5 C 343/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 216 000 Kč <b>I. Řízení se v části, kde se žalobkyně domáhá po žalované vyklizení a předání žalobkyni pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] včetně budovy bez č. p. / č. e., která je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 216 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 216 720,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne [datum] bylo tvrzení žalobkyně, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a původní žalovanou [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa žalované], (dále jen„ původní žalovaná“) jako nájemcem byla uzavřena dne [datum] Smlouva o nájmu pozemků [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Předmět nájmu byl vymezen v čl. II Smlouvy tak, že nájemci se zřizuje nájemní vztah k pozemku parc. [číslo] (k části pozemku o výměře 500 m²), k budově bez č. p./č. e. na pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] o výměře 334 m², vše v k. ú. [část obce], na levém břehu [anonymizováno] – [příjmení] [jméno]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 220 000 Kč ročně bez DPH, přičemž splatnost nájemného byla sjednána 2x ročně na základě faktur vystavených a zaslaných žalobkyní žalované. Nájem byl sjednán výlučně pro účely provozování restaurace. Ke Smlouvě byl uzavřen dne [datum] dodatek [číslo] kterým byl upraven předmět nájmu tak, že předmětem nájmu byl kromě dalšího nadále celý pozemek parc. [číslo] o výměře 576 m² k. ú. [část obce] a dále bylo zvýšeno nájemné na částku 240 000 Kč ročně. V ostatním zůstala nájemní smlouva nezměněna. Dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] kterým byl upravován předmět nájmu tak, že po účinnosti dodatku [číslo] byla předmětem nájmu část pozemku parc. [číslo] o výměře 346 m² vyznačená v příloze a celý pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce] Nájemní smlouva ve znění dodatku [číslo] dodatku [číslo] je dále označována jen jako„ Smlouva“. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 5 let, od [datum] do [datum]. V čl. V. odst. 4 nájemní smlouvy se smluvní strany výslovně dohodly na vyloučení aplikace § 676 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“, tedy vyloučení možnosti obnovení nájemní smlouvy po skončení nájmu za týchž podmínek, za nichž byl sjednána původně. V čl. VI. odst. 3 předmětné Smlouvy bylo ujednáno, že nájemce není oprávněn zřídit podnájemní vztah či umožnit jakýmkoliv jiným způsobem užívání předmětu nájmu třetí osobě, bez písemného souhlasu pronajímatele. Současně byla v čl. VI. odst. 11 Smlouvy sjednána pro případ porušení smluvních povinností nájemce sjednaných v čl. VI. smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý den trvání protiprávního stavu. Doba nájmu ke dni [datum] uplynula. Původní žalovaná odmítla nemovitosti vyklidit a předat pronajímateli. Žalobkyně zjistila, že původní žalovaná jako nájemce zcela flagrantně porušovala ustanovení čl. VI odst. 3 Smlouvy, neboť minimálně od [datum] byly nemovitosti, které tvořily předmět nájmu, přenechány původní žalovanou k užívání třetí osobě, a to původně žalované [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ původně označená druhá žalovaná“) a to bez souhlasu a vědomí žalobkyně, která zde provozovala restauraci pod názvem„ [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova]“ nebo„ [příjmení] [jméno]“. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně původní žalovanou k vyklizení a předání předmětu nájmu, a to nejpozději o 30-ti dnů ode dne doručení výzvy. S ohledem na porušení čl. VI odst. 3 Smlouvy bylo původní žalované rovněž sděleno, že po ní bude vyžadováno zaplacení smluvní pokuty za umožnění užívání předmětu nájmu třetí osobě. Skutečnost, že do konce roku [rok] byla na předmětných nemovitostech provozována jiná restaurace a že byla provozována původní žalovanou, vyplývá mj. z výpisu z živnostenského rejstříku žalované, kde je jako provozovna pro hostinskou činnost uvedena adresa [adresa], [obec a číslo], pod názvem„ [anonymizována dvě slova]“ ve spojení s veřejně dostupnými informacemi o restaurace„ [anonymizována dvě slova]“ na uvedené adrese a jejích fotografií, jejíž činnost již byla ukončena. Porušením čl. VI odst. 3 Smlouvy původní žalovanou vznikl žalobkyni nárok podle čl. VI odst. 11 Smlouvy na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každý den trvání protiprávního stavu (porušení povinností), a to od [datum] (kdy porušování uvedené povinnosti započalo) do [datum] (datum ukončení nájemní smlouvy). Celkem tak porušení nájemní smlouvy trvalo 432 dní. S ohledem na uvedené vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 216 000 Kč za období od [datum] do [datum] (432 dní x 500 Kč). Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že předmětné nemovitosti užívala a nedošlo k porušení ustanovení čl. VI odst. 3 Smlouvy. Argumentovala zejména tím, že uvedené skutečnosti prokazuje spotřebovávání médií původní žalovanou a jejich fakturace. V průběhu řízení vznesla žalovaná vzájemný návrh o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 190 750 Kč, a to jako kompenzační námitku dle § 98 o. s. ř. Žalovaná poukázala na Dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři (dále jen„ Dohoda“) s tím, že původní žalovaná je v této dohodě věřitelem a původně označená druhá žalovaná dlužníkem. V čl. III této Dohody bylo konstatováno, že žalobkyně a dlužník činí nesporným, že dlužník užíval fakticky a výlučně předmětné nemovitosti bez právního důvodu, čímž mu vzniklo bezdůvodné obohacení. Strany se dohodly, že dlužník uhradí žalobkyni za období od [datum] do [datum] částku v celkové výši 889 503 Kč. Počínaje [datum] předmětné nemovitosti užívá nájemce na základě nájemní smlouvy, která na něho byla postoupena společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. Protože z obsahu Dohody vyplývá, že v uvedené době užíval předmětné nemovitosti výlučně dlužník a navíc se dlužník za uvedené nemovitosti zavázal hradit žalobkyni částku 889 503 Kč, je nepochybné, že plnění provedené žalovanou na účet žalobkyně na úhradu nájemného je plněním bez právního důvodu a je bezdůvodným obohacením na straně žalobkyně. S ohledem na to původní žalovaná vyzvala žalobkyni dopisem ze dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná proto proti nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 216 000 Kč (bude-li shledána oprávněnou) započítává svůj nárok proti žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 190 750 Kč podle § 98 o. s. ř.

3. K námitce započtení žalobkyně uvedla, že nesporuje úhradu částky ve výši 190 750 Kč, byla to však částka nájemného hrazená za období, kdy původní žalovaná předmětné nemovitosti nevyklidila a znemožnila tak žalobkyni pronajmout předmětné nemovitosti třetí osobě za tržní nájemné. Minimálně do [datum] umožnila původní žalovaná užívat předmětné nemovitosti protiprávně [právnická osoba] [právnická osoba] Žalobkyně se tak nemohla na úkor původní žalované bezdůvodně obohatit. Následná dohoda žalobkyně se [právnická osoba] [právnická osoba] o užívání a úhradě částky 889 503 Kč nemá ve vztahu k žalované žádnou relevanci, minimálně do [datum], kdy se [právnická osoba] [právnická osoba] stala řádným nájemcem. Do té doby byla původní žalovaná ve vztahu k žalobkyni, protože předmět nájmu odmítala vyklidit a žalobkyni předat. Žalobkyně proto namítla, že plnění žalované uplatněné jako námitka započtení nemůže být bezdůvodným obohacením na straně žalobkyně.

4. V průběhu řízení, podáním ze dne [datum], vzala žalobkyně žalobu v části, kde se po žalované a původně označené druhé žalované, domáhala vyklizení předmětný nemovitostí žalobu zpět a navrhla, aby soud v této části řízení zastavil.

5. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 2. 2019, č. j. 5 C 343/2017 – 180, bylo řízení ve vztahu k původně označené druhé žalované zastaveno.

6. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 1. 2021, č. j. 5 C 343/2017 – 299, bylo rozhodnuto o pokračování v řízení namísto původní žalované s procesním nástupcem původní žalované, a to [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (žalovaná).

7. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud výrokem ad I) řízení v části, kde se žalobkyně domáhá po žalované vyklizení a předání žalobkyni pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] včetně budovy bez č. p. / č. e., která je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], podle § 96 o. s. ř. zastavil.

8. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.) Ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

9. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalobkyní jako nájemcem a původní žalovanou jako pronajímatelem byla uzavřena Smlouva o nájmu pozemků dne [datum] s předmětem nájmu: pozemek parc. [číslo] pozemel parc. [číslo] včetně budovy bez č. p. / č. e., která je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], a to za účelem provozování restaurace. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou 5 let, a to od [datum] do [datum]. V čl. VI. bodě 3. si účastníci dohodli, že nájemce není oprávněn zřídit podnájemní vztah či umožnit jakýmkoliv jiným způsobem užívání předmětu nájmu třetí osobě, bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele. V čl. VI. bodě 11. se účastníci dohodli, že pro případ porušení této povinnosti zaplatí nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu za každé jednotlivé porušení smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den trvání protiprávního stavu, minimálně však částku 5 000 Kč, na číslo účtu pronajímatele, a to bez ohledu na zavinění nájemcem. Tímto ujednáním nejsou dotčeny další nároky pronajímatele na náhradu případně vzniklé škody. Povinnost zaplatit smluvní pokutu trvá i v případě zániku této smlouvy. /prokázáno Smlouvou o nájmu pozemků ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] a Dodatku [číslo] ze dne [datum] Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k vyklizení a předání předmětu nájmu ze Smlouvy. Uvedla, že s největší pravděpodobností došlo ze strany nájemce k fatálnímu porušení ustanovení čl. VI. odst. 3 Smlouvy ve znění dodatků, když v současné době je předmět nájmu užíván jiným subjektem, a to pronajímatel zjistil z internetu, a to již od [anonymizováno] [rok]. Pronajímateli v takovém případě vzniklo právo požadovat smluvní pokutu ve výši sjednané ve Smlouvě /Dopis ze dne [datum] Dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že je přesvědčena, že nájem nadále trvá a nehodlá tak předmět nájmu vyklidit a předat /Dopis ze dne [datum] Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k vyklizení nemovitostí dopisem ze dne [datum]. Uvedla rovněž, že žádá o sdělení, od jakého konkrétního data jsou nemovitosti přenechány do užívání třetí osoby v rozporu s ustanovením čl. IV odst. 3 nájemní smlouvy. Jak bylo konstatováno ve výzvě k vyklizení, tak dle informací dostupných z internetu od [datum] užívá předmět nájmu jiný subjekt, což je v rozporu se smlouvou a takové porušení smlouvy stíhá smluvní pokuta. /Dopis ze dne [datum] Upomínkou před podáním žaloby – Výzvou k zaplacení ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k okamžitému zaplacení smluvní pokuty ve výši 216 000 Kč za porušení čl. VI. odst. 3 Smlouvy /prokázáno Upomínkou ze dne [datum] Dopis byl doručen tehdejšímu právnímu zástupci žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] /dodejka s datem [datum] Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou k vyklizení nemovitostí před podáním žaloby /dopis ze dne [datum] Z výpisu obchodního rejstříku má soud za prokázáno, že jednateli obchodní firmy [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jsou [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] /prokázáno výpisy z OR/. Z výpisu z živnostenského rejstříku původní žalované ve spojení s veřejně dostupnými informacemi o restauraci„ [anonymizována dvě slova]“ na internetu a z předložených fotografií bylo zjištěno, že je jako provozovna pro hostinskou činnost uvedena adresa [adresa], [obec a číslo], pod názvem„ [anonymizována dvě slova]“, jejíž činnost byla koncem roku [rok] ukončena /prokázáno výpisem z živnostenského rejstříku, fotografiemi/. Z dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že doklad za konzumaci jídla a nápojů vystavila v restauraci s názvem [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] /prokázáno dokladem ze dne [datum] V Dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne [datum] (dále jen„ Dohoda“) uzavřené mezi žalobkyní jako věřitelem a [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], jako dlužníkem bylo v článku I. bod 2. uvedeno, že„ Dlužník je společností provozující restauraci pod názvem„ [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova]“ resp.„ [příjmení] [jméno]“ a užívá předmětné Poezmky fakticky a výlučně od [datum] dosud k provozování uvedené restaurace.“ V čl. II. bodě 3. bylo v Dohodě uvedeno, že„ Dlužník prohlašuje, že njeméně od [datum] si je vědom skutečnosti, že Dlužník užívá Pozemky, aniž by k takovému užívání Pozemků ze strany Dlužníka dal Věřitel [právnická osoba] [anonymizováno]. či přímo Dlužníkovi souhlas.“ Dále se strany dohodly na zaplacení částky 889 503 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně Dlužníka za užívání předmětných nemovitostí za období od [datum] do [datum] /prokázáno Dohodou V dopise ze dne [datum] adresovaném žalobkyni původní žalovaná uvedla, že předmět nájmu užívala minimálně od [datum] [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]. Původní žalovaná proto vyzvala žalobkyni v vrácení částky 190 750 Kč, neboť tuto částku žalobkyni původní žalovaná zaplatila z titulu nájemného již v době, kdy předmět nájmu neužívala, tj. na straně žalobkyně tak vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor původní žalované bez právního důvodu. V dopise původní žalovaná neuvedla, do kdy má být žalované bezdůvodné obohacení zaplaceno /prokázáno dopisem ze dne [datum] Původní žalovaná vystavovala [právnická osoba] [právnická osoba] faktury, kterými přeúčtovávala náklady na elektřinu, na svoz a zneškodnění odpadu, vodné a stočné, a to v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] v odběrném místě restaurace, bar restaurace, stravovna, [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo], které byly původní žalované vyúčtované [právnická osoba] a [právnická osoba] /prokázáno fakturami/. Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

10. Podle ustanovení § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle ustanovení § 544 odst. 2 obč. zák. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

11. Podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen “o. z.”, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohací, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního ůvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

13. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

14. Na základě provedeného dokazování a v souladu s tvrzením žalobkyně soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok je v celém rozsahu důvodný. Provedenými důkazy bylo postaveno na jisto, že Smlouva výslovně zakazovala původní žalované zřídit podnájemní vztah či umožnit jakýmkoliv jiným způsobem užívání předmětu nájmu třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele a k porušení tohoto zákazu ze strany původní žalované nepochybně došlo. Původní žalovaná totiž umožnila užívání předmětu nájmu třetí osobě za účelem provozování restaurace pod názvem„ [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova]“ nebo„ [příjmení] [jméno]“. Provozovatelem restaurace byla [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], tj. nikoliv žalovaná. Tyto skutečnosti prokazuje zejména obsah Dohody uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] ze dne [datum], který je v souladu s dalšími provedenými důkazy (dokladem o konzumaci jídla a nápojů, výpisy z OR, z živnostenského rejstříku, fotodokumentace). Soud neuvěřil obraně žalované, kdy tvrzení o užívání předmětných nemovitostí žalovanou prokazovala fakturami o spotřebování médií žalovanou. Sama původní žalovaná totiž v dopise ze dne [datum] uvedla, že předmět nájmu užívala minimálně od [datum] [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]. Za této situace postupovala žalobkyně zcela důvodně, kdy původní žalované vyúčtovala smluvní pokutu za porušení čl. VI. bodu 3. Smlouvy, ve kterém si účastníci dohodli, že nájemce není oprávněn zřídit podnájemní vztah či umožnit jakýmkoliv jiným způsobem užívání předmětu nájmu třetí osobě, bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele. Výše smluvní pokuty se pak odvíjí od čl. VI. bodu 11. Smlouvy, kde se účastníci dohodli, že pro případ porušení této povinnosti zaplatí nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu za každé jednotlivé porušení smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den trvání protiprávního stavu. Žalobkyně vyčíslila za období od [datum], kdy porušování uvedené povinnosti započalo, a to do [datum], kdy došlo k ukončení nájemní smlouvy. Za 432 dní trvání porušení povinnosti vznikl žalobkyni nárok ve výši 216 000 Kč (432 dní x 500 Kč), a to v souladu s § 544 obč. zák. Žalovaná, v případě, že bude nárok žalobkyně oprávněný, navrhla započtení pohledávky ve výši 190 750 Kč. Dle žalované vzniklo na straně žalobkyně bezdůvodné obohacení za dobu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], kdy žalovaná uhradila žalobkyni nájemné sjednané ve výši 19 045 Kč měsíčně za užívání předmětných nemovitostí v době, kdy již žalovaná předmět nájmu neužívala. Žalobkyně v protokole z jednání dne [datum] uvedla, že výzvu k vydání bezdůvodného obohacení obdržela od žalované dne [datum] prostřednictvím e-mailu. Soud se podrobně zabýval jak samotným vzneseným nárokem žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, tak i jeho splatností a jeho způsobilostí k započtení vůči pohledávce žalobkyně. Pro úpravu započtení obsaženou v o. z. je společným předpokladem úspěšně provedeného započtení mj. faktická existence (ať již pasivně či aktivně) započítávané pohledávky a její splatnost. Vznik práva na zaplacení a splatnost je nezbytné důsledně rozlišovat, neboť zatímco vznik práva představuje samotnou otázku posouzení existence jeho podstaty, splatnost je otázkou dospělosti práva již vzniklého. Pokud jde o samotnou existenci pohledávky, pak ji soud považuje za nedůvodnou. V řízení bylo prokázáno, že původní žalovaná odmítala předmětné nemovitosti vyklidit, a to i v době, za které je bezdůvodné obohacení požadováno. V důsledku jednání původní žalované nemohla žalobkyně pronajmout předmětné nemovitosti třetímu subjektu za tržní nájemné. Na straně žalobkyně tak v žádném případě nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení. Soud má však za to, že v době, kdy došlo ze strany původní žalované k úkonu započtení pohledávky, ještě nenastala ani její splatnost a tak ani nemohlo formálně dojít k požadovanému následku, tj. k zániku kompenzovaných pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí. Nad rámec uvedeného pak považuje soud uznání existence takovéto pohledávky, vzhledem k okolnostem případu, v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná dobrovolně předmět nájmu nevyklidila, znemožnila tak užívání předmětu nájmu dalšímu subjektu a její jednání tak nemůže požívat právní ochrany (§ 2 odst. 3 a § 8 o. z.) Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

15. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud jí proto přiznal s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 15 800 Kč a dále odměnu za zastoupení advokátem podle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemná podání – předžalobní upomínka ze dne [datum], sepis žaloby ze dne [datum], vyjádření ze dne: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum], dále byla přiznána náhrada za účast na ústních jednáních před soudem dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] [datum], [datum], [datum], tj. za 17 úkonů právní pomoci částku 156 060 Kč při sazbě 9 180 Kč za jeden úkon, dále částku 4 590 Kč ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. h) per analogiam za sepis vyjádření žalobkyně k návrhu na přerušení řízení ze dne [datum], a dále 18 x režijní paušál po 300 Kč, tj. částku 5 400 Kč, tj. celkem částku 166 050 Kč dále 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad, tj. částku 34 870,50 Kč, tj. celkem částku 200 920,50 Kč. Po připočtení soudního poplatku tak přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 216 720,50 Kč, kterou soud přisoudil žalobkyni v obecné pariční lhůtě a na zákonné platební místo dle § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 149 o. s. ř.