5 C 188/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Malou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B ., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C pro žaloba o zaplacení 4 314 614,53 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalovaných 1 a 2 zaplacení částky 4 314 614,53 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně za dobu od 1. 2. 2025 do zaplacení se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému 1 částku 142 445,6 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 1.III. Žalobce je povinen zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému 2 částku 125 985 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 314 614,53 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Dne 19. 7. 2022 způsobil stavební jeřáb provozovatele , právnická osoba, škodu, když narazil ramenem do vysunutého žebříku. Žebřík se nacházel na sousedním pozemku, kde na něm příslušníci HZS prováděli výcvik. Škoda byla znaleckým posudkem vyčíslena na částku 5 344 561 Kč. Žalovaná 1 byla generálním dodavatelem stavby a společnost , právnická osoba, jejím subdodavatelem. Subdodavatel uzavřel nájemní smlouvu na jeřáb. Obvodní soud pro Prahu 10 pod sp. zn.: 12 C 307/2023 uznal odpovědnou za škodu z provozní činnosti společnost , právnická osoba, , a to bez spoluúčasti HZS. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno Městským soudem v Praze pod sp. zn.: 69 Co 330/2024.

2. Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje regres části vyplaceného pojistného plnění za spol. , právnická osoba, , neboť má zato, že jde pouze o jednoho ze solidárně zavázaných škůdců odpovědného za škodu vzniklou z provozní činnosti. Odpovědnost společnosti , právnická osoba, byla objektivní a nevznikla porušením právních předpisů ani plánu BOZP. Žalobkyně má za to, že společnost , právnická osoba, dodržela veškeré povinnosti a postupy, žalované 1 předložila i vypracovaný plán rizik a systému bezpečné práce. Naopak obě žalované nesplnily povinnost zajistit bezpečnost a zdraví na staveništi. S ohledem na to, že z projektové dokumentace a smlouvy o dílo vyplývalo, že jeřáb se bude pohybovat nad sousední hasičskou stanicí, riziko kolize nebylo nepředvídatelné. Žalovaná 1 tak dle žalobkyně porušila povinnost tím, že nespolupracovala s dalšími osobami a nepředcházela střetům správnou komunikací, zejm. měla povinnost informovat HZS o plánovaném provozu jeřábu v blízkosti areálu, neboť byla jako generální dodavatel zodpovědná za distribuci informací směrem k veřejnosti a třetím subjektům. Pouze žalovaná 1 měla přehled o celé organizační struktuře, harmonogramu a rozložení odpovědnosti. Odpovědnost z toho vyplývající nelze přenést na subdodavatele. Žalobkyně porušení váže k povinnostem zhotovitele na staveništi vyjádřených zejména k § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. m), n) zákona č. 309/2006 Sb. (povinnost zajištění podmínek a předcházení souběhům činností) a subsidiárně k § 2900 a násl. z.č. 89/2012 Sb. Žalovaná 2, která byla pověřena výkonem koordinace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě, neimplementovala mechanismy, které by rizikům předcházely a nedohlížela na jejich dodržování. Měla tedy odpovědnost za průběžný dohled nad bezpečnostní situací na staveništi. S ohledem na použití výškových jeřábů, měla do BOZP zahrnout koordinaci s uživateli sousedních pozemků. Žalobkyně tak zde porušení váže k povinnostem zakotveným v § 14–18 zákona č. 309/2006 Sb. a v z § 3 odst. 2 písm. n) zákona č. 309/2006 Sb. Žalované 1 a 2 tak opomenuly preventivní komunikační a koordinační kroky, což vedlo ke vzniku škody. Jelikož je opomenuly obě, tak se podílely na vzniku škody společně. Žalobkyně uplatňuje 2/3 celkového vyplaceného pojistného plnění, přičemž celková škoda je rozdělena mezi obě žalované a společnost , právnická osoba, stejným dílem. Předžalobní výzva byla žalovaným zaslána 9. 7. 2025.

3. Žalovaná 1 se vyjádřila k žalobě, přičemž sdělila, že žalovaná nárok neuznává v celém rozsahu. Žalovaná 1 za způsobenou škodu neodpovídá, neboť neporušila ani neopomněla žádnou svou zákonnou ani smluvní povinnost. Subdodavatel odpovídá samostatně za škodu, kterou způsobily osoby jednající na základě jeho pokynů. Žalovaná 1 se neúčastnila soudního řízení, ve kterém bylo subdodavateli uloženo nahradit škody, kterou za něj uhradila žalobkyně. Rozsudky, které jsou výsledky těchto řízení, nejsou pro žalovanou 1 závazné. Žalovaná 1 s nimi nesouhlasí a má za to, že se společnost , právnická osoba, dostatečně nebránila, a naopak uznala existenci vzniklé škody v uplatňované výši, přičemž částku 2 672 281 Kč zaplatila dobrovolně k rukám HZS. Zbylá částka 2 672 280 Kč byla z její strany uhrazena po pravomocném rozhodnutí soudu. Subdodavatel prováděl v souladu se smlouvou o dílu stavební práce na svůj náklad a na své nebezpečí, a to samostatně jako osoba odborně způsobilá. Tím je vyloučena odpovědnost žalované 1 za ním způsobenou škodu. Žalovaná 1 subdodavatele výslovně upozornila na blízkost hasičské stanice a ten se ve smlouvě o dílo zavázal, že stavební činností nenaruší její provoz. Subdodavatel ve spolupráci s žalovanou 2 vyhotovil Systém bezpečné práce ZZ navazující na plán BOZP. V tomto bylo uvedeno, že je zakázáno manipulovat s břemenem zavěšeným na jeřábu nad stanicí HZS. Dále zahrnoval povinnost zajistit systém vhodné komunikace za účelem bezpečného provozu jeřábu. Žalovaná 1 splnila veškeré své povinnosti, neboť se řídila zákonem o BOZP a zajistila, aby subdodavatel poskytoval součinnost žalované 2. Povinnost informovat HZS o provozu jeřábu byla jen na společnosti , právnická osoba, , navíc není sporu o tom, že HZS o provozu jeřábu a dosahu jeho ramene byla fakticky velmi dobře informována, neboť na něm prováděla nedlouho před samotnou nehodou své cvičení. HZS udělil souhlas tím, aby nad jeho pozemkem probíhaly stavební práce. Byl srozuměn s vydáním stavebního povolení, užíváním jeřábu, plánem BOZP a Systémem bezpečné práce ZZ. HZS neměl rušit provoz stavebního jeřábu a měl oznámit konání cvičení. Žalovaná 1 má tak za to, že HZS o všem věděl a žalovaná 1 nenese spoluodpovědnost za vznik škodní události spočívající v nedostatečné komunikaci s HZS.

4. Žalovaná 2 se vyjádřila k žalobě, přičemž sdělila, že žalovaná nárok neuznává v celém rozsahu. Žalovaná 2 vykonávala na stavbě funkci koordinátora BOZP. Celková výše škody střetu jeřábu a výsuvného žebříku byla vyčíslena na částku 6 471 921,8 Kč. Žalobkyně po žalované 2 nejprve požadovala částku ve výši 2 588 768,72 Kč a následně 4 314 614,3 Kč. Žalovaná 2 nesouhlasí s tím, že by z její strany došlo k porušení zákonné nebo smluvní povinnosti. Uvedené i opakovaně sdělila v reakci na všechny výzvy žalobkyně. Jeřáb byl na staveništi dva měsíce před vznikem škody. Samotný HZS na něm ve dnech 3. 7. 2022 a 16. 7. 2022 prováděl záchranná lezecká cvičení. HZS podepsal protokol, ve kterém bylo výslovně uvedeno, že výložník jeřábu může zasahovat na sousední pozemek. Zároveň byl seznámen s riziky a podmínkami stavby. Žalovaná 1 a 2 tak nemusely výslovně upozorňovat každý jednotlivý den HZS na provoz jeřábu. V době, kdy žalovaná 2 kontrolovala stavbu, tak zde žádný hasičský žebřík nebyl a nebylo možné jeho následnou přítomnost předpokládat. Pochybení naopak vychází ze strany HZS, když neupozornil, že bude vztyčovat žebřík určený pro zásahy na výškových budovách. Společnost , právnická osoba, má vlastního koordinátora jeřábů a osoby odpovědné za provoz jeřábů. Žalovaná 2 nezanedbala žádné ze svých povinností, neboť se všemi předvídatelnými riziky pracovala v plánu BOZP. V tom je mimo jiné i uvedeno, že výložník jeřábu může zasahovat nad sousední pozemek HZS. Na závěr žalovaná 2 nesouhlasí se svou pasivní legitimací a navrhuje zastavení řízení, neboť má za to, že žalobkyně by měla škodu vymáhat po společnosti , právnická osoba, , která škodu způsobila a ta může regresně pohledávku uplatnit vůči žalovaným 1 a 2.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 19. 7. 2022 došlo ke kolizi ramene jeřábu a žebříku HZS a že rozhodnutím OS pro Prahu 10 byla k úhradě škody z titulu objektivní odpovědnosti plynoucí z provozní činnosti zavázána společnost , právnická osoba6. Provedeným listinným dokazováním soud zjistil následující poznatky o skutkovém stavu ve věci samé:

7. Společnost , právnická osoba, dostala stavební povelení ke stavbě Bytového domu , právnická osoba, . Účastníkem řízení byl i HZS Jihomoravského kraje jako vlastník dotčeného sousedního pozemku. , právnická osoba, vyslovil souhlas (zjištěno ze stavebního povolení ze dne 9. 12. 2020).

8. Žalovaná 1, generální dodavatel stavby, uzavřela se společností , právnická osoba, jako subdodavatelem smlouvu o dílo, jejíž předmětem byl závazek zhotovitele provést na svůj náklad a na své nebezpečí dílo – dodávku železobetonového monolitického skeletu bytového domu vč. spodní stavby – bílé vany. Zhotovitel výslovně prohlásil, že si je vědom, že se stanoviště nachází v centru města a že s ním přímo sousedí stanice HZS , adresa, , jejíž nepřetržitý provoz nemůže být stavebními pracemi rušen, natož ohrožen. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky pro provádění díla. Zhotovitel těmito potvrdil, že je osobou odborně způsobilou k provedení díla a zavázal se provádět dílo s odbornou péčí. Shodně potvrdil svou povinnost neohrožovat svou činností jiné osoby a majetek [zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne 20. 5. 2022 zejm. čl. II odst. 1, čl. IX odst. 1 a obchodních podmínek pro provádění díla zejm. čl. III odst. 1, písm. a) a čl. XII. odst. 1, písm. e)].

9. Žalovaná 2 byla jako příkazník pověřena obstarávat na stavbě Bytového domu , právnická osoba, činnost koordinátora BOZP (zjištěno z příkazní smlouvy ze dne 20. 9. 2021)

10. K realizaci stavby bytového domu byl vypracován žalovanou č., hodnota, plán BOZP. Dle tohoto plánu se počítalo s užitím věžového jeřábu. Manipulace s břemeny měla být řešena vhodným dorozumíváním mezi jeřábníkem a vazači, přičemž je nezbytné dbát zvýšené pozornosti při pohybu výložníkem do prostranství nad přilehlými komunikacemi. Pro provoz zdvihacích zařízení bude vypracován systém bezpečné práce ZZ, se kterým budou seznámeni všichni účastníci výstavby, upozorňuje na potřebu signalizace a komunikace vazač–jeřábník. Za dodržování plánu BOZP odpovídají všichni zhotovitelé stavebních prací, kontrolují jeho dodržování, a to prostřednictvím osoby způsobilé a všech vedoucích pracovníků na stavbě. , právnická osoba, není jedinou formou kontroly na stavbě (zjištěno z plánu BOZP zejm. čl. 4.2 a čl. 6).

11. Z dokumentu Systém bezpečné práce ZZ, vypracovaný dle plánu BOZP subdodavatelem, tedy spol. , Anonymizováno, vyplývá, že v něm byla jmenována hlavní pověřená osoba ze spol. , Anonymizováno, (, tituly před jménem, , jméno FO, ) a koordinátor jeřábů (, tituly před jménem, , jméno FO, ), kterého, v případě nepřítomnosti, zastupují mistři , jméno FO, a , jméno FO, . , adresa, stanoví jejich pravomocí spočívající v koordinaci práce jeřábů tak, aby se předcházelo jejich kolizi a to včetně pravomoci okamžitého zastavení provozu při ohrožení. , adresa, zavádí komunikační režim (radiostanice s přidělenými kanály, jednotný systém signálů), vymezuje zakázaný manipulační prostor se zavěšeným břemenem, který je zakreslen na situačním plánu, a řeší plán kolizí jeřábů. , adresa, požaduje zajištění bezpečnosti i mimo staveniště, pokud je manipulace za hranicí nezbytná (zajištění prostoru, regulace dopravy, přítomnost kompetentních pracovníků), čímž fakticky počítá s přesahy ramene mimo staveniště a stanoví podmínky, za nichž je to možné. Koordinátor má povinnost koordinovat činnost jeřábů, tak aby zabránil kolizi části jeřábu nebo břemen. V dokumentu je tak přesně popsán bezpečný postup při užívání jeřábů. Na toto navazuje vyhodnocení rizik, které stanoví, že s jeřábem se smí manipulovat jen v souladu se systémem bezpečné práce a všichni pracovníci musí vzájemně komunikovat (zjištěno ze Systému bezpečné práce ZZ vč. příloh a jmenování koordinátora jeřábů ZZ, vyhodnocení rizik, situácia polohy věžových žeriavov, RCP – , Anonymizováno, ).).

13. HZS na stavbě opakovaně prováděl cvičné zásahy, byl tak seznámen s poměry stavby, což stvrdil i na plánku, kde byly mimo jiné vyznačeny polohy jeřábů. Rovněž byl před prováděním cvičení seznámen s BOZP a vyhodnocením rizik (zjištěno z plánku označeného jako situace stavby platná pro cvičení, protokoly o předání pracoviště subdodavateli, plánek ze dne 16. 7. 2022, nákres HZS, fotodokumentace cvičení HZS).

14. Při vztyčení žebříku byl z pohledu HZS zřetelně vidět pohybující se jeřáb nad jejich stanicí (zjištěno z černobílých fotografií vysunutého hasičského žebříku v ISAS).

15. Subdodavateli společnosti , právnická osoba, byla soudem uložena povinnost OS pro Prahu 10 uhradit HZS částku ve výši 2 672 280 Kč s příslušenstvím. Co do částky 2 672 281 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, neboť žalovaná společnost částku dobrovolně uhradila. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem. V rozsudku soudu prvního stupně z vyjádření žalované společnosti , právnická osoba, a vedlejšího účastníka (žalobkyně v tomto řízení) vyplynulo, že HZS byl vyrozuměn dostatečně včas o provádění stavby, souhlasil s ní a byl seznámen i s registrem rizik a plánem bezpečnosti práce (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 12 C 307/2023–153 ze dne 2. 7. 2024 a rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 69 co 330/2024–203 ze dne 23. 10. 2024).

16. Dne 15. 1. 2025 uplatnila žalobkyně po žalované 1 právo na náhradu újmy ve výši 1 294 384,2 Kč a po žalované 2 na 2 588 768,72 Kč (zjištěno z uplatnění práva na náhradu újmy podle § 2820 odst.1 zákona 89/2012 z 15. ledna 2025 proti obou žalovaných).

17. Žalobkyně zaslala žalovaným dne 9. 7. 2025 předžalobní výzvu k plnění (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 9. 7. 2025).

18. Provedené důkazy vyjádření k uplatnění práva na náhradu újmy ze dne 15. 1. 2025, výzva k úhradě dluhu ze dne 18. 3. 2025, vyjádření k výzvě k úhradě dluhu ze dne 18. 3. 2025 a vyjádření k výzvě k plnění ze dne 9. 7. 2025 soud dále nehodnotil, neboť z nich nevyplývaly žádný skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

19. Navržené důkazy výslech jednatele žalované 2, výslech jeřábníka , právnická osoba, soud zamítl z důvodu nadbytečnosti. Z dalších provedených důkazů nezjistil žádné podstatné okolnosti rozhodné pro posouzení věci.

20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

21. Společnost , právnická osoba, zajistila výstavbu bytového domu. Žalovaná č. , hodnota, uzavřela se společností , právnická osoba, jako zhotovitelem smlouvu o dílo, kterou se zavázal zhotovitel zhotovit skelet bytového domu a spodní stavbu – bílou vanu. Ohledně provozu stavby byl vypracován žalovanou 2 plán BOZP. V návaznosti na tento plán si zhotovitel vypracoval Systém bezpečné práce ZZ. S ohledem na to, že na stavbě bylo nezbytné používat stavební jeřáby, bylo jejich použití začleněno do BOZP i Systému bezpečné práce. Zhotovitel v souladu se Systémem bezpečné práce jmenoval koordinátora jeřábu a zpracoval vyhodnocení rizik. Se stavebním pozemkem přímo sousedila stanice HZS. HZS byl se stavbou srozuměn, souhlasil s ní, a dokonce na stavebním jeřábu prováděl cvičení. Dne 19. 7. 2022 došlo ke kolizi mezi stavebním jeřábem a vysouvacím žebříkem HZS. Škoda byla v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 10 vyčíslena na částku 5 344 561 Kč, přičemž povinnost uhradit tuto škodu HZS byla uložena zhotoviteli. Žalobkyně za něj v rámci pojistného plnění škodu uhradila.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

23. Podle § 2820 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

24. Podle § 2914 odst. 1 o.z., kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

25. Podle § 2915 o.z., je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.

26. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „zákon o BOZP“) zaměstnavatel, který provádí stavbu nebo se na jejím provádění podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel jejich využití a dobu jejich trvání (dále jen „zhotovitel“) pro jinou fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu (dále jen „zadavatel stavby“) na jejím pracovišti vymezeném dočasně k realizaci stavby (dále jen „staveniště“), zajistí v součinnosti se zadavatelem stavby vybavení pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce. Práce podle věty první mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je staveniště náležitě zajištěno a vybaveno. Zhotovitelem může být i zadavatel stavby, pokud stavbu provádí pro sebe.

27. Podle § 3 odst. 2 zákona o BOZP, zhotovitel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou m) zajištění spolupráce s jinými osobami, n) předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti.

28. Podle § 14 odst. 4 zákona o BOZP, Zadavatel stavby je povinen vytvořit podmínky pro činnost koordinátora, předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, zejména pro zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“), včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, a poskytovat mu potřebnou součinnost. Zadavatel stavby je dále povinen tento plán podepsat a zavázat všechny zhotovitele včetně osob podle § 12, popřípadě jiné osoby, k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby a k plnění veškerých opatření stanovených koordinátorem. Ustanovení § 17 není větami první a druhou dotčeno.

29. Podle § 10 odst. 1, písm. a) nařízení vlády č. 193/2002 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti provozovatel vyhrazeného zdvihacího zařízení určí pověřenou osobu odpovídající za provoz vyhrazeného zdvihacího zařízení a jednající na základě písemného pověření za provozovatele a zajistí její seznámení s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

30. Žalobkyně tvrdila, že za škodu způsobenou na hasičském žebříku kolizí s jeřábem společně odpovídá subdodavatel a zároveň zhotovitel monolitických konstrukcí společnost , právnická osoba, a žalovaná 1 a žalovaná , právnická osoba, ohledem na vyplacené pojistné plnění uplatňuje regres právě po obou žalovaných v souladu s § 2820 odst. 1 o.z.

31. Soud se tedy zabýval tím, zda byly splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu žalovanými. V případě žalované 1 žalobkyně tvrdila, že jako generální dodavatel stavby odpovídala za celý provoz, věděla, že na stavbě dojde k užití jeřábu, který se bude pohybovat nad sousedními pozemky a porušila své povinnosti vyplývající jí ze zákona o BOZP, zejména tedy spolupráce s dalšími osobami a předcházení střetům činnosti, když na stavbě chyběla bezpečnostní koordinace. Soud po provedeném dokazování došel k závěru, že se s tímto tvrzením žalobkyně nemůže ztotožnit. Žalovaná 1 uzavřela se zhotovitelem , právnická osoba, smlouvu o dílo, kterou se zhotovitel zavázal provést část stavby (dodávku železobetonového monolitického skeletu bytového domu vč. spodní stavby – bílé vany) sám na svůj náklad a nebezpečí. Zhotovitel tedy tuto část stavby prováděl samostatně a sám i odpovídal za průběh stavby a bezpečnost majetku a zdraví na této stavbě. Ust. § 2914 o.z., které míří na společnou odpovědnost dodavatele a jeho zaměstnance, zmocněnce nebo pomocníka, ve větě druhé výslovně uvádí, že za takového pomocníka se nepovažuje, ten kdo se zavázal provést určitou činnost samostatně, jako je tomu v tomto případě (viz smlouva o dílo čl. II odst. 1). Zhotovitel navíc ve smlouvě deklaroval svou dostatečnou odbornost pro provádění díla. K tomuto lze odkázat i na komentářovou literaturu, která definuje takovou osobu jako poddodavatele, který provádí určitou činnost samostatně. Neexistuje tu vztah podřízenosti k tomu, kdo poddodavatele vybral, jedná vlastním jménem a na vlastní riziko. Způsobí-li újmu, je sám povinen k její náhradě. Tak tomu je např. při subdodávkách v rámci smluv o dílo (srov. BEZOUŠKA, Petr. § 2914 [Přičitatelnost újmy způsobené pomocníkem]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1580, marg. č. 18, případně, usnesení Nejvyššího soudu č.j. 25 Cdo 5481/2016 ze dne 18. 4. 2017). Z uvedeného je tedy zřejmé, že nelze přičítat porušení povinností zhotovitele, který prováděl část díla samostatně a s dostatečnou odborností, žalované 1 jen proto, že se jednalo o subdodavatele. Co se týká povinností jí uložených zákonem o BOZP, tak ty soud považuje splněné vyhotovením plánu BOZP a seznámení zhotovitele s tímto plánem, a i se všemi souvisejícími riziky.

32. Dále se soud musel vypořádat s námitkou žalobkyně, že žalovaná 1 měla povinnost informovat HZS o plánovaném provozu jeřábu v blízkosti areálu, když byla jako generální dodavatel zodpovědná za distribuci informací směrem k veřejnosti a třetím subjektům. V tomto případě má soud za to, že HZS byl zcela zjevně s přítomností jeřábu seznámen. HZS dal souhlas se stavbou na sousedním pozemku, následně byl pravidelně přítomen provozu jeřábu, který byl na stavbě vztyčen dva měsíce před předmětnou nehodou, přičemž lze jen pouhou logikou dovodit, že jeřáb je poměrně nepřehlédnutelné zařízení, které musí vnímat smysly každá osoba, která se pohybuje v jeho blízkosti. Navíc žalovaná 1 doložila soudu k důkazu fotografie, ze kterých vyplývá, že HZS na jeřábu prováděl minimálně dvě cvičení, před kterými byl seznámen s plánem BOZP, s případnými riziky a zároveň mu byl předložen plánek staveniště s umístěním obou jeřábů. Není tedy možné žádným způsobem dojít k závěru, že žalovaná 1 neinformovala HZS jako vlastníky sousedního pozemku o pohybu jeřábu, resp. jinak řečeno, že jakýkoliv další dopis nebo komunikace ze strany žalované č. , hodnota, by tuto tvrzenou „neinformovanost“ napravila. Navíc soud zdůrazňuje, že odpovědným subjektem za provoz byl subdodavatel (viz bod 31 odůvodnění), jenž měl dbát bezpečného provozu v konkrétní situaci i ve vztahu ke třetím osobám mimo staveniště, věděl-li, že se rameno bude pohybovat daný den mimo zábor staveniště. Právě proto měl ustanoveného koordinátora jeřábnických prací a pověřenou osobu uživatele, spol. , Anonymizováno, .

33. Co se týká žalované 2, tak žalobkyně tvrdila, že tato neimplementovala mechanismy, které by rizikům předcházely a nedohlížela nad jejich dodržováním. Dle tvrzení žalobkyně byla pověřena výkonem koordinace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě. Měla tedy odpovědnost za průběžný dohled nad bezpečnostní situací na staveništi. S ohledem na použití výškových jeřábů, měla do BOZP zahrnout koordinaci s uživateli sousedních pozemků. Soud se ztotožňuje s tvrzením, že žalovaná 2 měla implementovat bezpečnostní standardy práce na staveništi včetně zahrnutí práce s jeřábem. Z provedených důkazů má ale za to, že tato povinnost byla žalovanou 2 splněna. Žalovaná 2 řádně vypracovala plán BOZP, ve kterém počítala i s užíváním stavebního jeřábu. Uvedla, že je nezbytné řešit vhodnou komunikaci mezi jeřábníkem a vazači, přičemž je nezbytné dbát zvýšené pozornosti při pohybu výložníkem do prostranství nad přilehlými komunikacemi. Právě tato povinnost pak následně byla porušena zhotovitelem. Dále uvedla, že je nezbytné vypracovat systém bezpečné práce, se kterým budou seznámeni všichni účastníci výstavby a že koordinátor BOZP není jedinou formou kontroly na stavbě. Systém bezpečné práce byl vypracován přímo zhotovitelem, který do něj výslovně uvedl, že na stanovištích, kde pracuje více než jeden jeřáb musí být a byl jmenován koordinátor provozu jeřábů. Tím byl pan , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl plně odpovědný za provozování jeřábu a v případě překážky měl okamžitě informovat jeřábníka a zastavit provoz jeřábu. Na rozdíl od jeřábníka, který sleduje břemeno zavěšené na jeřábu, by měl mít přehled o celém okolí a vyhodnocovat kolize, ke kterým by mohlo dojít. Tento koordinátor byl jmenován zhotovitelem a ten je tak odpovědný za jeho činnost na stavbě. S ohledem na to, že to byl on, kdo měl dozorovat, zda je bezpečné pohybovat výložníkem jeřábu ve vztahu k okolnímu prostranství, tak bylo jeho povinností neprodleně jeřábníka informovat o vztyčení žebříku HZS a vyzvat k okamžitému zastavení jeřábnických prací. Soud má tedy za to, že i žalovaná 2 splnila všechny své povinnosti, když vypracovala podrobný plán BOZP, na který mohl navázat systém bezpečné práce a ve kterém shrnula všechna konkrétní rizika manipulace s jeřábem. Soud dospěl k závěru, že formulace týkající se pohybu jeřábu nad okolními prostranstvími je dostatečně určitá, neboť ani koordinátor BOZP nemůže do plánu zahrnout všechna myslitelná rizika a možná nebezpečí, neboť to by pak musel abstrahovat každou možnou situaci, která by se, byť jen s minimální pravděpodobností mohla objevit. Už v tomto případě lze považovat vztyčení takto vysokého žebříku na sousedním pozemku za rozhodně nepředvídatelné a překvapivé. Odpovědností HZS za škodu se, ale soud nemůže hlouběji zabývat (byť to byla jedna z námitek žalované 1), neboť HZS není účastníkem tohoto sporu a otázka jeho odpovědnosti není předmětem tohoto řízení.

34. S ohledem na to, že konkrétní operativa jeřábnického provozu (komunikace, anti kolize, režimy mimo zábory) byla v kompetenci subdodavatele , Anonymizováno, , žádná další povinná komunikace ve vztahu k HZS zanedbána nebyla a ani žalovaným 2 nebyla porušena žádná zákonná povinnost, dospěl soud k závěru, že na žalobkyni nemohl při absenci porušení povinnosti žalovanými přejít regresní nárok dle §2820 a žaloba tak není důvodná. Soudu tak nezbylo než žalobu zamítnout, proto se hlouběji nezabýval ani námitkami žalovaných, že žalobkyně nevyplatila pojistné plnění a námitkami o nedostatku pasivní legitimace žalované 2 a návrhu na zastavení řízení. Ke druhé námitce jen stručně uvádí, že má za to, že obě žalované byly pasivně legitimovány, neboť žalobkyně po nich požadovala regresní nárok v souvislosti se stavbou, na které se podílely. Ale i v případě, že by nedostatek pasivní legitimace soud shledal, tak by musel rozhodnout meritorním rozhodnutím ve věci, a nikoliv zastavením řízení, neboť se nejedná o nedostatek podmínek řízení.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované 1 a 2, které byly v řízení zcela úspěšné plnou náhradu nákladů řízení.

36. Žalované 1 přiznal náhradu nákladů řízení v částce 142 445,6 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 314 614,53 Kč sestávající z částky 25 580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, odůvodnění odporu ze dne 3. 10. 2025, účast na ú.j. dne 15. 1. 2026 a 10. 3. 2026) a z částky 12 790 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při vyhlášení rozsudku dne 19. 3. 2026) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 117 360 Kč ve výši 24 645,60 Kč. Dále pak nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, a to za jeden úkon (podání odporu dne 2. 9. 2025) V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. mu náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb., § 2 odst. 3, dle které má nárok na 300 Kč za úkon. Zároveň zde soud přihlédl k tomu, že uvedená vyhláška byla zavedena, aby bylo odstraněno nerovné zacházení s účastníky zastoupenými zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a účastníky takovým zástupcem nezastoupenými. Paušální náhrada se tak odvíjí od náhrady hotových výdajů stanovené advokátním tarifem. S ohledem na to, že od 1. 1. 2025 je náhrada hotových výdajů zvýšena, představuje přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem. Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jakožto podzákonný předpis je proto neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn.: 28 Cdo 2638/2025). Soud proto přiznal nezastoupenému účastníku 450 Kč za úkon učiněný po 1. 1. 2025. Soud zároveň žalované 1 nepřiznal úkon za doplnění důkazů ze dne 16. 2. 2026, neboť toto doplnění nebylo činěno na výslovnou výzvu soudu a žalovaná 1 mohla tyto důkazy předložit společně s odůvodněním podaného odporu.

37. Žalované 2 přiznal náhradu nákladů řízení v částce 125 985,20 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 314 614,53 Kč sestávající z částky 25 580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, odpor ze dne 3. 9. 2026, účast na ú.j. dne 15. 1. 2026 a 10. 3. 2026) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 104 120 Kč ve výši 21 865,20 Kč. Soud zároveň žalované 2 nepřiznal úkon za doplnění důkazů ze dne 11. 2. 2026, neboť toto doplnění nebylo činěno na výslovnou výzvu soudu a žalovaná 2 mohla tyto důkazy předložit společně s odůvodněním podaného odporu.

38. Povinnost zaplatit soudní výlohy k rukám zástupce žalobce byla žalovanému uložena v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění soud stanovil s odkazem na § 160 o.s.ř. Poučení: