46 C 51/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A. zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalované A podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu Jméno žalované B, IČO: Anonymizováno, sídlem Adresa žalované B, zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 98 269 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 98 269 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 98 269 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 51 584 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 98 269 Kč s příslušenstvím, jako bezdůvodného obohacení. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 2.11.2006 pojistnou smlouvu Anonymizováno č. hodnota, jíž bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití, měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši 5 000 Kč. Pojištění skončilo výpovědí pojistné smlouvy ze strany žalobce. Celkem žalobce zaplatil na pojistném 301 000 Kč a žalovaná poskytla žalobci plnění v částce celkem 202 731 Kč formou odkupného. Žalobce se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky tvořící rozdíl mezi zaplaceným pojistným a vyplaceným odkupným, neboť pojistná smlouva je absolutně neplatná. Pojistné bylo dle smlouvy umisťováno do finančních fondů, přičemž finanční fond představovalo portfolio různých typů investic spravované pojišťovnou nebo jejím zástupcem výhradně pro účely životního pojištění a v těchto fondech pak docházelo ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Žalovaná jako pojistitel rozdělila finanční fond na části, jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky, tj. nárok na část hodnoty finančního fondu a zatímco pojistník „nakoupil“ podílové jednotky za tzv. nákupní cenu, při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník „prodal“ pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu, která slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. Žalobce je přesvědčen, že zneužívajícím ujednáním je ujednání v článku 2 odst. 3 Speciálních pojistných podmínek žalované pro pojištění typu Anonymizováno životní pojištění Anonymizováno (dále jen „ZPP“), podle kterého vyplatí pojišťovna pojistné plnění „k datu, kdy společnost zaregistrovala pojistnou událost.“ Zaregistrování pojistné události je však úkon, pro který neplatí žádná sjednaná pravidla či lhůty, ale závisí výlučně na vůli žalované. Nákupní a prodejní cenu stanoví žalovaná sama a výše pojistného plnění závisí na vůli pojistitele, přičemž pojistné plnění je konstruováno tak, že pojistitel s jeho výší může manipulovat v závislosti na znalosti trendů cen aktiv na kapitálovém trhu. Hodnota podílových jednotek byla v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou uvedeny např. v čl. 7 odst. 1 ZPP. V přehledu poplatků, který je součástí pojistné smlouvy, je, pokud jde o rizikové pojistné, uvedeno odkazem na Sazebník „rizikové pojistné dle Sazebníku“. Žalobce však nebyl seznámen se žádným sazebníkem ani jiným způsobem nebyl seznámen s výší těchto poplatků. Budoucí pojistné plnění přitom závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek nebo hodnota finančního fondu, od které se hodnota podílových jednotek odvíjí. Hodnota podílových jednotek tak byla snižována o poplatky, jejichž výše byla pojistníkovi neznámá. Pojistník dále svými platbami pojistného „kupuje“ podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. nákupní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění či jiná plnění z hodnoty podílových jednotek jsou oceňovány tzv. prodejní cenou. Mezi prodejní a nákupní cenou rozdíl ve výši 5 % nákupní ceny, tj. pojistník „kupuje“ podílové jednotky od pojistitele o 5 % dráž, než je ve stejnou dobu pojistitel „prodává“ pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění. Jde tak o skrytý poplatek, který si běžný spotřebitel nemá šanci uvědomit. Tento poplatek navíc nemá žádné poctivé racionální odůvodnění. Velmi netransparentní a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelný je též způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde o princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování počátečních podílových jednotek o náklady související s uzavřením pojistných smluv ve smyslu čl. 4 a 7 odst. 5 ZPP, čímž žalovaná přenesla náklad na pojistníka za zprostředkování konkrétního pojištění, tedy odměnu pro pojišťovacího zprostředkovatele. Jde o značný náklad, který žalovaná pomocí konstrukce snižování hodnoty podílových jednotek za pomoci jejich rozlišení na počáteční a akumulační o tuto provizi, koncipuje tak, aby její dopad pro budoucí pojistné plnění pojistníkovi zcela unikl. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS, neboť jde o ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, zejména na rozsah pojistného plnění, rozklíčovat. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zák. č. 40 /1964 Sb., občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobce jako pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty (např. sazebník) mu byly neznámé. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 6.3.2025.

2. Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovanou, žalobce dále uvedl, že z výročních dopisů nemohl zjistit, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku, tyto dopisy nedávaly žalobci žádný přehled o stavu pojištění ani o jeho vývoji. Naopak tím, že mu byly každoročně zasílány, ho ujišťovaly o tom, že smlouva je platná. Skutečný počátek běhu subjektivní promlčecí doby je třeba vztáhnout k okamžiku, kdy právní zástupce žalobci sdělil své stanovisko ohledně neplatnosti pojistné smlouvy a důsledcích z toho plynoucích, což nastalo v lednu 2025. Pokud jde o objektivní promlčecí dobu, není možná její aplikace. Směrnice Rady 93/13/EHS a judikatura SDEU stojí na principech mravnosti, zákazech zneužití práva a principu poctivosti. V situaci, kdy na jedné straně stojí spotřebitel a na druhé straně nepoctivá instituce, je potřeba eliminovat nepříznivé dopady nepoctivého jednání takové instituce na poctivého spotřebitele. Námitka promlčení v objektivní promlčecí době je v rozporu s dobrými mravy, případně by měl soud přistoupit k k tomu, že ustanovení o objektivní promlčecí době neaplikuje.

3. Žalovaná žalobcem uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce uzavřel s žalovanou jako pojistitelem dne 2.11.2006 pojistnou smlouvu číslo hodnota, přičemž žalovaná mu zasílala pravidelné výroční dopisy, které obsahovaly informaci o výši pojistného na hlavní pojištění a pojistného na jednotlivá připojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši rizikového pojistného, poplatky a jejich výši a aktuální stav podílového účtu. Na pojistné smlouvě proběhly za pojistný vztah různé dílčí změny, vedoucí vždy ke kladnému vyřízení žádosti pojistníka. Žalovaná je přesvědčena, že pojistná smlouva byla sjednána platně. Žalovaná zcela zjevně po celou dobu trvání smluvního vztahu poskytovala pojistníkovi pojistnou ochranu a byla na základě pojistné smlouvy připravena v případě pojistné události plnit. Dle judikatury mají být v rámci autonomie vůle stran respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů by měla být dovozována pouze ve výjimečných případech. Investiční životní pojištění funguje na principu investic zaplaceného pojistného do zvolených fondů nebo strategií s cílem jejich zhodnocení. Žalovaná jako pojišťovna má povinnost jednat s odbornou péčí, kdy k registraci pojistné události dochází ihned po jejím oznámení. Žalovaná nikterak nemanipulovala s termínem dojití a registrace pojistných událostí, jedná se o pouhou domněnku žalobce. Žalovaná má procesy přijímání registrace pojistných událostí striktně nastaveny a k žádným posunům v datech přijetí oznámení nedocházelo. Co se týká tvrzeného snižování hodnoty podílových jednotek o poplatky, které jsou pojistníkovi neznámé, jedná se o nepochopení fungování daného produktu ze strany pojistitele, a to i přesto, že byla dopředu řádně provedena analýza potřeb. Skutečnost, že je něco složité na porozumění a nalezení vazeb však neznamená, že by to bylo nesrozumitelné nebo neurčité v právním slova smyslu. Výše rizikového pojistného, resp. způsob jeho stanovení, sice nebyl výslovně uveden v příslušných pojistných podmínkách, ale v sazebníku, který byl dostupný v sídle žalované a na jejích internetových stránkách, o čemž byl žalobce výslovně informován a vyjádřil s tímto postupem souhlas. Pojistná smlouva byla sjednána platně a tak k ní po celou dobu (více než 15 let) přistupoval i žalobce. Po celou dobu byl navíc informován o investicích na pojistné smlouvě výročními dopisy a pojistkami, po celou dobu nevyjádřil nespokojenost. Žalovaná je přesvědčena, že žalobci nárok na vydání bezdůvodného bohacení nevznikl, ovšem z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení. I kdyby soud seznal, že žalobce již při uzavření pojistné smlouvy subjektivně nenabyl vědomost o tom, že mu není známa přesná výše jednotlivých složek rizikového pojistného a poplatků, je podle žalované zřejmé, že se tak muselo stát nejpozději po přečtení pravidelně doručovaných výročních dopisů, když takový dopis obsahující detailní informace o jeho pojistné smlouvě obdržel nejpozději k 17.11.2020. K tomuto datu tedy žalovaná vztahuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby. Došlo proto k promlčení plateb pojistného, které byly uhrazeny před více než dvěma lety před zahájením řízení. Dále namítla promlčení v objektivní promlčecí době s tím, že v daném případě nelze vycházet z rozsudku SDEU ze dne 22.4.2021 ve věci sp.zn. 46 C-485/19, LH proti Profi Credit Slovakia s.r.o. s tím, že rovněž Nejvyšší soud ve věci sp.zn. 33 Cdo 1808/2022 popř. Ústavní soud ve věci sp.zn. IV. ÚS 1984/22 dovodil, že ve věci životního pojištění se závěry daného rozsudku neuplatní a je nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru a uzavřením smlouvy o životním pojištění, jakožto investicí svého druhu.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním:

5. Žalobce jako pojistník na předepsaném formuláři navrhl žalované jako pojistiteli dne 2.11.2006 uzavření pojistné smlouvy č. hodnota s počátkem pojištění od 3.11.2006, předmětem smlouvy bylo Investiční pojištění Anonymizováno s měsíčním pojistným ve výši 5 000 Kč, pojistnou částkou pro případ smrti 30 000 Kč s trváním pojištění do věku 60 let a umístěním pojistného do fondů ve výši 100 % do fondu dynamické strategie. Dle smluvních ujednání byly součástí pojistné smlouvy všeobecné a zvláštní pojistné podmínky pojištění, s nimiž byl žalobce seznámen. Součástí smlouvy byl i zdravotní dotazník. Že by součástí pojistné smlouvy byl i sazebník, není uvedeno (návrh na uzavření pojistné smlouvy Investičního pojištění Anonymizováno, zdravotní dotazník).

6. Dle úvodních informací produktového sešitu, který zahrnuje Informace zájemci, Všeobecné pojistné podmínky (dále jen VPP), Zvláštní pojistné podmínky hlavního pojištění (dále jen ZPP), Zvláštní podmínky připojištění, Poznámky a Bankovní spojení pro platbu pojistného, je v bodě d) Přehled poplatků uvedena tabulka, když pod bodem 2 tabulky nazvaným Poplatky z podílového účtu je u rizikového pojistného uvedeno „dle sazebníku“. Pod bodem 7. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou pro běžné pojistné činí 5 % (produktový sešit, informace zájemci).

7. Dle čl. 5 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek účinných ode dne 1. ledna 2005 se pojištění vztahuje na pojistné události vymezené pojistnou smlouvou, které v době pojištění nastanou kdekoliv s výjimkou události dle odst. 2 a 3 nebo zvláštních pojistných podmínkách. Dle čl. 6 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek je pojistné úplatou za poskytnutou pojistnou ochranu v pojištění a jeho výše je uvedena v pojistné smlouvě, dle odst. 4 téhož je-li výše pojistného závislá též na věku pojištěného, považuje se za jeho věk rozdíl mezi kalendářním rokem, v němž má pojištění začít a kalendářním rokem, v němž se pojištěný narodil (všeobecné pojistné podmínky).

8. Dle obecných ustanovení speciálních pojistných podmínek pro pojištění typu Anonymizováno životní pojištění Anonymizováno účinných ode dne 1. ledna 2005 (dála jako „ZPP“) je podílovou jednotkou podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu; oceňovacím dnem den, ke kterému žalobkyně stanoví nákupní a prodejní cenu podílových jednotek jednotlivých finančních fondů; nákupní cenou cena, za kterou lze koupit podílovou jednotku, platná v nejbližší oceňovací den následující po dni, ke kterému bylo možno podílové jednotky zakoupit; prodejní cenou cena za kterou lze podílovou jednotku prodat; prodejní cenou současnou cena použitá k prodeji podílových jednotek na úhradu poplatků platná v den, ke kterému byly podílové jednotky prodány; prodejní cenou odloženou cena použitá k prodeji podílových jednotek neurčených k úhradě poplatků stanovená v nejbližší oceňovací den následující po dni, ke kterému byly podílové jednotky prodány; hodnotou podílových jednotek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou odloženou příslušných fondů. Dle čl. 2 odst. 3 ZPP žalovaná při v případě pojistné události podle odst. 1 písm. a) (smrt pojištěného v době trvání pojištění) vyplatí pojistné plnění ve výši pojistné částky platné k datu pojistné události a hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Registrace bude provedena na základě písemného oznámení pojistné události. Dle čl. 4 odst. 1 ZPP běžné pojistné zaplacené pojistníkem v prvním roce trvání pojištění bude použito k nákupu počátečních podílových jednotek jednotlivých finančních fondů podle alokačního poměru určeného pojistníkem. Jestliže dojde k navýšení běžného pojistného před koncem pojištění, bude navýšená část pojistného během následujícího roku od navýšení pojistného, nejvýše však do rozhodného výročí, použita rovněž k nákupu počátečních podílových jednotek. Dle čl. 4 odst. 2 ZPP za běžné pojistné, které nebude použito k nákupu počátečních podílových jednotek, budou nakoupeny akumulační podílové jednotky jednotlivých finančních fondů podle alokačního poměru určeného pojistníkem. Podle čl. 4 odst. 7 ZPP počet zakoupených podílových jednotek bude určen na základě nákupní ceny. Podle čl. 7 odst. 1 ZPP od data počátku pojištění bude žalovaná každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. V případě, že pojistník sjedná k pojištění připojištění, může být pojistné za platná připojištění hrazeno snižováním počtu akumulačních jednotek, není-li speciálními pojistnými podmínkami připojištění určeno jinak. Podle čl. 7 odst. 7 ZPP částka potřebná k úhradě rizika spojeného s pojištěním podle odst. 1 se vypočte ze sazebníku, který je přístupný v sídle pojišťovny, a pojistné částky platné k datu snižování počtu akumulačních jednotek. Podle čl. 7 odst. 6 ZPP je žalovaná oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek přímo související s administrativními a správními náklady na řízení finančního fondu. Tento poplatek bude odečítán pravidelně při každém oceňování. Dle čl. 14 odst. 1 ZPP prodejní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví jako podíl hodnoty finančního fondu a celkového počtu podílových jednotek tohoto fondu. Výsledek bude zaokrouhlen nahoru nebo dolů, maximálně o 1 %. Podle čl. 14 odst. 2 ZPP nákupní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví tak, aby rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou činil maximálně 5 % nákupní ceny (speciální pojistné podmínky pro typ pojištění Anonymizováno Životní pojištění Anonymizováno).

9. Žalobce zaplatil na pojistném za dobu trvání smlouvy částku 302 000 Kč (detail smlouvy o životním pojištění č. hodnota).

10. Žádostí ze dne 24.3.2023 požádal žalobce žalovanou o zrušení pojistné smlouvy k nejbližšímu možnému datu a o výplatu naspořených finančních prostředků. Žádost je opatřena razítkem podatelny z 27.3.2023 (žádost o zrušení pojistné smlouvy).

11. Dopisem ze dne 21.4.2023 informovala žalovaná žalobce o tom, že na základě jeho výpovědi zrušila pojistnou smlouvu ke dni 18.4.2023 a bude mu zasláno odkupné ve výši 202 731 Kč (dopis ze dne 21.4.2023 – zrušení pojistné smlouvy s výplatou odkupného včetně způsobu výpočtu odkupného).

12. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 98 269 Kč dopisem ze dne 6.3.2025 (výzva k vydání bezdůvodného obohacení – předžalobní výzva). Žalovaná zaplacení této částky odmítla (reakce na předžalobní výzvu ze dne 20.3.2025).

13. Dne 28.11.2006 byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývá sjednaný pojistný produkt Anonymizováno (Životní pojištění Anonymizováno). Pojistné placené měsíčně činí 5 000 Kč, pojistná částka 30 000 Kč, začátek pojištění k 3.11.2006, konec pojištění k 3.11.2035. (pojistka ze dne 28.11.2006).

14. Žádostí ze dne 27.1.2008 požádal žalobce žalovanou o změnu pojistné smlouvy spočívající ve snížení pojistného z částky 5 000 Kč měsíčně na částku 1 000 Kč měsíčně od 3.1.2009 z důvodu finanční tísně (návrh na změnu pojistné smlouvy ze dne 27.1.2008).

15. Žádostí ze dne 26.4.2009 požádal žalobce žalovanou o změnu pojistné smlouvy spočívající ve snížení pojistného z částky 5 000 Kč měsíčně na částku 1 000 Kč měsíčně (návrh na změnu pojistné smlouvy ze dne 26.4.2009).

16. Dne 17.11.2020 byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývá sjednaný pojistný produkt Anonymizováno (Životní pojištění Anonymizováno). Pojistné placené měsíčně činí 1 000 Kč, z toho rizikové pojistné 18 Kč, pojistná částka 30 000 Kč, začátek pojištění k 3.11.2006, konec pojištění k 3.11.2035. Zároveň byl žalobce informován o platbách pojistného a nákladech spojených s pojistnou smlouvou za období od 3.11.2019 do 2.11.2020, když běžné pojistné za toto období činilo 12 000 Kč a rizikové pojistné 180 Kč, jsou rozepsány inkasní a správní poplatky, a poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu. Zároveň byl žalobce informován o stavu podílového účtu (pojistka ze dne 17.11.2020).

17. Dne 17.11.2021 byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývá sjednaný pojistný produkt Anonymizováno (Životní pojištění Anonymizováno). Pojistné placené měsíčně činí 1 000 Kč, z toho rizikové pojistné 21 Kč, pojistná částka 30 000 Kč, začátek pojištění k 3.11.2006, konec pojištění k 3.11.2035. Zároveň byl žalobce informován o platbách pojistného a nákladech spojených s pojistnou smlouvou za období od 3.11.2020 do 2.11.2021, když běžné pojistné za toto období činilo 12 000 Kč a rizikové pojistné 216 Kč, jsou rozepsány inkasní a správní poplatky, a poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu. Zároveň byl žalobce informován o stavu podílového účtu (pojistka ze dne 17.11.2021).

18. Dne 16.11.2022 byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývá sjednaný pojistný produkt Anonymizováno (Životní pojištění Anonymizováno). Pojistné placené měsíčně činí 1 000 Kč, z toho rizikové pojistné 21 Kč, pojistná částka 30 000 Kč, začátek pojištění k 3.11.2006, konec pojištění k 3.11.2035. Zároveň byl žalobce informován o platbách pojistného a nákladech spojených s pojistnou smlouvou za období od 3.11.2021 do 2.11.2022, když běžné pojistné za toto období činilo 12 000 Kč a rizikové pojistné 252 Kč, jsou rozepsány inkasní a správní poplatky, a poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu. Zároveň byl žalobce informován o stavu podílového účtu (pojistka ze dne 16.11.2022).

19. Emailem ze dne 9.1.2025 sdělil asistent advokáta jméno FO žalobci, že pojistná smlouva Anonymizováno z roku 2006 má právní vady a v důsledku toho je jako celek absolutně neplatná a žalobce má nárok na vrácení rozdílu mezi zaplaceným pojistným a vyplaceným plněním (email jméno FO ze dne 9.1.2025).

20. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

21. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Pojistnou smlouvu uzavřenou dne 2.11.2006 je tak nutné posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

22. Podle ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen zákon o pojistné smlouvě) je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

23. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.

24. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

25. Dle § 52 odst. 1 obč. zák., spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

26. Dle § 55 odst. 1, 2 obč. zák., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. (2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti. Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.

27. Dle § 56 odst. 1, 2 obč. zák., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

28. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

29. Dle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

30. Dle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

31. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

32. Dle § 524 odst. 1, 2 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. (2) S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

33. Dle § 100 odst. 1 obč. zák., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

34. Dle § 107 odst. 1, 2 obč. zák., právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. (2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

35. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je z následujících důvodů absolutně neplatná. V pojistné smlouvě bylo sjednáno pojištění pro případ smrti s pojistnou částkou ve výši 30 000 Kč a současně umístění pojistného 100 % do fondu dynamické strategie, aniž by bylo v pojistné smlouvě nebo připojených a odkazovaných pojistných podmínkách uvedeno, jaká část pojistného sjednaného na 5 000 Kč měsíčně připadá na pojistnou ochranu ve vztahu k pojištění pro případ smrti a jaká část na investování. Pojistnou smlouvou bylo sjednáno že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky. V Přehledu poplatků, který je součástí produktového sešitu, se uvádí, že poplatky pro rizikové pojistné jsou stanovené dle Sazebníku. Tento Sazebník již však součástí obchodních podmínek není a toliko v čl. 7 odst. 7 ZPP se hovoří o tom, že Sazebník je k nahlédnutí v sídle pojišťovny. Sama žalovaná uvedla, že žalobce byl se Sazebníkem seznámen tak, že tento byl dostupný v sídle žalované k nahlédnutí a odkázala právě na toto ustanovení čl. 7 odst. 7 ZPP. Pokud však součástí pojistného měla být také riziková složka, musí se na smlouvu vztahovat také Sazebník. Nelze tedy než dospět k závěru, že žalovaná žalobce řádně neseznámila se Sazebníkem, který se tak nemohl stát součástí smlouvy (srov. rozsudek občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka ze dne 13.2.2019). Žalobce jako pojistník tak neměl v době uzavření pojistné smlouvy objektivní možnost zjistit, jaká jsou pravidla určení konkrétní výše rizikového pojistného. Již z tohoto důvodu je pojistná smlouva absolutně neplatná pro neurčitost smluvního ujednání o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného. Ujednání o rizikovém pojistném je neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť ujednání o pojistném jako takovém je podstatnou náležitosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění a investiční složka bez složky pojistné u tohoto smluvního typu existovat nemůže. Nadto ve smlouvě schází konkrétní určení výše poplatků, tj. způsob stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů. Mezi smluvními stranami totiž dále nebylo určitě sjednáno v jaké výši náleží žalované poplatky, když podle čl. 7 odst. 1 ZPP od data počátku pojištění bude žalovaná každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek, a podle čl. 7 odst. 6 ZPP je žalovaná oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek přímo související s administrativními a správními náklady na řízení finančního fondu. V této oblasti je pojistná smlouva také neurčitá, což rovněž zakládá její neplatnost ve smyslu ust. § 37 odst. 1 obč. zák. Ujednání o poplatcích, které představují pro žalovanou zisk, a způsob výpočtu pojistného plnění, který byl pro žalobce při uzavření smlouvy zcela nepředvídatelný, způsobují významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a spotřebiteli tak působí újmu. Daná ujednání jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran dle ust. § 56 odst. 1, 2 obč. zák. Smlouva byla sjednána na dobu několika let s nejasnou nákladovou strukturou, která měla podstatný dopad na ekonomickou stránku smlouvy a žalobce jako pojistník a spotřebitel nemohl tento ekonomický dopad v době uzavírání smlouvy předjímat a pokud by mu byla dopředu známa, smlouvu by zřejmě neuzavřel (Městský soud v Praze, rozsudek z 18.6.2024 č.j. 29 Co 157/2024-294). Z uvedeného je patrné, že v pojistné smlouvě zakotvené právo žalované snižovat hodnotu pojištění o různé náklady (popsáno shora) je specifikováno neurčitě. Ujednání o pojistném plnění, rizikovém pojistném a nákladové struktuře pojistného produktu jsou ve smlouvě a související smluvní dokumentaci přítomna, ale jsou nedostatečně konkrétní a svou nekonkrétností jsou tato ustanovení zneužívající v neprospěch žalobce jako spotřebitele. K závěru, že takové existující ujednání lze hodnotit jako neurčité a zároveň zneužívající, dospěl i Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 21.5.2025, č.j. 28 Co 98/2025-254).

36. Soud dále poukazuje na rozsudek právnická osoba. v. Towarzystwo Ubezpieczeń Ż S.A., sp. zn. C-208/21, kdy SDEU vyložil, že v případě pojistné smlouvy zahrnující investiční prvek, který je od tohoto produktu neoddělitelný, musí spotřebitel obdržet informace obsahující údaje s jasným, přesným a srozumitelným popisem hospodářské a právní povahy aktiv, včetně obecných zásad, jimiž se řídí jejich výnosnost, jakož i jasné, přesné a srozumitelné informace v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002, o životním pojištění, o strukturálních rizicích spojených s uvedenými podkladovými aktivy, a sice takových rizicích, která jsou vlastní jejich povaze a mohou přímo ovlivnit práva a povinnosti vyplývající z pojistného vztahu, jako jsou rizika spojená se snížením hodnoty podílů investičního fondu, s nímž je uvedená smlouva spojena, nebo úvěrové riziko emitenta finančních nástrojů, které tvoří tatáž podkladová aktiva. Pokud totiž spotřebitel shora uvedené informace neobdrží, jde o nekalou povahu obchodní praktiky, která spočívá v tom, že pojišťovna vyhotoví nejasnou a nepřesnou pojistnou smlouvu, což neumožňuje spotřebiteli, porozumět povaze a strukturování nabízeného pojistného produktu, jakož i rizikům s ním spojeným. S odkazem na čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/29 vyplývá, že obchodní praktika je považována za klamavou, a představuje tak nekalou obchodní praktiku ve smyslu čl. 5 odst. 4 této směrnice, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku splňuje, že bylo opomenuto uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci a tato skutečnost způsobila nebo mohla způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

37. Nekalé obchodní praktiky ve vztahu ke spotřebiteli popsané v rozsudku SDEU K.D. v. Towarzystwo Ubezpieczeń Ż S.A., sp. zn. C-208/21, a závěry v rozsudku učiněné lze vztáhnout i na projednávaný případ. Za takovou nekalou obchodní praktiku musí pojišťovna nést odpovědnost a nelze připustit, aby právní argumentace, že je nutné rozlišovat spotřebitelské úvěry a pojištění, jak uváděla žalovaná, vedla k tomu, že spotřebitelům jako straně smlouvy, která uzavřena investiční životní pojištění, nebude poskytnuta ochrana před zneužívajícími praktikami pojišťovny. Ke shodnému závěru dospěl i Městský soud v Praze v rozsudku dne 21.5.2025, č.j. 28 Co 98/2025-254. Vzhledem k tomu, že žalobce od žalované shora uvedené informace o povaze rizik investičních fondů neobdržel, došlo ve vztahu k němu ke klamavému jednání žalované a i na základě této skutečnosti je založena absolutní neplatnost pojistné smlouvy.

38. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy je plnění, které na jejím základě poskytl žalobce žalované bezdůvodným obohacením na straně žalované ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které byla žalovaná dle § 451 odst. 1 obč. zák. povinna vydat. Pokud jde o počátek běhu subjektivní promlčecí doby, tedy o to, kdy se žalobce dozvěděl o neplatnosti pojistné smlouvy, pak lze odkázat na email od právního asistenta ze dne 9.1.2025, z čehož plyne, že o neplatnosti smlouvy byl informován teprve po právní analýze, na kterou tento email navázal, a pokud žalovaná odkazovala na zasílání výročních dopisů (pojistek), z tohoto data vycházet nelze. Skutečnost, že ve výročních dopisech se objevuje podrobnější rozpis rozkladu placeného pojistného nemohl založit vědomí žalobce jakožto laika a spotřebitele, že jím uzavřená pojistná smlouva obsahuje problém právního charakteru spočívající v neurčitém ujednání a absenci Sazebníku, který zde byl již od počátku. Ani při obdržení detailnějšího ročního výpisu z pojistné smlouvy nemohl žalobce tuto informaci nabýt, čemuž odpovídá i jeho chování, kdy po dobu více než 15 let přistupoval ke smlouvě jako k platné. V tomto ohledu je nutné také poukázat na to, že po relativně dlouhou dobu se ani odborná veřejnost nemohla shodnout na tom, zda jsou pojistné smlouvy stejného typu, uzavřené za stejných podmínek v totožném období platné či nikoliv a z jakých důvodů, proto dle názoru soudu nelze požadovat po žalobci jako spotřebiteli, aby žalovanou uváděný závěr z výročních dopisů učinil.

39. Ve vztahu k objektivní promlčecí době soud konstatuje, že ohledně této problematiky je judikatura Městského soudu v Praze nejednotná a oba účastníci poukazovali na četná rozhodnutí Městského soudu v Praze soudu kdy buď byla, anebo nebyla aplikována objektivní promlčecí doba a poukazováno na žalovanou zmíněnou judikaturu vyšších soudů (odst. 3 výše). Soud je toho názoru, že s ohledem na dlouhodobost trvání pojistného vztahu mezi žalobcem a žalovanou, chování žalované, která způsobila neplatnost pojistné smlouvy a postavení žalobce v tomto vztahu jako spotřebitele, by v dané situaci aplikace ustanovení o objektivní promlčecí době, která počne běžet dnem vzniku bezdůvodného obohacení, odporovalo zásadě efektivity právních nástrojů, které právo dává spotřebitelům k jejich ochraně. Ke stejnému závěru dospěl i Městský soudu v Praze (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18.7.2024 č.j. 29 Co 157/2024-294, rozsudek ze dne 21.5.2025 č.j. 28 Co 98/2025-254, ze dne 9.1.2025 č.j. 29 Co 335/2024-95). Lze odkázat na shora uvedenou argumentaci ohledně práv spotřebitelů jako účastníků smluv o investičním životním pojištění (odst. 37). Vzhledem k dlouhodobému smluvnímu vztahu, by aplikace objektivní promlčecí doby byla v rozporu se směrnicí Rady 93/13 EHS a s pokyny pro její výklad, proto jí soud neaplikoval. Žalobce tak uplatnil svůj nárok v běžící promlčecí době a k promlčení jeho práva nedošlo (§ 107 obč. zák.).

40. Pokud jde o rozpornost námitky promlčení s dobrými mravy, tak tento soud v projednávané věci neshledal, neboť je nutné jej vyvozovat z okolností, za kterých byla námitka uplatněna, nikoliv z okolností a důvodů z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.7.2018, sp.zn. 28 Cdo 792/2018).

41. Žalobci tak vznikl vůči žalované z neplatné pojistné smlouvy nárok na vydání toho, co plnil, tj. částky 98 269 Kč (uhrazené pojistné 301 000 Kč po odečtení vyplaceného odkupného ve výši 202 731 Kč) spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k plnění, přičemž výše úroků z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

42. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši po zaokrouhlení činí 51 584 Kč a spočívají v zaplaceném soudním poplatku 4 914 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou 35 420 Kč, tj. odměnou za 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 25.8.2025 a 11.9.2025, účast u jednání dne 5.9.2025 a účast u jednání dne 7.10.2025, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 98 269 Kč činí 5 060 Kč, - částkou 3 150 Kč za 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT), - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 8 100 Kč. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.