Žalovaný předložil žalobkyni detail příchozí platby na jeho bankovní účet č. , č. účtu, za květen a červen 2024, dle kterého obdržel v červenu 2024 mzdu ve výši , částka, a v červenci mzdu , částka, . Z téhož účtu zaslal žalobkyni ověřovací poplatek , částka, (detaily úhrad, potvrzení o vedení účtu, důkaz o odeslání , částka, , základní informace o klientovi). Žalobkyně při sjednávání smlouvy o úvěru zjistila, že příjem žalovaného od společnosti , právnická osoba, . činil , částka, čistého měsíčně a jeho výdaje měly být celkem , částka, měsíčně. Zaměstnán byl na dobu neurčitou. Celkem žalovanému mělo zbývat , částka, měsíčně. Žalovaný byl rozvedený. Bydlení uvedl nájemní. Jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské s maturitou (hodnocení klienta). Žalovaný předložil žalobkyni k ověření své totožnosti průkaz povolení k pobytu (kopie dokladů žalovaného).

7. Žalovaný požádal dne , datum, žalobkyni prostřednictvím smluvního formuláře u zprostředkovatele žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě by mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši , částka, , který by žalovaný splácel v 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila 68,34 % ročně, RPSN pak 94,38 %. Celkem měl žalovaný žalobkyni uhradit , částka, . Dle čl. 6.1 návrhu smlouvy v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, , a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení. Toto právo zanikne po zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.2 návrhu smlouvy žalobkyni vzniká právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalovaného, a to u každé splátky, u které se ocitl žalovaný v prodlení, 15. dnem tohoto prodlení. Dle čl. 6.3 návrhu smlouvy pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dle článku 6.4 návrhu smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru, kterou bude žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru, a dostane-li se do prodlení s jejím zaplacením, vznikne žalobkyni oprávnění požadovat po žalovaném úroky z prodlení z nové jistiny až do jejího zaplacení. Dle článku 6.5 návrhu smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího zaplacení. Jako doručovací adresu uvedl , adresa, , telefonní číslo , tel. číslo, (návrh smlouvy). Žalobkyně přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru dne , datum, a písemně jej o tom informovala (oznámení o schválení úvěru). Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, poměr splácené jistiny a úroku byl ve splátkách stanoven v proměnlivé výši (splátkový kalendář). Smlouva byla uzavírána na žádost žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku skrze telefonní číslo , tel. číslo, ve smlouvě 605069880 (dodatek č. , hodnota, včetně podmínek podpisu na dálku, zaslaná SMS o vyplacení , částka, , důkaz o odeslání , částka, , důkaz o přijaté SMS souhlas žalovaného). Žalobkyně žalovaného seznámila s předepsanými informacemi o poskytovaném úvěru (předsmluvní formulář).

8. Žalobkyně poukázala dne , datum, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku , částka, (ověření bankovního účtu, doklad totožnosti, doklad o vyplacení úvěru).

9. Žalovaný neuhradil žalobkyni žádnou předepsanou splátku (karta klienta).

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 1. a 2. splátky, splatných v období od , datum, do , datum, , s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru. Výzvu zaslala na adresu uvadnou ve smlouvě jako kontaktní , adresa, (výzva k zaplacení ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 1. a 2. splátky, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru. Výzvu zaslala na adresu uvadnou ve smlouvě jako kontaktní , adresa, (výzva k zaplacení ze dne , datum, včetně scanu obálky).

11. Dopisem ze dne , datum, informovala žalobkyně žalovaného, že v důsledku jeho prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku k tomuto datu žalobkyně vyčíslila na , částka, , z toho činila , částka, jistina, , částka, úrok za poskytnutí úvěru, , částka, smluvní pokuta, , částka, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Oznámení zaslala na adresu uvadnou ve smlouvě jako kontaktní , adresa, (oznámení).

12. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne , datum, (předžalobní výzva) odeslaným téhož dne na adresu , adresa, (podací arch).

13. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období červenec 2024 činila 9,02 % ročně (výpis z databáze ČNB ARAD).

14. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že je přítelkyní žalovaného. Úvěr sjednala jménem žalovaného s jeho souhlasem telefonicky. Rovněž požádala žalovaného o obstarání potřebných dokladů podle požadavků žalobkyně. Údaje o doručovací adrese , adresa, a telefonním čísle , tel. číslo, uvedla do smlouvy ona, jedná se o adresu jejího bydliště a její druhé telefonní číslo. Potřebovala zapůjčit peníze, měla v plánu jejich jednorázové splacení, to se jí však z důvodu vysokého úroku nepodařilo.

15. Soud neučinil pro rozhodnutí ve věci žádná podstatná skutková zjištění z důkazu prohlášením klienta.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovensko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze závěrečných ujednání smlouvy o úvěru.

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“, nebo „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 441 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Dle odst. 2 zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

25. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., kdy smlouvu uzavřela přítelkyně žalovaného , jméno FO, , která k tomu byla žalovaným zmocněna. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí ukládal v době uzavření smluv platný a účinný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve svém § 86 a násl. Dle učiněných zjištění bylo možné dospět k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splácení sjednávaného závazku.

26. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr ve výši , částka, skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jeho splácením.

27. Žalobkyně a žalovaný si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši 68,34 % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před , datum, vytyčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

28. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. , spisová značka, : V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Pokud smluvený úrok více než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

29. Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 199/11). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4084/12).

30. Nejvyšší soud pak ve své praxi dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

31. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování spotřebitelských úvěrů domácnostem v období července 2024, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 9,02 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaný ujednali úrok více než 6x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalobkyně se proto může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.

32. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný jí ničeho nevrátil. Soud ze shora uvedených důvodů přiznal žalobkyni pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení na žalovaném ve výši , částka, . Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Soud proto jako důvodný posoudil nárok žalobkyně na zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši , částka, , a to z důvodu prodlení žalovaného s plněním této finanční částky včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 od dne následujícího po zesplatnění úvěru dne , datum, do zaplacení. Ostatní žalované nároky shledal soud jako nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobkyní požadovány (ať už se jedná o smluvní úroky, či smluvní pokuty a další náklady dle ustanovení Smlouvy); proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v převážné části úspěšná nárok na náhradu řízení v částce , částka, . Jedná se o částku představující 50 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 75 % a od něj odečtený neúspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 25 %), přičemž tyto celkové náklady tvoří zaplacený soudní poplatek v částce , částka, a odměna advokáta za 4 úkony právní služby-příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání soudu, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po , částka, podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, dále tomu odpovídací 4 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši , částka, (v sazbě 21 %). Podle úspěchu ve věci byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení v částce , částka, (50 % z , částka, ).

34. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“).