5 C 234/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Malou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 391 910,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 389 810,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 389 810,08 Kč ve výši 12 % ročně od 19. 6. 2025 do zaplacení, a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 10 000 Kč, splatných vždy do 20. dne kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem, následujícím po nabytí právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení poplatků ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 440,81 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 212,54 Kč, smluvního úroku 4,9 % ročně z částky 389 810,08 Kč od 19. 9. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 391 910,08 Kč od 22. 2. 2025 do 18. 6. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % z částky 391 910,08 Kč od 19. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 72 305 Kč, a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do 20. dne kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po nabytí právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26.6.2025 domáhá zaplacení částky 391.910,08 Kč s příslušenstvím, která představuje pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru – Konsolidace půjček uzavřené dne 4. 2. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce, , právnická osoba, , a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla banka žalované úvěr ve výši 600.000 Kč, zčásti na úhradu předchozích závazků a zčásti neúčelově převodem na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně úroků ve výši 4,90 % p.a. a sjednaných poplatků formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná své závazky neplnila, byla opakovaně v prodlení, proto banka dne 18. 9. 2024 úvěr zesplatnila a vyčíslila dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty na 500.563,43 Kč. Ode dne zesplatnění má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a příslušenství. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 s účinností ke dni 19. 2. 2025, o čemž byla žalovaná informována dopisem zaslaným doporučeně dne 11.3.2025. Ke dni postoupení činila pohledávka 400.563,43 Kč. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 389.810,08 Kč, poplatků ve výši 2.100 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru 8.212,54 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 440,81 Kč, dále úroků ve výši 4,90 % p.a. z částky 389.810,08 Kč od 19. 9. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 391.910,08 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě předžalobní výzvou dne 3. 6. 2025, avšak bez výsledku.

2. Žalovaná sporuje zčásti důvody podané žaloby a ve svém vyjádření uvedla, že nezpochybňuje, že uzavřela smlouvu o úvěru s právní předchůdkyní žalobce a čerpala sjednané prostředky, avšak rozporuje část příslušenství. Konkrétně zpochybňuje oprávněnost požadavku na kapitalizované úroky, tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 440,81 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 8.212,54 Kč, neboť podle jejího názoru nebyla kapitalizace sjednána ve smlouvě o úvěru. Žádá, aby soud tyto položky z výroku vypustil. Dále uvádí, že nebyla písemně informována o zesplatnění úvěru k 18. 9. 2024, o čemž se dozvěděla až telefonicky. Současně žalovaná žádá soud, aby jí bylo umožněno splácet dlužnou částku postupně formou měsíčních splátek ve výši 5.000 Kč. Tento návrh odůvodňuje svou finanční situací neboť po rozvodu a komplikovaném prodeji družstevního podílu, který měl sloužit k úhradě dluhu, se ocitla v tíživých poměrech, přesto uhradila jednorázově 100.000 Kč dne 28. 11. 2024. Její současný průměrný čistý měsíční příjem činí cca 41.289 Kč (invalidní důchod 9.289 Kč a mzda 32.000 Kč), avšak má vysoké pravidelné výdaje na bydlení, energie, základní potřeby, splátku jiného úvěru a péči o domácnost. Uvádí, že trpí úzkostnou poruchou osobnosti, je dlouhodobě psychiatricky léčena a má přiznaný invalidní důchod 1. stupně. Zdůrazňuje, že pokud se její majetkové poměry zlepší, je připravena splátky navýšit nebo doplatit zbytek dluhu jednorázově.

3. Z provedeného dokazování a na základě zčásti nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k těmto závěrům:

4. Ve vztahu k uzavřené úvěrové smlouvě má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovanou byla dne 4. 2. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru – konsolidace půjček, které předcházela žádost žalované o poskytnutí úvěru. Ze žádosti soud zjistil, že žalovaná uvedla své osobní údaje, informace o příjmech a výdajích a účel sjednání úvěru, jímž byla konsolidace stávajících závazků a získání prostředků na běžné výdaje. Součástí žádosti bylo potvrzení, že byla seznámena s parametry úvěru, včetně výše měsíční splátky, úrokové sazby a celkových nákladů, a že souhlasí s podmínkami banky. Ze samotné smlouvy o úvěru, shodného tvrzení žalované a bankovního výpisu z úvěrového účtu č. 2022/1 soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 600.000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 4,90 % p.a., splatný ve 120 měsíčních anuitních splátkách po 6.334,64 Kč, přičemž celková částka k úhradě činila 762.880,76 Kč. Smlouva obsahuje ujednání o povinnosti hradit úrok, poplatky, možnost předčasného splacení a sankce při prodlení, včetně práva banky zesplatnit úvěr. Účel čerpání byl sjednán tak, že část prostředků měla být použita na úhradu předchozích závazků žalované a zbývající část neúčelově na její běžný účet (viz Smlouva o úvěru, uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a , Jméno žalované, , ze dne 4. 2. 2022 na výši úvěru 600 000 Kč, Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro konsolidaci půjček ze dne 4. 2. 2022, podepsaný žalovanou, výpis z úvěrového účtu č. 2022/1, platební historie). Soud má dále za prokázáno, že dne 20.9.2024 byl úvěr prohlášen za splatný s nesplacenou jistinou ve výši 489 810,08 Kč (viz Oznámení o prohlášení úvěru za splatný z 20. 9. 2024).

5. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel právní předchůdce žalobkyně primárně z údajů uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 4. 2. 2022 a z doložených výpisů z účtu žalované. Ze žádosti soud zjistil, že žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 38.402 Kč, uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou jako učitelka u , Anonymizováno, , že bydlí v družstevním bytě, je vdaná, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 80.000 Kč a má vyživovací povinnost vůči jedné osobě. Banka dále zohlednila výdaje žalované uvedené v žádosti, normativní náklady na bydlení dle údajů ČSÚ, částku životního minima a splátky dosavadních závazků zjištěné z registrů. Z výpisů z účtu soud zjistil, že banka ověřovala platební historii a zohlednila pravidelné příjmové transakce. Na základě těchto podkladů banka provedla výpočet disponibilní částky, porovnala příjmy a odhadované výdaje a po individuálním hodnocení žádosti žalované vyhověla, když konsolidovala její závazky úvěrem ve výši 600.000 Kč se sjednanou měsíční splátkou 6.334,64 Kč. Banka však nikterak nezkoumala opravdové výdaje žalované a vycházela čistě z odhadovaných výdajů na podkladě statistických údajů (viz Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti z 29. 10. 2025 společnosti , jméno FO, , Platební historie pro žalovanou z 26. 2. 2025, Výpisy z úvěrového účtu od 20. 8. 2022 do 19. 2. 2025, Žádost o úvěr, konsolidace půjček ze dne 4. 2. 2022, podepsaná žalovanou, Výpis z běžného účtu žalované ze dne 31. 1. 2022, z 31. 12. 2021 a z 30. 11. 2021).

6. Ve vztahu k postoupení pohledávek má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025, s účinností ke dni 19. 2. 2025. Na základě této smlouvy byla pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 400.563,43 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 11. 3. 2025, přičemž oznámení obsahovalo informaci o změně věřitele a výši pohledávky. Soud má za prokázané, že žalovaná byla o postoupení pohledávky řádně informována (viz Smlouva o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, . ze dne 17. 2. 2025, Příloha č. 1, označená jako seznam postupovaných pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek, postupitele , právnická osoba, a postupníka , právnická osoba, , kde na čísle řádku 366 je i uvedená žalovaná s číslem smlouvy , Anonymizováno, , Dohoda mezi společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, ze dne 17. 2. 2025 o úplatě za postoupení pohledávek, Potvrzení společnosti , právnická osoba, o postoupení pohledávek postupníkovi z 19. 2. 2025, Výpis z úvěrového účtu ze dne 19. 2. 2025, Oznámení o postoupení pohledávky z 27. 2. 2025, včetně podacího lístku pro paní , Jméno žalované, z 11. 3. 2025).

7. Ve vztahu k žádosti žalované o umožnění splátkového kalendáře má soud za prokázánu aktuální finanční a osobní situaci tak, že žalovaná je zaměstnána na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou u , adresa, , což dokládají dodatky k pracovní smlouvě ze dne 28. 5. 2018 a 21. 6. 2022. Její průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí přibližně 32.000 Kč. Dále má žalovaná přiznaný invalidní důchod 1. stupně, což vyplývá z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 9. 2016 a oznámení ČSSZ z 17. 12. 2024, přičemž výše důchodu činí 9.289 Kč měsíčně. Celkový měsíční příjem žalované tak dosahuje přibližně 41.289 Kč. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu uzavřené dne 13. 1. 2025 mezi bytovým družstvem , Anonymizováno, a žalovanou a z výpočtového listu platného k témuž datu soud zjistil, že žalovaná hradí měsíční náklady na bydlení ve výši 10.877 Kč. Kromě toho žalovaná uvádí další pravidelné výdaje, zejména zálohy na energie (2000 Kč), náklady na základní potřeby (15 000 Kč), dopravu (2 000 Kč), telekomunikační služby (3 500 Kč), léky (1 500 Kč), péči o domácí zvířata (3 500 Kč) a splátku jiného úvěru u spol. , právnická osoba, ve výši 12 000 Kč, které dohromady představují značnou část jejích příjmů. Žalovaná současně uvedla, že ve společné domácnosti žije se synem, který byl do srpna 2025 studentem, nyní si začíná sám vydělávat (viz Dodatek k pracovní smlouvě z 21. 6. 2022, Dodatek k pracovní smlouvě z 28. 5. 2018, Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 9. 2016, Oznámení České správy sociálního zabezpečení z 17. 12. 2024, Nájemní smlouva z 13. 1. 2025 mezi bytovým družstvem , Anonymizováno, a , Jméno žalované, , Výpočtový list z bytového družstva platný k 13. 1. 2025).

8. Konečně pak má soud za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky dne 3.6.2025 se lhůtou k plnění dne 18.6.2025 (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem z 3. 6. 2025, včetně podacího lístku z téhož dne).

9. Skutkově tak lze shrnout, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 4. 2. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve výši 600.000 Kč, které předcházela žádost žalované o poskytnutí úvěru. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty sjednané prostředky, přičemž se zavázala splácet úvěr ve 120 měsíčních splátkách po 6.334,64 Kč s pevnou úrokovou sazbou 4,90 % p.a. Žalovaná své závazky řádně neplnila, byla opakovaně v prodlení, a proto byl úvěr dne 20. 9. 2024 prohlášen za splatný s nesplacenou jistinou 489.810,08 Kč. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 17. 2. 2025 s účinností od 19. 2. 2025, o čemž byla žalovaná informována. Při posouzení úvěruschopnosti banka vycházela z údajů uvedených v žádosti a z výpisů z účtu, přičemž skutečné výdaje žalované neověřovala. Soud má dále za prokázáno, že žalovaná je v současnosti zaměstnána na dobu neurčitou s příjmem cca 32.000 Kč a pobírá invalidní důchod 9.289 Kč, její celkový příjem činí přibližně 41.289 Kč, avšak má vysoké pravidelné výdaje na bydlení, energie, základní potřeby a splátku jiného úvěru, což odůvodňuje její žádost o splátkový kalendář. Žalovaná byla v rámci předžalobní výzvy ze dne 3. 6. 2025 vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do 18. 6. 2025.

10. Soud při svém právním hodnocení vycházel z následujících ustanovení:

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle § 86 zák. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 87 zák. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle §2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého se pak bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po právní stránce soud věc posoudil zejm. podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 4. 2. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela částku 600.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně však před uzavřením smlouvy řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, když vycházel pouze z údajů uvedených v žádosti a z odhadovaných výdajů, aniž by ověřil skutečné náklady žalované. Taková tvrzení žalobkyně jsou však v souladu s judikaturou Nejvyššího soud ČR nedostatečná, když např. v rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 2178/2018 se uvádí, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.“ Žalobkyně své tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti nedoložila ani po výzvě dle §118 a o.s.ř. Lze tak uzavřít, že žalobkyně porušila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva podle § 87 téhož zákona neplatná. Z tohoto důvodu soud vychází z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku) a žalobkyni přiznal nárok na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 389.810,08 Kč. Příslušenství bylo žalobkyni přiznáno jako zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., avšak až od dne následujícího po splatnosti uvedené v předžalobní výzvě, tj. od 19. 6. 2025 do zaplacení. Ve zbytku, tj. co do požadovaných kapitalizovaných úroků, poplatků, smluvních úroků a úroků z prodlení za dobu před tímto datem, soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky nemají oporu v právním řádu vzhledem k neplatnosti smlouvy.

18. Pokud jde o povolení splátek, soud přihlédl k osobním a majetkovým poměrům žalované, které prokazují, že jednorázová úhrada by pro ni byla likvidační. Žalovaná navrhovala splátky ve výši 5.000 Kč, avšak soud tento návrh neshledal přiměřeným, neboť by vedl k nepřiměřeně dlouhé době splácení přesahující šest let, což by neodůvodněně zvýhodňovalo žalovanou na úkor žalobkyně. Soud současně zdůrazňuje, že žalovaná nemůže odůvodňovat nemožnost vyššího plnění tím, že upřednostňuje splácení jiného úvěru, neboť je povinna plnit závazek, který je již splatný. Vzhledem k tomu soud stanovil splátky ve výši 10.000 Kč měsíčně, což odpovídá jejím příjmům a umožňuje podstatně kratší dobu splácení. Soud přihlédl i k tomu, že syn žalované, který dosud studoval, začal nyní vydělávat, a může se tak ve větší míře podílet na nákladech bydlení a spotřebě domácnosti, čímž se finanční situace žalované zlepší.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, neúspěch byl v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 305 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 677 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 391 910,08 sestávající z částky 9 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 3. 6. 2025, z částky 4 950 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 3. 6. 2025, z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 6. 2025, z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 9. 2025 a z částky 9 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 12. 2025 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 800 Kč ve výši 9 828 Kč. Úkon spočívající ve vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání soud nehonoroval, neboť má za to, že nejde o úkon, který by byl v rámci advokátního tarifu ať již přímo nebo analogicky účtovatelný.