5 C 229/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno o 190 900 Kč (náhrada nemajetkové újmy)

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 180 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že žalovaná neposkytla žalobci náležitou lékařskou péči, když žalobce včas nehospitalizovala na lůžkovém oddělení, čímž došlo k ohrožení života a zdraví žalobce. Žalobce utrpěl odpoledne dne 17. 7. 2022 nekrvácející poranění pokožky v obličeji, kdy si následně v důsledku zvětšujícího se otoku přivolal vozidlo zdravotnické záchranné služby a byl převezen na oddělení urgentního příjmu žalované, přičemž až následující den odpoledne byl žalobce propuštěn a odvezen na místo, odkud byl předchozí den převezen vozidlem RZP. Na tomto místě si žalobce lehl a usnul a následně mu byla přivolána RZS příslušníkem Policie ČR. Žalobce byl poté dne 18. 7. 2022 hospitalizován na lůžkovém oddělení kliniky ORL žalované, odkud byl dne 19. 7. 2022 převezen na JIP, kde strávil 8 dní, z čehož se po dobu dvou a půl dne nacházel v kómatu. Žalobce se domnívá, že mu žalovaná neposkytla dostatečnou péči, když nebyl hospitalizován již dne 17. 7. 2022, o čemž svědčí i údajné nepředložení části zdravotní dokumentace či pozměněný obsah lékařských zpráv, jako např. datum, kdy k úrazu došlo. Dle žalobce by v případě včasné hospitalizace mohla být následná léčba kratší a pokud by si zhoršeného zdravotního stavu žalobce nevšiml příslušník PČR, mohlo dojít k vážnému poškození jeho zdraví. Zároveň dle žalobce žalovaná pochybila, když mu již první den, tj. 17. 7. 2022, neprovedla test CRP. Žalobce dále uvádí, že jej žalovaná zbytečně vystavila ionizujícímu záření, když žalobci provedla vyšetření CT a RTG, což žalobci způsobuje stres a psychickou újmu s vědomím, že toto může zvýšit pravděpodobnost onkologického onemocnění.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaná učinila nesporným, že byl žalobce dne 17. 7. 2022 po přivezení Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Prahy ošetřen na urgentním příjmu žalované s hematomem v oblasti levého oka, kdy se žalobci dostalo komplexní péče a bylo mu s ohledem na způsob vzniku poranění provedeno vyšetření CT a RTG a také konziliární vyšetření očním lékařem. Žalobce byl poučen o charakteru poranění, možných rizicích i léčebném postupu, a byl upozorněn, že v případě obtíží se má dostavit ke kontrole. Žalobce byl do zařízení žalované znovu přivezen ZZS následující den, tj. 18. 7. 2022, kdy byl z důvodu zhoršeného zdravotního stavu hospitalizován na Klinice ORL žalované, když se u žalobce rozvinul výrazný otok oka, laboratorně u něj byla zjištěna sepse a také byl dehydratovaný, přičemž závěrem bylo podezření na flegmónu očnice. Následující den byl žalobce na doporučení interního konsilia přeložen na JIP Kliniky ORL, a to s ohledem na to, že byl u žalobce laboratorně zjištěn také možný možný močový a plicní infekt, který se mohl podílet na celkovém zhoršení jeho zdravotního stavu. Po zahájené léčbě došlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobce a ten byl dne 26. 7. 2022 přeložen na standardní oddělení. Dne 5. 8. 2022 byl žalobce propuštěn z péče žalované. Žalovaná se však během jeho hospitalizace snažila zajistit také následnou péči o žalobce, kdy s ním probíhala sociální intervence a bylo mu zajištěno přijetí do azylového domu, avšak z tohoto byl vrácen zpět do péče žalované. Žalovaná se nadále snažila zajistit přijetí žalobce do LDN zařízení, avšak žalobce odmítl jakékoliv další služby zprostředkované žalovanou. Během hospitalizace byl žalobce také indikován k psychiatrickému konsiliu, kdy bylo zjištěno, že žalobce trpí smíšenou poruchou osobnosti s pithiatickými a paranoidními rysy, přičemž sám žalobce uvedl, že je psychiatricky léčený. Žalovaná se výrazně ohradila proti tvrzení žalobce, že se měl nacházet v kómatu, když žalobce byl po celou dobu při vědomí, o čemž svědčí jednotlivé dekurzy i každodenní oční konsilia prováděná u žalobce. K námitce žalobce ohledně nesrovnalostí ve zdravotnické dokumentaci žalovaná uvedla, že tyto pozměnit nemohla, neboť vstupní informace o žalobci byly žalované dodány zdravotnickou záchrannou službou. Co se týče provedeného vyšetření CT a RTG, dle žalované se vzhledem k situaci nejednalo o nadbytečná vyšetření, neboť bylo třeba vzhledem k charakteru zranění vyloučit možné zlomeniny a krvácení do mozku. V dané věci žalovaná neporušila žádné právní povinnosti a postupovala v souladu s požadavky na postup lege artis.

3. Žalobce se k nařízenému jednání soudu dne 18. 2. 2025 bez omluvy nedostavil, ačkoliv měl doručení k jednání řádně a včas vykázáno, proto soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalobce. Soud konstatoval, že za situace, kdy se žalující strana k jednání nedostavila, nebylo možné ji v případě jejích nedostatečných tvrzení a navržených důkazů poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., resp. v souladu s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz i Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 550).

4. Soud provedl dokazování všemi důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Ani jedna z procesních stran nenavrhla provedení dalších důkazu, přičemž v řízení nevyšla najevo potřeba dalšího dokazování (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Ze záznamu o výjezdu RZP ze dne 17. 7. 2022 soud zjistil, že žalobce, který je osobou bez domova, nevidí dlouhodobě na pravé oko, na levém oku se mu během noci vytvořil otok a hůř vidí, prý se uhodil o traverzu. Žalobce byl v 10:09 hod. převezen na oddělení urgentního příjmu dospělých žalované k dalšímu ošetření, přičemž jako čas výjezdu je uvedeno 9:32 hod.

7. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 7. 2022 soud zjistil, že žalobce byl ošetřen pro úraz levého oka, když se 16. 7. uhodil o traverzu. Na oku měl hematom, bylo mu provedeno CT vyšetření mozku a obličejového skeletu a RTG, oboje s přiměřeným nálezem. Žalobce odcházel ve stabilizovaném stavu, byl poučen o dalším postupu léčby s tím, že v případě obtíží se měl ihned dostavit ke kontrole.

8. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 7. 2022 soud zjistil, že u žalobce bylo provedeno konziliární vyšetření na oční klinice se závěrem hematomu měkkých tkání v okolí levé očnice. Žalobci byla doporučena konzervativní terapie s tím, že v případě zhoršení zdravotního stavu se má dostavit ihned ke kontrole.

9. Ze záznamu o výjezdu RZP ze dne 18. 7. 2022 soud zjistil, že žalobce byl předchozí den po úrazu hlavy vyšetřen v zařízení žalované, dnes není dle kamarádky schopen chůze a je celkově slabý. Žalobce byl v 17:03 hod. převezen na oddělení urgentního příjmu dospělých žalované k dalšímu ošetření.

10. Ze záznamu o ošetření na urgentním příjmu , tituly před jménem, , jméno FO, na oddělení žalované ze dne 18. 7. 2022 soud zjistil, že žalobce byl předchozího dne, tj. 17. 7., ošetřen v zařízení žalované pro úraz levého oka, kdy byl u něj zjištěn hematom měkkých tkání v okolí levé očnice. Se závěrem zánětu v obličeji byl žalobce hospitalizován na kliniku ORL.

11. Z příjmové zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, z , adresa, ze dne 18. 7. 2022 soud zjistil, že žalobce byl ošetřen v zařízení žalobkyně předchozí den pro úraz levého oka. Nyní se u žalobce objevilo celkové zhoršení stavu, výrazný otok periorbitálně vlevo, laboratorním vyšetřením byla zjištěna sepse a také dehydratace.

12. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 18. 7. 2022 soud zjistil, že u žalobce bylo provedeno konziliární vyšetření na oční klinice pro flegmónu očnice s tím, že u žalobce došlo od předchozího dne k progresi zánětlivého prosáknutí měkkých tkání obličeje. Žalobce byl vyšetřen při vědomí a komunikoval.

13. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 19. 7. 2022 soud zjistil, že u pacienta bylo provedeno konziliární vyšetření se závěrem septického stavu při flegmoně očnice, přičemž nelze vyloučit ani bronchopneumonii a uroinfekt. Lékařka doporučila překlad pacienta na JIP.

14. Z předložených dekurzů soud zjistil, že dne 19. 7. 2022 bylo žalobci naměřeno CRP 299 mg/l, dne 21. 7. došlo k poklesu CRP a došlo k celkovému zlepšování stavu pacienta. Dne 24. 7. byl vývoj zdravotního stavu příznivý. Dne 27. 7. proběhlo oční konzilium, pacientovi byla nadále podávána ATB, dne 2. 8. byl žalobce překládán do azylového centra, kde byla jeho hospitalizace odmítnuta pro zhoršené vidění. Překlad byl tedy zrušen a bylo kontaktováno sociální pracoviště o zajištění umístění pacienta na lůžko následné péče. Dne 4. 8. 2022 žalobce odmítl sociální služby poskytnuté žalovanou.

15. Z propouštěcí zprávy soud zjistil, že žalobce dne 16. 7. 2022 utrpěl úraz levého oka, následující den byl vyšetřen na traumatologii žalované a následně propuštěn. Žalobci bylo dne 17. 7. 2022 provedeno CT vyšetření s přiměřeným nálezem, dále RTG bez zřetelných známek kostního traumatu. Dne 18. 7. 2022 se žalobce dostavil k novému vyšetření, kdy byl pro progresi otoku očních víček a celkového zhoršení stavu přijat na lůžkové oddělení Kliniky ORL. Z důvodu zvýšených zánětlivých parametrů a septického stavu byl žalobce přeložen ke stabilizaci na JIP Kliniky ORL. Po ATB terapii došlo k postupnému zlepšení celkového stavu žalobce, kterému byl vzhledem k jeho sociální situace domluven překlad do azylového domu s ošetřovatelskou službou, přičemž žalobce byl přijat zpět na standardní oddělení žalované pro jeho zdravotní stav z důvodu zhoršeného vidění a nespolupracující chování pacienta. Žalobce odmítl další služby zprostředkované sociálním oddělením žalované. Žalobce byl hospitalizován od 18. 7. do 5. 8. 2022.

16. Ze záznamu sociálního oddělení žalované ze dne 27. 7. 2022 soud zjistil, že žalobci byla poskytnuta sociální intervence, kdy byl žalobce dne 2. 8. 2022 přeložen do azylového domu s ošetřovatelskou službou, odkud byl však převezen zpět na ORL kliniku žalované s tím, že netušili, že je žalobce téměř slepý a že mu takovou péči nemohou zajistit. Dne 4. 8. 2022 žalobce žádá podepsat negativní reverz, odmítá jakékoliv zajištění LDN či jiných zdravotnických zařízení a chce být popuštěn, cítí se dobře. Dne 5. 8. byl žalobce propuštěn domů.

17. Z prohlášení o odmítnutí služeb zprostředkovaných Oddělením sociálním žalované ze dne 4. 8. 2022 soud zjistil, že žalobce odmítl zprostředkování zdravotních a sociálních služeb nabízených žalovanou.

18. Z přehledu úhrad zdravotní péče soud zjistil, že žalobci byla v zařízení žalované poskytována v období od 17. 7. 2022 do 5. 8. 2022 zdravotní péče, kdy mu byla prováděna různá vyšetření včetně laboratorních a byla mu podávána medikace.

19. Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce utrpěl dne 16. 7. 2022 úraz levého oka, pročež byl následující den, tj. 17. 7. 2022 převezen RZP k ošetření do zdravotnického zařízení žalované, neboť se mu na oku během noci vytvořil otok a zhoršilo se mu vidění. Zde byl ošetřen pro hematom levého oka, bylo mu provedeno vyšetření CT a RTG, přičemž žalobce byl následně propuštěn ve stabilizovaném stavu s poučením o dalším postupu léčby s tím, že v případě zhoršení zdravotního stavu se má ihned dostavit ke kontrole. Dne 18. 7. 2022 se zdravotní stav žalobce zhoršil a byl opět převezen RZP do zařízení žalované. Zde byl žalobce ošetřen a bylo zjištěno, že se u něj v oblasti poraněného oka objevil zánět a z tohoto důvodu byl žalobce hospitalizován na klinice ORL žalované. Následně byla na základě provedeného laboratorního vyšetření zjištěna u žalobce sepse a zároveň nebylo možné vyloučit další infekční onemocnění, proto bylo rozhodnuto o přeložení žalobce na JIP. U žalobce byla zahájena léčba, na kterou dobře reagoval, neboť se jeho stav postupně zlepšoval. Žalobce byl po celou dobu při vědomí, ač někdy spavý, a komunikoval. Vzhledem k tomu, že je žalobce osobou bez domova, snažila se žalovaná v rámci sociální intervence poskytnout žalobci pomoc a zajistit mu pobyt v azylovém domě s ošetřovatelskou službou, kam byl také dne 2. 8. 2022 přeložen. Z azylového domu byl ovšem žalobce převezen zpět na kliniku ORL s tím, že je prakticky slepý (neboť na pravé oko dlouhodobě nevidí a s levým měl problém v souvislosti s úrazem) a že takovému pacientovi nemůže azylový dům zajistit dostatečnou péči. Žalobce poté odmítl jakoukoliv další pomoc ze strany žalované v souvislosti s umístěním do jiného zdravotnického zařízení a podepsal prohlášení o odmítnutí těchto služeb. Dne 5. 8. 2022 byl žalobce ze zařízení žalované propuštěn.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobce utrpěl úraz levého oka, když se udeřil o traverzu, a to dne 16. 7. 2022, když dne 17. 7. 2022 uvedl do záznamu o výjezdu RZP, že k úrazu došlo kolem 22:00 hod. a že se mu na oku vytvořil otok v průběhu noci. Přestože žalobce namítá, že k úrazu došlo dne 17. 7. 2022 odpoledne, v záznamu o výjezdu RZP je uveden čas výjezdu 9:32 hod.; žalobce tedy nemohl úraz utrpět později tohoto dne a zároveň uvedl, že k úrazu došlo kolem 22 hod., tedy logicky vzhledem k času výjezdu RZP předchozího zde. To, kdy si žalobce úraz způsobil, však soud neshledává jako relevantní pro posouzení dané věci. Žalobce byl převezen k ošetření do zařízení žalované v 10:09 hod., tzn. bezprostředně poté, co byla přivolána RZP a objektivně zde nedošlo k žádnému prodlení v poskytnutí péče, což by mohlo ohrozit zdraví žalobce. V zařízení žalované byl téhož dne ošetřen lékařem na urgentním příjmu, dále lékařem z oční kliniky a bylo provedeno CT vyšetření a rentgen. K námitce žalobce ohledně toho, že tato vyšetření byla zbytečná, soud uvádí toliko, že se ztotožňuje s tvrzením žalované, že tato vyšetření bylo vhodné provést vzhledem k charakteru poranění, kdy bylo třeba vyloučit zejména případné zlomeniny v obličeji a krvácení do mozku, neboť žalobce se uhodil o kovovou traverzu do hlavy a nebylo možné objektivně posoudit intenzitu nárazu a tedy nebylo ani možné vyloučit případná další (vnitřní) poranění. Po provedených vyšetřeních lékaři u žalobce shledali pouze hematom měkkých tkání v okolí levé očnice, tj. místa poranění, přičemž nic v tuto chvíli nenasvědčovalo žádným dalším komplikacím, tedy nebyl zde ani důvod k provedení CRP testu, a žalobce byl ve stabilizovaném stavu propuštěn. Následující den, tj. 18. 7. 2022, byl žalobce opět přivezen RZP do zařízení žalované, neboť se jeho stav zhoršil. To ostatně vyplývá i z předložené zdravotní dokumentace. U žalobce se rozvinul zánět a celková sepse, pročež byl v zařízení žalované hospitalizován a následně dne 19. 7. 2022 přeložen na JIP, kde se mu dostalo náležité péče. Během hospitalizace byl žalobce po celou dobu při vědomí a komunikoval, tedy ani jeho tvrzení ohledně toho, že byl dva dny v kómatu, nebylo nijak prokázáno. Žalobci byla nasazena léčba a jeho zdravotní stav se postupně zlepšoval. Z žádných provedených důkazů nebylo zjištěno, že by se během hospitalizace u žalobce objevily jakékoliv komplikace či zhoršení jeho stavu, tedy není důvod pochybovat o tom, že by postup žalobkyně nebyl de lege artis, zejména i s ohledem na předložené výpisy zdravotní pojišťovny, ze kterých lze zjistit, jaká konkrétní vyšetření byla u žalobce provedena. Naopak žalovaná žalobci v rámci sociální intervence poskytla pomoc a snažila se mu, s ohledem na to, že se jedná o osobu bez domova, zajistit pobyt v azylovém domě či jiném zařízení, kde by mohla být žalobci poskytnuta následná péče. Žalobce však pomoc žalované odmítl a dne 5. 8. 2022 byl ze zařízení žalované propuštěn. Žalobce se bez omluvy nedostavil k soudnímu jednání, nemohl být proto řádně poučen o procesních povinnostech, aby uvedl rozhodné skutečnosti a označil důkazy k prokázání svých tvrzení, resp. bylo na něj nahlíženo ve smyslu cit. judikatury jako na účastníka řádně poučeného, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Soud tak při rozhodování musel vycházet z obsahu spisu, ze kterého nebyla tvrzení žalobce prokázána a vlastně ani tato tvrzení nebyla dostatečně určitě vylíčena tak, aby na základě nich mohl soud rozhodnout. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno, tj. neprokázal, že by došlo k zanedbání zdravotní péče ze strany žalované, nemohl soud rozhodnout jinak, než že žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava věci, vyjádření ze dne 21. 3. 2024 a ze dne 18. 6. 2024, 2x příprava účasti na jednání, 2x účast na jednání před soudem, a to dne 6. 6. 2024 a dne 18. 2. 2025). O třídenní lhůtě k plnění ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.