5 C 129/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 1 241 164 Kč (bezdůvodné obohacení)

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 241 164 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 213 928 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky představující bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná je vlastníkem družstevního podílu, s nímž je spojeno právo užívat družstevní byt [číslo] o dispozici 4+1 a celkové ploše 90,08 m2, v sedmém nadzemním podlaží bytového domu [adresa] v k.ú. [část obce] na adrese [adresa], [obec a číslo], k němuž náleží sklep o velikosti 2,07 m2 (vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, , na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha). Žalobce do rekonstrukce tohoto bytu vložil vlastní prostředky v celkové výši 1 367 146 Kč, a to v období od [datum] do [datum], které byly podrobně specifikovány v žalobě vč. jednotlivých faktur. Žalobci nebylo poskytnuto žádné protiplnění, žalovaná se na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Žalobce z celkové částky, kterou do bytu vložil, tj. 1 367 146 Kč, požaduje z titulu bezdůvodného obohacení vydání 1 111 436 Kč. Dále žalobce hradil náklady na další byt ve vlastnictví žalované, a to jednotky [číslo] v budově [adresa], na adrese [adresa žalované], o dispozici 2+1, zapsaný na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha. Žalobce každý měsíc platil na chod bytu částku 4 500 Kč, a to od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], celkem 44 plateb. Celkem se tak žalovaná bezdůvodně obohatila o 198 000 Kč, žalobce se touto žalobou domáhá vydání této částky. Dále žalobce hradil v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] veškeré náklady s bytem související podle specifikace uvedené v žalobě v celkové výši 203 521 Kč, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. V uvedených splátkách byla rovněž zahrnuta i tzv. anuita. V žádném z případů se nejednalo o dar, žalobce platby vynaložil, protože s žalovanou v té době žil a plánovali společné bydlení v prvně uvedeném bytě, resp. spolu v bytě uvedeném na druhém místě žili. Žalobce proto požaduje po žalované vydat bezdůvodné obohacení v celkové výši 1 512 957 Kč. Následně žalobce svým podáním ze dne [datum] vzal svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 198 000 Kč (platby na chod bytu na adrese [adresa žalované] za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]), a dále co do částky 73 793 Kč z celkové žalované částky 203 521 Kč, nově žalobce požaduje toliko částku 129 728 Kč (s tím, že uvedená částka představuje platby žalobce Bytovému družstvu [ulice a číslo], [anonymizováno], [IČO], jakožto součet měsíčních splátek úvěru za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tj. 16 x 8 108 Kč; tyto platby hradil žalobce namísto žalované). Nově se tedy žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 1 241 164 Kč.

2. Soud vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 30. 8. 2018, č. j. 5 C 129/2018-96, řízení v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 271 793 Kč, zastavil.

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že má za to, že nárok žalobce uplatněný žalobou neexistuje. Žaloba je neprojednatelná, tvrzení v žalobě nejsou konkrétní, resp. nejsou dostatečně specifikovány jednotlivé položky, jejichž hodnotou se měla žalovaná bezdůvodně obohatit. Účastníci spolu vedli od [anonymizováno] [rok] společnou domácnost v bytě žalované na adrese [adresa žalované]. Dne [datum] se jim narodil syn, účastníci se proto dohodli, že se přestěhují do nového, většího bytu ve vlastnictví žalované (na adrese [adresa], [obec a číslo]). Byt však bylo třeba rekonstruovat. Do nového bytu se rodina nastěhovala v [anonymizováno] [rok]. Žalovaná byla v době rekonstrukce v pokročilém stadiu těhotenství a následně se starala o narozené dítě, proto zařizoval většinu rekonstrukce žalobce (objednával nové věci a služby, rozhodoval o jednotlivých položkách apod.). Proto je na většině objednávek a faktur uvedeno jméno žalobce, úhradu prací na rekonstrukci bytu vč. vybavení však prováděla převážně žalovaná; pokud některou fakturu hradil žalobce, žalovaná mu ji následně proplatila v hotovosti. Žalobce si faktury a účtenky po svém odstěhování z bytu odnesl bez vědomí žalované, proto jimi nyní disponuje, na výzvu žalované je odmítl vrátit. Je možné, že některé služby či vybavení hradil žalobce, to však bylo výhradně z jeho dobrovolné iniciativy, nikdy nevyžadoval návratnost takto vynaložených prostředků. Vybavení pořizoval žalobce často i bez souhlasu žalované, aby vyhovovalo jeho fyzickým potřebám. Účastníci se také dohodli, že náklady na dětský pokojíček v novém bytě bude hradit žalobce, což žalovaná považuje za plnění rodičovské odpovědnosti, nikoli za bezdůvodné obohacení na její straně. Věci, u nichž žalobce prokáže své vlastnictví, si může odnést. Je to naopak žalobce, který se bezdůvodně obohacoval na společném soužití a neplnil své povinnosti vůči své partnerce a dítěti, žalobce nepřispíval na náklady původního bytu (náklady ve výši 5 000 Kč měsíčně); v době jejich soužití hradila žalovaná rovněž náklady na nový byt (ve výši 12 670 Kč měsíčně od [anonymizováno] [rok] a ve výši 13 953 Kč měsíčně od [anonymizováno] [rok], na které žalobce nepřispíval; žalobce na náklady nového bytu přispíval od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] částkou cca 12 500 Kč, což otec vnímal jako zajištění potřeb své rodiny). Žalovaná po celou dobu společného soužití platila většinu nákladů na chod společné domácnosti a péče o dítě, tj. ve výši 15 000 Kč, po narození dítěte ve výši 20 000 Kč. Žalobce na chod domácnosti přispíval od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] částkou 4 500 Kč, během své zahraniční mise nepřispíval ničeho. Od [anonymizováno] [rok] byla žalovaná na mateřské dovolené. V [anonymizováno] [rok] žalobce rodinu nečekaně opustil a přestal hradit jakékoliv náklady na nový byt i na výživu dítěte. Žalovaná z procesní opatrnosti započítala své splatné pohledávky vůči žalobci ve výši dosahující žalované částky, které ve svém vyjádření specifikovala. Závěrem dále uvedla, že se jednání žalobce příčí dobrým mravům. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, a to k částce 1 500 Kč ze dne [datum], částce 13 500 Kč ze dne [datum], a dále 12 677 Kč ze dne [datum] tak, jak jsou žalobcem specifikovány v žalobě; a dále námitku nedostatku pasivní legitimace (v případě, že by se v dané věci jednalo o zhodnocení bytu žalobcem, pak vzhledem k tomu, že se jedná o družstevní byt, je žalovaná pouze jeho nájemnicí, a pasivně legitimováno by mělo být bytové družstvo).

4. Při nařízeném jednání provedl soud dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

5. Na základě provedeného dokazování z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Žalobce a žalovaná vedli od roku [rok] společnou domácnost jako druh a družka na adrese [adresa žalované], v roce [rok] se jim narodil syn. Žalovaná je vlastníkem družstevního podílu, s nímž je spojeno právo užívat družstevní byt na adrese [adresa], [obec a číslo] (prokázáno smlouvou o nájmu družstevního bytu ze dne [datum], potvrzením bytového družstva [ulice a číslo], [anonymizováno] ze dne [datum] a listem vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce]), kam se účastníci po narození syna přestěhovali (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků). Byt bylo třeba před nastěhováním rekonstruovat, včetně zařízení dětského pokoje. Rekonstrukci zařizoval vzhledem k těhotenství žalované a následnému mateřství převážně žalobce, zejména dohlížel na prováděnou rekonstrukci a objednával služby a předměty k vybavení bytu. Žalobce se dále podílel na nákladech bytu na adrese [adresa žalované], kde účastníci bydleli před přestěhováním rodiny do bytu v ulici [ulice] (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků, výslechem žalobce, jednotlivými fakturami vč. fotodokumentace předmětného bytu). Bytové družstvo [ulice a číslo], [anonymizováno] vydalo povolení ke stavebním úpravám v předmětném bytě v ulici [ulice] na základě žádosti žalované ze dne [datum] (prokázáno žádostí o povolení stavebních úprav /rekonstrukce/ bytu a povolením stavebních úprav). Dílo spočívající v rekonstrukci bytu [číslo] na adrese [adresa], [obec a číslo] bylo zhotoveno na základě smlouvy o dílo mezi žalobcem jako objednatelem, společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a žalovanou jako vlastníkem družstevního podílu vč. dokumentace pro provedení stavby, jako investoři jsou označeni oba účastníci (prokázáno smlouvou o dílo ze dne [datum] vč. rozpočtu a dokumentací pro provedení stavby). Dílo bylo následně předáno na základě předávacího protokolu ze dne [datum] mezi žalobcem jako odběratelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem (prokázáno předávacím protokolem). Žalovaná pobírala v období od [datum] do [datum] rodičovský příspěvek (prokázáno platebním rozpisem Úřadu práce ČR ze dne [datum]). Syn účastníků byl na základě dohody rodičů rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 svěřen do výchovy matky (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 1 515 957 Kč z titulu bezdůvodného obohacení předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou). Žalobce dále vyzval Bytové družstvo [ulice a číslo], [anonymizováno] k vydání bezdůvodného obohacení v podobě hodnoty 1 111 436 Kč vložených v roce [rok] do družstevního vlastnictví, konkr. do rekonstrukce bytu [číslo] (jehož družstevní nájemnicí je žalovaná), a to předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou), tuto výzvu Bytové družstvo odmítlo (prokázáno odpovědí předsedy představenstva Bytového družstva [ulice a číslo], [anonymizováno]). Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

7. V průběhu řízení soud poučil žalobce při jednání dne [datum] podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že je třeba doplnit skutková tvrzení stran toho, jaké konkrétní částky žalobce požaduje (neboť ze skutkových tvrzení žalobce není zřejmé, v jakém rozsahu byla žaloba vzata zpět, zda se zpětvzetí týká i investic do dětského pokoje), a že je třeba přesně specifikovat a označit předmětné faktury, a dále specifikovat, co jimi žalobce prokazuje (tj. přiřadit je k jednotlivým tvrzením), tedy jakým způsobem, čím konkrétně se žalovaná měla na úkor žalobce bezdůvodně obohatit.

8. Žalobce po tomto poučení nedoplnil řádně svá skutková tvrzení a neoznačil důkazy k jejich prokázání. Žalobce opakovaně činil vůči soudu podání, k nimž přikládal značné množství jednotlivých daňových dokladů, zálohových faktur, zakázkových a montážních listů apod., navzdory poučení soudu však nedoplnil svá skutková tvrzení tak, aby mohl být jeho nárok uplatněný touto žalobou přesně specifikován, tj. aby mohlo být posouzeno, jakým způsobem a čím se měla konkrétně žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatit. Judikatura je přitom ustálená v závěru, že skutková tvrzení není možné plně nahradit odkazem na přiložené listiny, aniž by byly jednotlivé listiny přiřazeny ke konkrétním skutkovým tvrzením. V opačném případě by došlo ke zcela nepřípustnému přenášení aktivity a odpovědnosti příslušející účastníkům řízení (zde žalobce) na soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1326/2005).

9. Soud právní poměr mezi účastníky posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (odst. 2).

11. Podle § 2992 o. z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

12. Podle § 690 o. z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

13. Žalovaná v řízení nerozporovala, že žalovaný do společného bydlení, resp. společné domácnosti za dobu jejich společného soužití investoval, v tomto směru je však podle názoru soudu nutné zohlednit skutečnost, že účastníci žili od roku [rok] jako druh a družka v družstevním bytě, v němž vychovávali společné dítě. Přitom pouhá skutečnost, že vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu je žalovaná, neznamená, že by žalobce nebyl povinen se podílet na nákladech spojených se zajišťováním bytových potřeb rodiny (žalobcem tvrzené hrazení anuity). Pokud by žalovaná nebyla vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu a nájemkyní družstevního bytu, byla by společná domácnost účastníků nucena vynakládat odpovídající výdaje spojené s bydlením například ve formě nájemného k zajištění bytových potřeb rodiny. Žalovaná byla přitom v rozhodné době (roky [rok] [rok]) na mateřské, resp. později na rodičovské dovolené, neměla tedy stálý příjem ze zaměstnání či podnikání (pobírala toliko rodičovský příspěvek). V takovém případě je třeba za přispívání k chodu společné domácnosti vedle výdělku žalobce (příjem ze závislé činnosti) považovat rovněž péči o společného potomka a rodinnou domácnost (srov. ustanovení § 690 a § 742 o. z. per analogiam). Soud považuje tvrzení žalobce, že s žalovanou uzavřeli v době soužití ústní dohodu, že veškeré finanční prostředky, které bude žalobce do družstevního bytu na adrese [adresa], [obec a číslo] vkládat, budou žalobci ze strany žalované plně nahrazeny (přičemž toto tvrzení nebylo žádným způsobem prokázáno), za účelové. Nad rámec výše uvedeného lze poznamenat, že žalobcem uplatňovaný nárok lze považovat za rozporný s dobrými mravy, když žalobce s žalovanou žil od roku [rok] v partnerském svazku ve společné domácnosti, v níž rovněž vychovávali společné dítě, přičemž podílení se na chodu společné domácnosti včetně péče o nezletilého potomka nelze považovat za plnění bez právního důvodu, respektive za bezdůvodné obohacení druhého z partnerů podle § 2991 o. z. Žalobce byl rovněž v průběhu řízení žalovanou vyzván, aby si movité věci, k nimž prokáže své vlastnické právo, z bytu odnesl, žalobce však takovou nabídku odmítl. Soud rovněž souhlasí s žalovanou v námitce, že žalobce žalobou požadoval úhradu částek podle jednotlivých faktur v původních uhrazených cenách bez zohlednění případné amortizace a takovéto plnění by soud nemohl přiznat ani v případě, kdyby existenci bezdůvodného obohacení na straně žalované žalobce prokázal 14. Na základě shora uvedeného je v řízení prokázáno, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno, a to ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. V tomto směru soud dal za pravdu i obraně žalované, která na tuto skutečnost od počátku řízení poukazovala.

15. Soud proto vzhledem ke shora uvedenému dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když žalobce neprokázal existenci uplatněného nároku, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 213 928 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 1 241 164 Kč sestávající z částky 13 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 5 x 13 300 Kč za písemná podání ve věci samé (podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, dále z částky ve výši 7 x 13 300 Kč za účast na jednáních soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT včetně 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč za každý z vykonaných úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 176 800 Kč ve výši 37 128 Kč. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za blíže nespecifikované„ mimosoudní jednání s protistranou“ ani za 13 porad s klientem přesahujících jednu hodinu ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], které žalovaná požadovala, neboť žalovaná strana žádným způsobem neprokázala, že se porady skutečně konaly, ani neprokázala délku jejich trvání (k povinnosti doložit uskutečnění porady právního zástupce s klientem vč. prokázání délky trvání porady přesahující jednu hodinu srov. např. PAPEŽ, Vladimír. § 11 (Úkony právní služby). In: SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, VYCHOPEŇ, Martin, KRYM, Ladislav, PEJCHAL, Aleš a kol. Zákon o advokacii. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 561 či závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1948/2020). Soud dále nepřiznal žalované straně náhradu za podání ze dne [datum], neboť se nejednalo o podání splňující předpoklady § 11 odst. 1 písm. d) AT (písemné podání ve věci samé).

17. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.