5 C 378/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o negatorní žalobě a žalobě na náhradu škody

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 222,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 24. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

III. Návrh žalované na separaci nákladů řízení za jednání dne 1. 10. 2024 se zamítá.

IV. Žalobci se vrací na zaplaceném soudním poplatku částka 4 800 Kč, která mu bude vrácena po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3. 10. 2022 po žalované domáhal zaplacení částky 3 222,50 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou žalovaná způsobila tím, že dne 12. 10. 2019 překryla kryt kamery novinami, které připevnila ke stěnám východu u vchodu č. p. , Anonymizováno, hnědou lepicí páskou, dále došlo k polepení krytu kamery lepicí páskou, která poškodila a poleptala kryt kamery. Následkem toho bylo nutné kryt kamery vyměnit tak, aby kamera byla uvedena do původního bezvadného stavu a mohla plnit svůj účel, tj. preventivní charakter předcházení trestné činnosti, ochrany majetku a obyvatel nemovitosti spravované žalobcem. Dále žalovaná způsobila škodu tím, že dne 14. 10. 2019 přelepila kryt kamery stříbrnou lepicí páskou a instalovala v kabině výtahu ve vchodu č. p. , Anonymizováno, noviny tak, že jimi zakryla předmětnou kameru. Noviny přilepovala v daných případech ke stěnám výtahu. Tento stav byl v rozporu s účelem nainstalovaného kamerového systému, proto byly noviny odstraněny a došlo k odlepení lepicí pásky ze stěn výtahu i samotného krytu kamery. Lepicí páska však zanechala jako v případě polepení dne 12. 10. 2019, tak i dne14. 10. 2019 na stěnách výtahu po odlepení zbytky lepidla, tj. znečistila stěny výtahu. Žalovaná sama zbytky lepidla neodstranila. Jednání žalované bylo v rozporu s právy a povinnostmi členů žalobce vymezenými ve Stanovách, jakož i v Domovním řádu , Anonymizováno, . Stanovy byly přijaty na shromáždění vlastníků konaném dne 10. 11. 2016 a nabyly platnosti a účinnosti dne 10. 11. 2016. K opravě kamery a výměně krytu kamery došlo dne 18. 11. 2019, odměna za práci činila 830 Kč bez DPH, kryt kamery stál 790 Kč bez DPH, náklady za dojezd činily 530 Kč bez DPH, DPH činilo 15 %, výše škody činila v souvislosti s touto opravou částku 2 472,50 Kč včetně DPH. Znečištění od lepicí pásky bylo nutno odstranit a náklady na odstranění znečištění vynaložil žalobce ve výši 750 Kč. Žalovaná způsobila žalobci škodu v celkové výši 3 222,50 Kč. Žalobce vyzval opakované žalovanou k úhradě škody. V prodlení se zaplacením žalované částky je žalovaná nejpozději od 24. 2. 2020, kdy se k výzvě žalobce ze dne 9. 1. 2020 vyjádřila právní zástupkyně žalované. Žalobce proto požaduje zaplacení příslušenství žalované částky od 24. 2. 2020 do zaplacení.

2. Žalobce zároveň podal proti žalované žalobu na povinnost zdržet se zakrývání kamery umístěné ve výtahu domu č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vchod č. , Anonymizováno, . Dále žalobu na uložení povinnosti žalované odstranit kovovou konstrukci umístěnou na vnější straně okna bytové jednotky č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a to nejpozději do 15 dnů od právní moci rozsudku. Uložení povinnosti žalované zdržet se instalace kovové konstrukce na vnější straně okna bytové jednotky č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . V průběhu řízení vzal žalobce žalobu v této části zpět. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. 8. 2024, č. j. 5 C 378/2022 – 130, které nabylo právní moci dne 28. 8. 2024, bylo řízení částečně zastaveno. V odůvodnění soud mj. uvedl, že pokud jde o žalobu na uložení povinnosti zdržet se zakrývání kamery, pak tuto povinnost žalovaná již dobrovolně splnila a kameru od roku 2023 nezakrývá. Při jednání dne 11. 4. 2024 právní zástupkyně žalobce uvedla, že došlo k odinstalování původní kovové konstrukce, pro kterou byla podána žaloba, nicméně byla instalována konstrukce nová, a to na parapet u bytu žalované. S touto instalací žalobce rovněž nesouhlasí, resp. shromáždění se usneslo, že na okenních rámech a parapetech nemají být žádné kovové konstrukce. Vznikl tak jiný stav, než byl v době podání žaloby. Právní zástupce žalované u tohoto jednání potvrdil, že původní konstrukce, která byla specifikována v žalobě, byla odstraněna a byla nahrazena konstrukcí novou, která dle názoru žalované strany již neruší vzhled budovy a je to konstrukce, která brání pádu květin z parapetu okna bytu žalované. Žalovaná v průběhu jednání doplnila, že tato aktuální kovová konstrukce byla instalována profesionální firmou, bylo to v souladu s domovním řádem a dle jejího názoru by ohrádka na květníky v uvedeném místě být měla.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že v žádném případě nebylo prokázáno, že předmětnou škodu způsobila žalovaná, nebyla prokázána ani příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vzniklou škodou. Sice lze připustit, že k překrývání kamery ze strany žalované došlo, nicméně, jak vyplynulo ze záznamů předložených žalobcem, jednalo se pouze o noviny, které byly ze strany žalované přilepeny k výtahu tak, aby nebylo možné pořizovat na kameře záznam. V žádném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná přilepila kameru páskou tak, že by byla jejím jednáním způsobena nějaká škoda, která by musela vést k odstranění krytu kamery a k nějakému poškození tohoto krytu. Dle názoru žalované si škodu v podstatě způsobila sama žalobkyně, protože špatně vyhodnotila situaci. Mohlo dojít případně pouze k odstranění nějakých polepů na kameře, rozhodně nemuselo docházet k výměně krytu. Za této situace žalovaná nárok žalobce zcela odmítá a rovněž odmítá zcela názor, že by svým jednáním uznala předmětný nárok, a to tak, že by žalobkyni z titulu tohoto nároku něco plnila. Odkazuje na zákonnou úpravu, co se týká uznání dluhu a má za to, že v případě, že žalovaná dospěla nejdříve k závěru, že na základě předžalobní výzvy předmětnou částku uhradí, tak chybou žalobce, kdy byl uveden špatný účet, se tato částka žalované vrátila zpět a nemůže být kladeno k tíži žalované, že se tak stalo z viny žalobce, který nesprávně uvedl předmětný účet, navíc žalovaná nemá povinnost znát účet žalobce, na který by měla plnit. Takže jednáním žalované nemůže nikdy dospět žalobce k závěru, že předmětnou částku uznala a z hlediska hmotněprávních důsledků to nemůže mít vliv na předmětné plnění, že by došlo ze strany žalované k uznání dluhu. Pokud nedošlo k žádné úhradě, byť částečné, předmětné částky, kterou žalobkyně uplatňuje jako náhradu škody, pak je na žalobkyni, aby tvrdila a prokazovala vznik škody. Co se týká petitu III a IV žalovaná sporuje, že by žaloba byla podána důvodně. Dle názoru žalované nelze z jejího chování, pokud by i odstranila nějakou konstrukci, dovozovat, že by žaloba byla podána důvodně. Odkázala na judikaturu, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 1507/2011 a nález Ústavního soudu III. ÚS 2741/16. Z nich vyplývá, že ani chování žalované, které vede ke zpětvzetí žaloby, tak toto chování ještě nemůže zakládat nutnost přiznání nákladů řízení, pokud byla žaloba podána nedůvodně. Zdůraznila, že nelze dospět k závěru, že k odstranění předmětné konstrukce došlo v důsledku žaloby, navíc nikdy nebylo prokázáno, že by umístění předmětné konstrukce bylo protiprávní. Má za to, že důvod k podání žaloby v tomto rozsahu ze strany žalobce nikdy nebyl. Pokud se snad někdy na shromáždění vlastníků odhlasovalo, jak bude vůči žalované postupováno a že se jedná o protiprávní jednání, tak to nemá žádný vliv na samotné řízení. Co se týká postupu vůči žalované, v tom spatřuje žalovaná strana šikanózní postup, protože i ohledně ostatních členů SVJ jsou občas nějaké problémy s tím, jak se tito členové chovají, případně, co umisťují na venkovní fasádu. Ale nikdy vůči nim nebylo nějak brojeno a nikdy vůči nim SVJ nepostupovalo tak, jak postupuje vůči žalované. Za této situace tedy má žalovaná strana za to, že žalobkyně neunáší břemeno tvrzení, neunáší důkazní břemeno, neprokázala odpovědnost žalované za vznik předmětné škody a rovněž mají za to, že nelze přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, ani co se týká zpětvzetí žaloby a zastavení řízení. Pokud jde o příslušenství žalované částky, tak má žalovaná strana za to, že nelze přiznat příslušenství žalované částky v takovém rozsahu, jak žalobkyně uplatňuje, neboť nemohla plnit předmětný dluh na základě předžalobní výzvy na účet žalobce, když chybou žalobce došlo k uvedení chybného účtu, částka se vrátila zpět a za této situace je tedy evidentní, že nenese odpovědnost za nějaké prodlení s plněním dluhu, když toto prodlení v podstatě si způsobil žalobce sám.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. 8. 2024, č. j. 5 C 378/2022 – 130, zastavil soud podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v části, kdy se žalobce po žalované domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se zakrývání kamery umístěné ve výtahu domu č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vchod č. , Anonymizováno, , a povinnosti žalované odstranit kovovou konstrukci připevněnou k oknu a parapetu bytové jednotky č. , Anonymizováno, , k. ú. , Anonymizováno, , obec , adresa, , a povinnosti žalované zdržet se instalace kovové konstrukce na vnější straně okna bytové jednotky č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Soud v odůvodnění mj. uvedl, že žalobce vzal při jednání dne 11. 4. 2024 žalobu částečně zpět, neboť žalovaná již tuto povinnost dobrovolně splnila a kameru od roku 2023 nezakrývá. Následně vzal žalobce během jednání dne 23. 7. 2024 žalobu částečně zpět co do povinnosti žalované odstranit kovovou konstrukci připevněnou k oknu a parapetu bytové jednotky č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . V protokole z jednání dne 23. 7. 2024 žalovaná vyjádřila souhlas se zpětvzetím žaloby.

5. Soud provedl dokazování všemi důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení ( § 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny ( § 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

6. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

7. Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne 9. 1. 2020 k nápravě a náhradě škod vzniklých poškozováním společné nemovitosti, a to na základě usnesení č. 7, přijatým hlasy všech přítomných na shromáždění , adresa, , které se konalo dne 7. 11. 2019. Žalobce ve výzvě uvedl, že chování žalované je zcela v rozporu se stanovami SVJ – zejména čl. X, bod 2. písm. a), e), g), j), dobrými mravy a závažným způsobem brání společenství v péči o nemovitost a ohrožuje bezpečnost obyvatel objektu. V souvislosti se způsobenou škodou vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 3 222,50 Kč na č. účtu SVJ: , č. účtu, , a to do 31. 1. 2020 /prokázáno výzvou ze dne 9. 1. 2020/. Ze Stanov , adresa, má soud prokázáno, že je v čl. X, bod 2. písm. a) sjednáno, že člen společenství má povinnosti učené v obecně závazných právních předpisech, těchto stanovách a v rozhodnutích orgánů společenství, a to zejména dodržovat právní předpisy, tyto stanovy, plnit usnesení orgánů společenství přijatá v souladu s obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami, e) řídit se při užívání společných částí pravidly pro užívání společných částí nemovité věci a společných zařízení domu, obsaženými v těchto stanovách, v domovním řádu a v usneseních orgánů společenství schválených v souladu s obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami, včetně pokynů stanovených pro provoz společných zařízení výrobcem nebo správcem technických zařízení, g) udržovat svůj byt a společné části, které má vyhrazeny k výlučnému užívání tak, jak to vyžaduje nezvávadný stav a dobrý vzhled domu, zdržet se ohrožení, změny nebo poškození společných částí nebo ztížení výkonu oprávnění svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt a užívat společné části jiným členům společenství, j) odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na jiných bytech nebo společných částech nemovité věci způsobil sám nebo osoby, kterým umožnil do domu nebo bytu vstup. /prokázáno Stanovami žalobce/. Ze zápisu ze shromáždění , adresa, ze dne 17. 5. 2018 bylo prokázáno, že k informacím o umístění kamer v exteriéru a interiéru objektu, zdůvodnění, ochrana dat, a atd. byly na předminulém shromáždění odsouhlasené kroky k realizaci – instalaci venkovních a vnitřních kamer, předloženy CN. Nově byl na shromáždění předložen návrh, aby kamery byly instalovány i v kabinách u výtahu. Bylo přijato usnesení č. 7 ve znění: „Vyjádřen souhlas shromáždění, aby ke kamerám umístěným v exteriéru a interiéru objektu, byly také instalovány kamery i ve všech výtahových kabinách.“ Bylo přijato usnesení č. 8 ve znění: „Vyjádřen souhlas shromáždění, aby v souladu s platnými předpisy byl v našem objektu instalován venkovní i vnitřní kamerový systém, včetně kabin výtahu, firmou , právnická osoba, . dle předložené cenové nabídky, doplněné o cenu za kamery do výtahů a jejich montáž. /prokázáno zápisem ze shromáždění , adresa, ze dne 17. 5. 2018 / Ze zápisu ze shromáždění , adresa, ze dne 8. 11. 2018 má soud prokázáno, že bylo schváleno usnesení č. 7 ve znění: Shromáždění schvaluje a přijímá právě doplněná a přečtená – Pravidla pro zpracování kamerových záznamů v bytovém domě. /prokázáno zápisem ze shromáždění , adresa, ze dne 8. 11. 2018/ Z faktury č. 2019099 ze dne 18. 11. 2019 bylo prokázáno, že dodavatel , Anonymizováno, vyúčtoval žalobci za opravu kamery , kryt kamery KY 152 a režijní náklady – dojezd – částku celkem 2 472,50 Kč včetně DPH. /prokázáno fakturou č. 2019099/Z faktury č. 20190141 ze dne 31. 10. 2019 bylo prokázáno, že dodavatel společnost , právnická osoba, vyúčtovala žalobci celkem částku 14 240 Kč, a to na základě smlouvy o dílo ze dne 31. 1. 2018 a nad rámec běžného úklidu vyfakturovala mimořádné práce: čištění výtahu v domě , adresa, od lepidel a polepů kolem kamery, a to ve výši 750 Kč /prokázáno fakturou č. 20190141/. Předžalobní výzvou ze dne 21. 4. 2022 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení náhrady škody ve výši 3 222,50 Kč včetně zákonného příslušenství spolu s náklady právního zastoupení, a to do 5 dnů od doručení výzvy. Výzva byla podána na poště dne 21. 4. 2022. /prokázáno „Poslední předžalobní výzvou“ ze dne 21. 4. 2022 včetně podacího lístku/.

8. Z kamerových záznamů pořízených dne 12. 10. 2019 a 14. 10. 2019 bylo v řízení prokázáno, že žalovaná vstoupila do výtahu s úmyslem zakrýt kameru novinami, což učinila a je zřejmé, že manipulovala s kamerou, neboť kamera přestala snímat obrazový záznam z výtahu, přičemž do výtahu žalovaná vstupovala i s lepící páskou /prokázáno videozáznamy na CD, vyjádřením žalované/.

9. Z fotografií založených ve spise bylo prokázáno, že dne 14. 10. 2019 byla kamera ve výtahu celá oblepena stříbrnou lepící páskou a překryta novinami. Po odlepení pásky byla kamera znečištěna a kryt kamery poškozen /prokázáno fotografiemi s daty 14. 10. 2019/.

10. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škod v penězích.

12. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

13. Podle § 2969 odst. 1 při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle odst. 2 poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

14. V řízení bylo uceleným řetězcem důkazů jednoznačně prokázáno, že žalovaná poškodila předmětnou kameru tím, že ji přelepila páskou a způsobila tak žalobci škodu ve výši 3 222,50 Kč. Jednak tím, že poškozením krytu kamery muselo dojít k jeho výměně, a v souvislosti s opravou kamery žalobce vynaložil částku 2 472,50 Kč včetně DPH. A dále žalobkyně způsobila žalobci škodu tím, že musel nechat úklidovou firmou odstranit lepidlo a polepy kolem kamery, a to za částku 750 Kč včetně DPH. Celková výše škody, která byla způsobena žalovanou na majetku žalobce činí částku 3 222,50 Kč. Soud má za prokázané, byť připouští, že se nejedná o přímý důkaz, že žalobkyně v inkriminovanou dobu s kamerou manipulovala, překrývala ji a použila k tomu lepící pásku. Žalovaná navíc takové jednání nepopřela, pouze setrvala na tvrzení, že z její strany nedošlo k oblepení kamery takovým způsobem, aby mohlo dojít ke vzniku škody. Tvrdila, že předmětné oblepení kamery musela zřejmě způsobit třetí osoba. Po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. však nedoplnila skutková tvrzení ani neoznačila důkazy k prokázání, o jakou třetí osobu by se mělo jednat. V tomto směru tak žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno. Soud proto mezi jednáním žalobkyně a vzniklou škodou shledal jednoznačnou příčinnou souvislost a žalovaná proto odpovídá za vznik škody. Žalobce unesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno, když prokázal jak listinnými důkazy, fotografiemi i videozáznamy, že to byla právě žalovaná, která škodu způsobila, prokázal i výši této škody, kdy žalobce musel na odstranění škody vynaložit právě částku 3 222,50 Kč, kterou zcela oprávněně po žalované požaduje. Soud proto po aplikaci shora cit. ustanovení o. z. žalobě výrokem I. zcela vyhověl. Protože žalovaná škodu neuhradila ani po písemných výzvách žalobce, má žalobce právo i na zákonný úrok z prodlení, a to od 24. 2. 2020, neboť žalovaná reagovala na výzvu k úhradě dlužné částky dopisem právní zástupkyně žalované dne 9. 1. 2020, tj. je zcela zřejmé, že se o výzvě k úhradě dověděla, ale náhradu škody žalobci neuhradila, dostala se proto do prodlení s úhradou dlužné částky.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť ohledně žaloby na náhradu škody byl žalobce zcela úspěšný a ohledně částečného zastavení řízení soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť pro chování žalované byl vzat pět návrh, který byl podán důvodně. Řízení proto muselo být zastaveno a žalovaná je povinna hradit v této části jeho náklady. Soud nemohl akceptovat argumentaci žalované, že naopak žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Předně je třeba poukázat na to, že důvodem pro zpětvzetí petitu v části, kdy se žalobce domáhal po žalované, aby se zdržela zakrývání kamery, bylo, že žalovaná sama dobrovolně, ale až v průběhu řízení, tj. po podání žaloby, uvedla, že od roku 2023 již kameru nezakrývá (žaloba podána 3. 10. 2022). Rovněž až v průběhu řízení žalovaná sdělila, že původní konstrukci odstranila a na její místo nechala odbornou firmou instalovat konstrukci novou. Jedná se tak jednoznačně o situaci, kdy pro chování žalované byla žalobcem žaloba v této části vzata zpět a řízení bylo zastaveno. V daném případě nelze ani použít judikaturu, na kterou poukázala žalovaná, neboť usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1507/2011 na daný případ nedopadá. Pokud jde o nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2741/16, pak soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny všechny předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení: žalovaná sama dobrovolně upustila od jednání, které bylo předmětem žaloby /zakrývání kamery/ a zároveň sama dobrovolně odstranila kovovou konstrukci, která byla předmětem žaloby), v důsledku toho došlo ke zpětvzetí žaloby v této části žalobcem a soud považuje žalobu v této části s ohledem na provedené dokazování za důvodnou. Soud proto žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

16. Celková výše náhrady nákladů řízení činí částku 21 600 Kč. Jedná se náklady v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 200 Kč a dále o náklady v souvislosti se zastoupením žalobce advokátem, a to podle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a e) a. t., tj. á 2 500 Kč za 1 úkon právní služby (1 000 Kč + 1 500 Kč), tj. přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, účast u jednání soudu dne 14. 6. 2023, 11. 4. 2024, 23. 7. 2024, a dále 1 úkon právní služby á 1 000 Kč po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení, tj. jednání dne 1. 10. 2024 a dne 21. 1. 2025, tj. celkem 17 000 Kč a podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. má žalobce právo na náhradu hotových výdajů advokáta, a to za 8 úkonů právní služby á 300 Kč, tj. 2 400 Kč. Celkové náklady ve výši 21 600 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

17. Návrh právního zástupce žalobce na separaci nákladů řízení za účast u jednání dne 1. 10. 2024 soud zamítl, neboť nebyly splněny předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147 odst. 1 o. s. ř., když v průběhu jednání byla přednesena žaloba, vyjádření, strany byly poučeny podle § 118b o. s. ř. a bylo zcela legitimním právem žalobce předložit až v rámci tohoto jednání důkaz na CD. O odročení jednání rozhodl soud z důvodu, že bylo třeba prověřit obsah CD oddělením IT OS Praha 5 z důvodu zásad kybernetické bezpečnosti. Odročení jednání nelze proto klást k tíži žalobce a hlavně nelze považovat předmětné jednání za zmařené, když v jeho průběhu došlo k řádnému projednání věci, tj. žalované by náklady za konání tohoto jednání nepochybně stejně vznikly. Požadavek žalované na přiznání nákladů řízení za účast právního zástupce u jednání dne 1. 10. 2024 je tak zjevně nedůvodný a soud ho proto výrokem ad III) zamítl.

18. O vrácení části soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť řízení bylo částečně zastaveno před prvním jednáním resp. před přednesením žaloby.