5 C 344/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobce b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení mezitímním rozsudkem Nárok žalobců ve věci samé je co do základu po právu.

1. Žalobci se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhali po žalované zaplacení částky 104 400 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovaná na úkor otce žalobců, pana jméno celé jméno žalobce, datum narození, posledně bytem adresa žalobce a žalobce, zemřelého datum, získal užíváním nebytových prostorů a nádvoří v nemovitosti adresa, v ulici ulice ve obec, bez platně sjednané nájemní smlouvy. Žalobci se stali po smrti jejich otce jeho jedinými dědici, pan jméno celé jméno žalobce nezanechal závěť a žalobci jsou jeho dědici dle usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka. Žalobci bez výhrady soupisu pozůstalosti nabyli rovným dílem podíl ½ na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, se stavbou adresa, bydlení, která je jeho součástí, v části územní celek, v obci obec, v k. ú. obec, evidované Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na listu vlastnictví číslo (dále také jen„ nemovitost“). Dne datum odhalili žalobci, že v nebytových prostorách nemovitosti, kterou spoluvlastnil jejich otec pan jméno celé jméno žalobce se svou sestrou paní jméno příjmení, má otevřenu kancelář jim zcela neznámá právnická osoba anonymizováno a na nádvoří je uskladněno množství stavebního materiálu. V kanceláři nebyl nikdo přítomen. Žalobci oznámili tuto skutečnost svému otci, který jednoznačně prohlásil, že nikomu nedal svolení k využívání nebytových prostor, nedostává žádné nájemné a že nemovitost je určena k prodeji. Otec žalobců se pokusil telefonicky kontaktovat svou sestru, zda je jí něco o právnická osoba anonymizováno známo, ale neúspěšně. Na radu advokátní kanceláře vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu otce žalobců požádal otec žalobců žalobce a), aby jeho jménem zjistil, o jakou společnost se jedná, co je předmětem její činnosti, kdo ji zastupuje, proč mu neplatí žádné nájemné a dohodnul setkání s otcem žalobců, a udělil za tímto účelem žalobci a) plnou moc, která byla přijata dne datum. Žalobce a) kontaktoval dne datum zástupce právnická osoba anonymizováno pana jméno jméno, který se představil jako majitel a ředitel právnická osoba anonymizováno a sdělil žalobci, že sestra jeho otce zemřela dne datum Pan příjmení jméno uvedl, že žalovaná podniká v nemovitosti na základě ústní dohody se spolumajitelkou nemovitosti, zesnulou paní jméno příjmení, a to pouze několik měsíců. Vyjádřil ochotu k dohodě nastalé situace a prezentoval žalobci a) hlavní kancelář/showroom žalované, kde se nacházela řada pracovních stolů, kancelářské techniky, regálů a stavebních vzorků. Druhá místnost sloužila jako sklad administrativního materiálu a na nádvoří byl uskladněn stavební materiál. Pan anonymizováno prezentoval žalovanou jako úspěšně se rozvíjející, prosperující, mladou a dynamickou společnost. Žalobce a) o všem informoval svého otce, čemuž byl přítomen jak žalobce b), tak paní jméno příjmení. Žalobce a) rovněž vyhotovil vlastnoruční zápis ze setkání s panem jméno, který dne datum podepsal žalobce b) i paní jméno příjmení. Vzhledem k panem jméno projevené ochotě jednat se otec žalobců rozhodl počkat na jednání s ním a nepodávat žalobu k soudu. Až do nečekané smrti otce žalobců dne datum probíhala telefonická komunikace žalobce a) s panem jméno zcela bez problémů a nebylo důvodu se domnívat, že k uzavření nájemní smlouvy a splacení dlužného nájemného otci žalobců nedojde. Slib dohody pana jméno se však ukázal jako lstivé jednání, které uvedlo otce žalobců v omyl, když po celých pět měsíců až do smrti otce žalobců za ním žádný zástupce žalované nepřijel, ani ho nijak nekontaktoval. Navíc pan jméno vylákal v anonymizováno rok od žalobce a) kód EAN elektroměru na nemovitosti vedeného na otce žalobců a převedl tento elektroměr s pomocí očividně falešného podpisu otce žalobců na žádosti o převod elektroměru a plné moci k převodu na sebe jako soukromou osobu a nikoli na žalovanou, jak zněla původní dohoda. Tuto skutečnosti zjistili žalobci až v anonymizováno rok poté, co dostali informaci od energetické společnosti. Po smrti svého otce žalobci ověřili, že záležitost s žalovanou nebyla dosud vypořádána a mají tedy za žalovanou pohledávku. Nebyli však schopni ji specifikovat, především proto, že nevěděli, která právnická osoba a po jakou dobu využívala ke svému podnikání nebytové prostory v nemovitosti. Souhlasili proto s uzavřením dědického řízení bez výhrady soupisu pozůstalosti. Žalobci totiž nahlédnutím do obchodního rejstříku v anonymizováno rok zjistili, že v něm právnická osoba anonymizováno zapsaná není a nikdy nebyla, a že pan jméno v obchodním rejstříku není uveden jako majitel jakékoli společnosti. Žalobci následně vlastním pátráním zjistili, že anonymizována dvě slova nebyla ke dni datum v době jednání žalobce a) s panem jméno právnickou osobou, ale pouhou obchodní značnou společnosti právnická osoba pro jednu z jejích podnikatelských aktivit. Kancelář si tedy v nemovitosti ve skutečnosti bez platné nájemní smlouvy a placení obvyklého nájemného otci žalobců otevřela společnost právnická osoba, tuto skutečnost ale pan jméno žalobci a) nesdělil. právnická osoba měla v nemovitosti otevřenou pobočku a sklad stavebního materiálu pod obchodní značkou„ anonymizována dvě slova“ nejméně v období od anonymizováno rok do anonymizováno rok. Teprve dne datum změnila společnost právnická osoba své obchodní jméno na právnická osoba Žalobci se rozhodli požadovat po žalované vydání neoprávněného obohacení plynoucího z neplacení nájemného při využívání nemovitosti k podnikatelské činnosti bez platné nájemní smlouvy s jejich otcem. Jejich právní zástupkyně JUDr. příjmení zaslala žalované v anonymizováno rok předžalobní výzvu. Právní zástupce žalované odmítl uznat dlouhodobé využívání nemovitosti bez nájemní smlouvy a skutečnost, že neplatila nájemné otci žalobců, dokonce lživě tvrdil, že otec žalobců s otevřením kanceláře/showroomu souhlasil. Argumentoval navíc započtením údajných pohledávek, které však s placením nájemného neměly co dočinění. Po ukončení právního zastupování zaslali žalobci dne datum opět předžalobní výzvu právnímu zástupci žalované příjmení příjmení, v níž zdůvodnili a vyčíslili své požadavky. Tato výzva zůstala bez odezvy. Žalobci jsou toho názoru, že jednání žalované a pana jméno ukazuje, že žalovaná za života otce žalobců ani později nebyla ochotna dosáhnout dohody, využila zdravotního stavu otce žalobců a jednala lstivě a zákeřně. Žalobci mají za prokázané, že se kancelář/showroom a sklad stavebního materiálu žalované nacházely v prostorách nemovitosti nejméně v období od anonymizováno rok do anonymizováno rok, tedy celých 15 měsíců. Vzhledem k rozměrům užívaných prostor v nemovitosti, obvyklých cen nájmů v místě za prostory s výlohou na náměstí za metr čtvrteční kanceláře, resp. skladovací plochy, a skutečnosti, že otec žalobců vlastnil ideální polovinu nemovitosti, žalobci vyčíslili výsledné měsíční nájemné na částce 6 960 Kč, za období 15 měsíců se tedy jedná o 104 400 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předně je nárok uplatněný v žalobě promlčený. Dále zdůraznila, že nikdy žádnou provozovnu ve smyslu živnostenského zákona ve obec zřízenu neměla, což je možné zjistit z výpisu živnostenského rejstříku nebo si rovněž vyžádat stanovisko od příslušného živnostenského úřadu. Žalovaná dále uvádí, že žalobci ve své žalobě nikterak neprokazují svá tvrzení, kdy své údajné nároky chtějí prokazovat svými vypracovanými dokumenty, svým výslechem nebo výslechem JUDr. jméno příjmení, advokátky, která již dříve žalobce jako advokátka v této záležitosti zastupovala, a proto žalovaná navrhuje, aby byl návrh na její výslech zamítnut z důvodu zřejmé podjatost. Jelikož je žalobní návrh promlčený, tak je zbytečné rovněž předvolávat pana jméno jméno, a to s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení. Žalobci neunáší své důkazní břemeno, když jejich žalobní tvrzení nejsou nikterak doloženy. Žalovaná zdůrazňuje, že žalobci navrhují svědka paní jméno příjmení, u které je zřejmé, že podá svědeckou výpověď ve prospěch žalobců, i přesto, že si jednání údajně uskutečněné dne datum nemůže pamatovat. Žalobci nikterak neprokazují, že by to měla být zrovna žalovaná pod dřívějším názvem právnická osoba, která měla užívat předmětné nemovitosti. Žalovaná dále nevidí spojitost mezi projednávanou věcí a skutečností, že došlo ke změně firmy společnosti právnická osoba na právnická osoba anonymizováno. Tento nový název společnosti je tak obecný, že tento název mohla dříve užívat jakákoliv obchodní společnost jako svou obchodní značku. Žalobci také neunášejí důkazná břemeno, že to byla právě společnost právnická osoba, která měla užívat předmětné nemovitosti v nepromlčené době od datum, tedy tři roky nazpět od podání žaloby. Žalobci pouze překládají důkazy, jejichž význam je pro toto soudní řízení bezvýznamný, a proto žalovaná žádá soud, aby k nim z důvodu hospodárnosti ani nepřihlížel. Pro toto soudní řízení jsou z uvedeného důvodu promlčení zcela bezpředmětné důkazy předkládané žalobci, a to již neexistující kopie webových stránek žalované bez uvedení data, video prokazující údajný showroom žalované od anonymizováno rok bez uvedení data, fotografie ze dne datum, popis údajné návštěvy pana jméno jméno ze dne datum, který je pouze tvrzením žalobců a žalovaná s jeho zněním zásadně nesouhlasí, jelikož je sepsán pouze žalobci a není podepsán žalovanou. Žalobci tak neprokázali svá tvrzení, že zrovna žalovaná měla v době tři roky nazpět od podání žaloby užívat předmětnou nemovitost; a dále žalovaní nemají promlčený žalobní nárok pouze za měsíc anonymizováno a anonymizováno roku rok, avšak u těchto měsíců vůbec ničím neprokázali, že by žalovaná měla předmětnou nemovitost v těchto měsících užívat.

3. V průběhu řízení doplnili žalobci svá tvrzení tak, že námitka promlčení vznesená žalovanou je zcela bezdůvodná. Žalobci podrobně popsali genezi této kauzy a zdůrazňují, že ve smyslu občanského zákoníku se stali oprávněnými osobami v předmětné věci po skončení řízení o pozůstalosti ve věci jejich zesnulého otce pana jméno celé jméno žalobce, tedy dne datum. Informace o osově povinné poskytnuté žalobci a) panem jméno byly prokazatelně nepravdivé, což zjistili žalobci v průběhu řízení o pozůstalosti nahlédnutím do OR. Žalobci získali vědomost o osobě povinné k vydání bezdůvodného obohacení až řadu měsíců po skončení výše uvedeného řízení o pozůstalosti, a to vlastním pátráním, bez součinnosti žalované. Právo na vydání bezdůvodného obohacení uplatnili žalobci po neúspěšném jednání se žalovanou v zákonné promlčecí lhůtě 3 let ode dne, kdy zjistili totožnost osoby povinné, tedy žalované, podáním žaloby dne datum. Desetiletá objektivní promlčecí lhůta (běžící ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo) k datu podání žaloby neuplynula a proto právo na vydání bezdůvodného obohacení nebylo promlčeno. Žalovaná již uznala užívání prostor v nemovitosti, a to dne datum prostřednictvím pana jméno osobně žalobci a) při jejich jednání a následně dne datum písemnou odpovědí jejího právního zástupce Mgr. příjmení. V této odpovědi žalovaná připouští, že měla na výše uvedené adrese„ showroom“, údajně se souhlasem tehdejších vlastníků pana jméno celé jméno žalobce a paní jméno příjmení, a to po dobu 3 měsíců. Žalovaná dosud nedoložila, jakou formou byl tento údajný souhlas vlastníků získán, ani jaké podmínky k užívání prostor byly dohodnuty pro provozování podnikatelské činnosti žalované. Ve své odpovědi dále žalovaná uvádí, že od úmrtí paní příjmení (zemř. datum) hradí žalovaná náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení), přitom ovšem žalovaná neuvádí, jak tyto náklady vznikají (kdo spotřebovává elektřinu a plyn), z jakého důvodu tyto náklady žalovaná hradí (na čí jméno jsou vedeny elektroměr a plynoměr), ani v jakém konkrétním období je hradila. Nemovitost po dohodě obou spoluvlastníků byla určená a nabízená k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře od konce roku rok, nebyli v ní žádní nájemníci, měla být zcela prázdná a vyklizená. V odpovědi žalovaná dále uvádí, že hradila rozbitou skleněnou výlohu v nemovitosti v částce okolo 10 000 Kč, den incidentu není uveden. Žalovaná tvrdí, že toto učinila na základě údajné dohody o správě nemovitosti. Žalobci trvají na tom, že žádnou dohodu o správě nemovitosti s žalovanou nikdy neuzavřeli. Z odpovědi Policie ČR žalobci zjistili, že k rozbití výlohy došlo v noci z anonymizováno na datum, přitom se jednalo o výlohu náležející k místnosti, ve které měla žalovaná umístěn„ showroom“. Z toho logicky vyplývá, že žalovaná užívala prostory v nemovitosti ke svému podnikání, a to podstatně déle než tři měsíce, dokonce déle než do anonymizováno rok. Tím, že žalovaná užívala prostory ke své podnikatelské činnosti (provozování„ showroomu“), jednalo se ve smyslu živnostenského zákona o její provozovnu. Žalovaná nesplnila povinnost zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu a řádně svou provozovnu označit, a dopustila se tak správních deliktů dle živnostenského zákona, což je ostatně konstatováno i ve sdělení MÚ obec, odbor správní a obecní živnostenský úřad, ze dne datum. Na základě nově získaných a předložených důkazů se lze oprávněně domnívat, že žalovaná používala k podnikání prostory v nemovitosti nejméně od anonymizováno rok do anonymizováno rok, a to bez platné nájemní smlouvy a bez vědomí nejméně jednoho spoluvlastníka, otce žalobců, čímž se na úkor žalobců neoprávněně obohatila. Dále žalobci doplnili svá tvrzení tak, že považují za prokázané, že pan jméno jméno byl ředitelem žalované a opakovaně vystupoval jako její ředitel v anonymizováno a anonymizováno rok před soudním komisařem název soudu a dále při výpovědi na Policii ČR dne datum, kde ve výpovědi uvedl, že byl ředitelem žalované před i po roce rok a osobně vedl pobočku ve obec. Jednání žalobce a) s panem jméno dne datum potvrdil sám pan jméno při výpovědi na Policii ČR. Žalobce a) na základě plné moci od svého otce jednal s ředitelem žalované panem jméno ve shodě s dobrými mravy a zejména v dobré víře, že jedná s ředitelem žalované oprávněným ji zastupovat a zavazovat ji. Nadto doba přítomnosti pobočky žalované v nemovitosti nemůže být dovozována z obchodních (ne) úspěchů u zákazníků či (ne) přítomnosti pracovníků žalované v kanceláři, ale ze skutečnosti, po jakou dobu žalovaná de facto užívala prostory v nemovitosti, tedy po jakou dobu se nacházelo vybavení kanceláře žalované a zásoby jejího stavebního materiálu v prostorách nemovitosti. Tyto prostory nesporně nebyly vyklizeny, a byly tak žalovanou užívány, ještě ke dni datum. Žalovaná nijak věrohodně nedoložila, že prostory v nemovitosti skutečně dne datum opustila a vyklidila. K vědomí žalobců o vzniku bezdůvodného obohacení a osobě povinné uvádějí, že právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklo v anonymizováno rok podnikáním žalované v nemovitosti a neplacením obvyklého nájmu. Vlastníkem tohoto práva byl otec žalobců, který se za svého života nedozvěděl skutečnou identitu osoby povinné k vydání bezdůvodného obohacení ani skutečnou dobu, po kterou docházelo k obohacování se žalovanou na jeho úkor. Žalobce a) se dne datum při jednání s ředitelem žalované panem jméno dozvěděl, že právnická osoba anonymizováno, což ale nebylo tehdejší skutečné jméno povinné osoby, se obohatila na úkor jeho otce, protože neplatila obvyklé nájemné jeho otci ani jeho sestře paní příjmení. Toto sdělil žalobce a) svému otci dne datum za přítomnosti svědků. Podle názoru žalobců z výše uvedených důvodů nemohl započít běh subjektivní promlčecí lhůty u výše uvedeného práva za života jeho vlastníka, pana jméno celé jméno žalobce. Toto právo na vydání bezdůvodného obohacení přešlo v důsledku vypořádání pozůstalosti po zesnulém jméno celé jméno žalobce usnesením název soudu, sp. zn. spisová značka rovným dílem na oba žalobce dne datum. Žalobci se dozvěděli o totožnosti osoby povinné vlastním pátráním v anonymizováno rok a jako přesné datum uvádějí datum archivace webových stránek žalované, tedy datum. V té době se na základě jimi zjištěných skutečností domnívali, že žalovaná užívala předmětnou nemovitost k podnikání nejméně od datum do konce anonymizováno, následně po nahlédnutí do spisu Policie ČR se dozvěděli, že prostory byly žalovanou užívány nejméně do datum, proto svůj žalobní nárok rozšířili.

4. Žalovaná doplnila v průběhu řízení svá tvrzení tak, že nárok žalobců je promlčen z důvodu uplynutí subjektivní tříleté lhůty, neboť pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby je rozhodný den, kdy se žalobci skutečně (prokazatelně) dozvěděli o tom, že došlo k získání bezdůvodného obohacení, a kdo je získal nebo kdy se žalobci mohli či měli tuto informaci dozvědět. Žalobci ve svých podáních a na jednání soudu uvedli a stále tvrdí, že dne datum se dozvěděli, že žalovaná má údajně provozovnu v předmětné nemovitosti ve obec, avšak žaloba byla podána až dne datum. Pokud se žalobci v zastoupení tehdejšího vlastníka jméno celé jméno žalobce dozvěděli dne datum o tom, že žalovaná užívá nemovitost, tak měli v zastoupení tehdejšího vlastníka podat žalobu k soudu. Žalobci však ničím neprokázali skutečnost, že nemovitost měla být užívána právě až do anonymizováno rok. Žalobci tedy nikterak neprokázali, že právě žalovaná měla užívat nemovitost od anonymizováno rok do datum. Žalobci si tyto data pouze vymysleli, tak aby jejich nárok nebyl promlčen. Žalovaná přiznala, že nemovitost užívala v roce rok jako svůj„ showroom“, avšak pro nezájem zákazníků je po třech měsících uzavřela. Užívání této nemovitosti potvrzuje výpis z živnostenského rejstříku. Nadto žalobci neustále tvrdí, že dne datum se dozvěděli, že žalovaná má provozovnu v předmětné nemovitosti. Žalobci však ničím neprokazují, že to měla být právě žalovaná. Žalobci nepředložili soudu žádné svědecké výpovědi prokazující, že po celou dobu měla žalovaná užívat tuto nemovitost. Žalobci dále záměrně uvádějí lživou informaci, že až dne datum zjistili totožnost osoby, která měla v promlčené době užívat nemovitost, když již dne datum se setkal žalobce a) s jméno jméno, aby jednal o uzavření nájemní smlouvy. Žalobci tedy neprokázali, že žalovaná v předmětné době nemovitost užívala. Pokud by tomu tak bylo, tak by denně museli být přítomni zaměstnanci žalované, která však žádné zaměstnance nemá ani nikdy neměla. Žalobci neprokázali, že nemovitost v žalované době užívala právě žalovaná, žalobci se neustále vyjadřují k osobě pana jméno jméno, který však v této době neměl s žalovanou žádný smluvní ani mimosmluvní vztah. Pan příjmení jméno nikdy nebyl jednatelem žalované, jelikož je pouze spoluvlastníkem nemovitosti společně s žalobci. Když žalobci po podání žaloby po vznesení námitky promlčení žalovanou zjistili, že je promlčený, tak dodatečně rozšířili žalobu o další měsíce až do datum, což prokazují Protokolem Policie ČR, ve kterém je uvedeno, že došlo k rozbití výlohy údajné prodejny anonymizována dvě slova. Toto je pouze neověřené tvrzení Policie ČR, že se jednalo o prodejnu žalované, jelikož v této době nesla označení právnická osoba V tomto protokolu je však zmíněna podstatná skutečnost, a to, že ve spodní části výlohy je černý nápis v bílém poli – K PRONÁJMU. To znamená, že nemovitost k tomuto datu nebyla vůbec nikým a již vůbec ne žalovanou užívána. Žalobci také předkládají soudu vyjádření žalované, že žalovaná přiznala užívání nemovitosti, což dokládají písemnou odpovědí na předžalobní výzvu JUDr. jméno příjmení. V této odpovědi došlo nedopatřením k záměně subjektů, jelikož náklady na udržování nemovitosti v obyvatelném stavu hradí pan jméno jméno jako spoluvlastník a nikoliv žalovaná. jméno jméno rovněž hradil náklady na rekonstrukci nemovitosti. Totéž platí o rozbité skleněné výloze, kdy náklady na opravu hradil také jméno jméno. Žalovaná měla v prostoru nemovitosti„ showroom“ od datum do datum, následně bohužel nedošlo k odstranění reklamy na výloze nemovitosti.

5. V závěrečném návrhu žalobci zdůraznili, že sama žalovaná uznala, že užívala nemovitosti za účelem umístění své provozovny od datum, nijak však nedoložila, že prostory ke dni datum skutečně opustila a vyklidila. Žalobci předložili soudu ucelený řetěz důkazů, z nichž vyplývá, že žalovaná v nemovitosti podnikala nejméně od datum a nemovitost nevyklidila nejméně do datum a nejméně do tohoto data nemovitost užívala. Tvrzení žalované, že podnikala v nemovitosti na základě údajného souhlasu spolumajitelky paní příjmení, nijak nedoložila. Stejně tak nedoložila právní důvod své přítomnosti v předmětné nemovitosti. Ačkoli žalovaná tvrdí, že ukončila užívání prostor ke dni datum, dne datum uveřejnila na svém Facebook účtu pozvánku do své pobočky v nemovitosti. Údaje o své pobočce v nemovitosti uváděla žalovaná také na svých webových stránkách ještě v anonymizováno a anonymizováno rok. Úvahy žalované o blíže neurčeném subjektu užívajícím předmětnou nemovitost žalovaná nijak nedoložila, naopak ředitel žalované uvedl při výslechu na Policii ČR dne datum, že vedl v nemovitosti kancelář žalované. Ředitel žalované pan jméno se stal majitelem ideální poloviny nemovitosti až dne datum a před tímto datem neměl žádné vlastnické právo k této nemovitosti ani právo zde jménem žalované podnikat. Žalovaná se v řízení distancovala od osoby pana jméno a opakovaně nepřipouštěla, že byl jejím ředitelem a osobou oprávněnou ji zastupovat, ač to sama písemně potvrdila již dne datum.

6. V závěrečném návrhu žalovaná zopakovala svou námitku promlčení, uvedla, že žalobci nikterak neprokazují svá tvrzení, resp. je chtěli prokazovat svými vypracovanými dokumenty, svým výslechem, příp. výslechem JUDr. příjmení, která dříve zastupovala žalobce jako právní zástupce. Žalobci neunáší důkazní břemeno, nijak neprokázali, že zrovna žalovaná pod dřívějším názvem právnická osoba měla nemovitost v předmětné době užívat. Žalovaná připouští, že je možné, že pan jméno jméno jako oprávněný spoluvlastník užíval část předmětné nemovitosti, avšak vůči této osobě žaloba nesměřovala. Žalobci měli z opatrnosti žalovat rovněž případně pana jméno jméno, což však neudělali a jejich nárok je vůči panu jméno jméno nyní zcela promlčen. Existuje pochybnost, že po předmětnou dobu nemovitosti užíval pan jméno, a nelze proto rozhodnout, že by ji užívala žalovaná. Nemovitosti tak možná užíval pan jméno, který je však spoluvlastníkem nemovitosti, ale nebyl v rámci tohoto řízení ze strany žalobců žalován. Žalobci dále neunášejí důkazní břemeno, že to byla právě společnost právnická osoba, která měla užívat předmětné nemovitosti v nepromlčené době od datum, tedy tři roky nazpět od podání žaloby. Nadto doba, o kterou žádají vydání bezdůvodného obohacení je stanovena naprosto libovolně a byla ze strany žalobců dodatečně prodloužena, když žalobci zjistili, že je jejich prvotní žalovaný nárok promlčený. Žalobci také nikterak neprokázali danou cenu nájemného v daném místě a čase, a proto je jejich finanční nárok neprokázaný, a měl by být soudem odmítnut jako ničím nepodložený. Žalobci si měli nechat zpracovat znalecký posudek na stanovení obvyklé ceny nájemného nebytových prostor v daném místě a čase. Žalovaný s určenou cenou nájemného zásadně nesouhlasí, jelikož jeho výše je v daném místě a čase naprosto neadekvátní.

7. Žalobci svým podáním ze dne datum navrhli změnu žaloby, spočívající v rozšíření žalobního nároku o 7 kalendářních měsíců, a to o období od anonymizováno rok do anonymizováno rok. Žalobci vyčíslili svůj dodatečný nárok stejným způsobem jako nárok v původní žalobě, tedy na částku 6 960 Kč za každý započatý kalendářní měsíc s tím, že za období dalších 7 měsíců se tak jedná o 48 720 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Celý nárok za dobu 22 měsíců tak činí 153 120 Kč s příslušenstvím. Změnu žaloby navrženou žalobci soud připustil usnesením ze dne datum.

8. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Návrh žalobců na provedení dalších důkazů soud pro nadbytečnost zamítl. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

9. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobci a pan jméno jméno, datum narození, jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, bydlení, v části územní celek, v obci obec, v k. ú. obec, evidované Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na listu vlastnictví číslo (prokázáno usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací v případě žalobců, usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací v případě pana jméno jméno a listem vlastnictví číslo k. ú. obec). Původní obchodní firma žalované„ právnická osoba“ byla dne datum změněna na„ anonymizováno právnická osoba“ (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku). Pan příjmení jméno pracoval pro žalovanou a byl rovněž oprávněn ji zastupovat (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu ze dne datum, e-maily ze dne datum, datum a datum). Otec žalobců jméno celé jméno žalobce, datum narození, zemř. datum, udělil dne datum plnou moc žalobci a) pro řešení všech záležitostí a jednání souvisejících se shora specifikovanou nemovitostí (prokázáno plnou mocí ze dne datum). Žalovaná měla v nemovitosti umístěn„ showroom“ minimálně ode dne datum (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu ze dne datum, Vyrozuměním MÚ obec ze dne datum, fotografiemi ze dne datum či Úředním záznamem PČR ze dne datum). Žalovaná inzerovala svou pobočku v nemovitosti rovněž na svých webových stránkách, a to ještě ke dni datum a datum (prokázáno archivovanými webovými stránkami žalované a inzertními nabídkami žalované na webových stránkách praha.eu, webová adresa či webová adresa). Showroom žalovaná prezentovala také na svém účtu na YouTube a Facebooku, a to ke dni datum (prokázáno videem s datem nahrání dne datum, datum a datum a archivovaným Facebook účtem žalované). Žalovaná hradila od úmrtí paní příjmení (zemř. datum) náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení) (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu ze dne datum). V noci z anonymizováno na datum došlo k rozbití skleněné výlohy v předmětné nemovitosti, v jejíž spodní části byly umístěny prostory pro komerční účely (prokázáno usnesením PČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, ze dne datum). Náklady ve výši 10 000 Kč za rozbitou výlohu hradila žalovaná (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu ze dne datum). Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

10. Soud právní poměr mezi účastníky posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

11. Podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen “o. z.”, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 609 nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 638 odst. 1 právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Podle § 638 odst. bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

13. Na základě provedeného dokazování a v souladu s tvrzením žalobkyně soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok je co do základu důvodný. Žalobci předložili soudu důkazy tvořící ucelený a na sebe navzájem navazující řetězec důkazů, na základě kterého bylo postaveno na jisto, že žalovaná společnost užívala nemovitost ve spoluvlastnictví žalobců minimálně v žalovaném období. Jedním ze stěžejních důkazů je samotný dopis právního zástupce žalované ze dne datum. Z dopisu vyplývá, že je reakcí na předžalobní výzvu žalobců ze dne datum a že Mgr. jméno příjmení je právním zástupcem právnická osoba anonymizováno, tj. právním zástupcem žalované. Obsahem tohoto dopisu je mj. tvrzení, že žalovaná (klient) hradí veškeré náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení), a to od smrti jméno příjmení, a dále tvrzení, že žalovaná hradila rozbitou skleněnou výlohu v částce okolo 10 000 Kč, a to v roce rok. V řízení bylo dále prokázáno, že v žalovaném období nedošlo k vyklizení předmětné části nemovitosti. Žalovaná dobrovolně předmět nájmu nevyklidila, znemožnila tak užívání předmětu nájmu dalšímu subjektu a její jednání tak nemůže požívat právní ochrany (§ 2 odst. 3 a § 8 o. z.). Soud neuvěřil tvrzení žalované, že předmětnou nemovitost možná v žalované době užíval pan jméno jméno jakožto její spoluvlastník, a nikoli žalovaná, když tuto obranu považuje vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu za ryze účelovou. Pokud jde o námitku promlčení, kterou opakovaně vznesla žalovaná, je nutné zdůraznit, že pro počátek subjektivní promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení je rozhodující moment, kdy se oprávněný dozví všechny okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění tohoto práva u soudu, což zahrnuje jak vědomí o tom, že bezdůvodné obohacení vzniklo, tak kdo je povinen k jeho vydání (srov. BRIM, Luboš. § 621 (Počátek promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 2029, marg. č. 6, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3148/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. 28 Cdo 5328/2015 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3531/2019). Jak bylo v řízení prokázáno, žalobci se o tom, kdo je osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení, dozvěděli až v anonymizováno roku rok a nikoli již v průběhu roku rok, jak tvrdila žalovaná, když v tomto období jim nebyla známa totožnost konkrétní osoby (fyzické či právnické), která je osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož byla žaloba zdejšímu soudu podána dne datum, je třeba uzavřít, že právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčeno nebylo a námitka promlčení je proto nedůvodná. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě co do základu vyhověl.

14. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, soud dospěl k závěru, že nelze vycházet pouze z jednostranně tvrzené výše předpokládaného nájmu a že si tato otázka vyžádá provedení dalších důkazů, proto bylo rozhodnuto pouze o základu předmětného nároku.

15. Jak bylo konstatováno výše, v průběhu řízení bylo prokázáno naplnění předpokladů pro vznik povinnosti žalované uhradit žalobcům bezdůvodné obohacení za užívání předmětné části nemovitosti, a to minimálně v žalovaném období, tj. od anonymizováno rok do anonymizováno rok, neboť žalovaná dle provedeného dokazování předmětné části nemovitosti užívala, nehradila spoluvlastníkům nemovitosti žádné nájemné (ať už žalobcům nebo jejich otci zemř. datum) a nemovitosti ani v posuzovaném období nevyklidila. Základ nároku žalobců je tak po právu, a proto soud o základu věci rozhodl tímto mezitímním rozsudkem. Předmětem dalšího průběhu řízení tak bude již jen posouzení oprávněnosti výše žalobci uplatňovaného nároku. Stejně tak bude součástí konečného rozsudku výrok o nákladech řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.