5 C 314/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Ditou Staňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození 2. celé jméno žalované , datum narození oba bytem adresa oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovité věci <b>I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně vyklidit nemovitou věc, tj. pozemek par. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba – rodinný dům nezapsaný v katastru nemovitostí, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], a vyklizený jej odevzdat žalobci, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 51 101 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.</b> 1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne [datum] bylo tvrzení žalobce, že má se svou bývalou manželkou [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], ve společném jmění manželů (dále jen„ SJM“) mj. nemovitou věc – pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba rodinného domu nezapsaného v katastru nemovitostí (dále jen„ nemovitost“). Manželství žalobce a [anonymizováno] [celé jméno žalované] bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. U Obvodního soudu pro Prahu 5 jsou vedena řízení o vypořádání SJM pod sp. zn. [spisová značka] a řízení o určení správy SJM pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem obou těchto řízení je i předmětná nemovitost. Nemovitost užívají žalovaní tak, že za její užívání žalobci ani jeho bývalé manželce ničeho nehradí, užívají celé přízemí, včetně garáže a zahrady.

1. Žalovaný je dlouhodobě veden v Centrální evidenci exekucí, a to od roku [rok]. V době podání žaloby byla proti němu vedena 4 exekuční řízení s tím, že poslední exekuce byla zapsána [datum]. V řízení o správu majetku tvořícího SJM, jejímž předmětem je nemovitost, se ohledně nemovitosti vyjádřila [anonymizováno] [celé jméno žalované] tak, že předmětnou nemovitost nechce a nemá o ni zájem. V řízení o správu majetku se [anonymizováno] [celé jméno žalované] v pozici žalobkyně domáhá správy jen jedné ze tří nemovitých věcí (činžovního domu v k. ú. [část obce]), na což žalobce (v pozici žalovaného) žalobu rozšířil i o další nemovité věci, mezi jinými i o předmětnou nemovitost. Žalobce nesouhlasí s tím, aby žalovaní nadále nemovitost užívali, navíc zdarma a ještě způsobem, který nemovitost poškozuje, znehodnocuje a bez toho, aby prováděli minimální údržbu. Žalovaní na nemovitosti neprovádí ani nezabezpečují v rozporu s požárními předpisy řádné periodické kontroly a revize komínů, kotlů, vedle kterých skladují odpady, neopravují ani závady, které sami způsobili. Nemovitost není ani pojištěna. Na tyto záležitosti žalobce žalované opakovaně dlouhodobě upozorňoval bez jakékoliv odezvy. Je-li žalobci známo, že [anonymizováno] [celé jméno žalované] předmětnou nemovitost spravovat nechce, považuje žalobce za nezbytné, aby nemovitost spravoval on, a to řádným způsobem, který nebude k újmě SJM. Žalobce vyzval dopisem ze dne [datum] (doručen oběma žalovaným dne [datum])) žalované k vyklizení nemovitosti, případně k tomu, aby za užívání nemovitosti platili obvyklé nájemné s tím, že bude vypláceno ve prospěch [anonymizováno] [celé jméno žalované]. Na výzvu nikdo nereagoval, proto žalobce poslal žalovaným druhou výzvu – dopis ze dne [datum] (doručena oběma žalovaným dne [datum]). Protože žalovaným nesvědčí pro užívání nemovitosti žádný právní titul a od [datum] ani souhlas žalobce, přičemž je osvědčeno, že žalovaní dobrovolně nemovitost vyklidit nehodlají a ani [anonymizováno] [celé jméno žalované] nic hradit nechtějí, podal žalobce žalobu na vyklizení nemovitosti, aby mohla být pronajta a výtěžek mohl tvořit výnosy SJM, které nechť si ponechá [anonymizováno] [celé jméno žalované]. V průběhu řízení žalobce poukázal na rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém soud zdůvodnil neplatnost nájemní smlouvy k předmětné nemovitosti uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalované] a žalovanými dne [datum]. Žalobce doložil řadu listinných důkazů prokazujících, že výše nájemného sjednaná v předmětné nájemní smlouvě neodpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase a i z těchto důvodů nemůže žalobce takovou nájemní smlouvu akceptovat. Žalobce ze všech těchto důvodů setrval na žalobě.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že předmětnou nemovitost užívají na základě výslovného souhlasu žalobce a matky 1. žalovaného [příjmení] [celé jméno žalované]. Sám žalobce ve svém účastnickém výslechu v řízení vedeném u OS pro Prahu 5 zn. [spisová značka] vypověděl, že žalovaným tuto možnost bydlení nabídl s tím, že nájemné nepožadoval. Své stanovisko změnil po té, co 1. žalovaný vypovídal v předmětném řízení u soudu jako svědek ve prospěch své matky [příjmení] [celé jméno žalované]. Žalovaní jsou manželé a žijí v předmětné nemovitosti s dcerou [jméno], [datum narození]. Žalovaní v nemovitosti užívají byt, celou zahradu a část garáže. Byt je o velikosti 4+1 a tvoří asi polovinu rodinného domu, neboť v 1. patře domu je další byt, který užívá žalobce resp. neužívá, ale má jej pod uzamčením a spravuje jej. Žalobce zároveň fakticky užívá část nebytových prostor v domě a garáž. Žalovaní považují za důležité okolnosti, za kterých začali v předmětné nemovitosti bydlet.

1. Žalovaný zakoupil dne [datum] na základě kupní smlouvy rodinný dům ve [adresa]. Žalovaní bydleli v té době v malém bytě 1+1 v ul. [adresa žalobce a žalovaného], přičemž předmětné bydlení bylo nevhodné pro rodinu s malým dítětem. Žalobce tehdy poskytl 1. žalovanému bez vědomí [anonymizováno] [celé jméno žalované] finanční prostředky na nákup rodinného domu v hodnotě 10 150 000 Kč. V té době bydlel žalobce v bytě, kde bydlí nyní žalovaní. Po té, co 1. žalovaný dům ve [obec] koupil, požádal jej žalobce, aby si bydlení vyměnili. Žalobce se nastěhoval do domu ve [obec] a žalovanému nabídl, aby užívali část nemovitosti v rozsahu, v jakém ji užíval žalobce. Žalovaní se po úpravách bytu dne [datum] do bytu nastěhovali a začali jej užívat. Následně žalobce požadoval, aby 1. žalovaný žalobci dům ve [obec] daroval. Dne [datum] uzavřeli žalobce a 1. žalovaný darovací smlouvu na rodinný dům ve [obec] s tím, že 1. žalovaný s rodinou zůstane bydlet v předmětném domě. V darovací smlouvě tato skutečnost výslovně uvedena není, ale taková byla mezi účastníky [anonymizováno] [celé jméno žalované] o koupi domu ve [obec] nevěděla a nevěděla ani o darovací smlouvě mezi otcem a [anonymizováno] [celé jméno žalované] souhlasila a souhlasí, aby žalovaní s dcerou předmětnou nemovitost užívali, neboť nemovitost byla stavěna tak, že ji v budoucnu bude užívat některé z dětí s tím, že žalovaní jsou [anonymizováno] [celé jméno žalované] nablízku v případě, že by něco potřebovala. V průběhu řízení doplnili, že žalobce uzavření dohody o užívání předmětné nemovitosti v podstatě nesporuje, namítá však, že žalovaní nesplnily podmínky dohody, které však nijak blíže nespecifikoval. Žalovaní se domáhají opětovného posouzení platnosti nájemní smlouvy ze dne [datum], i když se platností předmětné smlouvy již zdejší soud zabýval v řízení vedeném pod sp. [spisová značka]. Dovozují, že pokud soud v daném řízení přiznal žalobci právo vznést námitku relativní neplatnosti ve vztahu k uzavřené nájemní smlouvě, pak by fakticky deklaroval, že veškeré žalobcem uzavřené nájemní smlouvy na majetek v SJM bývalých manželů [příjmení] jsou relativně neplatné a takový závěr považují žalovaní za absurdní, když bezdůvodně narušuje právní jistotu a dlouhodobě udržovaný pokojný stav. Dle názoru žalovaných je naopak na místě rozhodnout, že nájemní smlouva byla díky zažité praxi bývalých manželů [příjmení] platná, čímž dojde k upevnění právní jistoty bývalých manželů [příjmení] i třetích osob ve vztahu ke všem nájemním smlouvám, které žalobce uzavřel bez informování a souhlasu [jméno] [celé jméno žalované]. Žalobu je třeba zmítnout, neboť žalobcům svědčí k užívání předmětné nemovitosti jak právní titul spočívající v platné a trvající dvoustranné dohodě účastníků, tak i platná nájemní smlouva uzavřená mezi žalovanými a [jméno] [celé jméno žalované].

3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 7. 2020, č. j. 5 C 314/2017 - 264, bylo rozhodnuto tak, že soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2021, č. j. 55 Co 5/2021 – 282, které nabylo právní moci dne [datum], byl shora cit. rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil soudu I. stupně vyslechnout svědkyni [jméno] [celé jméno žalované] a případně provést další důkazy k prokázání verze žalovaných, že nemovitost užívají na základě platné nájemní smlouvy ze dne [datum] a dále na základě souhlasu žalobce s užíváním předmětné nemovitosti, když byla uzavřena reciproční dohoda mezi žalobcem a 1. žalovaným, která spočívala v tom, že za možnost bydlení žalovaných v předmětné nemovitosti 1. žalovaný daruje žalobci dům ve [obec].

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), pokud byly navrhovány další důkazy – výslechy účastníků, soud návrhy na provedení dalších důkazů zamítl. Soud považuje provedení navrhovaných důkazů za nadbytečné, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů a soud má za to, že by provedením dalších důkazů nebyly zjištěny žádné nové podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé. Protože potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

6. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Žalobce a jeho bývalá manželka [příjmení] [celé jméno žalované] mají v dosud nevypořádaném SJM ve vlastnictví pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu nezapsaná v katastru nemovitostí, zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, pod adresou [adresa], jehož součástí je i předmětná nemovitost /prokázáno nesporným tvrzením účastníků, výpisem z Katastru nemovitostí [list vlastnictví] V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 mezi [anonymizováno] [celé jméno žalované] jako žalobkyní a žalobcem jako žalovaným ve věci rozhodnutí o způsobu správy společného jmění manželů bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že soud určil, že osobou oprávněnou ke správě části majetku ve společném jmění účastníků, a to pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bytový dům postavený na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, a správy nájemného a výnosů plynoucích z domu [adresa] na adrese [adresa žalobce a žalovaného], je žalobkyně, [anonymizováno] [celé jméno žalované]. Výrokem II. bylo určeno, že osobou oprávněnou ke správě části majetku ve společném jmění účastníků, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, pod adresou [adresa žalované], je žalobkyně, [anonymizováno] [celé jméno žalované]. A výrokem III. bylo určeno, že osobou oprávněnou ke správě části majetku ve společném jmění účastníků, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu nezapsaná v katastru nemovitostí, zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, pod adresou [adresa], je žalovaný, tj. žalobce [celé jméno žalobce]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] /prokázáno rozsudkem OS Praha 5 ze dne [datum] Darovací smlouvou ze dne [datum] převedl 1. žalovaný na žalobce rodinný dům [adresa] na st. parc. [číslo] o výměře 175 m2 zastavěná plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] o výměře 175 m2 zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] o výměře 638 m2, orná půda, s venkovními a trvalými porosty v obci a k. ú. [obec]. Nabývacím titulem pro 1. žalovaného byla kupní smlouva ze dne [datum] /prokázáno darovací smlouvou ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] 1. žalovaný jako nájemce uzavřel dne [datum] s [anonymizováno] [celé jméno žalované] jako pronajímatelem nájemní smlouvu k předmětné nemovitosti s tím, že smlouva se uzavírá na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 10 000 Kč měsíčně /prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum] Dopisem ze dne [datum] vznesla právní zástupkyně žalobce námitku relativní neplatnosti nájemní smlouvy ze dne [datum], neboť její uzavření není výkonem běžné správy rozvodem zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů tak, aby ji mohla uzavřít sama [anonymizováno] [celé jméno žalované]. S ohledem na to, že je [anonymizováno] [celé jméno žalované] dobře známo, že [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nesouhlasí s užíváním předmětné nemovitosti rodinnou [celé jméno žalovaného], mohla [anonymizováno] [celé jméno žalované] nesouhlas [anonymizováno] [celé jméno žalobce] s uzavřením nájemní smlouvy důvodně předpokládat /prokázáno dopisem ze dne [datum] Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že je matkou 1. žalovaného, ke kterému má pozitivní vztah (včetně jeho manželky – 2. žalované a jejich dcery – vnučky svědkyně), a bývalou manželkou žalobce, ke kterému má negativní vztah. Svědkyně nejprve ve svojí výpovědi uvedla, že se v prosinci [rok] dověděla, že mezi jejím synem – 1. žalovaným – a žalobcem došlo k dohodě, že se žalovaní přestěhují do předmětné nemovitosti a že zde budou bydlet. Žalovaní od roku [rok] do současné doby užívají pouze přízemí této nemovitosti. O přestěhování rodiny syna do této nemovitosti se dověděla až následně od syna, který jí řekl, že už jsou přestěhovaní. Poprvé byla rodinu syna v předmětné nemovitosti navštívit v prosinci [rok]. Následně svědkyně vypověděla, že se až v období před rozvodem v roce [rok] dověděla, že v červnu [rok] byla na jejího syna koupena nemovitost ve [obec], 1. žalovaný byl jako vlastník této nemovitosti zapsán v katastru nemovitostí. V této době se dověděla o dohodě mezi žalobcem a 1. žalovaným, že žalobce bude dál užívat dům ve [obec] a rodina 1. žalovaného bude bydlet v předmětné nemovitosti. V této době se svědkyně dověděla, že ze strany jejího syna došlo k uzavření darovací smlouvy v roce [rok], kdy byla nemovitost ve [obec] darována žalobci. O těchto skutečnostech se svědkyně nikdy nedověděla od žalobce, žalobce opustil společnou domácnost v roce [rok]. Mezi svědkyní a žalobcem spory eskalovaly v roce [rok], s ohledem na řešení vypořádání SJM. V této době žalobce začal požadovat po žalovaných adekvátní nájemné za užívání předmětné nemovitosti. V této době svědkyně uzavřela se žalovanými z opatrnosti nájemní smlouvu, ve které se s nimi dohodla na výši nájemného 10 000 Kč měsíčně. Žalovaní ji nájemné nehradili pravidelně každý měsíc, ale např. jednorázově jí zaplatili částku 60 000 Kč v hotovosti, a to v lednu [rok]. Svědkyně uvedla, že celkově nájemné ze strany žalovaných bylo hrazeno. Od července [rok], kdy předmětná nemovitost připadla v rámci rozhodnutí soudu do správy žalobce, hradí žalovaní nájemné přímo žalobci. Svědkyně hradí pojištění předmětné nemovitosti, revize plynu a komínu. O opravy, úpravy a běžnou údržbu v předmětné nemovitosti se stará 1. žalovaný. K uzavření nájemní smlouvy se žalovanými k předmětné nemovitosti jí žalobce nedal souhlas, nicméně stejně tak učinila, neboť žalobce uzavíral nájemní smlouvy v nájemních bytech rovněž bez souhlasu svědkyně.

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud žalobu, kterou se žalobci [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] domáhali určení, že výpověď ze dne [datum] daná žalovaným [celé jméno žalobce] žalobcům z nájmu předmětných nemovitých věcí je neplatná, zamítl. Soud ve svém odůvodnění velice podrobně a přesvědčivě zdůvodnil, proč považuje nájemní smlouvu ze dne [datum] za neplatnou a na základě toho je předmětná výpověď z nájmu z této neplatné nájemní smlouvy nulitní, neboť neplatnou nájemní smlouvu vypovědět nelze. Rozhodnutí nenabylo dosud právní moci.

9. Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

10. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

11. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

12. Na základě provedeného dokazování a v souladu s tvrzením účastníků bylo v řízení prokázáno, že předmětná nemovitost je součástí dosud pravomocně nevypořádaného společné jmění žalobce a jeho bývalé manželky [příjmení] [celé jméno žalované], přičemž OS pro Prahu 5 rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že osobou oprávněnou ke správě části majetku ve společném jmění účastníků, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu nezapsaná v katastru nemovitostí, zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, pod adresou [adresa], jehož součástí je i předmětná nemovitost, je žalovaný. V řízení bylo nesporným tvrzením účastníků prokázáno, že až do [datum] nebyla mezi žalobcem a [anonymizováno] [celé jméno žalované] a mezi žalovanými uzavřena nájemní smlouva k předmětné nemovitosti. Nájemní smlouva byla uzavřena až dne [datum], a to pouze mezi [anonymizováno] [celé jméno žalované] jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci. S ohledem na to, že ze strany žalobce byla vznesena důvodně námitka relativní neplatnosti předmětné nájemní smlouvy, když byla sjednána osobou, která není sama o sobě oprávněna předmětnou nemovitost pronajmout a za situace, kdy jí bylo známo rozhodnutí (byť v té době nepravomocné), že správou předmětné nemovitosti je do skončení řízení o vypořádání SJM pověřen žalobce, považuje soud nájemní smlouvu ze dne [datum] za neplatnou. O tom konečně rozhodl i Obvodní soud pro Prahu 5 v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byť zatím nepravomocně, přičemž soud se s tímto rozhodnutím a jeho odůvodněním naprosto ztotožňuje. K předmětné nemovitosti tak nadále neexistuje žádný právní titul, když souhlas žalobce s užíváním nemovitosti byl odvolán. I kdyby v roce [rok] žalobce souhlasil s tím, aby žalovaní předmětnou nemovitost užívali, nejpozději v roce [rok] svůj souhlas odvolal, neboť v tomto roce vyzval žalované k vyklizení předmětné nemovitosti (srov. Výzvy ze dne [datum] a [datum]) a v témže roce podal žalobu na vyklizení předmětné nemovitosti. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že souhlas žalobce s užíváním předmětné nemovitosti byl odvolán a žalobce již nikdy v budoucnu souhlas s užíváním nemovitosti žalovaným neudělil. Za této situace užívají žalovaní předmětnou nemovitost bez právního důvodu a soudu nezbylo, než žalobě na vyklizení v souladu s § 1040 o. z. vyhovět. Pokud žalovaní argumentují, že je v rozporu s dobrými mravy, aby měli povinnost předmětnou nemovitost vyklidit, když původně žalobce s užíváním nemovitosti souhlasil, a až následně svůj souhlas odvolal, pak v daném případě soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, aby pro rozpor s dobrými mravy výkon práva žalobci odepřel. Z provedených důkazů totiž vyšlo najevo, že žalovaným bylo ze strany žalobce i [anonymizováno] [celé jméno žalované] vždy vycházeno vstříc, měli díky nim zajištěnu otázku svého bydlení, a to bez vlastního přičinění. Na předmětné bydlení nemuseli vynakládat finanční prostředky v podobě nájemného, nájemné bylo zahrnuto až do nájemní smlouvy ze dne [datum]. Argumentace 1. žalovaného, že daroval svému otci – žalobci – dům ve [obec] rovněž nemůže ve vztahu k dobrým mravům obstát, když bylo mezi účastníky nesporné, že finanční prostředky na koupi nemovitosti ve [obec] dal žalobce 1. žalovanému, čili žalovaní nefinancovali předmětnou nemovitost z vlastních finančních zdrojů. Soud má za to, že v daném případě nebyly naplněny takové důvody zvláštního zřetele, aby mohl soud z těchto důvodů žalobu zamítnout (srov. nález ÚS IV. ÚS 114/99). I po doplnění dokazování zejména svědeckou výpovědí [anonymizováno] [celé jméno žalované] a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud setrval na svých závěrech specifikovaných v původním rozhodnutí ze dne 22. 7. 2020, č. j. 5 C 314/2017 – 264. Svědkyně [příjmení] [celé jméno žalované] sice svou svědeckou výpovědí potvrdila, že v roce [rok] žalobce s užíváním nemovitosti žalovanými souhlasil, což žalobce ani nezpochybňuje, ale i z její svědecké výpovědi je zřejmé, že si byla vědoma skutečnosti, že souhlas žalobce byl odvolán a proto se pokusila o legitimizaci nájemního vztahu uzavřením nájemní smlouvy se žalovanými ze dne [datum]. Takový postup však nemůže mít oporu v zákoně, neboť jak správně zdejší soud v odůvodnění rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], konstatoval:„ Uzavření smlouvy mezi žalobcem a) a paní [celé jméno žalované] je tak právní jednání, které odporuje zákonu, konkrétně ustanovení § 714 o. z., jehož účelem je ochrana opomenutého manžela při nakládání s majetkem náležícím do společného jmění manželů. Žalovaný jako osoba, na ochranu jejíhož zájmu je zákonná ochrana stanovena, se neplatnosti právního jednání výslovně dovolal, a to jak mimosoudně, tak v řízení před soudem. Za dané situace tak soud dospěl k závěru, že nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a) a paní [celé jméno žalované] dne [datum] je neplatná.“ V podrobnostech na odůvodnění tohoto rozhodnutí soud v této věci odkazuje. Z jednání svědkyně [příjmení] [celé jméno žalované] a žalovaných je zřejmé, že si byli vědomi skutečnosti, že po odvolání souhlasu žalobce s užíváním předmětné nemovitosti žalovanými, užívají žalovaní předmětnou nemovitost bez právního důvodu a jejich snahou tak bylo takový právní důvod založit. Nelze však akceptovat, že takový krok učinili bez vědomí a souhlasu žalobce. V průběhu řízení bylo rovněž zjištěno, že žalobce by byl ochoten opětovně souhlas s užíváním nemovitosti udělit, resp. souhlasit s uzavřením nájemní smlouvy se žalovanými, nikoliv však za takových podmínek, jaké byly zakotveny v nájemní smlouvě ze dne [datum]. S ohledem na to, že nadále trvá stav, kdy žalovaní užívají nemovitost bez právního důvodu, nezbylo soudu, než opětovně návrhu žalobce vyhovět.

13. S ohledem na okolnosti případu uložil soud žalovaným vyklidit nemovitost v 6-ti měsíční lhůtě, nikoliv ve lhůtě 15-ti dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a dále v odměně za zastoupení advokátem podle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, písemná podání – vyjádření ze dne [datum], podání ze dne [datum], vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne [datum], odvolání proti rozhodnutí o přerušení řízení ze dne [datum] a jeho doplnění ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], dále byla přiznána náhrada za účast na ústním jednáních před soudem dne [datum] a ½ úkon za účast u vyhlášení rozsudku dne [datum], soud rovněž přiznal žalobci odměnu za poradu s klientem před jednáním dne [datum] a dne [datum] (nebyla přiznána účast žalobce u mediačního jednání dne [datum], neboť mediace byla nařízena v zájmu a se souhlasem obou stran a nebyla přiznána náhrada za poradu s klientem před jednáním dne [datum], neboť tomuto jednání předcházelo pouze odvolací řízení týkající se procesního rozhodnutí), písemná vyjádření žalobce ze dne [datum], [datum], [datum], sepis odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] a jeho doplnění ze dne [datum], sepis závěrečného návrhu ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a ½ úkon za účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]. Soud tak přiznal žalovanému za jeden úkon právní pomoci podle § 9 odst. 1 cit. vyhl. (za tarifní hodnotu považována částka 10 000 Kč) částku 1 500 Kč, tj. za 20 úkonů právní pomoci a 2 půl úkony částku 31 500 Kč a dále 22 x režijní paušál po 300 Kč, tj. částku 6 600 Kč, tj. celkem částku 38 100 Kč dále 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad, tj. částku 8 001 Kč, tj. celkem částku 46 101 Kč. Po připočtení náhrady nákladů soudního poplatku ve výši 5 000 Kč činí celková náhrada nákladů částku 51 101 Kč, kterou soud uložil žalovaným uhradit žalobci společně a nerozdílně v obecné pariční lhůtě a na zákonné platební místo dle § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 149 o. s. ř.