48 C 143/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Annou Procházkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 75 800Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že dne , datum, provedla odtah vozidla reg. zn. , SPZ, na parkoviště provozované žalobkyní, o čemž byl sepsán protokol č. , hodnota, . Žalobkyně vyčíslila svůj nárok dle nařízení hlavního města Prahy. V souvislosti s odtahem vozidla bylo, na základě návrhu na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, vozidlo prodáno za cenu , částka, . Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši , částka, a za parkovné ve výši , částka, za , Anonymizováno, dní, tedy dobu, po kterou bylo vozidlo umístěno na odstavném parkovišti a s odečtením částky , částka, , za kterou bylo vozidlo prodáno ve veřejné dražbě. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou, ale dosud nezaplatil ničeho.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně rozhodla dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, o odtahu vozidla reg. zn. , SPZ, (dále jen „vozidlo“) a vozidlo bylo téhož dne odstaveno na záchytné parkoviště na základě § 19d zákona č. 13/1997 Sb. (zjištěno z protokolu č. , hodnota, ). Žalovaný byl provozovatelem/vlastníkem vozidla (zjištěno z údajů z registru silničních vozidel). Podle nařízení Rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013, č. 2/2013, činí maximální cena za jeden odtah vozidla , částka, , cena za 1. až 3. den služby parkoviště , částka, za den, za 4. až 180. den , částka, za den a od 180. dne , částka, za den (zjištěno z nařízení). Rozhodnutím Úřadu Městské části , adresa, ze dne , datum, byl povolen návrh žalobkyně na prodej vozidla ve veřejné dražbě s tím, že doba platnosti technické prohlídky vozidla uplynula dnem , datum, a vozidlo bylo dle předložených podkladů zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Žalovanému byla dne , datum, doručena výzva k odstranění vozidla a dále dne , datum, oznámení o možnosti vyzvednout si vozidlo, avšak žalovaný vozidlo nepřevzal (zjištěno z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Vozidlo bylo prodáno ve veřejné dražbě na základě pravomocného rozhodnutí soudního exekutora dne , datum, za cenu , částka, vydražiteli , právnická osoba, (zjištěno z potvrzení o udělení příklepu ze dne , datum, ). Vozidlo bylo odstaveno na parkovišti provozovaném žalobkyní od , datum, do , datum, , tj. , Anonymizováno, dní, dlužné parkovné tak činí 3x250 Kč za první až třetí den parkování, 177x400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den parkování a 182x50 Kč za sto osmdesátý první až třístý šedesátý druhý den parkování. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne , datum, (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne , datum, , včetně dodejky).

4. Podle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZPK“) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

5. Podle § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., zákona o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. Podle odst. 2 téhož ustanovení po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit. Podle odst. 4 téhož ustanovení nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.

6. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „ZPPVPK“), provozovatel silničního vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo, které je dle písm. a) tohoto ustanovení technicky nezpůsobilé k provozu a dle písm. e) vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla ověřena pravidelnou technickou prohlídkou provedenou v členském státě, technickou prohlídkou provedenou pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel nebo technickou prohlídkou dovezeného silničního vozidla nebo u něhož od provedení poslední takové technické prohlídky uplynula lhůta podle § 40; to neplatí, jde-li o silniční vozidlo, u něhož dosud neuplynula lhůta k provedení první pravidelné technické prohlídky nebo které nepodléhá pravidelným technickým prohlídkám.

7. Žalobkyně rozhodla o odstranění vozidla žalovaného ve smyslu § 19d odst. 1 a 2 zákona o pozemních komunikacích a vozidlo, jako technicky nezpůsobilé dle § 38 odst. 1 ZPPVPK, bylo odtaženo a umístěno na odstavném parkovišti na náklad jeho provozovatele, tedy žalovaného v souladu s § 2 písm. b) ZPK, po dobu 302 dní, neboť žalovaný si vozidlo ani přes výzvy žalobkyně nevyzvedl. Vozidlo bylo v souladu s § 19d odst. 3 prodáno ve veřejné dražbě za cenu , částka, . Žalovaný žalobkyní vyúčtovanou částku , částka, , jež odpovídá výši , částka, za úkon odtahu a výši , částka, za parkovné a po odečtení ceny za prodej vozidla ve výši , částka, , neuhradil, a proto soud s ohledem na výše uvedené shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 573 o. z.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 390 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 790 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.