5 C 162/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: přezkum oprávněnosti výpovědi z bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o třech pokojích a kuchyni s ústředním vytápěním všech obytných místností a s příslušenstvím ve 3. Podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec a číslo], k. ú. [část obce], ze dne [datum], podaná [územní celek], [stát. instituce] vůči žalobcům a) a b) je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 28 132,50Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne [datum] a doplněné v průběhu řízení proti původnímu žalovanému [příjmení] [anonymizováno] [obec] (dále jen„ původní žalovaný“), bylo tvrzení žalobkyně a), že byt [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále jen předmětný byt) užívala na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Byt získala jako samoživitelka a od počátku v něm bydlela se svými třemi dětmi. Na jaře roku [rok] byly všem nájemníkům doručeny nabídky koupě pozemků včetně technologicky funkčního celku bytových domů, vč. bytů. Tuto nabídku však žalobkyně a) neobdržela, ani jí nebyl vysvětlen důvod. Dne [datum] jí byla doručena výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], a to z důvodu § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu a z důvodu § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., tj. pro jiný obdobně závažný důvod, konkrétně, že přenechává bez souhlasu pronajímatele byt do podnájmu dceři [jméno] [příjmení], se kterou dle názoru žalovaného sama trvale nebydlí a netvoří s ní rodinnou domácnost. Výpověď tak považuje za neoprávněnou, neboť není pravda, že v době doručení výpovědi předmětný byt neužívala a netvořila s dcerou rodinnou domácnost, když rodinnou domácnost s dcerou tvoří od r. [rok]. Předmětný byt od roku [rok] žalobkyně a) celoročně užívala a po celou dobu pracovala v [obec]. Každý rok v letních měsících se svým partnerem odjížděla na pár týdnů pravidelně na chatu, protože partnerovi žalobkyně nebyla doporučena chůze do schodů ze zdravotních důvodů a předmětný byt byl ve 3. nadzemním podlaží. Užíváním předmětného bytu žalobkyně neporušila a ani nemohla porušit žádnou povinnost vyplývající z nájemní smlouvy nebo z jiných předpisů. Pokud jde o druhý výpovědní důvod, tak dcera bydlí v předmětném bytě od r. [rok], což vyplývá i z nájemní smlouvy, kde jsou uvedeny 4 osoby, vč. nájemce, tj. dceři svědčí odvozené užívací právo k předmětnému bytu. Žalobkyně proto žádala, aby soud žalobě vyhověl.

2. Původní žalovaný [územní celek], [IČO], navrhl zamítnutí žaloby s tím, že setrvává na důvodech, pro které byla žalobkyni a) dána výpověď z nájmu bytu. V průběhu řízení žalovaný doplnil svoji obranu proti žalobě s tím, že žalovaný převzal od původního žalovaného předmětný byt a léta jej řádně pronajímá jiným nájemcům, kteří byt řádně užívají ke svému bydlení. Pokud by soud třeba i jen z formálních důvodů žalobě vyhověl, vedlo by to k dalším sporům a zásahům do poměrů jiných osob, pokud by se žalobci domáhali práv nájemců. Šlo by o nájemce bytu nedružstevního, přičemž oba žalobci jsou starobní důchodci, kteří jsou trvale usedlí na venkově a podle současné právní úpravy by nemohli s nájmem předmětného bytu nijak disponovat. Provedené dokazování přitom prokázalo dobré bytové poměry žalobců i dalších členů jejich rodiny. Žalovaný rovněž zpochybnil samotnou platnost nájemní smlouvy. Ze všech těchto důvodů požadoval žalovaný zamítnutí žaloby.

3. V průběhu řízení došlo na straně žalující k přistoupení dalšího účastníka – žalobce b). O připuštění přistoupení dalšího účastníka rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum].

4. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení došlo ke změně vlastnického práva k předmětné nemovitosti z původní žalované [územní celek] na [anonymizována dvě slova] [ulice] – [ulice], rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], o připuštění vstupu nového účastníka do řízení namísto původního žalovaného.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), pokud žalovaný navrhoval provedení dalších důkazů soud návrhy na provedení těchto důkazů zamítl. Soud považuje provedení těchto důkazů za nadbytečné, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů a soud má za to, že by provedením navrhovaných důkazů nebyly zjištěny žádné nové podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

6. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a) jako nájemcem a původním žalovaným jako pronajímatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu I. kategorie o 3 pokojích a kuchyni s příslušenstvím, ev. [číslo] ve II. patře domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], sídl. [příjmení] [jméno], ulice [ulice]. Při uzavření smlouvy strany vyšly z toho, že v bytě budou bydlet 4 osoby včetně nájemce. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Pronajatý byt nebo jeho část mohl nájemce přenechat jinému do podnájmu jen s předchozím souhlasem pronajímatele, jinak by byla smlouva neplatná (Čl. IV odst. 4). Ustanovení odst. 1 až 4 se týkala i všech spolubydlících osob, které odvozují své právo v bytě bydlet od práv nájemce; odpovědnost za plnění povinností z nájmu však vůči pronajímateli nese nájemce v celém rozsahu. V případě, že nájemce pronajímá byt nebo jeho část anebo vykonává podnikatelskou činnost v bytě bez předchozího souhlasu pronajímatele (odst. 3 a 4), bude toto jednání považováno za hrubé porušení povinností nájemce z nájmu. /prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum] Dne [datum] byla žalobkyni a) doručena výpověď z bytu. Ve výpovědi původní žalovaný uvedl, že uzavřením manželství žalobkyně a) s žalobcem b) ke dni [datum] vznikl žalobcům společný nájem bytu manžely. Výpověď tak byla adresována oběma žalobcům. Důvodem výpovědi byla podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. skutečnost, že žalobci hrubě porušili své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, a podle § 2288 odst. d) je tu jiný obdobně závažný důvod, a to tím, že byt přenechávali bez souhlasu pronajímatele do podnájmu třetím osobám – konkrétně svým rodinným příslušníkům – dceři [jméno] [příjmení], se kterou nevedou rodinnou domácnost a trvale s ní v bytě nebydlí. Podle § 2275 o. z. platí, že pokud nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Podle odst. 2 pak žádost o udělení souhlasu k podnájmu třetí osobě i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. I když se jedná o dceru nájemce, musí mít pronajímatel a vlastník věci možnost rozhodnout se, jestli jeho věc může užívat jiná osoba než ta, se kterou uzavřel smlouvu. Původní žalovaný dále ve výpovědi uvedl, že žalobci svou bytovou potřebu dlouhodobě a trvale uspokojují v bytě [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [adresa žalobkyně a žalobce]. Žalobci byt vůbec neužívají a bytovou potřebu uspokojili jiným způsobem a vlastními silami. Tyto skutečnosti zjištěné podrobným místním šetřením lze podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. považovat za hrubé porušení povinností nájemce a rovněž za závažný důvod pro vypovězení nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. je nájem sjednaný na dobu neurčitou vypovídán v tříměsíční výpovědní lhůtě. /prokázáno výpovědí z nájmu bytu ze dne [datum] Vlastnické právo k předmětnému bytu přešlo z původního žalovaného na [název žalované] na základě kupní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] s právními účinky zápisu ke dni [datum] /prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, kupní smlouvou ze dne [datum] Dne [datum] podepsala a převzala žalobkyně a) protokol o převzetí předmětného bytu /prokázáno protokolem o převzetí bytu ze dne [datum] Žalobkyně a) podepsala a převzala dne [datum] výpočtový list nájemného /prokázáno výpočtovým listem/. Dne [datum] potvrdilo [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] žalobcům a) a b), že došlo k zániku společného nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti 1+4 v domě [adresa], ul. [ulice], v obci [obec], a to k datu [datum] v souvislosti s převodem členských práv a povinností v družstvu a uzavřením nájemní smlouvy s nabyvatelem převedeného členského podílu. Od [datum] nejsou žalobci členem družstva ani nájemcem žádného bytu ani objektu k trvalému bydlení ve vlastnictví tohoto družstva /prokázáno potvrzením o zániku společného nájmu bytu/. Žalobkyně a) je vlastníkem stavby [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] parcele [anonymizována dvě slova], [list vlastnictví], v obci [obec], k. ú. [obec], okres [okres]. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum], kterou uzavřeli žalobci a) a b) s prodávajícími [jméno] a [jméno] [příjmení] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] a Smlouva o zúžení SJM [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum]. Právní účinky zápisu k okamžiku [datum] /prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], zprávou Katastrálního úřadu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum], notářským zápisem sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] Žalobkyně a) byla od [datum] do [datum] zaměstnána u [anonymizována dvě slova] Starobní důchod pobírá od [datum]. Žalobce b) pobírá starobní důchod od [datum] /prokázáno zprávou Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] a výpisem zaměstnavatelů žalobkyně a) /. Ze zprávy detektivní kanceláře [právnická osoba] má soud za prokázáno, že si [stát. instituce] zjednal práci detektivní kanceláře ke zjišťování a prověřování důvodů výpovědi z nájmu bytu. Závěrem tohoto šetření bylo, že zejména z místního šetření, které bylo prováděno průběžně od [datum] do [datum], z telefonického rozhovoru s žalobkyní a) ze dne [datum], z několika pokusů o kontakt s někým z bytu [číslo] na telefonní linku do bytu [číslo] na jméno [příjmení] a zejména z nelogického vyjádření se [jméno] [příjmení], se dá s největší pravděpodobností hraničící s jistotou konstatovat, že [celé jméno žalobkyně] jako nájemce bytu [číslo] na uvedené adrese tento byt vůbec neužívá. Z šetření na místě nebylo ani zřejmé, že by byt [číslo] využívala jen sama dcera žalobkyně a) [jméno] [příjmení]. Pracovník kanceláře dovozuje, že byt je brán jako možnost získat hodnotný nemovitý majetek formou privatizace, i když v něm nájemci v současné době trvale nebydlí a byt nevyužívají. Vyjádření [anonymizováno]. [příjmení] nemá logiku, jednou hovoří o nájemcích v množném čísle –„ my s pejsky“ – potom jenom„ jsem sama v bytě“. Rovněž by teoreticky měla reagovat na záznamník v bytě (když okamžitě reagovala na nepřijatý hovor na mobilní telefon), což neučinila, neboť v bytě nejspíš vůbec nebyla. Pracovník kancelář uvedl, že její odpor k možnosti provést kontrolu bytu nasvědčuje, že by zde nebyla určitě nalezena dětská postýlka a„ pelíšky“ pro psy. Z vyjádření souseda z bytu [číslo] lze též uvažovat, že byt je pronajatý dalším osobám, kde se žena vydává za [anonymizováno].. Dále o tom svědčí místní šetření, které bylo provedeno dne [datum] v [obec] na adrese [adresa], kde sám domovní důvěrník potvrzuje, že tam bydlí všichni dohromady a dále pak šetření na chatě [anonymizována dvě slova] v obci [obec] u [obec]. Soud ze zprávy zjistil, že soused z bytu [číslo] pan [jméno] sice nevěděl, že zná žalobkyni, ale potvrdil, že paní [příjmení] bydlí vedle jeho bytu a že ji občas vídá. Na venkovním panelu domovních zvonků k bytu [číslo] je uvedeno jméno žalobkyně a), má rovněž označenou schránku na dopisy, kde je uvedeno i označení [příjmení] /prokázáno zprávou detektivní kanceláře ze dne [datum] Z připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázáno, že dne [datum] podal žalobce b) návrh u [název soudu] na rozvod manželství se žalobkyní a). U žalobkyně a) uvedl trvale bytem [adresa žalobkyně], trvalé bydliště žalobce b) je uvedeno [ulice a číslo], [obec]. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. Žalobkyni a) bylo doručováno na adresu [adresa žalobkyně], zásilka byla dne [datum] vložena do domovní schránky /prokázáno připojeným spisem [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka] Z výpovědi žalobkyně a) bylo zjištěno, že od roku [rok] bydlela v předmětném bytě se svými třemi dětmi, a to po rozvodu manželství. Žalobce b) si vzala za manžela v roce [rok]. Syn [jméno] [příjmení] se v dospělosti z bytu odstěhoval, cca v roce [rok], a to do [obec]. V roce [rok] koupili žalobci chatu v obci [anonymizováno] u [obec] na [obec]. Počítali, že předmětný byt odkoupí v rámci privatizace, ale tato nabídka jim nikdy nebyla učiněna. Do [anonymizováno] [rok] bydlela se žalobkyní v bytě dcera [jméno] [příjmení]. Část rodiny žalobce b) (ten cca po roce [rok]), který tam bydlí zejména ze zdravotních důvodů a dcera [jméno] [příjmení] s dítětem obývají byt v [obec]. V letech [rok] – [rok] pracovala žalobkyně u [anonymizováno], [obec a číslo], [ulice a číslo]. Podle toho, jak měla pracovní směny, jezdila za rodinou do [obec]. Z výpovědi žalobce b) bylo zjištěno, že po sňatku se žalobkyní bydlel v bytě s jejími dětmi [jméno] a [jméno]. [jméno] z důvodu problémů dali z bytu výpověď. Žalobce b) bydlí cca [anonymizováno] až [anonymizováno] let v bytě v [obec], bydlí tam s ním [jméno] [příjmení] a manželka je s nimi cca 4 dny v týdnu. V [obec] v předmětném bytě pouze přespával z důvodu lékařských vyšetření. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jeho matka a spolu s ním i sestry dostaly po rozvodu rodičů do složité situace, neměli kde bydlet, neboť jim otec znemožnil užívat dosavadní byt. Z předmětného bytu se odstěhoval po maturitě a po vojně. Následně žil na [obec]. Zkritizoval postup původního vlastníka bytu, že nebyl matce nabídnut byt k odkoupení v rámci privatizace. Vyloučil, že by předmětný byt užívaly jiné osoby kromě příbuzných. Matka s jeho sestrou [jméno] bydlely v předmětném bytě až do vystěhování. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v předmětném bytě bydlela se svojí matkou a sestrou [jméno] od roku [rok]. Žalobkyně a) – její matka - bydlela v bytě nepřetržitě od roku [rok] do roku [rok], žalobce b) v předmětném bytě nikdy trvale nebydlel. Matka často jezdila do [obec] navštěvovat syna [jméno] a scházeli se tam jako rodina. Matka jezdila i do [obec], kde má svědkyně [příjmení] [příjmení] trvalé bydliště a byt patří jejímu bratru [jméno]. Před rokem [rok] byt užíval žalobce b), kterému bylo ze zdravotních důvodů doporučeno pobývat na [obec]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je manželkou syna žalobkyně a) [jméno] [příjmení]. Od roku [rok] má s manželem trvalé bydliště v obci [adresa žalobkyně], okr. [okres]. V [obec] bydlel [jméno] [příjmení] v předmětném bytě se svojí matkou a sestrami. Manželství uzavřeli dne [datum]. Do předmětného bytu jezdila s manželem cca 3 až 4 x do roka, v létě se rodina scházela v obci [obec] na [obec]. Svědkyně je s manželem vlastníkem bytu v ulici [ulice] v [obec]. V bytě bydlí žalobkyně a) s dcerou [jméno] a jejím synem, rovněž žalobce b). Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

7. Podle § 2309 písm. b) o. z. jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § 2305, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

8. Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

9. Podle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odst. 2 cit. ustanovení nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odst. 3 cit. ustanovení vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

10. Podle § 2272 odst. 2 o. z. má pronajímatel právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma.

11. Podle § 22 odst. 1 o. z. je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejprve zabýval platností nájemní smlouvy ze dne [datum]. V daném případě nebyl shledán žádný důvod neplatnosti předmětné nájemní smlouvy. Smlouva má veškeré podstatné náležitosti, byla řádně datována a podepsána. Na základě předmětné smlouvy žalobkyně a) se svými dětmi byt užívala od roku [rok]. Žalobcům a) a b) byla doručena výpověď z nájmu předmětného bytu z důvodů § 2288 odst. 1 písm. a) a d) o. z., tj. z důvodu, že nájemce bytu hrubě porušil svou povinnost vyplývající z nájmu a dále proto, že je tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. Původní žalovaný za takový důvod považoval skutečnost, že žalobci bez souhlasu pronajímatele přenechávají byt do podnájmu třetím osobám – konkrétně svým rodinným příslušníkům – dceři [jméno] [příjmení], se kterou žalobci nevedou rodinnou domácnost a trvale s ní v bytě nebydlí. V řízení bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] – k datu doručení výpovědi, tj. k [datum], byt trvale užívala (prokázáno výpovědí účastníků a vyslechnutých svědků včetně zprávy detektivní kanceláře o provedeném šetření ze dne [datum]). Ze zprávy ze dne [datum] totiž vyplývá, že v předmětném domě mají označení uživatelů bytu jak na zvonku, tak i na schránce, kde je kromě jména žalobkyně a) i jméno [příjmení]. Trvalé bydlení [anonymizováno]. [příjmení] potvrdil i soused z bytu [číslo] na stejném patře pan [jméno]. I s ohledem na tvrzení původního žalovaného ve výpovědi z nájmu bytu se dá konstatovat, že skutečnost, že [anonymizováno]. [příjmení], dcera žalobkyně a), trvale bydlí v předmětném bytě, je v podstatě mezi účastníky nesporná. Žalovaná strana sice argumentovala, že provedená zjištění – zejména zprávou ze dne [datum] – nasvědčují spíše tomu, že byt trvale neužívá nikdo z rodiny žalobců, to však v řízení bylo provedenými důkazy vyvráceno a i kdyby tato skutečnost byla prokázána, nemohl by soud žalobu z těchto důvodů zamítnout, neboť skutečnost, že byt užívají třetí osoby, nebyla důvodem předmětné výpovědi z nájmu bytu. V daném případě je třeba zdůraznit, že [jméno] [příjmení], dcera žalobkyně a), sdílela se žalobkyní a) společnou domácnost od roku [rok] a byla v bytě trvale hlášena. Jedná se tak o osobou blízkou, na kterou je třeba nahlížet jiným měřítkem, než na třetí osoby, které nejsou osobami blízkými ve vztahu k nájemci. Dle názoru soudu tak v daném případě nedošlo k naplnění hrubého porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu ani k jinému obdobně závažnému důvodu pro vypovězení nájmu, a to ani v případě, kdyby soud dovodil, že žalobci byt trvale neobývají, pouze ho využívají k občasným návštěvám [anonymizováno]. [příjmení]. Žalobkyně a) byt trvale užívala přinejmenším do [datum], kdy byla zaměstnankyní [anonymizována dvě slova] a pracovala v [obec]. Pokud žalovaný argumentoval jiným závažným důvodem s tím, že žalobci mají jinou možnost bydlení, pak tento důvod byl vymezen v z. č. 40/1964 Sb., a to konkrétně v § 711 odst. 2 písm. c), ale tento výpovědní důvod byl již po účinnosti zákona 89/2012 Sb. zrušen. Skutečnost, že mají žalobci jinou možnost bydlení, což v řízení nebylo ani zpochybňováno, nemůže naplňovat intenzitu požadovanou ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) ani dle písm. d) o. z. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl tak, jak je ve výroku ad I) specifikováno.

13. Žalobci byli v řízení zcela úspěšní, soud jim proto přiznal s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v odměně za zastoupení advokátem podle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemná podání – vyjádření žalobců ze dne [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum], dále byla přiznána náhrada za účast na ústních jednáních před soudem dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Soud tak přiznal žalobcům za jeden úkon právní pomoci podle § 9 odst. 3 písm. a) cit. vyhl. (za tarifní hodnotu považována částka 35 000 Kč) částku 2 500 Kč, tj. za 9 úkonů právní pomoci částku 22 500 Kč. Za jeden úkon právní pomoci, a to odvolání žalobce ze dne [datum] proti usnesení byla přiznána odměna ve výši ½ dle § 9 odst. 4 písm. b) AT, tj. částka 1 250 Kč. Od [datum] byly právním zástupcem činěny úkony za zastupování dvou osob (celkem 7 úkonů). Tj. v souhrnu za zastupování dvou osob přiznal soud celkem částku 17 500 Kč, kterou v souladu s § 12 odst. 4 AT snížil za každou takto zastupovanou osobu o 20 %, tj. na částku 14 000 Kč, tj. po připočtení shora cit. úkonů a režijních paušálů se jedná o částku 23 250 Kč (14 000 + 6 250 + 3 000) a dále přiznal 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad, tj. částku 4 882,50 Kč, tj. celkem částku 28 132,50 Kč, kterou soud přisoudil žalovanému uhradit žalobcům v obecné pariční lhůtě a na zákonné platební místo dle § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 149 o. s. ř.