46 C 75/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , st. příslušnice Slovenska bytem Adresa žalované o zaplacení 36 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o úvěru. V žalobě uvedla, že dne , datum, žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl dne , datum, žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péči schopnost žalované splácet, a to před uzavřením smlouvy. Žalovaná byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména výplatní páska, výpis z účtu, složenky, živnostenský list, daňové přiznání. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se skládá z úroku ve výši , částka, a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 21 měsíčních splátkách ve výši , částka, s tím, že poslední splátka byla stanovena na v částce , částka, . Žalovaná úvěr řádně nesplácela, nezaplatila právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná částka činí , částka, a skládá se z nesplacené jistiny ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od , datum, do zaplacení. Žalovaná byla k zaplacení upomínána, naposledy předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . I přes předžalobní výzvu ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, ., a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě si sjednali, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované částku ve výši , částka, a žalovaná ji následně vrátí s poplatky. Poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši , částka, se skládal z úroku ve výši , částka, a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 21 měsíčních splátkách ve výši , částka, s tím, že poslední splátka činila , částka, . Celková dlužná částka tak činila , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 69 %. Žalované byly poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v hotovosti v den uzavření smlouvy (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru).

5. Se žalovanou byla sepsána zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr, ve které bylo uvedeno, že žalovaná žádal o úvěr ve výši , částka, a to na neočekávané výdaje. Žalovaná byla svobodná, žila v nájemním bydlení, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské. Byla zaměstnána na plný pracovní úvazek ve společnosti Star , právnická osoba, . jako ostraha objektu, její čistý měsíční příjem činil , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, . Očekávané měsíční výdaje uvedla ve výši , částka, . Příjmy doložila dvěma výplatními páskami za období , Anonymizováno, . Nevlastnila kreditní kartu, ani neměla jiné úvěrové zatížení (zjištěno ze zákaznické karty).

6. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni dne , datum, (zjištěno o postoupení pohledávky, potvrzení o uhrazené úplaty za postoupené pohledávky a seznamu pohledávek). Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne , datum, a žalovaná byl žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, s tím, že žalované byl na základě smlouvy č. , hodnota, poskytnut úvěr ve výši , částka, , který řádně nesplatila (zjištěno z předžalobní výzvy, s podacím archem).

7. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období leden 2022 činila 7,99 % ročně (výpis z databáze , Anonymizováno, ).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovensko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze závěrečných ujednání smlouvy.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“, nebo „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, jak jí ukládal v době uzavření smluv platný a účinný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve svém § 86 a násl. Dle učiněných zjištění bylo možné dospět k závěru, že žalovaná disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splácení sjednávaného závazku.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši 69 % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před , datum, vytyčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

18. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. , spisová značka, : V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Pokud smluvený úrok více než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

19. Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 199/11). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4084/12).

20. Nejvyšší soud pak ve své praxi dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

21. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování spotřebitelských úvěrů domácnostem v období prosinec 2022, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 7,99 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná ujednali úrok více než 8x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalobkyně se proto může po žalované domáhat pouze úhrady finanční částky, která byla právní předchůdkyni prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalované, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.

22. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, a žalovaná jí nic nevrátila. Soud ze shora uvedených důvodů přiznal žalobkyni pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení na žalované ve výši , částka, . Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Soud jako důvodný posoudil nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , a z důvodu prodlení žalované s plněním této finanční částky včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 od dne následujícího po splatnosti stanovené v předžalobní výzvě, tedy ode dne , datum, do zaplacení. Žalovaná neodůvodnila, proč žádala přiznat úrok z prodlení od data , datum, a k jednání se nedostavila, proto nemohla být poučena a vyzvána podle § 118 odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení o této rozhodné skutečnosti a označení důkazů. Prodlení žalované soud proto posoudil podle lhůty stanovené ve výzvě před podáním žaloby. Ostatní žalované nároky shledal soud jako nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobkyní požadovány (poplatek za poskytnutí úvěru); proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

23. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

24. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyni, která měla neúspěch ve věci jen v nepatrné části, přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, , které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, , Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou , částka, , tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b AT účinného do , datum, ) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby učiněné do , datum, , kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí , částka, ,- částkou , částka, za 3 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT),- náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, .