Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

5 C 114/2023

č. j. 5 C 114/2023-262

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 15 Co 181/2025-313

Rozhodnuto 2025-02-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2025:5.C.114.2023.1

  1. OS Praha 5 5 C 114/2023-262
  2. MS Praha 15 Co 181/2025-313

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 202 945,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 202 945,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 11. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 214 265,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech státu – znalečném – částku 5 324 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne 11. 4. 2023, byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky ve výši 202 945,16 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Uvedla, že dne 25. 2. 2018 žalovaná neoprávněně vystěhovala zařízení autoservisu, které bylo ve vlastnictví žalobkyně z prostor na adrese , adresa, . Z toho důvodu žalobkyně podala žalobu na vydání movitých věcí, a to u Obvodního soudu pro Prahu 5. Řízení o vydání věcí bylo vedeno pod sp. zn. 28 C 421/2020, a skončilo pravomocným rozsudkem č. j. 28 C 421/2020-285 ze dne 19. 12.2022, které nabylo právní moci dne 10. 2. 2023. Rozsudkem byla žalované uložena povinnost vydat žalobkyni tyto movité věci: a) dvousloupový hever AMI 3ST/0321 171/2008, výrobce , právnická osoba, (dále také jako „Hever 1“) a b) dvousloupový hever AMI 4/0921 691/2008, výrobce , právnická osoba, (dále také jako „Hever 2“). Žalobkyně vyzývala žalovanou k vydání věcí výzvou ze dne 16. 3. 2018. Svou povinnost pak žalovaná splnila ke dni 18. 3. 2023, kdy žalovaná Hevery žalobkyni předala, jak vyplývá z předávacího protokolu ze dne 18. 3.2023. S ohledem na uvedené je pak nepochybné, že žalovaná užívala Hevery, a to s vědomím, že je držela neoprávněně a byla si tedy vědoma, že se bezdůvodně obohacuje na úkor žalobkyně. Žalovaná se tedy ve smyslu ustanovení § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) na úkor žalobkyně obohatila, kdy žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení v podobě obvyklé ceny nájemného Heverů za rozhodné období. Jako rozhodné období žalobkyně označuje 1. 3. 2018 až 18. 3. 2023, kdy za tuto dobu činí obvyklá výše nájemného částku ve výši 202 945,16 Kč. Běžné nájemné za Hever 1 pak činí částku 1 600 Kč měsíčně. Běžné nájemné pro Hever 2 pak činí částku 1 750 Kč měsíčně. Nájemné za Hevery pak v souhrnu činí 3 350 Kč měsíčně. Bezdůvodné obohacení za období od 1. 3. 2018 do 18. 3. 2023 činí celkem částku 201 000 (nájemné za 5 let) + 1945,16 (poměrné nájemné za měsíc březen 2023 k datu vydání 18. 3. 2023), tj. 202 945,16 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že nárok v žalobě uvedený neuznává v celém rozsahu, neboť žalobkyně nedotvrdila ani neprokázala základ (jistinu) vzneseného nároku, důvod jeho vzniku ani délku jeho trvání. Žalobkyně jako rozhodné období pro následný výpočet výše bezdůvodného obohacení uvedla časový interval 1. 3. 2018 do 18. 3. 2023. Žalovaná a paní , jméno FO, ( posledně jmenovaná je jedinou akcionářkou , právnická osoba, a statutárním orgánem) uzavřely jako smluvní strany nájemní smlouvu na nebytové prostory pod adresou , adresa, dne , datum, , což je nesporné tvrzení obou stran ( vyplývá z předešlých soudních sporů vedených u OS Praha 5, čj 28 C 421/2020, čj 21 C 48/2019). Tuto smlouvu ukončila žalovaná výpovědí z 25. 2. 2018 a prostory vyklidila, což je nesporné tvrzení obou stran (vyplývá z předešlých soudních sporů vedených u OS Praha 5, č. j. 28 C 421/2020, č. j. 21 C 48/2019). Žalobkyně pak tvrdí, že nájemní smlouva /zápůjčka/poskytnutí do užívání heverů, které žalovaná vydala dne 18. 3. 2023 na základě rozsudku zdejšího soudu 28 C 421/2020, trvala pouze do okamžiku vyklizení prostorů v , adresa, . Žalovaná, jak shora uvedeno, skutečně prostory do konce února 2018 vyklidila, přičemž odstěhovala v žalobě uvedené hevery. Na těchto tvrzeních pak žalobkyně asi staví dobu trvání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně však ani v jí tvrzeném časovém intervalu vznik bezdůvodného obohacení neprokázala, tedy pokud vůbec jaké bylo. Žalobkyně totiž tvrdí, že užívání heverů bylo omezeno pouze na dobu existence nájemní smlouvy uzavřené mezi pí , jméno FO, a žalovanou, což nijak neprokázala. Žalovaná však namítá, že nikdy nebylo sjednáno mezi stranami sporu nic (ústně, či písemně), co by se týkalo ceny jakéhokoliv způsobu užívání (nájmu, zápůjčky) heverů a nikdy nebyla sjednána/omezena doba užívání na dobu trvání nájmu v prostorách , adresa, , kdy nájemní smlouva ani nebyla uzavřena se stejnými subjekty, které nyní vedou jako účastníci tento spor. Avšak i v případě, že v řízení bude bezdůvodné obohacení žalované prokázáno, tedy bude-li prokázáno, že k němu došlo, žalobkyni pak od 1. 3. 2018 resp. 2. 3. 2018 počala běžet subjektivní promlčecí lhůta v trvání 3 let ( § 621 o. z.), která běžela od 2. 3. 2021 nejméně do 1. 4. 2023 s ohledem na to, že žaloba byla podána 17. 4. 2023, namítá žalovaná promlčení uplatněného nároku žalobkyně. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně nijak neprokázala tvrzenou výši bezdůvodného obohacení, neboť nijak nedokázala, že obvyklá výše měsíčního nájemného u vrácených heverů činí tolik, kolik tvrdí žalobkyně. Žalovaná v průběhu řízení uplatnila z opatrnosti co do výše vymáhané pohledávky svoji vlastní pohledávku za žalobkyní kompenzační námitkou z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání motorového vozidla – motocyklu , VIN kód, (dále jen „motocykl“). Žalovaná motocykl zakoupila od společnosti , právnická osoba, za 243 000 Kč. Žalovaná si na motorku od , právnická osoba, vzala úvěr ve výši 194 400 Kč, který splácela pravidelnými měsíčními splátkami od 7. 8. 2016 do 7. 7. 2020, kdy úvěr zcela splatila. Poskytnutí motocyklu k užívání žalobkyni proběhlo tak, že žalovaná poskytla k přímé žádosti a dle výběru , jméno FO, motocykl od roku 2016 jako vzájemné plnění oproti užívání části vybavení autodílny ve vlastnictví žalobkyně, kdy tyto movité věci měly být užívání současně ve prospěch té které strany jako protihodnota plnění za užívání movitých věcí ve vlastnictví druhé osoby. Žalobkyně však předmětnou vzájemnou nepsanou dohodu porušila a současně část týkající se motocyklu s účinností dne 22. 10. 2018 vypověděla. Žalobkyně nejpozději od 23. 10. 2018 užívá motocykl bez právního důvodu a na straně žalobkyně tak vzniká bezdůvodné obohacení. K úhradě této pohledávky byla žalobkyně žalovanou vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 18. 4. 2023. Žalovaná vyčíslila výši bezdůvodného obohacení na částku 45 000 Kč/měsíc včetně DPH a učinila započtení své pohledávky vůči žalované částce s tím, že započítává svoji pohledávku vůči žalobkyni ve výši 202 500 Kč za užívání motocyklu žalobkyní bez právního důvodu za období od 18. 4. 2020 do 3. 9. 2020, rovněž uplatnila vůči žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 19. 4. 2023 do zaplacení.

3. K obraně žalované a její vznesené námitce započtení žalobkyně uvedla, že je sice pravdou, že má v držení motocykl žalované, avšak jej drží zcela oprávněné a to z titulu zadržovacího práva, které žalobkyně uplatnila výpovědí nájemní smlouvy k motocyklu ze dne 1. 11. 2018. Žalobkyně uplatnila zadržovací právo na motocykl oproti povinnosti žalované vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení za užívání zařízení autoservisu včetně spolu s jeho vrácením, když žalovaná v letech 2014 až do září 2023 disponuje vybavením autoservisu žalobkyně, které žalobkyni dosud nevydala. Vydala pouze předmětné hevery, přičemž ostatní věci má stále v držení. Kompenzační námitka žalované je tak zcela irelevantní, nárok na vydání bezdůvodného obohacení za zadržování předmětného motocyklu z uvedených důvodů nemohl vzniknout. Navíc tato kompenzační námitka není započitatelná k předmětnému nároku žalobkyně, neboť se jedná o pohledávku neurčitou a zcela nejistou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že její nárok není promlčen, neboť žalovaná měla a má stále zařízení autoservisu v držení vědomě, tj. úmyslně se dopouští bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně. Z těchto důvodů není možné, aby v předmětné věci účinně a oprávněně uplatnila námitku promlčení, když takovou námitku může uplatnit pouze osoba, která je v dobré víře. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 1737/08.

4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne 1. 5. 2014 uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor /prokázáno smlouvou ze dne 1. 5. 2014/. , jméno FO, jako pronajímatelem a žalovanou byla dne 1. 4. 2015 uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřená dle zákona č. 116/1990 Sb. Předmět pronájmu byl popsán tak, že se nachází v 1. nadzemním podlaží budovy bez č. p. /č. e. na pozemku číslo popisné , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . města , Anonymizováno, , obec , adresa, , a budovy č. popisné , Anonymizováno, na pozemku č. popisné , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, . město , adresa, /prokázáno –Smlouvou ze dne 1. 4. 2015/ Žalobkyně je vlastníkem dvousloupového heveru AMI 3ST/0321 171/2008, výrobce , právnická osoba, a dvousloupového heveru AMI 4/0921 691/2008, výrobce , právnická osoba, /prokázáno nesporným tvrzením účastníků a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 12. 2022, č. j. 28 C 421/2020 – 285/. Mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem (úvěrujícím) a žalovanou jako klientem (úvěrovaným) byla uzavřena smlouva o úvěru č. 33401249 dne 7. 7. 2016 jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru v celkové výši 194 400 Kč, a to na zaplacení části kupní ceny motocyklu KTM 500 sportovní – motocross 500 EXC. Zbytek kupní ceny ve výši 48 600 Kč byl zaplacen klientem prodávajícímu. /prokázáno smlouvou o úvěru č. 33401249 dne 7. 7. 2016/. Společnost , právnická osoba, vystavila žalované dne 13. 7. 2016 fakturu za nový motocykl KTM 500 ve výši 243 000 Kč se splatností dne 27. 7. 2016 /prokázáno fakturou č. 160100049 ze dne 13. 7. 2016/. Dopisem ze dne 22. 10. 2018 vypověděla žalobkyně žalované smluvní vztah založený Nájemní smlouvou, na jejímž základě jí byl pronajat motocykl KTM 500 /prokázáno dopisem ze dne 22. 10. 2018/. Dopisem ze dne 1. 11. 2018, adresovaným právní zástupkyni žalované, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sdělila, že žalovaná k uvedenému dni nevrátila zařízení autoservisu, které neoprávněně využívá a je povinna uhradit jí nájemné za užívání vybavení autoservisu za dobu nejméně 4 let vyčíslené částkou 2 032 000 Kč a že z důvodu zajištění uvedené pohledávky uplatňuje zadržovací právo k motocyklu, a to do doby, než jí bude uhrazena uvedená pohledávka a než jí bude vráceno vybavení autoservisu. /prokázáno dopisem ze dne 1. 11. 2018/ Žalovaná předala žalobkyni dne 18. 3. 2023 předmětné hevery a byl o tom sepsán předávací protokol ze dne 18. 3. 2023 /prokázáno předávacím protokolem ze dne 18. 3. 2023/. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 4. 2023 vyzvala žalovaná žalobkyni k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání motocyklu za období od 18. 4. 2020 do 18. 4. 2023 ve výši 1 620 000 Kč. V dopise dále uvedla, že opakovaně vyzývá žalobkyni k vydání předmětného motocyklu, který je ve vlastnictví žalované. Navrhla, že pro případ, že má žalobkyně zájem si uvedenou věc podržet, je žalovaná ochotná motocykl ponechat žalobkyni, pokud žalobkyně uhradí žalované kupní cenu ve výši 243 000 Kč /prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 18. 4. 2023/.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 12. 2022, č. j. 28 C 421/2020 – 285, který nabyl právní moci dne 10. 2. 2023, bylo prokázáno, že žalované byla uložena povinnost vydat žalobkyni dvousloupový hever (AMI 4/0921 691/2008) a dvousloupový hever (AMI 3ST/0321 171/2008) výrobce , jméno FO, . V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětných heverů a žalovaná při odstěhování z nebytových prostor demontovala a převezla tyto dva hevery do nové provozovny, kde byla provedena jejich montáž a následná revize /prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 12. 2022, č. j. 28 C 421/2020 – 285/.

7. Z nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 2. 2024, č. j. 4 C 236/2023 – 53, bylo zjištěno, že soud zamítl žalobu žalované, kterou se v pozici žalobkyně domáhala proti žalobkyni, v uvedeném sporu žalované, vydání motocyklu KTM 500 EX.C eventuálně uložení povinnosti zaplatit zůstatkovou cenu motocyklu ve výši dle znaleckého posudku. Zároveň zamítl žalobu na zaplacení částky 243 000 Kč. V odůvodnění soud uvedl, že mezi žalovanou a , jméno FO, byla dne 1. 4. 2015 uzavřena nájemní smlouva k nebytovým prostorům na adrese , adresa, . , jméno FO, následně vypověděla nájemní smlouvu a nájem měl skončit ke dni 30. 6. 2018. Žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu k motocyklu výpovědí ze dne 22. 10. 2018 a uplatnila zadržovací právo k předmětnému motocyklu, neboť žalovaná neoprávněné užívá vybavení autoservisu ve vlastnictví žalobkyně, a to po dobu nejméně 4 let, kdy dochází z její strany k bezdůvodnému obohacení. Zadržovací právo uplatnila proti vydání vybavení autoservisu a oproti vydání bezdůvodného obohacení za užívání tohoto vybavení, které vyčíslila na částku 2 032 000 Kč /prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 2. 2024, č. j. 4 C 236/2023 – 53/.

8. Ze znaleckého posudku znalce , právnická osoba, , znalce v oboru ekonomika a strojírenství, č. , Anonymizováno, ze dne 21. 4. 2023, bylo prokázáno, že obvyklá cena nájmu za jeden měsíc u heveru AMI 4, rok výroby 2008, výr. č. 0921 691, činí 1 750 Kč bez DPH /prokázáno znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, .

9. Ze znaleckého posudku znalce , právnická osoba, , znalce v oboru ekonomika a strojírenství, č. , Anonymizováno, dne 21. 4. 2023, bylo prokázáno, že obvyklá cena nájmu za jeden měsíc u heveru AMI 3 ST, rok výroby 2008, výr. č. 0321 171, činí 1 600 Kč bez DPH /prokázáno znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, .

10. Znalec , jméno FO, potvrdil své závěry vyplývající ze znaleckých posudků i v rámci svého výslechu podle § 127 o. s. ř. při jednání dne 6. 6. 2024 před soudem. Zdůraznil, že jeho úkolem nebylo stanovit cenu předmětných heverů, ale obvyklou cenu nájmu za jeden měsíc, přičemž úkolem bylo stanovit cenu pro případ dlouhodobého nájemného, tj. nikoliv nájemného krátkodobého.

11. Ze znaleckého posudku znalce v oboru doprava městská a silniční se specializací technické posudky o příčinách silničních nehod, v oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel, strojíren. všeobecné - autoopravárenství, technický stav motorových vozidel, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2024 bylo zjištěno, že stanovil obvyklou cenu hydraulického dvousloupového zvedáku AMI 4, rok výroby 2008, výrobní č. 0921 691, k datu únor 2018 ve výši 9 000 Kč vč. DPH. /prokázáno znaleckým posudkem č. , hodnota, /12. Ze znaleckého posudku znalce v oboru doprava městská a silniční se specializací technické posudky o příčinách silničních nehod, v oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel, strojíren. všeobecné - autoopravárenství, technický stav motorových vozidel, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne 18. 4. 2024 bylo zjištěno, že stanovil obvyklou cenu hydraulického dvousloupového zvedáku AMI 3ST - STANDARD, rok výroby 2008, výrobní č. 0321 171, k datu únor 2018 ve výši 7 000 Kč vč. DPH. /prokázáno znaleckým posudkem č. 325 – 12/2024/13. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.

14. Návrhy na provedení dalších důkazů soud zamítl, neboť by další dokazování bylo ve věci nadbytečné a nehospodárné. Z dosavadních provedených důkazů byl dostatečně zjištěn skutkový stav pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

17. Podle § 1395 odst. 1 o. z. kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.

18. Podle § 1397 odst. 1 kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu.

19. Podle § 1396 odst. 1 zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.

20. Soud posoudil nárok žalobkyně v souladu s § 2991 odst. 1 a 2 o. z., neboť v řízení bylo prokázáno, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a musí proto žalobkyni vydat, oč se obohatila. V řízení bylo prokázáno, že předmětné hevery žalovaná měla v držení bez právního důvodu a mohla je tak užívat v období od 1. 3. 2018 do 18. 3. 2023. Tyto skutečnosti vyplývají z provedených listinných důkazů a konečně ani žalovaná je ve svém důsledku nezpochybnila. Výše bezdůvodného obohacení byla v řízení prokázána dvěma znaleckými posudky, které vypracoval znalec , jméno FO, , a rovněž jeho výpovědí před soudem, neboť bezdůvodné obohacení spočívá ve výši obvyklého měsíčního nájemného ve vztahu k předmětným heverům.

21. Žalovaná v daném případě neprokázala oprávněnost vznesené kompenzační námitky. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo prokázáno, že zadržovací právo k motocyklu uplatnila žalobkyně zcela oprávněně a toto právo trvá nejen po dobu, kdy měla žalovaná v držení předmětné hevery, ale trvá do vydání bezdůvodného obohacení za jejich užívání. Žalobkyně tak měla již ke dni 1. 11. 2018 pohledávku (nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání dvou heverů) kterou zespaltnila a zadržovací právo k motocyklu, které uplatnila dopisem ze dne 1. 11. 2018, tak bylo uplatněno v souladu s § 1395 o. z. a dosud trvá.

22. Jako oprávněnou soud neshledal ani námitku promlčení, kterou uplatnila žalovaná. V této souvislosti soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 812/2018, kdy soud k námitce promlčení nepřihlédne, pokud by byla v rozporu s dobrými mravy. V daném případě žalovaná úmyslně a vědomě předmětné hevery žalobkyni nevydala, soud tak v jejím chování spatřuje důvody, pro které je vznesená námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy a nelze proto uplatněný nárok žalobkyně považovat za promlčený.

23. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že předmětné hevery zadržovala žalovaná bez právního důvodu a obrana žalované nebyla důvodná, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni i požadované příslušenství, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, přičemž vyšel z data 11. 4. 2023 s ohledem na předžalobní výzvu ze dne 3. 4. 2023.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů řízení vynaložených na soudní poplatek ve výši 8 118 Kč a dále na právní zastoupení advokátem podle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.) za 18 úkonů právní pomoci á 9 140 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne 3. 4. 2023, žaloba ze dne 11. 4. 2023, porada s klientem dne 20. 5. 2023, další porada s klientem dne 29. 11. 2023, písemné vyjádření ze dne 24. 5. 2023, ze dne 25. 5. 2023, ze dne 27. 9. 2023, ze dne 26. 10. 2023, ze dne 1. 12. 2023, ze dne 5. 6. 2024, účast na jednání soudu dne 27. 9. 2023, 1. 11. 2023, 7. 3. 2024, 6. 6. 2024, 9. 1. 2025, 20. 2. 2025, písemný závěrečný návrh), a dále 18 náhrad hotových výdajů á 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. včetně 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady v celkové výši 214 265,70 Kč byly žalobkyni přisouzeny v obecné pariční lhůtě ( § 160 odst. 1 o. s. ř. ) a na zákonné platební místo ( § 149 odst. 1 o. s. ř. ).

25. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 o. s. ř. tak, že byla povinnost uhradit znalečné ve výši 5 324 Kč žalované, která byla v řízení neúspěšná, přičemž je žalovaná povinna tyto náklady uhradit v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.