5 C 332/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Malou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro 18 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 480 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,5 % denně z částky 16 069 Kč od 4. září 2025 do 2. 12. 2025 a se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 16 069 Kč od 3. 12. 2025 do zaplacení, a to v pravidelných, po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1000 Kč, splatných vždy do každého patnáctého dne toho kterého měsíce s tím, že první splátka je splatná v měsíci, který bude následovat po právní moci tohoto rozhodnutí s tím, že pro případ prodlení se stanoví ztráta výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 11 180,40 Kč a to v pravidelných, po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1000 Kč, splatných vždy do každého patnáctého dne toho kterého měsíce s tím, že první splátka je splatná v měsíci, který bude následovat po právní moci rozhodnutí s tím, že pro případ prodlení se stanoví ztráta výhody splátek, to vše k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 10. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 18 480 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky ze smlouvy o podnikatelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že dne 4. 8. 2025 uzavřela se žalovanou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvu o podnikatelském úvěru č. L302911, na jejímž základě poskytla žalované jako podnikatelce úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr nebyl poskytnut jako spotřebitelský, jelikož žalovaná vystupovala jako podnikající fyzická osoba, což žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila výpisem z živnostenského rejstříku. Smlouva byla uzavřena elektronickou formou prostřednictvím internetové aplikace žalobkyně, kdy žalovaná po vytvoření klientského účtu požádala o úvěr, odsouhlasila smluvní podmínky zadáním jedinečného autorizačního SMS kódu a tím byla smlouva postavena na roveň písemně uzavřené smlouvě. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované dne 4. 8. 2025 poukázala sjednanou částku na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr jednorázově do 3. 9. 2025, a to spolu s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a se smluvním úrokem. Žalovaná však svůj závazek ve sjednané lhůtě nesplnila a dostala se do prodlení. V důsledku prodlení žalované žalobkyně uplatnila nároky vyplývající ze smlouvy, zejména nárok na zaplacení poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 6 069 Kč, na úrok ve výši 411 Kč, na paušální poplatky za čtyři zaslané písemné upomínky v celkové částce 2 000 Kč, jakož i na smluvní úrok z prodlení, a to ve výši 0,5 % denně z částky 16 069 Kč od 4. 9. 2025 do 2. 12. 2025 a dále 0,1 % denně z téže částky od 3. 12. 2025 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná neuhradila žádnou část dlužné pohledávky, a proto požadovala zaplacení celé jistiny i smluvního příslušenství. Žalobkyně rovněž uvedla, že před podáním žaloby zaslala žalované předžalobní výzvu prostřednictvím právního zástupce, avšak ani na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit požadovanou částku s příslušenstvím a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se proti žalobě bránila tvrzením, že uplatněný nárok neuznává, neboť smlouva o podnikatelském úvěru, z níž žalobkyně nárok dovozuje, je podle jejího názoru neplatná. Tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, aniž by byla opatřena jejím vlastnoručním podpisem či kvalifikovaným, uznávaným nebo zaručeným elektronickým podpisem. Akceptace smlouvy prostřednictvím SMS kódu podle žalované nesplňuje zákonné požadavky na zachování písemné formy právního jednání, a smlouva je proto absolutně neplatná. Současně žalovaná namítala, že i v případě posouzení smlouvy jako formálně platné je neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku. Argumentovala tím, že sjednané poplatky, úroky a sankce jsou hrubě nepřiměřené, neboť u úvěru ve výši 10 000 Kč měla být během velmi krátké doby povinna zaplatit podstatně vyšší částku, přičemž celková smluvní zátěž včetně úroků z prodlení a paušálních poplatků výrazně převyšuje obvyklé podmínky na trhu. Žalovaná zejména zpochybnila výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, úroků z prodlení i paušálních sankcí za upomínky a dovozovala, že kumulace těchto smluvních ujednání zakládá hrubý nepoměr vzájemných plnění. Žalovaná dále uvedla, že se v době uzavření smlouvy nacházela v nepříznivé životní a finanční situaci, což podle jejího názoru podporuje závěr o nepřiměřenosti smluvních podmínek. Zpochybnila rovněž výši uplatněných nákladů řízení, které považuje za nepřiměřené s ohledem na formulářový charakter žaloby, a dovozovala, že odměna právního zástupce žalobkyně má být stanovena podle § 14b advokátního tarifu. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl, případně aby jí byla uložena povinnost uhradit nejvýše částku odpovídající poskytnuté jistině, bez smluvních sankcí a poplatků, a aby bylo případné plnění umožněno ve splátkách.

3. Soud první nařízené jednání ve věci odročil, když žalovaná požádala o smírná jednání se žalobkyní a soudu sdělila, že kontaktovala právní zástupkyni žalobkyně s návrhem na smírné řešení sporu. Právní zástupkyně však při jednání následně soudu sdělila, že žádný takový návrh ze strany neobdržela. Sama proto po odročeném jednání iniciovala smírná jednání, avšak žalovaná na nabídku smíru, kterou jí soud přeposlal reagovala podmíněným podáním, že by smír akceptovala, kdyby přistoupila žalobkyně na splátky v rozmezí 800 -1000 Kč. K jednání nařízeném na 10.3.2026, na němž by bylo bývalo možné uzavřít smír, pokud by se obě strany dohodly na konečném znění smíru včetně splátek, se ale s omluvou, která však nebyla ani řádná ani včasná, nedostavila.

4. K tzv. „omluvě“ žalované, možno uvést, že je nedůvodná z následujících důvodů: podle § 115 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnost je třeba. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Nedostaví-li se řádně obeslaný účastník k jednání aniž požádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům, již nařízené jednání lze pak odročit jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny (ust. § 119 odst. 1 o.s.ř.). Tvrdí-li kdo důvody, pro něž se nemůže zúčastnit jednání před soudem, musí je také včas a spolehlivě prokázat, rovněž platí, že překážka účasti na jednání, aby byla omluvitelná, musí být nepředvídatelná (nahodilá); naopak lze ji předvídat (jak je tomu kupř. u školení, pracovní cesty, déle trvající nemoci apod.), je na účastníkovi (jeho zástupci) aby učinil vše, čeho je třeba, aby svá práva na soudě při nařízeném jednání mohl (např. prostřednictvím zvoleného zástupce) uplatňovat. Zde je významné, že žalovaná se zjevně snažila meritorní rozhodnutí oddálit, což je zřejmé již z toho, ani k prvnímu nařízenému jednání se nedostavila a to se zjevně nepravdivou omluvou, že kontaktovala právního zástupce žalobkyně s návrhem na mimosoudní jednání, tuto skutečnost právní zástupce žalobkyně popřel. Naopak to byl právní zástupce žalobkyně, který se poté ještě před druhým nařízeným jednáním pokusil se žalovanou spojit. Účelovost jejího jednání se pak obnaží, připomeneme-li, že i omluva z předchozího jednání byla podána v 19,46 h dne 4.2.2026, tedy pár hodin před jednáním, které se konalo dne 5.2.2026 v 9,00h. Z výpisu google kalendáře žalované přiloženého k omluvě je pouze zřejmé, že žalovaná je přihlášena na školení města Kladna, nikoliv kdy se na toto školení přihlásila ani jak dlouho dopředu o něm věděla. Bez dalšího je třeba však konstatovat, že nařízené soudní jednání by mělo mít pro žalovanou samotnou prioritu před dobrovolným školením. K včasnosti omluvy je nutno také konstatovat, že zmiňovaná omluva byla doručena do datové schránky soudu 9.3.2026 v 20:41 h. Taková omluva není včasná, nejde-li o např. akutní onemocnění.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, . Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované jako podnikatelce bezúčelový podnikatelský úvěr určený k financování její podnikatelské činnosti, zejména běžných provozních nákladů, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky za podmínek stanovených smlouvou řádně a včas splatit. Základními parametry úvěru sjednanými ve smlouvě byly poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč, doba trvání úvěru 30 dnů a datum splatnosti stanovené na 3. 9. 2025. Dále byl sjednán poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 2 406 Kč platný v případě řádného splacení úvěru, v případě prodlení se tento poplatek automaticky navyšuje na 6 069 Kč, roční úroková sazba ve výši 50 % p. a., celkový úrok z úvěru tedy ve výši 411 Kč. Sjednaná dlužná částka k vrácení tak v případě řádného splacení úvěru představuje 12 816 Kč včetně všech úroků a poplatků. Dlužná částka bez slevy, tedy v případě prodlení se splácením představuje 16 479 Kč. Smluvní úrok z prodlení byl v č.l. 5 bodu 3 smlouvy sjednán tak, že v prvních 90 dnech byl ujednán na 0,5% denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku, od 91. dne pak již 0,1% denně. Pro případ upomínání byl v čl. 5 bodo 4 smlouvy sjednán poplatek za upomínku á 500 Kč s tím, že dlužník bude upomenut 5., 10., 15. a 20. den trvání prodlení. Z č.l. 2 smlouvy dále plyne, že byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím prostředků dálkové elektronické komunikace. Žalovaná zadala žádost o úvěr prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, kde byly vyplněny požadované údaje a založen uživatelský klientský účet. Návrh smlouvy byl žalované zpřístupněn v klientské zóně a její vůle uzavřít smlouvu byla vyjádřena zadáním autorizačního SMS kódu, který byl zaslán na její mobilní telefon a následně vložen do příslušného formuláře v elektronickém systému žalobkyně. Žalovaná se vyfotografovala a zaslala žalobkyni svoji fotografii s občanským průkazem, který drží v ruce. Smlouva výslovně stanoví, že tento způsob akceptace představuje elektronický podpis ve smyslu § 7 zákona č. 297/2016 Sb. Součástí smluvní dokumentace jsou též prohlášení žalované, že úvěr čerpá jako podnikatelka, že jej využije výhradně pro účely svého podnikání a že se s obsahem smlouvy před jejím uzavřením seznámila. V případě nesplacení úvěru je výpočet RPSN 6 993,38%. (viz Smlouva o podnikatelském úvěru č. L302911 ze dne 4. 8. 2025, včetně čestného prohlášení, týkající se insolvence, fotografie s občanský průkazem, výpis z internetové kalkulačky RPSN)

6. Soud má dále za prokázáno, že žalobkyně žalované dne 4.8.2025 poskytla sjednaný úvěr ve výši 10 000 Kč, zároveň žalovaná zaslala žalobkyni ze svého účtu 1 Kč, jímž doložila vlastnické právo k bankovnímu účtu uvedenému ve smlouvě (viz Výpis z , právnická osoba, o úhradě částky 10 000 Kč na protiúčet č: , č. účtu, , Jméno žalované, ze strany Podnikačku, s.r.o., datum zaúčtování 4. 8. 2025, potvrzení o platbě 1 Kč ze dne 4. 8. 2025,).

7. Soud má taktéž za prokázáno, že žalobkyně žalovanou několikrát o zaplacení úvěru upomínala (viz Výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 18. září 2025, včetně doručenky datové zprávy; Výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 23. září 2025, včetně doručenky datové zprávy; Výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 13. září 2025, včetně doručenky datové zprávy; Výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 8. září 2025, včetně doručenky datové zprávy; Předžalobní upomínka ze dne 29. 9. 2025, včetně doručenky datové zprávy).

8. Z ostatních provedených důkazů, zejm. k majetkové situaci žalobkyně soud nezjistil pro věc nic rozhodného, když žalobkyně souhlasila s plněním ve splátkách a nebylo tak třeba posouzení relevance majetkových poměrů žalované soudem.

9. Skutkově tak lze shrnout, že žalobkyně uzavřela prostřednictvím internetových stránek žalobkyně zaslaného na její mobilní telefon se žalovanou dne 2. 8. 2025 smlouvu o podnikatelském úvěru č. L302911 a to distančním způsobem prostřednictvím internetové aplikace. Svou vůli smlouvu uzavřít vyjádřila zadáním autorizačního SMS kódu. Na jejím základě poskytla žalobkyně žalované jako podnikatelce bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, se sjednanou dobou trvání 30 dnů a splatností ke dni 3. 9. 2025. Žalobkyně následně smlouvu přijala a poukázala úvěr na bankovní účet žalované. Podle smlouvy se žalovaná zavázala uhradit kromě jistiny také poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 6 069 Kč a úrok ve výši 411 Kč, přičemž celková částka splatná žalovanou tak činila 16 479 Kč. Smluvní úrok z prodlení v prvních 90 dnech byl ujednán na 0,5% denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku, od 91. dne pak již 0,1% denně Smlouva obsahovala ujednání o slevě na poplatku (namísto 6 069 Kč pouze 2 406 Kč) pro případ řádného a včasného splacení úvěru, která však byla sjednána s rozvazovací podmínkou, takže v případě prodlení žalované zanikala. Žalobkyně zaslala žalované čtyři upomínky. Žalovaná úvěr ve sjednané lhůtě nesplatila a dostala se do prodlení.

10. Po právní stránce soud věc hodnotil podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud dle výše uvedeného ustanovení jako uzavřenou smlouvu o úvěru, dospěl k závěru, že žalobkyně použila jedinečný vygenerovaný autorizační kód, zaslaný na číslo telefonu žalované, jímž smlouvu elektronicky podepsala. Současně disponuje žalobce i fotografií a kopií občanského průkazu žalované, čímž ji ztotožnil. V poměrech projednávané věci pak, vycházeje ze žalobních tvrzení, není žalováno více, než co činil tzv. rámec úvěrové angažovanosti dlužníka (poskytnutá jistina, poplatek, komerční úroky z úvěru a úroky z prodlení) a bylo proto na žalované, pokud chtěla být ve sporu úspěšná, aby se dostavila k nařízenému jednání a nejpozději při něm tvrdila a prokazovala zda a kdy uhradila dohodnutou plateb, jež byla předmětem zažalovaného nároku, což neučinila.

12. Soud se zabýval námitkou i žalované, podle níž je předmětná smlouva o podnikatelském úvěru neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to zejména s ohledem na sjednanou výši úroku, poplatků a z nich plynoucí vysokou roční procentní sazbu nákladů (RPSN).

13. Předně soud konstatuje, že se v projednávané věci jedná o smlouvu o podnikatelském úvěru uzavřenou mezi dvěma podnikatelskými subjekty, tedy o závazkový vztah, na který nelze aplikovat právní úpravu spotřebitelských úvěrů ani zvýšené standardy ochrany spotřebitele. Žalovaná ve smlouvě výslovně prohlásila, že úvěr čerpá jako podnikatelka a pro účely své podnikatelské činnosti, a z obsahu spisu nevyplývá, že by toto prohlášení bylo nepravdivé. Soud dále zdůrazňuje, že výše RPSN sama o sobě není zákonným kritériem neplatnosti smlouvy, zejména nikoli v oblasti podnikatelských úvěrů. RPSN je ukazatelem vhodným především pro dlouhodobé, opakovaně plněné úvěrové produkty, u nichž umožňuje srovnání celkových nákladů v čase. V projednávané věci však šlo o krátkodobý, jednorázový úvěr s dobou trvání 30 dnů, u něhož výpočet RPSN nutně vede k vysokým hodnotám, aniž by to samo o sobě vypovídalo o excesivní povaze sjednaného plnění (půjčka byla 10 000 Kč, při řádném splácení mělo být vráceno 12 816 Kč). Mechanický přepočet krátkodobého úvěru na roční bázi tak nemůže být rozhodujícím měřítkem pro posouzení jeho přiměřenosti.

14. Významné je rovněž to, že předmětný úvěr měl charakter rychlého krátkodobého financování bez účelového omezení, což je typ úvěru, u něhož je v obchodní praxi běžné, že je zatížen vyšší cenou než standardní bankovní úvěry. Žalobkyně v takových případech nese zvýšené riziko nesplacení, omezené zajištění pohledávky a krátkou dobu pro návratnost poskytnutých prostředků, což se promítá do ceny úvěru. Samotná skutečnost, že úvěr je dražší než úvěry poskytované bankami, proto nemůže bez dalšího vést k závěru o jeho neplatnosti.

15. Soud rovněž přihlédl k tomu, že smluvní podmínky, včetně výše poplatků, úrokové sazby i sankcí při prodlení, byly ve smlouvě jasně, srozumitelně a jednoznačně vymezeny, a žalovaná měla možnost se s nimi před uzavřením smlouvy seznámit. Ze spisu nevyplynulo, že by žalobkyně žalovanou k uzavření smlouvy nutila, uvedla ji v omyl nebo zneužila její nezkušenosti či závislosti. Samotná skutečnost, že se žalovaná nacházela v obtížné finanční situaci, nemůže být bez dalších okolností považována za důkaz zneužití slabší strany.

16. Soud proto uzavírá, že samotná nevýhodnost smluvních podmínek ani vysoká cena krátkodobého podnikatelského úvěru nezakládají neplatnost smlouvy, pokud byly splněny zákonné požadavky na její uzavření a nebylo prokázáno zneužití postavení žalobkyně či nepřiměřený exces odporující dobrým mravům. Úvěr v rámci podnikatelské činnosti ve výši 10 000 Kč, který měl být při řádném splácení vrácen ve výši 12 816 Kč, není dle náhledu soudu v rozporu s dobrými mravy.

17. Náklady řízeníO náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 180,40 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18480 sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 930 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dne 10.3.2026 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 930 Kč za účast na jednání soudu, které se nekonalo dne 5.2.2026 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla z původní částky 1 860 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena a to vše včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 240 Kč ve výši 1 940,40 Kč. Soud nevyužil § 14 b a.t., neboť zjistil, že u zdejšího soudu má žalobkyně veden kromě exekučních řízení pouze jeden jediný spor v rejstříku C, což je toto řízení. Soud nemá informaci o tom, že by se jednalo o formulářovou žalobu uplatňovanou týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech.

18. Soud k návrhu žalované a se souhlasem žalobkyně poskytl žalované možnost dluh splatit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně a to i v případě nákladů řízení, avšak pod ztrátou výhody splátek. K problematice dobrodiní tzv. splátkového kalendáře a „ztrátě výhody lhůt“ soud ve stručnosti pro žalovanou uvádí, že bylo-li ve prospěch dlužníka sjednáno dobrodiní splátkového kalendáře, pak při nedodržení této výhody je věřitel oprávněn požadovat uhrazení celého dluhu a to za předpokladu, že tak učiní nejpozději do splatnosti nejblíže následující splátky (dochází tu k tzv. „ztrátě lhůt“ či „ztrátě výhody splátek“). Pokud by tedy žalovaná řádně a včas některou splátku v rozporu se svým s rozhodnutím soudu neuhradila, mohla by žalobkyně požadovat /a to i exekučně/ zaplacení zbývající dlužné částky (jistiny i příslušenství) naráz.