5 C 390/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 200 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 64 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky odůvodněním, že žalobkyně na základě objednávek dle běžné obchodní praxe dodávala žalované jí objednané zboží určené na výstavbu rodinných domů v obci [obec]. Za tyto dodávky byly průběžně vystavovány faktury, jejichž celková neuhrazená výše dosáhla 5 205 699 Kč. Žalovaná však ani po mnoha urgencích tyto faktury za odebrané zboží neuhradila. Žalovaná své dluhy písemně uznala, a to dne [datum]. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno, že dluh bude uhrazen dle sjednaného splátkového kalendáře ve třech splátkách s tím, že první splátka měla být uhrazena do [datum] a v případě prodlení byť jedné splátky se celý dluh stává splatný najednou a sjednaný splátkový kalendář pozbývá platnosti. Ani přes toto uznání dluhu nebyl po mnoha urgencích uznaný dluh uhrazen, a žalobkyně eviduje ke dni podání žaloby pohledávku v celkové výši 3 795 435,00 Kč. Jedná se o dluh žalované na vzniklý na základě neuhrazení faktur, které byly řádně vystaveny a doručeny žalované. Žalovaná faktury nikdy nerozporovala. Z přístupu žalované k věci vyplynulo, že dlužnou částku dobrovolně uhradit nehodlá. S ohledem na neznámou bonitu žalované a náklady na soudní řízení žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu pouze část výše uvedeného dluhu, a to v částce 200 000 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby upomínána předžalobní upomínkou ze dne [datum]. V průběhu řízení doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že v projednávané věci se v žádném případě nejedná o litispendenci, žalovaná uznala svůj dluh za žalobkyní v celkové výši 5 205 699 Kč, který však nebyl zaplacen, v současné době dluží žalovaná celkovou částku 3 795 435 Kč. V tomto řízení se jedná o další část z celkového dluhu žalované, nejde proto o překážku litispendence. K námitce nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně uvedla, že k platnému postoupení předmětné pohledávky nikdy nedošlo, uzavření smlouvy bylo jedním z mnoha podvodných jednání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (bývalý jednatel žalobkyně, kterému bylo předběžným opatřením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] zakázáno jednat za žalobkyni – následně bylo toto rozhodnutí potvrzeno Vrchním soudem v Praze dne [datum]), který protiprávním jednáním vyváděl hodnoty z majetku žalobkyně do majetku [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] (společnost účelově založená pro páchání trestné činnosti) a obchodní partnery žalobkyně klamal, kdy prostřednictvím nepravdivých tvrzení a podvodných kroků přesvědčoval tyto třetí subjekty o legálnosti jeho protiprávních kroků. V této věci již bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno] [příjmení] a jeho syna [jméno] [příjmení], kterého pro páchání trestné činnosti využíval (věc je vyšetřována Policií ČR, Krajské ředitelství Policie Plzeňského kraje, odbor hospodářské kriminality, pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). Celková škoda způsobená žalobkyni těmito osobami se pohybuje v řádech milionů korun. O výše uvedeném byla žalovaná informována. Následně byl správcem závodu žalobkyně ustanoven [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to na základě exekučního příkazu [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který žalovanou informoval a požadoval uhrazení dluhu. Následně probíhala komunikace mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovanou, kdy z této komunikace je zřejmé, že žalovaná byla o uvedeném protiprávním jednání obviněných informována jak ze strany [anonymizováno] [příjmení], tak následně jednatelem žalobkyně. Žalované byla a je známa neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky. Současné tvrzení žalované o nedostatku aktivní legitimace je zcela účelové. V jiných obchodních případech přitom žalovaná jednala dále přímo se žalobkyní, nikoliv s [anonymizováno]. Jednalo se např. o vrácení unimobuněk. Žalobkyně nemá informace, že by žalovaná svůj dluh, byť jen částečně, uhradila [právnická osoba]. Sama žalovaná ostatně úhradu svého dluhu ani netvrdí. Žalobkyně je nadále jediným oprávněným věřitelem žalované. Dále žalobkyně doplnila, že v tomto řízení je žalována faktura č. [rok], respektive její část ve výši 200 000 Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve svém vyjádření uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části, a ani co do základu. Vznesla námitku litispendence, neboť řízení o totožném nároku je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud by soud došel k závěru, že se nejedná o žalobu o totožném nároku, navrhla žalovaná spojení řízení z důvodu hospodárnosti. Dále vznesla žalovaná vůči žalobnímu nároku námitku nedostatku aktivní žalobní legitimace žalobce. Tu odůvodnila tak, že žalovaná spolupracovala s žalobkyní a odebírala od ní zboží (zejm. betonové tvárnice), které využívala na projektu„ [obec] – [anonymizována čtyři slova] [ulice] [anonymizováno]“. V [anonymizováno] [rok] bylo žalované doručeno oznámení o postoupení pohledávky s tím, že jejím novým věřitelem je [právnická osoba] - [právnická osoba] K postoupení pohledávek mělo dojít na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s tím, že za žalobkyni tuto smlouvu podepsal pan [jméno] [příjmení] na základě plné moci tvořící přílohu [číslo] této smlouvy, a za společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Z pohledu žalované tak byly splněny všechny předpoklady pro plnění novému věřiteli ve smyslu § 1882 občanského zákoníku, neboť postupník prokázal postoupení pohledávky smlouvou. Žalobkyně proto již není aktivně žalobně legitimována a její pohledávka není po právu. V průběhu řízení doplnila žalovaná svá tvrzení tak, že řízení je třeba zastavit z důvodu věci pravomocně rozhodnuté, jelikož žalobní tvrzení žalobkyně v tomto řízení, jakož i v řízeních, které jsou na základě EPR [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] již pravomocně rozhodnuté, jsou zcela shodné a mají stejný skutkový základ. Pokud v tomto řízení žalobkyně v doplnění (opravě) žalobního návrhu uvádí, že předmětem této žaloby je faktura č. [rok], respektive její část ve výši 200 000 Kč, pak žalovaná namítá, že tato skutečnost nijak neodlišuje tuto žalobu od shora uvedených elektronických platebních rozkazů, neboť sama žalobkyně zatížila řízení vadou, když není možné rozlišit, zda již tato faktura v žalovaném rozsahu nebyla uplatněna jedním ze shora uvedených EPR, které jsou již pravomocné a zakládají překážku věci pravomocně rozhodnuté. Pokud by snad žalobkyně chtěla tvrdit, že k těmto návrhům na vydání EPR byla přiložena jako listinná příloha jiná faktura, než je předmětem tohoto řízení, která specifikovala konkrétní nárok, kterého se žalobkyně vůči žalované domáhá, pak k tomu žalovaná namítá, že žalobkyně v těchto EPR nedostatečně vylíčila skutkové okolnosti, a nelze připustit vylíčení skutkových okolností odkazem na přílohu, přičemž je dále nutno zdůraznit, že žalobkyně ve vylíčení skutkových okolností ani na tuto fakturu neodkázala – pouze ji k žalobě přiložila jako listinný důkaz. Pokud by žalobkyně tvrdila, že žalovaná částka nepředstavuje dluh z konkrétní faktury, ale část pohledávky žalované dle tvrzeného uznání duhu, pak toto jde znovu k tíži žalobkyně, neboť nelze rozlišit, která z žalovaných částek tvoří žalovanou uznaný dluh (jak tvrdí žalobkyně) a v jaké výši, když není ani postaveno na jisto, zda to není například právě ta, o které již bylo rozhodnuto pravomocnými elektronickými platebními rozkazy. K námitce nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně žalovaná doplnila, že namítá-li žalobkyně, že plná moc udělená [jméno] [příjmení], jakož i samotná smlouva o postoupení pohledávky jsou neplatné, neboť [právnická osoba] – [právnická osoba] a její zástupci vůči žalobkyni jednali nekalosoutěžně, či že žalovaná byla ze strany těchto osob uvedena v omyl, tak žalovaná sděluje, že omyl nikdy nenamítala a jiné osobě (myšleno žalobkyni) toto namítat nepřísluší ve smyslu § 586 občanského zákoníku. Právem chráněna by v tomto případě měla být žalovaná, a to s ohledem na principy právní jistoty ochrany důvěry účastníků právních vztahů v právo (ustanovení § 574 občanského zákoníku). Případné nároky, které má nebo uplatňuje žalobkyně vůči [právnická osoba] – [právnická osoba], a které jsou mezi nimi nedořešeny (platnost plné moci udělené [jméno] [příjmení], platnost smlouvy o postoupení pohledávky a nároků z nich vyplývajících), si musí vzájemně vyřešit v jiném sporném řízení a z jiných právních titulů. Pohledávka tak nemá být vymáhána po žalované, ale z titulu náhrady škody vůči [právnická osoba] – [právnická osoba] a dalším osobám, vůči kterým je vedeno trestní řízení. Dále žalovaná namítla, že na platnost postoupení pohledávky nemá vliv, zda bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno žalované na hlavičkovém papíře žalobce, neboť žalované nejsou známy interní směrnice žalované ohledně vzhledu korespondence. Pro žalovanou je z hlediska platnosti dokumentu podstatné pouze to, zda obsahuje veškeré náležitosti po formální stránce vyžadované občanským zákoníkem; dále je pro žalovanou nepodstatné, zda osoba, která podepsala oznámení o postoupení pohledávky ([jméno] [anonymizováno]), měla u žalobkyně zřízen podpisový vzor; dále by soud měl vzít v potaz, že k postoupení pohledávku došlo dle smlouvy za úplatu a tudíž i tato skutečnost má vliv na tvrzenou neplatnost postoupení. Žalobkyně nepředložila soudu originál faktury, jejíhož zaplacení se domáhá a související dodací list za dodané zboží. Na rozhodnutí věci nemá žádný vliv, zda žalovaná uhradila nebo neuhradila svou pohledávku novému věřiteli [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba]

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soudu je z úřední činnosti známo, že u Obvodního soudu pro Prahu 5 jsou mezi týmiž účastníky vedena další řízení, v nichž se žalobkyně domáhá vůči žalované úhrady dlužných částek (ve výši 200 000 Kč, resp. 500 000 Kč) z téhož právního důvodu (uznání dluhu ze dne [datum rozhodnutí]) – např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] apod. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], v němž soud uložil žalované povinnosti zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a povinnost k úhradě nákladů řízení (výrok II.). Důvody, které pro takové rozhodnutí shledal soud, dopadají podle názoru i na posuzovanou věc, neboť se v projednávané věci jedná o nárok s týmž skutkovým a právním základem, a byly proto použity do následujícího odůvodnění.

5. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že žalovaná jako dlužník uznala svůj dluh za žalobkyní jako věřitelem ve výši 5 205 699 Kč, který se zavázala uhradit v souladu se splátkovým kalendářem ve třech splátkách, a to ve výši 1 710 408 Kč ve lhůtě do [datum], ve výši 2 194 557 Kč do [datum] a ve výši 1 300 734 Kč ve lhůtě do [datum], pod ztrátou výhody splátek (prokázáno uznáním dluhu ze dne [datum]). Žalobkyně vystavila žalované fakturu [variabilní symbol] ze dne [datum] se splatností dne [datum] znějící na částku 800 940 Kč za dodávku a montáž 14 ks schodišť na stavbě [obec], Smlouva o provedení stavebních a montážních prací č. [anonymizováno] [číslo] (prokázáno fakturou [rok]). Dne [datum] udělila žalobkyně jednající jednatelem [anonymizováno] [příjmení] plnou moc k veškerému jednání jménem žalobkyně [jméno] [příjmení], a to vyjma zastupování společnosti ve věcech týkajících se zcizování či nabývání nemovitostí a uzavírání úvěrů či poskytování půjček. Plná moc byla ověřena dne [datum] (prokázáno plnou mocí ze dne [datum]). Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek z titulu dodaného stavebního materiálu v celkové výši 3 795 435 Kč na základě zde specifikovaných faktur, které má žalobkyně za žalovanou, a to za částku ve výši 1 265 145 Kč, splatnou ke dni [datum], mezi žalobkyní, jednající na základě plné moci [jméno] [příjmení], a společností [právnická osoba] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalovaná byla dne [datum] vyrozuměna o postoupení pohledávky ve výši 3 795 435 Kč na [právnická osoba] dopisem obsahující v hlavičce název žalobkyně a její identifikační údaje s tím, že jedná prostřednictvím [jméno] [příjmení] na základě plné moci. K podpisu není připojen údaj o funkci či pracovním zařazení (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Žalobkyně informovala prostřednictvím ustanoveného správce závodu žalobkyně [příjmení] [příjmení] žalovanou o tom, že podle žalobkyně pohledávky jdoucí za žalovanou nikdy nikomu nepřevedla, a tyto jsou proto jejím vlastnictvím a vyzvala žalovanou k úhradě všech dluhů vůči žalobkyni ve lhůtě do [datum] (prokázáno e-mailovou komunikací ze dne [datum]). V prohlášení žalované ze dne [datum] se uvádí, že žalované se jevilo jednání [anonymizováno] [příjmení] minimálně jako pochybné, neboť je podezřelý z nezákonného vyvádění majetku žalobkyně na [právnická osoba] a ze strany žalované nebylo proto za dodané unimobuňky vlastněné žalobkyní [právnická osoba] nic zaplaceno. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že mezi účastníky existovala zavedená obchodní praxe spočívající v dodávkách stavebních hmot. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto tak, že usnesení valné hromady žalobkyně ze dne [datum], kterým se odvolává [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z funkce jednatele společnosti, je neplatné. Usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací], byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Plzni, č. j. [číslo jednací], kterým soud zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalobkyně ze dne [datum] o udělení souhlasu s převodem uvolněného podílu [anonymizováno] [příjmení] (prokázáno Usnesením Krajského soudu v Plzni, č. j. [číslo jednací] a Usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 161 o. z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud se předně zabýval námitkou žalované o nedostatku podmínky řízení z důvodu tvrzené překážky litispendence, resp. věci pravomocně rozhodnuté, neboť o žalobách žalobkyně, které jsou obsahově shodné a mají skutkový základ, již bylo rozhodnuto elektronickými platebními rozkazy zdejšího soudu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], resp. rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Této námitce však podle názoru soudu nelze přisvědčit. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky v celkové výši 200 000 Kč, přičemž tato částka podle žalobkyně představuje část dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 3 795 435,00 Kč (žalovaná celkem uznala svůj dluh dne [datum] ve výši 5 205 699 Kč). K žalobě žalobkyně přiložila fakturu [variabilní symbol] ze dne [datum], splatná dne [datum] znějící na částku 800 940 Kč, přičemž v tomto řízení se domáhá úhrady dlužné částky z této faktury pouze ve zmiňované výši 200 000 Kč. Je přitom právem žalobkyně rozhodnout se při podání návrhu na zahájení řízení, zda se v zahájeném řízení bude domáhat úhrady celého dluhu, případně pouze jeho určité části. Za situace, kdy žalobkyně dostatečným způsobem vymezila předmět řízení vylíčením rozhodujících skutečností v žalobě, resp. jejím doplnění, a jednak zprostředkovaně odkazem na listinu (fakturu č. [rok]), kterou k žalobě připojila, a výslovně na ni v doplnění žaloby na výzvu soudu podáním ze dne [datum] odkázala, je podle názoru soudu předmět řízení dostatečně specifikován (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 32 Odo 916/2003). Skutečnost, že žalobkyně z důvodu neznámé bonity žalované uplatnila žalobou pouze část plnění vyúčtovaného shora specifikovanou fakturou, nemůže činit žalobu neprojednatelnou (k tomu srov. rovněž usnesení Městského soudu v ze dne 13. 4. 2022, č. j. 62 Co 108/2022-40, či usnesení ze dne 10. 5. 2022, č. j. 35 Co 89/2022-48 ve věci týchž účastníků). Soud rovněž nepřisvědčil námitce žalované, že specifikace žalobního nároku částkou 200 000 Kč jakožto částí nezaplacené faktury č. [rok] tuto žalobu nijak neodlišuje od shora specifikovaných elektronických platebních rozkazů.

10. Jak uvedl zdejší soud již v odůvodnění rozsudku č. j. [číslo jednací], v němž se soud podrobně zabýval námitkou nedostatku věcné legitimace v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s notifikačním dopisem z téhož dne, je podle názoru soudu třeba takovou obranu žalované považovat za účelovou. Žalobkyně i žalovaná v tomto řízení shodně uvedly, že mezi nimi existovala obchodní spolupráce, žalovaná od žalobkyně odebírala zboží (zejm. betonové tvárnice), za což se jí zavázala hradit úplatu na základě vystavených faktur. Žalovaná uznala svůj dluh ve výši 5 205 699 Kč vůči žalobkyni uznáním dluhu ze dne [datum], a to co do důvodu a výše, a zavázala se k jeho úhradě podle sjednaného splátkového kalendáře (spolu s ujednáním o ztrátě výhody splátek). Jelikož žalovaná ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradila, stala se tato splatnou, a žalovaná se dostala s úhradou dlužné částky počínaje dnem [datum] do prodlení. Uznání dluhu přitom zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že uznaný dluh v době uznání trval, a na jeho základě tak dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje (srov. např. LASÁK, Jan. § 2053 (Prohlášení v písemné formě). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1299, marg. č. 12). Žalovaná přitom v řízení netvrdila ani neprokázala, že by na základě smlouvy o postoupení pohledávek plnila [právnická osoba] – [právnická osoba] jako svému novému věřiteli, když naopak sama uvádí, že obvyklým obchodním partnerem pro ni byla žalobkyně. Ačkoliv samotná skutečnost, zda dlužník skutečně uhradil dluh vůči svému novému věřiteli, jemuž byla pohledávka postoupena (zde pohledávka žalobkyně za žalovanou měla být postoupena [právnická osoba] – [právnická osoba] jako novému věřiteli), není sama o sobě rozhodující, v projednávané věci podle názoru soudu dokresluje toliko fiktivní postoupení uvedené pohledávky. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by žalovaná byla vzhledem k okolnostem věci v dobré víře ohledně platného postoupení pohledávky za žalobkyní, navíc za situace, kdy sama žalovaná uvedla, že považuje jednání [anonymizováno] [příjmení] za pochybné, neboť tento je podezřelý z nezákonného vyvádění majetku žalobkyně na [právnická osoba] – [právnická osoba] V odůvodnění rozsudku č. j. [číslo jednací] se soud rovněž (s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], usnesení Okresního soudu v Klatovech č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] či usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) zabýval platností plné moci udělené [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ověřené ke dni [anonymizováno] [rok], přičemž dovodil, že tuto plnou moc nelze považovat za platné právní jednání, neboť jí dochází k obcházení zákona (§ 580 o. z.). Nebyla-li plná moc platně udělena, nebyl [jméno] [příjmení] osobou oprávněnou jednat za žalobkyni, uzavřená smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] je z tohoto důvodu neplatná a žalovaná je proto ve věci pasivně věcně legitimována, neboť nedošlo k platnému postoupení pohledávky. V projednávané věci soud neshledal důvodů pro to, aby se od uvedeného závěru odchýlil (srov. § 13 o. z.).

11. Soud proto dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní touto žalobou je po právu. Žalovaná podle § 2053 o. z. písemným prohlášením uznala svůj dluh za žalobkyní, čímž došlo k založení vyvratitelné domněnky, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, přičemž žalovaná v řízení neprokázala opak. Jelikož se žalovaná s plněním svého peněžitého dluhu dostala do prodlení (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované od tohoto dne úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, neboť mezi stranami nebyla ujednána výše jiná (§ 1970 o. z.).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 9 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 9 100 Kč za návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 3 x 9 100 Kč za písemné podání (vyjádření ze dne [datum], [datum] a [datum]) včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč za každý z vykonaných úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 AT.

13. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.