5 C 175/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ditou Staňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka celé jméno žalovaného , narozeného datum bytem adresa vedlejšího účastníka za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejší účastnice , narozené datum bytem adresa vedlejší účastnice proti žalovaným: 1. anonymizováno titul celé jméno žalovaného , anonymizováno , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro určení vlastnictví <b>I. Žaloba, aby bylo určeno, že první žalovaný, [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [titul], [rodné číslo], je vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro kat. úz. [část obce], obec Praha, zapsáno na LV [číslo] to – pozemku, stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 130 m2, jejíž součástí je budova v části [územní celek], [adresa], rodinný dům, pozemku, parcele [číslo] – zahrada, o výměře 209 m2, pozemku, stavební parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 23 m2, jejíž součástí je budova bez č. p. / č. e., se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 31 823 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných.</b> 1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne 12. 5. 2021 byl tvrzený nárok žalobkyně na určení, že první žalovaný, [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [titul], je vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro kat. úz. [část obce], obec Praha, zapsáno na LV [číslo] to – pozemku, stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 130 m2, jejíž součástí je budova v části [územní celek], [adresa], rodinný dům, pozemku, parcele [číslo] – zahrada, o výměře 209 m2, pozemku, stavební parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 23 m2, jejíž součástí je budova bez č. p. / č. e. Žalobkyně uvedla, že je ve sporu s 1. žalovaným o vypořádání společného jmění manželů, věc je vedena u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a není dosud pravomocně skončena. Žalobkyně s 1. žalovaným byli manželé, přičemž jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně je z tehdejšího manželství s prvním žalovaným matkou tří společných dětí, a to [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice], [celé jméno vedlejší účastnice] a [celé jméno žalovaného]. Po rozvodu s žalobkyní uzavřel 1. žalovaný manželství s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], posléze [celé jméno vedlejší účastnice], nyní [příjmení], ze kterého se narodily dvě děti, a to [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], tj. 2. žalovaný a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Po rozvodu 1. žalovaného s [anonymizováno] [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice], nyní [příjmení], byly svěřeny tehdy nezletilé děti [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], 2. žalovaný, do péče otce, tedy 1. žalovaného, [jméno] [celé jméno žalovaného], do péče matky. Jak žalobkyně zjistila, 1. žalovaný se účelově zbavuje svého majetku, konkrétně na svého syna [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], tedy 2. žalovaného, formou daru převedl vlastnické právo – k stavební parcele [anonymizována dvě slova] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 42 m2, jejíž součástí je budova v části [územní celek] [anonymizována dvě slova], stavba pro rodinnou rekreaci, postavená této stavební parcele, a k pozemkové parcele [číslo] – trvalý travní porost o výměře 210 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro kat. úz. [anonymizováno], [územní celek], okres [okres], zapsáno na [list vlastnictví]; - k stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 130 m2, jejíž součástí je budova v části [územní celek] [adresa], rodinný dům, postavená na této stavební parcele, k pozemkové parcela [číslo] – zahrada, o výměře 209 m2, a k stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 23 m2, jejíž součástí je budova bez č. p. / č. e., postavená na této stavební parcele, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro kat. úz. [část obce], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví]. Dále, jak žalobkyně zjistila, 1. žalovaný jmenoval jednatelem [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, [IČO], se sídlem: [adresa], [PSČ] [obec], svého syna [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], 2. žalovaného, čímž mu formálně umožnil realizovat disposice s majetkem této společností, případně majetek této společnosti zatěžovat věcnými právy, eventuálně činit jiné úkony, jimiž by snižoval jeho reálnou hodnotu, aniž by tak formálně činil on sám, tedy 1. žalovaný. Pokud se týká řízení o vypořádání společného jmění manželů, vedeného před [název soudu], s ohledem na současné ocenění majetku, byť zde se zde doposud jedná pouze o znalecký posudek na majetek [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, [IČO], je předpoklad rozsudku se závazkem prvého žalovaného finančním vyrovnáním žalobkyně v rozsahu cca Kč [číslo]. Pokud se týká jednání 1. žalovaného, jak je konstatováno výše, je nepochybně motivováno dvěma záměry, a to – dosažení takového svého postavení, jako naprosto nemajetné osoby, kdy by případnou exekucí proti němu vedenou nebylo možno dosáhnout ničeho; zvýhodnění svého syna [jméno] [jméno], zde druhého žalovaného, na úkor ostatních dětí. Pokud se týká právního titulu žalobkyně na určení vlastnictví 1. žalovaného k výše uvedeným nemovitostem, tedy při prejudiciálním zjištění neplatnosti darovacích smluv ve prospěch 2. žalovaného, uzavřených účelově a se záměrem poškození práv ostatních osob, je dán důvodem uvedeným výše, tedy záměrem po dosažení takového svého postavení, jako naprosto nemajetné osoby, kdy by případnou exekucí proti němu vedenou nebylo možné ničeho dosáhnout. Podobně tak má žalobkyně, jako matka prvých tří z výše uvedených dětí s prvním žalovaným, a to [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice], [celé jméno vedlejší účastnice] a [celé jméno žalovaného], zájem na tom, aby jejich práva nebyla zkracována.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhli její zamítnutí s tím, že neexistuje žádný zákon či jiný právní předpis, který by jednání žalovaných zakazoval. Navíc předmětné jednání není v rozporu s dobrými mravy. Převodem nemovitostí nedošlo k žádnému zkrácení práv žalobkyně, neboť je 1. žalovaný nabyl do svého výlučného vlastnictví až po rozvodu se žalobkyní, a to v rámci dědických řízení po rodičích 1. žalovaného. Jmenování 2. žalovaného jednatelem [právnická osoba], společnosti s ručením omezeným, není rovněž jednáním, kterým by došlo k porušení zákona nebo by bylo v rozporu s dobrými mravy. Předmětné jednání je právem 1. žalovaného a nejedná se o neobvyklé jednání s ohledem na vyšší věk 1. žalovaného, kdy mu 2. žalovaný může v jednání za společnost vypomáhat. Pokud žalobkyně argumentuje řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] o vypořádání SJM s tím, že je zde předpoklad povinnosti 1. žalovaného vyplatit žalobkyni finanční částku, tak i kdyby tomu tak bylo, předmětné nemovitosti se tohoto řízení nijak netýkají a 1. žalovaný má dostatek finančních prostředků pro případné vyrovnání v rámci vypořádání SJM. Tvrzení žalobkyně o snaze žalovaného dosáhnout postavení nemajetné osoby jsou pouhými spekulacemi a nezakládají se na pravdě. Námitky vedlejších účastníků na straně žalobkyně nejsou rovněž opodstatněné, neboť darování rodiče jen jednomu z dětí je zcela v právu rodiče a běžnou praxí. Děti žalovaného se případně mohou svého nároku domáhat v rámci dědického řízení. 1. žalovaný považuje jednání dětí [jméno] a [jméno] za jednání v rozporu s dobrými mravy, když se tito domáhají majetku 1. žalovaného přestože s ním neudržují žádné vztahy.

3. V souladu s § 93 o. s. ř. vstoupili vedlejší účastníci na straně žalobkyně do řízení a připojili se k návrhu žalobkyně.

4. Soud provedl dokazování listinami, které jsou obsahem spisu (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.) a jsou potřebné pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů. Další návrhy na provedení důkazů soud pro nadbytečnost zamítl. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 1. žalovaný je bývalým manželem žalobkyně a otcem vedlejších účastníků na straně žalobkyně [celé jméno vedlejší účastnice] a [celé jméno žalovaného], kteří se narodili z manželství 1. žalovaného se žalobkyní. 2. žalovaný je synem 1. žalovaného, který se narodil 1. žalovanému a Ing. [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice], nyní [příjmení], z manželství, které 1. žalovaný uzavřel po rozvodu se žalobkyní. /prokázáno z nesporných tvrzení účastníků/. Mezi 1. žalovaným jako dárcem a 2. žalovaným jako obdarovaným byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, kterou 1. žalovaný převedl na 2. žalovaného vlastnické právo k nemovitostem, a to ke stavební parcele č. st. 183 – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 42 m2, jejíž součástí je budova v části [územní celek] č. ev. [anonymizováno], stavba pro rodinnou rekreaci, postavená této stavební parcele, a k pozemkové parcele [číslo] – trvalý travní porost o výměře 210 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro kat. úz. [anonymizováno], [územní celek], okres [okres], zapsáno na [list vlastnictví] /prokazováno darovací smlouvou ze dne [datum] Mezi 1. žalovaným jako dárcem a 2. žalovaným jako obdarovaným byla dne [datum] uzavřena další darovací smlouva, kterou 1. žalovaný převedl na 2. žalovaného vlastnické právo k nemovitostem, a to ke stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 130 m2, jejíž součástí je budova v části [územní celek] [adresa], rodinný dům, postavená na této stavební parcele, k pozemkové parcela [číslo] – zahrada, o výměře 209 m2, a ke stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 23 m2, jejíž součástí je budova bez č. p. / č. e., postavená na této stavební parcele, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro kat. úz. [část obce], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví] /prokazováno darovací smlouvou ze dne [datum] Z výpisů z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro hl. město Prahu, k. ú. [část obce] a z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [okres], k. ú. Žloukovice bylo prokázáno, že 2. žalovaný je vlastníkem předmětných nemovitostí, které nabyl na základě darovacích smluv ze dne 11. 10. 2019 /prokázáno výpisy z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [list vlastnictví]

6. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

7. Podle § 589 odst. 1 o. z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 cit. ustanovení neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

8. Podle § 590 odst. 1 o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkům úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

9. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, ať už nesporným tvrzením účastníků nebo na základě provedených listinných důkazů, že původním vlastníkem předmětných nemovitostí byl výlučně 1. žalovaný. Žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že vede s 1. žalovaným řízení o vypořádání společného jmění manželů, které dosud pravomocně neskončilo. Žalobkyně tak vůči 1. žalovanému dosud nemá žádnou vykonatelnou pohledávku. V daném případě je tak zcela zřejmé, že na předmětnou situaci nelze aplikovat právní úpravu dle § 589 o. z. a následující, neboť 1. žalovaný není v pozici dlužníka vůči žalobkyni a jeho jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy s 2. žalovaným a spočívající v převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na 2. žalovaného nemohlo zkrátit uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, neboť taková pohledávka k datu podání žaloby ani k datu vyhlášení rozsudku neexistovala a žalobkyně tak není ani nebyla v pozici věřitele vůči 1. žalovanému. Jednání 1. žalovaného nelze ani posoudit jako jednání v rozporu s dobrými mravy. Předmětné nemovitosti byly jeho výlučným majetkem, se kterým 1. žalovaný mohl svobodně nakládat a pokud se rozhodl předmětné nemovitosti darovat jednomu z dětí, tj. 2. žalovanému, jedná se o jeho svobodné rozhodnutí, ne které má zcela jistě právo. Podle § 3 odst. 2 písm. e) o. z. je vlastnické právo chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a podle písm. f) cit. ustanovení nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží. Za této situace došlo v souladu se zákonem a ustanovením § 2055 odst. 1 o. z. k darování předmětných nemovitostí a k převodu vlastnického práva na 2. žalovaného, kterému nelze odepřít to, co mu po právu a na základě smlouvy náleží. Jiná situace by nastala v případě, že by žalobkyně vůči 1. žalovanému měla vykonatelnou pohledávku, ale o takovou situaci se v daném případě nejedná. Soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.

11. Žalovaní byli v řízení zcela úspěšní, soud jim proto přiznal s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení spočívající v odměně za zastoupení advokátem podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a to za 5 úkonů právní pomoci, a to za přípravu a převzetí věci, 2 x účast na jednáních soudu dne [datum] a [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne 4. 8. 2022 a 1 x porada s klienty dne 4. 8. 2022, a to za zastupování dvou osob dle § 12 odst. 4 AT, tj. 12 400 Kč za každou osobu, celkem za dvě osoby 24 800 Kč, 5 x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad, tj. částku 5 523 Kč, tj. celkem částku 31 823 Kč. Soud nepřiznal žalovaným náhradu nákladů řízení za další poradu s klientem dne 27. 9. 2022 a za písemné vyjádření ze dne 30. 9. 2022, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené s ohledem na délku a předmět sporu. Celkovou náhradu nákladů řízení přisoudil soud žalovaným v obecné pariční lhůtě a na zákonné platební místo dle § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 149 o. s. ř.