5 C 42/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 191 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 191 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % od 19. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 3. 4. 2024 podnájemní smlouvu ve znění dodatků, na základě které se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k dočasnému užívání byt na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal platit žalobkyni měsíční podnájemné ve výši 47 000 Kč spolu s poplatky za služby spojené s užíváním bytu ve výši 4 573 Kč. Protože žalovaný neplnil své povinnosti, vypověděla žalobkyně smlouvu o podnájmu a žalovaný měl žalobkyni předat vyklizený byt do 31. 10. 2024, což však neučinil. Protože žalovaný užíval předmětný byt v období od 1. 12. 2024 do 10. 12. 2024 bez právního titulu, vznikl žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 17 191 Kč sestávající z poměrné výše podnájemného a záloh za služby. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, přestože byl i předžalobně upomenut.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož žalobkyně k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, uvedla, že s tímto souhlasí, a žalovaný se nijak nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně se žalovaným uzavřela podnájemní smlouvu č. 8024768 ve znění dodatků, na základě které poskytla žalovanému do užívání byt o velikosti 4+kk na adrese , adresa, , a to na dobu určitou od 3. 4. 2023 do 30. 4. 2025, přičemž žalovaný se zavázal platit žalobkyni měsíční podnájemné ve výši 47 000 Kč a dále zálohové platby ve výši 4 573 Kč a poplatek za pojištění a asistenci ve výši 369 Kč (podnájemní smlouva č. 8024768 včetně všeobecných obchodních podmínek, dodatek č. 1 k podnájemní smlouvě, dodatek č. 2 k podnájemní smlouvě, předávací protokol ze dne 3. 4. 2023). Žalovaný však podnájemné a související platby nehradil řádně a včas, pročež žalobkyně podnájemní smlouvu vypověděla s tím, že podnájemní vztah byl ukončen k 31. 10. 2024. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovaného, aby nejpozději do tohoto dne byt vyklidil (výpověď podnájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2024). Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k vydání bezdůvodnému obohacení v částce 17 191 Kč sestávající se z poměrné výše podnájemného a záloh na služby za období od 1. 12. 2024 do 10. 12. 2024, avšak žalobkyni ničeho nezaplatil (předžalobní výzva ze dne 11. 12. 2024 včetně kopie podacího archu).

6. Ve věci bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako podnájemce uzavřeli ve smyslu § 2215 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podnájemní smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému do užívání výše specifikovaný byt a žalovaný se zavázal žalobkyni platit měsíčně podnájemné a související platby. Vzhledem k tomu, že žalovaný podnájemné řádně a včas nehradil, žalobkyně v souladu s § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. podnájemní smlouvu vypověděla. Žalovaný tak byl povinen dle § 2292 o. z. předat byt po skončení podnájmu, tedy nejpozději k 31. 10. 2024, což neučinil. Protože žalovaný užíval byt i po skončení podnájemního vztahu, tedy bez právního důvodu, vzniklo na jeho straně bezdůvodně obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalovanému tak vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce 17 191 Kč představující poměrnou výši podnájemného a záloh za služby za období od 1. 12. 2024 do 10. 12. 2024. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data splatnosti dlužné částky stanoveného v předžalobní výzvě.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž právní zástupce žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.