5 C 368/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 148 927 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 148 927 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5% od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení, částku 59 391,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], kdy žalobkyně vyplatila pojistné plnění v návaznosti na dopravní nehodu ze dne [datum] v ulici [ulice], [obec a číslo], kdy žalovaný řídil předmětné osobní motorové vozidlo a v důsledku nedodržení dostatečné bezpečné vzdálenosti narazil zezadu do před ním jedoucího vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které zastavilo z provozních důvodů, vlivem nárazu bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] posunuto směrem vpřed, čímž došlo k nárazu do zadní části vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Lustrací bylo zjištěno, že žalovanému byl dne [datum] odebrán řidičský průkaz, a to z důvodu řízení vozidla pod vlivem alkoholu. Za shora popsané jednání byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. e) bod 2 a k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Celková výše vyplaceného pojistného plnění činila 148 927 Kč, jednotlivě pak žalobkyně uhradila dne [datum] panu [jméno] [příjmení] částku ve výši 10 957 Kč za škodu na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], dne [datum] společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] částku ve výši 115 886 Kč za škodu na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], dne [datum] společnosti [právnická osoba] částku ve výši 20 300 Kč za zapůjčení náhradního vozidla a dne [datum] společnosti [právnická osoba] částku ve výši 1 784 Kč za lakovaní vozidla [anonymizováno]. Závěrem svůj nárok žalobkyně s odkazem na § 10 odst. 1 písm. g) a písm. h), zákona č. 168/1999, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla odůvodnila tak, že ačkoliv byl žalovanému uložen zákaz činnosti řídit vozidlo až rozhodnutím [název soudu], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], tak se do doby zákazu činnosti započítává doba, po kterou žalovaný v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat. Z toho lze usuzovat, že žalovaný v době dopravní nehody řídil, i když mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Na předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně žalovaný reagoval prostřednictvím svého právního zástupce tak, že předmětný nárok neuznává.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žaloba je nedůvodná a nárok žalobkyně neuznal v celém rozsahu, tj. ani co do výše nároku ani co do jeho základu. Dále poukázal na to, že přestože mu byl v dané době zadržen řidičský průkaz, rozhodně byl v době dopravní nehody držitelem řidičského oprávnění ve smyslu § 92 zákona o silničním provozu. Uvedený rozsudek [název soudu] ve věci pod sp. zn. [spisová značka] se stal pravomocným dne [datum] a od té doby pozbyl žalovaný řidičské oprávnění. Dále žalobce uvedl, že pokud je nesporné, že k dopravní nehodě, za jejíž následek požaduje žalobkyně po žalovaném regres ve smyslu § 10 odst. 1 písm. h) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, došlo dne [datum], byl jednoznačně žalovaný v tu dobu držitelem příslušného řidičského oprávnění na skupinu B, tedy na potřebnou skupinu pro řízení osobního vozidla, které také řídil.

3. Soud v řízení provedl dokazování listinnými důkazy, které účastníci předložili. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by vedly soud k provedení dalších důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako pojistitel a žalobce jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s datem počátku pojištění [datum] (prokázáno pojistnou smlouvou [číslo]). Dne [datum] kolem [údaj o čase] hod. řídil žalovaný osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], po ul. [ulice] v [obec a číslo] ve směru jízdy od ulice [ulice] ke [anonymizována dvě slova]. Žalovaný nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost od před ním jedoucího vozidla [značka automobilu], [registrační značka] řidiče [jméno] [příjmení], který vozidlo zastavil z provozních důvodů, čímž došlo k nárazu zezadu vozidel [anonymizováno] do zadní části vozidla [anonymizováno]. Vlivem nárazu bylo vozidlo [anonymizováno] posunuto směrem vpřed, kde došlo k nárazu do zadní části stojícího vozidla [značka automobilu], [registrační značka], řidiče [jméno] [příjmení]. Při dopravní nehodě vznikla pouze hmotná škoda na zúčastněných vozidlech. Lustrací bylo zjištěno, že žalovanému byl dne [datum] odebrán řidičský průkaz (prokázáno detailem relace o dopravní nehodě, [číslo jednací]). Ze zprávy Oboru dopravněsprávních činností, Magistrátu hlavního města Prahy, ze dne [datum] bylo zjištěno, že osobou odpovědnou ze spáchání přestupku, kterým byla dne [datum] způsobena dopravní nehoda, byl rozhodnutím správního orgánu ze dne [datum] shledán žalovaný, kvalifikace přestupků - § 125c odst. 1 písm. e) bod 2, písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., kvalifikace porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích - § 6 odst. 7 písm. b), § 19 odst. 1 a § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu (prokázáno zprávou ze dne [datum]). V souvislosti se vzniklou škodou vyplatila žalobkyně jako pojistné plnění částku ve výši 10 957 Kč poškozenému [jméno] [příjmení] dne [datum], částku 115 886 Kč poškozené [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum], částku 20 300 Kč poškozené [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] a částku 1 784 Kč poškozené, [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum], celkem tedy 148 927 Kč (prokázáno dokladem o vyplacení pojistného plnění). Žalobkyně uplatnila u žalovaného právo na úhradu vyplaceného pojistného plnění ve smyslu § 10 zákona č. 168/1999 Sb. v částce 115 886 Kč a následně navýšila plnění o částku 20 300 Kč, žalovaný výzvy k úhradě převzal (prokázáno dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum], prokázáno doručenkami s daty [datum] a [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k úhradě žalované částky (předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]). Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný nesporuje zavinění dopravní nehody a ani to, že v dané době mu byl zadržen řidičský průkaz, ale rozhodně byl v době dopravní nehody držitelem řidičského oprávnění jak má na mysli § 92 zákona č. 361/2000 Sb. Z výpisu z evidenční karty řidiče žalovaného, která byla vydána dne [datum] Magistrátem hl. města Prahy, Odborem dopravněsprávních činností, Oddělením evidence řidičů a odbavování občanů, je seznatelné, že klient pozbyl ve smyslu § 94a odst. 1 zákona o silničním provozu řidičské oprávnění dne [datum], tedy kdy došlo k vyznačení právní moci rozsudku [název soudu], vedené pod sp. zn. [spisová značka] a zcela jistě v době dopravní nehody, tedy [datum] byl žalovaný držitelem řidičského oprávnění příslušné skupiny. Žalovaný v dopise odkázal n a § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. s tím, že je z karty řidiče jednoznačně prokázáno, kdy žalovaný pozbyl řidičské oprávnění (prokázáno dopisem ze dne [datum]).

5. S ohledem na to, že v řízení bylo nesporné, že byl nárok na zaplacení žalované částky u žalovaného žalobkyní uplatněn, a to ve výši žalované částky, která byla poškozeným žalobkyní prokazatelně zaplacena, vyšel soud z nesporných tvrzení účastníků podporovaných provedenými listinnými důkazy.

6. Soud má z připojeného spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] prokázáno, že proti žalovanému bylo v minulosti vedeno trestní řízení u [název soudu], kde usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo ve věci odsouzeného [celé jméno žalovaného] pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 TZ rozhodnuto tak, že podle § 350 odst. 1 TŘ a § 74 odst. 1 TZ se započítává do trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, který byl ve výměře 18 měsíců uložen odsouzenému [celé jméno žalovaného] trestním příkazem [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], doba zadržení řidičského průkazu od [datum] do [datum].

7. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný„ řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.

8. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. h) zákona, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen„ TZ“) se započítává do trestu zákazu činnosti doba, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat. Podle § 118a odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ProvPoz“) policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla, jestliže řidič je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy. Podle § 118b je policista oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz. Podle odst. 2 cit. ustanovení po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení. Podle § 118c ProvPoz obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu. Podle § 80 cit. zákona řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla zařazeného do skupiny vozidel, pro kterou mu bylo řidičské oprávnění uděleno. Podle § 92 odst. 1 cit. zákona řidičské oprávnění udělí žadateli o řidičské oprávnění příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Podle odst. 2 cit. ustanovení řidičské oprávnění se uděluje na základě žádosti o řidičské oprávnění, která musí mít písemnou formu. Podle § 94a odst. 1 cit. zákona držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, kterým bylo uloženo v trestním řízení přiměřené omezení spočívající v zdržení se řízení motorových vozidel nebo kterým bylo rozhodnuto o podmíněním odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se držitel řidičského oprávnění zavázal držet se řízení motorových vozidel.

10. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný v době dopravní nehody řídil vozidlo, aniž by disponoval řidičským průkazem, který mu byl zadržen dne [datum]. Spornou otázkou zůstalo, zda za situace, kdy trestní příkaz nabyl právní moci až dne [datum], lze v tomto případě aplikovat ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona, tj. zda na mezidobí od zadržení řidičského průkazu žalovaného jakožto opatření orgánu veřejné moci do nabytí právní moci výše uvedeného trestního příkazu je možno pohlížet jako na dobu, kdy žalovaný nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Výklad ustanovení zákona ProvPoz nedává jednoznačnou odpověď, neboť okamžikem zadržení řidičského průkazu zůstává zřejmě příslušný řidič držitelem řidičského oprávnění, nesmí však řídit motorové vozidlo po dobu zadržení řidičského průkazu. Soud však dospěl k závěru, že v návaznosti na výše citované ustanovení TZ, kdy se do doby zákazu činnosti započítává i doba před právní moci rozhodnutí, po kterou bylo pachateli (žalovanému) v souvislosti s trestným činem odňato oprávnění k činnosti podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat, mělo rozhodnutí v trestní věci retroaktivní účinky, které pokryly dobu od zadržení řidičského průkazu, tj. od [datum], tj. i v době, kdy žalovaný způsobil dopravní nehodu ([datum]) (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu Tpjn 302/2010). Lze přisvědčit žalovanému, že samotným zadržením řidičského průkazu nedošlo zřejmě zároveň k odebrání jeho řidičského oprávnění v ten daný okamžik, ale v důsledku rozhodnutí soudu v trestním řízení, kdy se započítává do trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, který byl ve výměře 18 měsíců uložen odsouzenému [celé jméno žalovaného] trestním příkazem [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], doba zadržení řidičského průkazu od [datum] do [datum], je zcela zjevná zpětná retroaktivita tohoto rozhodnutí. S ohledem na § 10 odst. 1 písm. h) zákona má žalobkyně nárok v rámci následného regresu na vyplacení pojistného plnění po žalovaném, neboť pojištěný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Zákaz činnosti řídit motorové vozidlo mmj. jednoznačně vyplývá i z § 118b odst. 2 ProvPoz:„ po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo“. Pokud by vznikla pochybnost, zda má žalobkyně právo na vyplacení regresu po žalovaném na základě § 10 odst. 1 písm. g) zákona, neboť by nebylo postaveno na jisto, zda zadržením řidičského průkazu došlo zároveň k odebrání řidičského oprávnění, pak tato pochybnost je zcela eliminována výkladem § 10 odst. 1 písm. h) zákona, kdy v daném případě je zcela evidentní, že žalovaný po té, co mu byl zadržen řidičský průkaz a měl tudíž zakázáno řídit po dobu zadržení řidičského průkazu motorové vozidlo, motorové vozidlo řídil a způsobil dopravní nehodu v důsledku níž vznikla předmětná škoda. Souhrnným výkladem shora citovaných ustanovení lze dospět k závěru, že žalovanému byl uložen zákaz činnosti řídit motorové vozidlo už k okamžiku odebrání řidičského průkazu tj. od [datum], tj. tento zákaz platil i dne [datum], kdy žalovaný způsobil dopravní nehodu. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by soud dospěl k opačnému závěru, pak by žalovaný nepochybně těžil ze svého protiprávního činu, kdy i přes zákaz řídit po dobu odebrání řidičského průkazu motorové vozidlo, tento zákaz porušil a způsobil nehodu v jejímž důsledku vznikla škoda, kterou uhradila poškozeným žalobkyně. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. Výše příslušenství je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 391,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 958 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 148 927 Kč sestávající z částky 7 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 060 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d), z částky 7 060 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d), z částky 7 060 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a z částky 7 060 Kč za každé ze dvou účastí na jednání dne [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 160 Kč ve výši 9 273,60 Kč.

13. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro jinou lhůtu.