46 C 90/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 48 132,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, , částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, nedoplatek soudního poplatku za podanou žalobu ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, distančním způsobem smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které se mu zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v předepsaných pravidelných denních splátkách a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky, dotazem na žalovaného (počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy a další) a lustrací v registrech (centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis z katastrálního rejstříku, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registr historie klienta). Úvěr byl vyplacen na účet č. , hodnota, -, Anonymizováno, bankovním převodem, a to dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku , částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatku za vypršení tranší úvěru ve výši , částka, , a smluvního úroku ve výši , částka, . Žalobkyně a žalovaný si dále sjednali, že ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou dlužné splátky, má věřitel vůči dlužníkovi nárok na úrok z prodlení v zákonné výši a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení (, částka, ). Žalovaný ke dni podání tohoto návrhu dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

4. Soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 0,88 % denně z nesplacené části jistiny. Sjednaná roční procentní sazba úroku tedy činila 322,3 %, RPSN 1246,40 % a žalovaný se rovněž zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranši úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše (, částka, ) a pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení v případě prodlení dlužníka. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky). Totožnost žalovaného byl ověřena dle občanského průkazu (kopie občanského průkazu žalovaného). Žalovanému byly poskytnuty obecné informace o procesu poskytnutí spotřebitelském úvěru a informace o poskytovateli úvěru (informace o spotřebitelském úvěru, informace o poskytovateli). K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z informací, které jí o sobě poskytl žalovaný. Zjistila, že žije ve společné domácnosti s další osobou výdělečně činnou, jeho čistá měsíční příjem činní , částka, , což rovněž ověřila výpisem z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný uvedl jako výdaje na bydlení a další nezbytné i zbytné výdaje částku celkem , částka, . Nesplácel žádné jiné zápůjčky. Dále žalobkyně ověřila, že žalovaný se nenachází v Centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, jeho doklad není v registru neplatných dokladů, žalovaný není v registru hledaných osob Policí ČR, dále kontrolovala registr sankční seznamy, katastr nemovitostí pro ověření adresy, registr politicky aktivních osoba registr Telco Score, , právnická osoba, . (výpis o posouzení úvěruschopnosti, výpis z účtu žalovaného). Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, převodem na bankovní účet žalovaného (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalovanému byl vystaven přepis splátek s poslední splátkou dne , datum, (předpis denních splátek). Žalobkyně eviduje vůči žalovanému nesplacený dluh v celkové výši , částka, a , částka, jako smluvní pokutu. Ke dni , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 49 077, , částka, (výzva k úhradě ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku).

6. Soudem bylo zjištěno, že podle databáze ARAD ČNB činila úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami ČR domácnostem v době poskytnutí úvěru v ČR průměrně 9,02 % p.a.

7. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

9. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

12. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

14. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které byl sjednán úrok ve výši 322,3 % ročně, přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR v době poskytnutí úvěru žalovanému nejvýše 9,02 % ročně. Již v době před účinností současného občanského zákoníku dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Obecně je pak dovozováno Nejvyšším soudem, že přijatelnou mezí smluvního úroku v obdobných případech je dvoj až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. V posuzované věci byl úvěrovou smlouvou ujednán smluvní úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 322,3 % ročně. Výše takového úroku přesahuje výše zmíněnou maximální výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy více než čtyřicetkrát. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za natolik dramatický, že zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úvěr poskytnutý žalovanému vykazuje znaky lichvy tak, jak je tato definována v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , když výše úroků podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru a půjček. Zjevné porušení dobrých mravů nabývá v tomto případě ještě vyšší intenzity, protože se jedná o smlouvu se spotřebitelem, který je slabší smluvní stranou a náleží mu tak zvýšená ochrana. Není tudíž pochyb, že jen na základě tohoto konstatování předmětná smlouva o úvěru naplňuje v podstatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 199/11. Na věci nic nemění ani skutečnost, že se jedná o úvěr nebankovní, neboť ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele, než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

18. Soud tak dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a to v celém svém rozsahu. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, jednou z jejích podstatných náležitostí je povinnost úvěrovaného hradit úroky, tuto část tak nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy (viz např. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , ve věci C-377/14, Radlingerovi ca , právnická osoba, . či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Právě s ohledem na vzájemnou provázanost veškerých smluvních ujednání se v projednávaném případě nemůže jednat ani o částečnou neplatnost smlouvy o úvěru toliko ohledně výše smluvních úroků. Nejde totiž o důvod neplatnosti spočívající jen v nezákonném určení množstevního rozsahu ve smyslu § 577 o. z., neplatnost se vztahuje na celou smlouvu, neboť vzhledem k provázanosti jednotlivých smluvních ujednání její jednotlivé části od sebe oddělit nelze (§ 576 o. z.).

19. Jelikož soud smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou, dospěl současně k závěru, že nárok žalobkyně může být posouzen pouze jako nárok z bezdůvodného obohacení. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému částku ve výši celkem , částka, poskytla a z této částky nevrátil žalovaný žalobkyni ničeho. Co do poskytnuté částky , částka, se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil, žalobkyně má proto nárok na zaplacení uvedené částky, jak je uvedeno ve výroku I. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 573 o. z., neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení výzvou odeslanou dne , datum, s tím, že dlužnou částku má uhradit do tří dnů. Třetím pracovním dnem po odeslání výzvy je , datum, (doručení), žalovaný se tak ocitl v prodlení od , datum, . Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.)

20. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši , částka, dle Položky č. , hodnota, odst. 1 písm. c) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „Sazebník“), přičemž v řízení nebyl vydán elektronický platební rozkaz, a proto soud žalobkyni v souladu s Položkou 2 odst. 2 a Položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku, doměřil , částka, k doplacení na soudním poplatku (výrok III.). Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 o.s.ř.

21. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Rozdíl úspěchu účastníků v řízení je pouze nepatrný, úspěch žalovaného je v rozsahu 52,2 % a úspěch žalobkyně je v rozsahu 47,8 % (výrok IV.).