5 C 32/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 175 128,09 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 175 128,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150 000 Kč od 22. 11. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 128,09 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 164 943 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů státu – znalečném – částku 40 828 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované úhrady částky 150 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo č. 164580128, uzavřené mezi účastníky dne 7. 4. 2016, jíž se žalovaná zavázala provést pro žalobce zhotovení a montáž zapuštěného bazénu , Anonymizováno, barvy Standard s příslušenstvím specifikovaným ve smlouvě (příslušenství nezbytné pro provoz bazénu), a to za cenu 212 467 Kč. Předmět smlouvy byl žalobci dodán dne 27. 6. 2016, stavební práce byly dokončeny v srpnu 2016, k úplnému zprovoznění bazénu došlo na jaře 2017. Po instalaci se na bazénu objevily závady, větší množství pH uniklo do bazénové šachty a poškodilo některé přístroje zajišťující chod bazénu, dále se odtrhly sváry schodů. Žalobce provedení díla reklamoval u žalované, reklamační technik reklamaci dne 21. 11. 2017 akceptoval s tím, že došlo k protržení skeletu z důvodu krátkých nášlapů (schodiště), a schody budou vyměněny. Dopisem ze dne 27. 3. 2018 byla však následně reklamace žalovanou zamítnuta z důvodu odlišné stavební přípravy žalobcem, což však žalobce sporuje. Stavební práce byly provedeny podle pokynů žalované. V době reklamace byl bazén v záruční době. Žalobce se pokusil o mimosoudní řešení sporu u , právnická osoba, , které bylo pro nesoučinnost žalované zastaveno. Žalobce nechal zpracovat znalecký posudek znalcem , jméno FO, , který provedl dne 28. 6. 2019 místní šetření, a dne 25. 9. 2019 vyhotovil znalecký posudek, v němž jako pravděpodobnou příčinu vzniku škody určil nesprávně přivařené schodiště skeletu bazénu, respektive nesprávnou velikost schodiště, a cenu oprav odhadl na částku 150 000 Kč. Nad rámec uvedeného nároku požaduje žalobce rovněž náhradu škody za nadměrný odběr vody a spotřebu elektřiny ve výši 25 128,09 Kč, neboť v období od 30. 9. 2016 do 27. 9. 2017 výrazně stoupla spotřeba elektřiny a v následujícím zúčtovacím období opět klesla, když za období od 23. 9. 2015 do 29. 9. 2016 odebral žalobce elektřinu celkem ve výši 5,966 MWh, za celkovou cenu 29 954,16 Kč (včetně DPH), za období od 30. 9. 2016 do 27. 9. 2017 odebral žalobce elektřinu celkem ve výši 9,751 MWh, za celkovou cenu 47 508,62 Kč (včetně DPH), a za období od 27. 9. 2018 do 25. 9. 2019 odebral žalobce elektřinu celkem ve výši 5,678 MWh, a to za celkovou cenu 26 089,79 Kč (včetně DPH). V případě spotřeby vody odebral žalobce za období od 15. 4. 2015 do 17. 4. 2016 vodu celkem ve výši 142 m3, a to za celkovou cenu 11 956,05 Kč (včetně DPH), za období od 19. 4. 2017 do 9. 4. 2018 odebral žalobce vodu celkem ve výši 243 m3, a to za celkovou cenu 21 043,46 Kč (včetně DPH) a za období od 10. 4. 2018 do 13. 4. 2019 odebral žalobce vodu celkem ve výši 153 m3, a to za celkovou cenu 13 369,13 Kč (včetně DPH). Za nadměrný odběr elektřiny tak žalobce zaplatil o 16 747,22 Kč více, v případě nadměrného odběru vody o 8 380,87 Kč než v porovnávaných obdobích.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že mezi účastníky je nesporné, že dne 7. 4. 2016 byla uzavřena smlouva o dílo na dodání bazénu , Anonymizováno, barvy Standard, a že dílo bylo žalobci předáno dne 27. 6. 2016. Za tvrzené vady (odtržení svárů schodů skeletu bazénu) však žalovaná neodpovídá, žalobce proto nemá nárok na požadovanou slevu z ceny díla, ani na související nároky z titulu náhrady škody v důsledku zvýšené spotřeby elektřiny a vody. Stavební přípravu před započetím díla žalovanou realizoval žalobce sám, předmětem smlouvy mezi účastníky byla pouze stavba jedné části bazénu, a to jeho skeletu a technologie a jejich propojení. Stavební příprava byla žalobcem provedena vadně, v rozporu s popisem stavební přípravy a dokončení výstavby skeletu bazénu, v důsledku čehož došlo k ustoupení skeletu bazénu jako celku do terénu a v této souvislosti pak k poškození skeletu bazénu v oblasti svárů. Pokud by byl dodržen správný technologický postup, je konstrukce skeletu bazénu včetně svárů dostatečně pevná, aby obdobné deformace skeletu bazénů nevznikly. V době předání skeletu bazénu žalobci dne 27. 6. 2016 byl tento bez vad (neboť se jedná o vadu zjevnou, kterou by musel žalobce v okamžiku předání zjistit), pokud se vada vyskytla později, žalovaná za ni neodpovídá, jelikož tato vznikla v důsledku vadné stavební činnosti, kterou žalovaná neprováděla. Žalovaná rovněž rozporovala, že technik žalované akceptoval reklamaci, když uvedl výměnu schodů. V případě, že by byla prokázána odpovědnost žalované za vadu, sporuje však žalovaná rovněž požadovanou slevu ve výši 150 000 Kč (tj. ve výši 70 % sjednané ceny díla), která je podle žalované nepřiměřená. Žalovaná nadto rozporuje i škodu, která měla žalobci vzniknout vyšší spotřebou vody a elektřiny, u nichž mimo jiné absentuje prokázání příčinné souvislosti mezi vadou skeletu a vyšší spotřebou vody, resp. neprokázaným údajně zbytečným vytápěním bazénu elektřinou v tvrzeném období. Týká-li se znaleckého posudku znalce , jméno FO, , namítá žalovaná, že tento znalecký posudek je pro rozhodnutí soudu nedostačující, neboť znalec při místním šetření neprovedl žádná měření a své závěry založil toliko na pozorování a nepodložených domněnkách. Příčinou praskliny podle žalované nemůže být nesprávná velikost schodiště.

3. Podáním ze dne 5. 2. 2020 vzal žalobce žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 128,09 Kč od 11. 11. 2017 do 10. 11. 2019 zpět, soud proto řízení v tomto rozsahu usnesením ze dne 20. 2. 2020, č. j. 5 C 32/2020-35, zastavil.

4. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 12. 2022, č. j. 5 C 32/2020 – 196, a o podaném odvolání žalované rozhodl dne 30. 11. 2023 Městský soud v Praze usnesením č. j. 19 Co 136/2023 – 254 tak, že rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud mj. uvedl, že se zabýval prvotně otázkou příčiny vzniku vady (trhliny ve skeletu bazénu zhotoveného žalovanou), jež byla soudem prvního stupně zodpovězena na základě znaleckého posudku , jméno FO, . Žalovaná se závěry tohoto posudku snažila již v řízení před soudem prvního stupně zpochybnit návrhem revizního znaleckého posudku a v situaci, kdy soud prvního stupně tomuto návrhu nevyhověl, předložila odvolacímu soudu znalecký posudek zpracovaný znalcem , adresa, Odvolací soud uvedl, že tento důkaz považuje za přípustný (a jako takový jej také v odvolacím řízení provedl). Postup provedení důkazu znaleckým posudkem je upraven v ustanovení § 127 o. s. ř., přičemž podle odst. 2 cit. ustanovení je pro případ pochybnosti o správnosti posudku či v situaci, kdy je posudek nejasný nebo neúplný, nutno požádat znalce o vysvětlení; kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Z právě citovaného zákonného ustanovení pak ustálená judikatura dovolacího soudu dovozuje, že revizní znalecký posudek není třeba zvlášť navrhovat, neboť takový návrh je imanentně obsažen již v samotném (původním) návrhu důkazu znaleckým posudkem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1124/2014). Z právě citovaného rozhodnutí dovolacího soudu pak plyne, že případný návrh na vypracování revizního znaleckého posudku nemá charakter nového a v systému koncentrace řízení či neúplné apelace tudíž zásadně nepřípustného důkazu, nýbrž toliko námitek směřujících proti správnosti vyhotoveného znaleckého posudku, které lze uplatnit i po koncentraci řízení a které se zřetelem k jejich povaze lze po koncentraci řízení též procesním způsobem osvědčit např. prostřednictvím posudku jiného znalce. Z právě uvedeného pak plyne též to, že v případě znaleckého posudku nejde – jak se snaží argumentovat žalobce – toliko o zpochybnění jeho věrohodnosti ve smyslu ustanovení § 205a písm. c) o. s. ř., nýbrž právě i o zpochybnění jeho věcné (odborné) správnosti. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, , zpracovaného dne 10. 5. 2023 , adresa, , pak bylo zjištěno, že jmenovaný znalec disponuje odborností v oboru strojírenství – nauka o materiálech, havárie konstrukcí. Z tohoto pohledu k zadání žalované přezkoumal závěry znaleckého posudku , jméno FO, , přičemž úvodem konstatoval, že stanovení příčin trhliny zahrnuje posouzení vlastností použitého materiálu v oblasti předmětného sváru, k čemuž nedisponuje , jméno FO, potřebnou odborností (což , jméno FO, demonstruje na nesprávnosti konkrétních dílčích závěrů , jméno FO, , kupř. o vlastnostech použitého kopolymeru či o technologii svařování). Závěry , jméno FO, (o pravděpodobné příčině vzniku praskliny) je pak třeba považovat za hypotetické, když nejsou podpořeny ani provedením napěťové analýzy. Právě tuto analýzu , jméno FO, provedl a na jejím základě konstatoval, že nedodržení stavební technologie v rámci realizace bazénu (v podobě nedostatečné tuhosti betonu, jímž je bazén obklopen) může vést ke vzniku napětí přesahujícímu mezní hodnoty (mez kluzu v tahu) pro použitý materiál, a to právě v místech jednak svislých žeber bazénu a jednak styku stěny bazénu se schodištěm. Jako pravděpodobnou příčinu vzniku předmětné trhliny pak , jméno FO, označil právě nedostatečnou tuhost zásypového betonu (pravděpodobně způsobenou shluky dutin či kavernami), podpořenou procesem koroze pod napětím, způsobeným přechlorováním bazénu. V kontrastu s tím pak stojí posudek č. , hodnota, , zpracovaný dne 25. 9. 2019 znalcem , jméno FO, , který uvádí, že vodorovná prasklina v místě horního nášlapu prvního nejspodnějšího schodu by v daném místě „neměla nikdy vzniknout“, neboť z druhé strany skeletu jsou umístěny výztuhy bránící vertikální deformaci skeletu bazénu. Jako pravděpodobnou příčinu vzniku praskliny pak , jméno FO, označuje nesprávnou velikost nášlapu prvního schodišťového stupně (podle jeho názoru byl uříznut kratší a při jeho přivaření ke skeletu pak došlo k přitlačení skeletu ke krátkému nášlapu, čímž mělo vzniknout napětí vedoucí „po napuštění“ ke vzniku praskliny). Odvolací soud v návaznosti na právě popsané závěry znalce , adresa, přitakává výhradě, že znalecký posudek , jméno FO, rezignoval na řádné zjištění vlastností použitého materiálu a provedených svárů (k čemuž ostatně , jméno FO, ani nedisponuje potřebnou kvalifikací) a dospívá k závěrům, jež jsou v rozporu s napěťovou analýzou provedenou , adresa, (podle jejíchž závěrů vzniká dokonce větší napětí právě v místech výztuh a styku schodiště se skeletem). Odvolací soud se proto pokusil odstranit vzniklé pochybnosti výslechem obou znalců. Nicméně odvolací soud shrnul, že ani tímto způsobem se odvolacímu soudu nepodařilo odstranit pochybnosti o správnosti znaleckých posudků; výhrady má přitom odvolací soud k oběma z nich. Za této situace je zřejmé, že se nelze obejít bez zadání revizního znaleckého posudku. Odvolací soud s ohledem na uvedené skutečnosti závěrem uvedl, že na soudu prvního stupně nyní bude, aby – vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí (§ 226 odst. 1 o. s. ř.) – věc znovu projednal, přičemž v první řadě se zaměří na otázku příčin vzniklé praskliny v předmětném bazénu a za tím účelem zadá zpracování revizního znaleckého posudku. Současně je třeba žalobce vyzvat k doplnění tvrzení a důkazních návrhů podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve vztahu k příčinné souvislosti mezi vznikem tvrzené škody (nadměrnou spotřebou vody a elektřiny) a zjištěným poškozením bazénu (prasklinou, která však – podle dosavadního obsahu spisu – nenarušuje celistvost skeletu bazénu jako takového, a nevede tedy k úniku vody mimo bazén), jakož i k nutným nákladům na opravu (a potažmo výši přiměřené slevy, jež nicméně těmto nákladům nemusí odpovídat).

5. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 1. 2024, č. j. 5 C 32/2020 – 259, soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení v souladu se shora cit. usnesením odvolacího soudu.

6. Podáním ze dne 12. 2. 2024 žalobce doplnil tvrzení k uplatněné výši náhrady škody.

7. Žalobce v průběhu řízení dále doplnil, že již v roce 2017 došlo k uznání reklamace prasklého skeletu z důvodu krátkého nášlapu viz doložený reklamačního protokol. Cca měsíc před osazením bazénu byla technikem žalované zkontrolovaná základová deska a potvrzeno, že je vše v pořádku – viz protokol. Poté, kdy žalovaná zkontrolovala, že základová deska je položena rovně. Veškeré stavební přípravy a práce proběhly v souladu s příručkou "Stavební příprava" a se zdůrazněním v bodě 5 – Obetonování boků bazénu (citováno z příručky) „Suchý beton nikdy nepěchujte, zamezíte tím vzniku nerovnosti skeletu bazénu. Přičemž znalec , jméno FO, , že žalobci vyčítá, že pochybil, pokud nepěchoval. Žalovaná by měla prokázat, že žalobce porušil příručku, a žalovaná není s to tvrdit, co přesně žalobce v této příručce porušil. Tvrzení znalce a žalované jsou v rozporu. Schody u bazénu byly (dle slov technika žalované pana , Anonymizováno, ), který byl namístě šetření i se znalcem , jméno FO, celkově konstruovány chybně. Rozteč musela být v průběhu konstrukce doupravena žalovanou. Toto vyplývá z reklamačního protokolu rekl. list č. 171995785 ze dne 20. 11. 2017, z první uznané reklamace, kdy bylo uznáno, že se jedná a krátké nášlapy citace dle protokolu viz „Zpětná montáž schodů neprovedena z důvodu deformace stěny po odsekání – krátké nášlapy“. Místo pro umístění schodů by logicky mělo být od výrobce vyztuženo, což sdělil i , jméno FO, . Znalec , jméno FO, nerozlišuje mezi tím, zda se jedná jaksi o prohnutí stěny bazénu dovnitř nebo o prohnutí stěny bazénu ven. Nelze uvěřit znalci tvrzení, že po 7 letech od konstrukce bazénu nemá na svislost stěn bazénu čas vliv. Toto tvrzení je nelogické, protože uživatelé bazénu mají přesná přísně stanovená pravidla, jak bazén vypouštět a jaký sloupec vody musí pro zachování záruky bazénu přes zimu ponechat, a to výhradně z důvodu, nechť je zachována svislost stěn. Jedná se o plastové hmoty a teplota v létě vně bazénu dosahuje 60 stupňů Celsia. Znalec neměřil mezeru mezi délkou schodu a skeletem bazénu. Jelikož byl bazén po obvodu stěn skeletu bazénu polystyrenem dodaným a nainstalovaným žalovanou. Nešlo jinak dobetonovat než k výše uvedenému POLYSTYRENU (zateplení skeletu). Proto tvrzení znalce o příčinách prohnutí jsou nelogické. Pokyny pro obetonování žalované jsou též v rozporu s tím, co znalec hovořil. V zásadě lze shrnout, že žalovaná neprokázala, v čem konkrétně žalobce pochybil. Pokud tedy obě strany sporu přiznávají samotnou existenci vady, je na zhotoviteli - v tomto případě žalované, jakožto prodávající nesoucí objektivní odpovědnost za vady, aby prokázala chybu vedoucí ke vzniku vady ze strany objednatele – v tomto případě žalobce, respektive důvod vyloučení odpovědnosti ze strany zhotovitele. Žalovaná však před koncentrací řízení žádné návrhy k prokázání příčiny vzniku vady nečinila, a pokud po koncentraci řízení předložila znalecký posudek, jedná se o nepřípustný důkaz. Pokud tedy žalovaná v rámci své procesní obrany tvrdila, že důvodem pro výjimku z koncentrace řízení je ustanovení § 205a písm. c) o. s. ř., zjevně žalovaná neměla pravdu a nedošlo ke zpochybnění věrohodnosti znaleckého posudku předloženým žalobcem. Přitom je zřejmé, že žalované nic nebránilo znalecký posudek předložit v době před koncentrací řízení. Pokud tedy zástupce žalované před koncentrací navrhoval provedení revizního znaleckého posudku, nelze to hodnotit jinak, že zástupce žalované pochybil a nechal si uběhnout lhůtu, ve které měl možnost předložit svůj znalecký posudek. Žalovaná tak v duchu citovaného nálezu Ústavního soudu nepřispěla svoji aktivitou k objasnění skutkového stavu včas a musí za to nést následky. Princip koncentrace řízení a neúplné apelace odvolacího řízení je v právním řádu zakotven zejména proto, aby se občané dovolali spravedlnosti ve lhůtách, kdy to pro občany dává ještě nějaký smysl. Žalobce rovněž uvedl, že je celková situace s bazénem pro ně zejména z časového hlediska neúnosná, když po sedmi letech od nákupu bazénu stále neví, zda jim bude poskytnuta sleva nebo bude žaloba zamítnuta. Žalovaná navíc rezignovala na řešení věci před ČOI, nerespektovala zákonné lhůty ohledně koncentrace řízení a znalecký posudek jí předložený byl již nepřípustný. Pokud by nebyl proveden znalecký posudek předložený žalovanou, nebyl by důvod provádět revizní znalecký posudek a zjištěný skutkový stav by zůstal stejný jako v okamžiku, kdy řízení před soudem prvního stupně skončilo vyhověním žalobě. Žalobce považuje za spravedlivé neaktivitu žalovaného potrestat nepřípustností provedení důkazu předloženého v rozporu s koncentrací. S ohledem na to, že soudu nepřísluší hodnotit odborné závěru znaleckého posudku a jediný řádně předložený znalecký posudek je ten žalobcův, jsou dány veškeré důvody pro vyhovení žalobě.

8. Žalovaná v průběhu řízení uvedla, že žalobce své nároky v řízení neprokázal a setrvala na své obraně, že za žalobcem tvrzenou vadu díla neodpovídá. Žalobce nese důkazní břemeno k prokázání odpovědnosti žalované za jím tvrzené vady a tato svá tvrzení žalobce v řízení neprokázal. Předmětem smlouvy o dílo č. 164580128 bylo dodání skeletu bazénu a technologie a jejich propojení. Stavební příprava před započetím díla ze strany žalované ani nutné stavební dokončení celé stavby bazénu, které následovalo po provedení díla žalovanou, zahrnující také obetonování skeletu bazénu, nebylo součástí díla sjednaného účastníky řízení. Žalovaná v průběhu celého řízení tvrdila, že tyto práce a výkony zajištěné žalobcem, zejména obetonování skeletu bazénu byly provedeny vadně, v důsledku čehož došlo k ustoupení stěny skeletu bazénu a s tím souvisejícímu odtržení schodu v oblasti svaru od ustoupené stěny. Toto tvrzení žalované bylo v řízení prokázáno znaleckým posudkem znalecké kanceláře , právnická osoba, i výslechem znalce , jméno FO, , kdy za jednoznačnou příčinu žalobcem vytýkaných vad bylo určeno právě nesprávné obetonování skeletu bazénu. Z těchto důvodů žalovaná setrvala na svém návrhu, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), znaleckými posudky, revizním znaleckým posudkem a rovněž výslechem znalců a svědka , jméno FO, (§ 126 a 127 o. s. ř.). Jelikož potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

10. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Mezi účastníky byla dne 7. 4. 2016 uzavřena smlouva o dílo č. 164580128, na základě níž provedla žalovaná pro žalobce na adrese , adresa, zhotovení a montáž zapuštěného bazénu , Anonymizováno, barvy Standard vč. příslušenství, a to za cenu 212 467 Kč (prokázáno shodným tvrzením účastníků, smlouvou o dílo vč. technického listu a schematickým výkresem bazénu), s tím, že předmět smlouvy nezahrnoval stavební přípravné práce, které si žalobce zajistil sám (prokázáno čl. 6.3 všeobecných smluvních podmínek žalované). Bazén byl žalobci předán dne 27. 6. 2016 (prokázáno shodným tvrzením účastníků a předávacím protokolem). Žalobce u žalované reklamoval vady díla, servisní technik žalované zjistil po prohlídce bazénu dne 21. 11. 2017 prasklinu skeletu, s tím, že byla dohodnuta oprava skeletu a výměna schodů (prokázáno reklamačním listem č. 171995785 ze dne 20. 11. 2017). Dopisem ze dne 27. 3. 2018 informoval servisní technik žalované pan , jméno FO, žalobce v reakci na uplatněnou reklamaci bazénu, že žalovaná reklamaci považuje za neoprávněnou, neboť nenese odpovědnost za vznik reklamovaných vad, k nimž došlo odlišnou stavební přípravou na straně žalobce (prokázáno dopisem ze dne 27. 3. 2018). Žalobce se pokusil spor s žalovanou vyřešit za účasti , právnická osoba, , žalovaná však neposkytla součinnost pro řešení sporu, a řízení o mimosoudním řešení sporu bylo proto zastaveno (prokázáno vyrozuměním , Anonymizováno, o zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu ze dne 12. 9. 2018 a e-mailovou komunikací mezi právním zástupcem žalobce a zástupcem , Anonymizováno, z ledna 2019).

12. Ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, ze dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že přesnou příčinu vzniku praskliny skeletu bazénu nelze podle znalce určit, za nepravděpodobnou příčinu označil znalec obetonování bazénu, naopak pravděpodobnou příčinou je podle znalce nesprávně přivařené schodiště ke skeletu bazénu, resp. nesprávná velikost schodiště. Cenu oprav skeletu odhadl znalec částkou 150 000 Kč. Při vypracování posudku měl znalec k dispozici mj. dokumentaci stavební přípravy bazénu , Anonymizováno, , verze z 22. 8. 2016, nadto dne 28. 6. 2019 provedl místní šetření bazénu. Z výslechu znalce , jméno FO, soud zjistil, že stavební připravenost ze strany žalobce neměla podle jeho závěrů na vznik předmětné vady vliv, s tím, že i kdyby při ní nastaly drobné odchylky od dokumentace stavební přípravy žalované, neměla by tato skutečnost na vznik předmětné vady vliv. Ke vzniku předmětné vady bazénu došlo v důsledku nepřesného usazení (přivaření) schodů, což plyne i ze skutečnosti, že prasklina skeletu je vodorovná a je umístěna při hraně tohoto schodiště. I kdyby v důsledku stavební připravenosti došlo k ústupu stěn bazénu do pozadí, nemohla by vzniknout prasklina vodorovná jako v posuzované věci, neboť se jedná o stěny svislé. Vznik vodorovné praskliny by za těchto okolností nebyl technicky možný. Ke vzniku praskliny došlo v důsledku špatného přivaření schodů bazénu, při němž došlo ke vnitřnímu pnutí. Měření na místě samém znalec neprováděl, neboť jej k dovození uvedených závěrů nepotřeboval. Znalec vyfakturoval žalobci za vypracování znaleckého posudku částku ve výši 14 000 Kč (prokázáno fakturou č. 1901054 ze dne 25. 9. 2019).

13. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že jako zaměstnanec žalované na pozici reklamačního technika prováděl v březnu 2018 místní šetření předmětného bazénu, při němž zjistil, že mezi skeletem bazénu a betonáží jsou mezery velikosti 25-28 milimetrů, které by se zde vyskytovat neměly. Podle názoru svědka došlo ke vzniku praskliny tím, že žalobce nedodržel stavební postup zpracovaný ve stavební připravenosti. Výstavbě bazénu nebyl svědek přítomen. Prasklina vznikla podle názoru svědka v důsledku ústupu skeletu bazénu, nikoliv z jiné příčiny, například svařováním schodů a jejich špatnou instalací.

14. Spotřeba vody na adrese odběrného místa , adresa, činila za období od 15. 4. 2015 do 17. 4. 2016 částku 11 955 Kč (vč. DPH ve výši 15 %), za období od 19. 4. 2017 do 9. 4. 2018 částku 21 042,71 Kč (vč. DPH ve výši 15 %), a za období od 10. 4. 2018 do 13. 4. 2019 částku 13 369,13 Kč (vč. DPH ve výši 15 %) (prokázáno fakturami spol. , právnická osoba, . ze dne 29. 4. 2016, 30. 4. 2017 a 30. 4. 2018). Spotřeba energie na téže adrese odběrného místa činila za období od 23. 9. 2015 do 29. 9. 2016 částku 29 954,16 Kč (prokázáno rozpisem vyúčtování k faktuře za sdružené služby dodávky elektřiny), za období od 30. 9. 2016 do 27. 9. 2017 částku 47 508,62 Kč (prokázáno fakturou č. 1731645329) a za období od 27. 9. 2018 do 25. 9. 2019 částku 26 089,79 Kč (prokázáno fakturou č. 1930883945).

15. Žalobce vyzval žalovanou k plnění předžalobní upomínkou ze dne 30. 10. 2019 (prokázáno výzvou k plnění).

16. Ze znaleckého posudku , jméno FO, , č. , Anonymizováno, , zpracovaného dne 10. 5. 2023 bylo zjištěno, že jmenovaný znalec disponuje odborností v oboru strojírenství – nauka o materiálech, havárie konstrukcí. Z tohoto pohledu k zadání žalované přezkoumal závěry znaleckého posudku , jméno FO, , přičemž úvodem konstatoval, že stanovení příčin trhliny zahrnuje posouzení vlastností použitého materiálu v oblasti předmětného sváru, k čemuž nedisponuje , jméno FO, potřebnou odborností (což , jméno FO, demonstruje na nesprávnosti konkrétních dílčích závěrů , jméno FO, , kupř. o vlastnostech použitého kopolymeru či o technologii svařování). Závěry , jméno FO, (o pravděpodobné příčině vzniku praskliny) je pak třeba považovat za hypotetické, když nejsou podpořeny ani provedením napěťové analýzy. Právě tuto analýzu , jméno FO, provedl a na jejím základě konstatoval, že nedodržení stavební technologie v rámci realizace bazénu (v podobě nedostatečné tuhosti betonu, jímž je bazén obklopen) může vést ke vzniku napětí přesahujícímu mezní hodnoty (mez kluzu v tahu) pro použitý materiál, a to právě v místech jednak svislých žeber bazénu a jednak styku stěny bazénu se schodištěm. Jako pravděpodobnou příčinu vzniku předmětné trhliny pak , jméno FO, označil právě nedostatečnou tuhost zásypového betonu (pravděpodobně způsobenou shluky dutin či kavernami), podpořenou procesem koroze pod napětím, způsobeným přechlorováním bazénu. (prokázáno znaleckým posudkem , jméno FO, )

17. Z revizního znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, ., č. , č. účtu, , bylo zjištěno, že lze jednoznačně konstatovat, že mezi stěnami bazénu a betonovou konstrukcí je v současnosti volný prostor, který umožňuje deformaci stěn směrem ven z bazénu. Příčinou vzniku mezer je nesprávně provedené obetonování bazénu. Ohledně praskliny je ve znaleckém posudku uvedeno, že vznikla dle názoru znalce vlivem nadměrného prohýbání bazénových stěn. To vzniklo patrně absencí rozepření příčných stěn, případně nesprávnou výškou hladiny při realizaci, nekompaktním provedením sypaného betonu ev. poškozením polystyrenu, který byl spolu s bazénovým pláštěm dodán. Příčinou vady je nesprávný postup při obetonování skeletu. Znalec proto nestanovil výši přiměřené slevy z ceny díla. S ohledem na zjištěné deformace bazénového pláště nelze souhlasit s tvrzením znalce , jméno FO, , že je obetonování bazénu nepravděpodobnou příčinou pro vznik praskliny. Pokud by bylo obetonování provedeno správně, nemohlo by docházet ke zjištěným skutečnostem, tj. nebyla by vůle pro prohýbání stěn bazénu vůči podkladu. , jméno FO, posuzoval deformace bazénového pláště napěťovou analýzou metodou konečných prvků. Z výpočtů je patrné, že největší napětí vzniká v místech vyztužení plochy stěn, tj. jednak v žebrech a svarech schodiště. Tato skutečnost je v souladu s obecnými předpoklady, a proto s nimi znalecká kancelář souhlasí. (prokázáno znaleckým posudkem znalecké kanceláře , právnická osoba, .)

18. Závěry znaleckého posudku č. , č. účtu, potvrdil v rámci svého výslechu před soudem , jméno FO, , zpracovatel znaleckého posudku za znaleckou kancelář , právnická osoba, .

19. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

20. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

21. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Podle § 2615 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. (odst. 1). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. (odst. 2).

23. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

24. Soud po té, co byl odvolacím soudem zrušen rozsudek soudu I. stupně a po té, co odvolací soud vyslovil závazný právní názor, že se ve věci nelze obejít bez vypracování revizního znaleckého posudku, ustanovil ve věci znalce, a to znaleckou kancelář , právnická osoba, ., která ve věci vypracovala revizní znalecký posudek č. , č. účtu, ze dne 8. 7. 2024. Závěr znaleckého posudku, který stvrdil za znaleckou kancelář , jméno FO, při výslechu dne 30. 1. 2025, je dle názoru soudu jednoznačný. Příčinou namítaných vad bazénu ze strany žalobce, je nesprávně provedené obetonování bazénu resp. nesprávný postup při obetonování skeletu. Znalec proto nestanovil výši přiměřené slevy z ceny díla, neboť odpovědnost za vznik vad nenese žalovaná. V daném případě tak bylo jednoznačně prokázáno, že za předmětné vytknuté vady díla nenese žalovaná žádnou odpovědnost a s ohledem na to nemůže nést odpovědnost ani za vzniklou škodu, které v důsledku tvrzených vad vznikla. Protože se žalobci nepodařilo prokázat, že je žalovaná za vniklé vady odpovědná nelze vůči žalované uplatnit práva objednatele z vadného plnění v souladu se shora cit. právní úpravou. Otázkou výše náhrady škody tak bylo již nadbytečné se dále zabývat. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. K namítanému nesprávnému procesnímu postupu odvolacího soudu lze odkázat na bod 4 odůvodnění tohoto rozsudku a na odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2023, č. j. 19 Co 136/2023 – 254, kdy odvolací soud podrobně odůvodnil, proč byl v odvolacím řízení připuštěn důkaz znaleckým posudkem předloženým žalovanou a po provedení tohoto důkazu došlo ke zrušení rozsudku soudu I. stupně s tím, že je třeba ve věci vypracovat revizní znalecký posudek. Soud prvního stupně je vázán právním názorem vysloveným odvolacím soudem podle § 226 odst. 1 o. s. ř. a z těchto důvodů bylo v řízení v souladu s právním názorem odvolacího soudu postupováno. Nelze tak přisvědčit argumentaci žalobce, že bylo provedení znaleckého posudku v odvolacím řízení nepřípustné a v rozporu se zásadou koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř. Po zrušení rozhodnutí soudu odvolacím soudem musí soud vycházet ze zjištěného skutkového stavu a z provedených důkazů k datu vyhlášení rozhodnutí s tím, že v daném případě došlo k situaci, kdy revizní znalecký posudek přesvědčivě vyvrátil argumenty žalobce a závěry znaleckého posudku , jméno FO, s tím, že odpovědnost za vzniklé vady nenese žalovaná. Soud tak zcela logicky nemohl vycházet ze stavu zjištěného v době vyhlášení prvního rozsudku, ale z aktuální situace, kdy bylo provedeno další dokazování, tj. soud rozhodl na základě objektivního revizního znaleckého posudku a žalobu proto musel zamítnout.

26. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení, a to za řízení před soudem I. stupně i odvolacím soudem. Celková výše náhrady nákladů řízení činí částku 164 943 Kč. Jedná se náklady v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši 8 757 Kč, náklady vynaložené žalovanou na znalečné ve výši 3 000 Kč a dále o náklady v souvislosti se zastoupením žalované advokátem, a to podle § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a e) a. t., tj. á 8 140 Kč za 1 úkon právní služby, tj. přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 30. 12. 2019, sepis vyjádření dne 6. 5. 2020 a 10. 8. 2022, účast u jednání soudu dne 11. 11. 2020, 12. 1. 2022, 27. 7. 2022, 1. 11. 2022 a dne 13. 12. 2022, tj. celkem 73 260 (9x 8 140 Kč), dále za řízení před odvolacím soudem za sepis odvolání a 2 x účast u jednání odvolacího soudu dne 31. 5. 2023 a 6. 9. 2023, tj. celkem 24 420 Kč (3x 8 140 Kč), za řízení před soudem I. stupně účast u jednání dne 19. 11. 2024, 30. 1. 2025 a písemný závěrečný návrh ze dne 6. 2. 2025, tj. 24 420 Kč (3x 8 140 Kč) a podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. má žalovaná právo na náhradu hotových výdajů advokáta, a to za 15 úkonů právní služby á 300 Kč, tj. 4 500 Kč, soud rovněž přiznal žalované 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad, tj. částku 26 586 Kč. Celkové náklady ve výši 164 943 Kč je žalobce povinen zaplatit žalované v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

27. Soud uložil žalobci zaplatit náklady státu – znalečné – ve výši 40 828 Kč, a to po odečtení složené zálohy ve výši 5 000 Kč (výrok III.).