5 C 434/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pro určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Výpověď z nájmu bytu číslo v 1. nadzemním podlaží domu číslo popisné anonymizováno, adresa adresa žalobce, kterou dali žalovaní žalobci listinou ze dne 17. 3. 2020, není oprávněná.

II. Žalovaní jsou povinní zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 42 268 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne 1. 6. 2020 a doplněné v průběhu řízení bylo tvrzení žalobce, že byt č. 3 v 1. nadzemním podlaží domu číslo popisné anonymizováno, adresa adresa žalobce, (dále jen předmětný byt) užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 1999. Žalovaní jsou pronajímateli předmětného bytu. Listinou ze dne datum dali žalovaní žalobci výpověď z nájmu předmětného bytu s tím, že žalobce hrubě porušil svou povinnost vyplývající z nájmu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., a to zejména tím, že nezpřístupnil byt pronajímatelům pro provedení opravy vodovodní stoupačky a ve výpovědi popsaným jednáním měl žalobce podle tvrzení žalovaných zamezit splnění jejich povinnosti podle § 2265 o. z., porušit svou povinnost podle § 2264 odst. 2 o. z. a porušit § 2219 o. z. (dále jen„ předmětná výpověď“). Žalobce upozornil na to, že skutkové vymezení výpovědi je v rozporu se skutečností a výpověď zároveň obsahuje technické a nesprávné právní závěry ve věci. Např. ve výpovědi žalovaní uvádějí, že k havárii stoupaček a následné komunikaci s nájemci došlo 18. 2. 2020, nicméně podle jejich odpovědi, kterou adresovali právní zástupkyni žalobce, mělo ke stejným událostem dojít již o den dříve. Zásadní pochybení ve skutkovém vymezení výpovědi žalobce spatřuje v tvrzení, že v bytě nad předmětným bytem šlo o poškození vodovodní stoupačky. Žalobce tvrdí, že se jednalo o stoupačku odpadní. Zásadní rozdíl je v tom, že poškození vodovodní stoupačky se projevuje vlhkostí zdí, která narůstá plynule s tím, jak poškozenou stoupačkou protéká voda a opatřením k zamezení škod je uzavření přívodu vody. Oproti tomu se poškozená odpadní stoupačka sice rovněž projevuje vlhkostí zdí, nikoliv ale plynule, ale pouze při vypouštění odpadní vody v bytech (vedle uzavření přívodu vody je třeba nájemce upozornit, aby nevypouštěli vodu). Společnost, kterou žalovaní vybrali k provedení opravy/výměny vadné stoupačky musela poznat, že je o prasklou odpadní stoupačku a s pravděpodobností hraničící s jistotou musela žalované informovat o preventivním opatření (požádat nájemníky, aby nevypouštěli vodu a došlo k uzavření přívodu vody) a poté vadnou stoupačku v konkrétním bytě opravit. Pokud se tak nestalo, nelze případné následky přičítat žalobci. Žalobce žádnou povinnost vyplývající z nájmu bytu, natož hrubě, neporušil. K odstranění závady na odpadní stoupačce v bytě nad předmětným bytem nebylo nutné zpřístupnit předmětný byt. Pokud se žalovaní rozhodli, že při příležitosti výměny části vadné stoupačky v bytě nad předmětným bytem nahradí tuto stoupačku stoupačkou novou v celé její délce, nejde o případ dle § 2219 odst. 1 o. z. ani na tuto situaci nedopadá § 2264 a § 2265 o. z. Na uvedeném nic nemění ani to, že po určitou dobu se stala stoupačka v předmětném bytě neprůchodnou, protože k tomu došlo činností žalovaných (při bourání stoupačky nad předmětným bytem propadl materiál z bourání stoupačkou a ucpal ji níže, ve zdi bytu žalobce). Navíc tuto závadu žalobce bez zbytečného odkladu a v konečném důsledku na vlastní náklady řádně zajištěním„ profrézování“ odbornou firmou odstranil. Žalobce takto postupoval i proto, že má potřebné znalosti, je vodoinstalatér a věděl, že„ profrézování“ je standardní postup a první volba řešení této závady. Pokud jde o žalovanými tvrzenou škodu, tak i podle žalovaných tato vznikla dne 22. 2.2020, tj. v době, kdy stoupačka v bytě č. 3 byla prokazatelně průchodná, a to od„ profrézování“ dne 20. 2. 2020 až do 27. 2. 2020, kdy došlo k prosté výměně této funkční stoupačky, provedené na základě dohody o zpřístupnění bytu mezi synem žalovaných a žalobcem. Při bourání a výměně stoupačky ve zdi bytu č. 3 dne 27. 2. 2020 nemohl být žalovaný pro pracovní závazky v bytě přítomen, proto byl v bytě přítomen známý žalobce příjmení příjmení, který rovněž mohl potvrdit průchodnost stoupačky za zdí bytu č.

3. Tvrzení žalovaných o tom, že jednáním žalobce utrpěli škodu je vyloučeno i z podstaty věci, neboť i kdyby byla odpadní stoupačka v bytě č. 3 neprůchodná (což nebyla) docházelo by v důsledku vypouštění vody nájemci bytů nad bytem žalobce k vracení odpadní vody přes sifony do vany/sprchového koutu v bytě nad bytem žalobce, případně až k postupnému vyplavování tohoto bytu. Nemohlo by však dojít k poškození vodou v bytech ve 3. a 4. nadzemním podlaží, protože voda vytéká vždy v nejnižším bodě, kde je to možné. Navíc by k popsanému mohlo dojít pouze v důsledku nesplnění povinnosti žalovaných podle § 2903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to zejména neuzavřením přívodu vody. Žalobce namítl, že žalovaní ničím neprokazují příčinnou souvislost mezi tvrzeným jednáním žalobce a vznikem škody, ani samotný vznik škody a její výši. Za nepravdivé tvrzení ve výpovědi žalobce označil skutečnost, že údajně žalovaní nesouhlasili s tím, aby žalobce zajistil„ profrézování“ odbornou firmou, kterou žalobce objedná. Vyvrací to zejména skutečnost, že právě v souvislosti s provedením„ profrézování“ poskytli žalovaní žalobci částku 2600 Kč, a to prostřednictvím firmy, kterou sami objednali. Tuto částku žalobce žalovaným vrátil převodem na účet pro placení nájemného, tj. náklady na odstranění závady, kterou žalobce nezpůsobil, nesl ze svého. Žalobce v předmětném bytě žije od narození, nikdy své povinnosti nájemce hrubě neporušil, nájemné i jiné související úhrady spojené s užíváním bytu vždy hradil včas a řádně. Pokud došlo k opožděné úhradě nájemného, bylo vždy do konce daného měsíce uhrazeno, když splatnost nájemného byla 15. dne měsíce. S ohledem na uvedené lze shrnout, že obsah předmětné výpovědi z nájmu bytu je v rozporu se skutečností, nesplňuje obsahové náležitosti podle § 2288 odst. 3 o. z. a jde i o právní jednání neplatné podle § 588 o. z. Ze všech citovaných důvodů navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl.

2. Žalovaní setrvali na důvodnosti předmětné výpovědi a navrhli zamítnutí žaloby. Připustili však, že pronajímatel v rámci dané výpovědi uvedl pojem„ vodovodní stoupačky“ namísto„ odpadní stoupačky“, nicméně z písemných vyjádření žalobce je jasné, že je žalobci zcela zřejmé, o jakou havárii se jedná. Nemůže jít proto k tíži žalovaných, kteří nejsou odborníky v dané oblasti, že nesprávně označili předmětné stoupačky. Průběh havarijní události a její následky jsou popsány správně, zejména co do souvislostí s výpovědními důvody. Žalovaní ve výpovědi popsali, že obsah stoupaček se vracel odpadními kanály skrze všechny nadzemní podlaží, tudíž mají žalovaní za to, že je postaveno na jisto, o jakou záležitost se jedná. Výpověď je oprávněná už jen z toho důvodu, že žalobce jakožto nájemce neumožnil kontrolu a prohlídku bytové jednotky v naléhavé situaci, což je jako výpovědní důvod pro hrubé porušení povinností nájemce dostačující. Žalobce neuvádí pravdivé údaje, pokud tvrdí, že hradil nájemné včas event. nejpozději do konce příslušného kalendářního měsíce. Jako příklad uvedli, že nájemné v měsíci červnu 2019 uhradil žalobce až dne 1. 7. 2019 a v měsíci říjnu 2019 až dne 9. 12. 2019. Žalovaní však byli po celou dobu nájemního poměru shovívaví a pokud zjistili nějaké nesrovnalosti, vždy danou situaci řešili se žalobcem smírně a vycházeli mu vstříc. To samé se však nedá říci o žalobci, který si např. dne 8. 10. 2020 objednal služby od právnická osoba, jejímž předmětem bylo„ CVP + oprava OPZ“, přičemž tuto objednávku uzavřel v zastoupení 2. žalované a v objednávce tvrdil nepravdivé údaje, že zhotoviteli předal souhlas vlastníka objektu. 2. žalovaná nikdy takový souhlas neudělila, do okamžiku obdržení faktury neměla tušení o potřebě jakékoliv opravy v bytě žalobce, který s ní danou záležitost nekomunikoval a ani ji neohlásil. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce neplnil řádně a včas veškeré povinnosti nájemce. Předmětem výpovědi je hrubé porušení povinností nájemce spočívající v následujících porušeních: - nezpřístupnění bytové jednotky ze strany nájemce za účelem kontroly v naléhavé situaci ohrožující majetek a zdraví třetích osob i osob vlastníků, tj. žalovaných, - omezení vlastnického práva žalovaných, tj. nakládat s věcí vlastní, - změna pronajaté věci nájemcem, resp. zásah do části bytové jednotky přes výslovný nesouhlas žalovaných, - zamezení splnění povinnosti žalovaných jakožto pronajímatelů vůči třetím osobám, - způsobením škody. Žalovaní popřeli, že by se žalobcem ohledně havárie nekomunikovali. Dne 17. 2. 2020 žalovaní komunikovali danou záležitost s nájemci osobně a z důvodu nepřítomnosti žalobce volal správce domu jméno příjmení žalobci a sdělil mu, že v domě došlo k havárii. Dovolal se mu až po opakovaném pokusu v 18 hodin. 42 minut. Následně P. příjmení zjišťoval stav situace a následky havárie včetně možných řešení spolu s přítomnými nájemci a jméno příjmení, zástupcem právnická osoba anonymizováno, kterou si žalovaní zvolili jako společnost oprávněnou řešit předmětnou havárii. Závěrem vyhodnocení celé situace bylo stanovisko, že s ohledem na stáří a stav stoupaček nutná jejich výměna. Po opakovaném pokusu dovolat se žalobci (v 19:45 hod.) se teprve v 19:48 hod. podařilo telefonicky spojit se anonymizována dvě slova v přítomnosti anonymizována dvě slova požádal žalobce o umožnění vstupu do bytu a zpřístupnění části bytu, žalobce však odmítl do bytu kohokoliv vpustit a dále uvedl, že se v jeho bytě nebude sekat či bourat. I v průběhu následné komunikace odmítal žalobce stanovisko ohledně nutných oprav a sdělil, že si sám objedná firmu, která stoupačku v jeho bytě pouze profrézuje. S tímto postupem však žalovaní výslovně nesouhlasili a nadále trvali na výměně stoupaček a prohlídce bytu. I přes tento nesouhlas žalobce dne 20. 2. 2020 nechal stoupačku v pronajatém bytě profrézovat. Následkem jednání žalobce se obsah stoupaček vracel skrze kanály do všech podlaží včetně 5. nadzemního podlaží a zpět. Dne 22. 2. 2020 došlo k vytopení bytu nacházejícím se v 1. nadzemním podlaží. Jakmile bylo zjištěno, že další škody způsobuje skutečnost, že výměna stoupaček u žalobce nebyla realizována, kontaktoval žalobce dne 24. 2. 2020 syn žalovaných, žalobce však opět odmítl vstup do bytu s tím, že je pracovně v jižních Čechách. Tvrzení žalobce, že souhlas žalovaných s profrézováním stoupačky byl dán, neboť prostřednictvím firmy, kterou žalovaní objednali byla žalobci uhrazena částka 2 600 Kč, je uměle vykonstruované. Ve skutečnosti žalobce chtěl po firmě objednané žalovanými uhradit částku 2 600 Kč, tj. náklady, které vynaložil na profrézování stoupačky. Dle názoru žalovaných je předmětná výpověď oprávněná, žalobce se dopustil dokonce několika jednání, kterými hrubě porušil svoji povinnost nájemce a navrhli proto zamítnutí žaloby.

3. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), pokud žalobce navrhoval provedení dalších důkazů, a to svým výslechem a plánky, které by žalobce následně předložil, soud předmětné návrhy na provedení důkazů zamítl. Soud považuje provedení těchto důkazů za nadbytečné, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů a soud má za to, že by provedením navrhovaných důkazů nebyly zjištěny žádné nové podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

4. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalobcem jako nájemcem a původním vlastníkem domu jméno příjmení byla dne 1. 1. 1999 uzavřena nájemní smlouva k bytu č. 3, II. kat., nacházející se v přízemí domu adresa, územní celek, ulice ulice. Předmětný byt a jeho příslušenství přenechal pronajímatel nájemci do užívání na dobu neurčitou s tím, že nájemní poměr vzniká dnem 1. 1. 1999 /prokázáno nájemní smlouvou ze dne 1. 1. 1999 Žalovaní vlastní bytový dům adresa na adrese ulice a číslo, a to ve společném jmění manželů. /prokázáno výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví Dopisem ze dne 17. 3. 2020 označeným jako:„ Výpověď nájmu plynoucího z nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 1999 ve smyslu ustanovení § 2288 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“ žalovaní dali žalobci předmětnou výpověď, a to z důvodu, že žalobce opakovaně jako nájemce hrubě porušil svou povinnost vyplývající z nájmu. Ve výpovědi žalovaní uvedli, že„ dne 18. 2. 2020“ došlo v předmětném domě k poruše„ vodovodní stoupačky“, v důsledku čehož bylo vytopeno celkem 6 bytových jednotek v rámci pěti nadzemních podlaží, a to včetně bytové jednotky č. 3, která je předmětem závazku mezi pronajímateli a nájemcem. S ohledem na havarijní stav a doporučení společnosti, která prováděla opravu, vyzvali pronajímatelé všechny nájemce, aby umožnili vstup do bytových jednotek a byla provedena výměna stoupaček. Žalobce však vstup pronajímatelům jako vlastníkům bytové jednotky a pracovníkům společnosti, která měla opravu provést, neumožnil. Na opakované telefonické i osobní výzvy reagoval tak, že vstup i opravu stoupaček rezolutně odmítá. Tvrdil, že si pozve„ vlastní“ firmu, která stoupačky v bytě zhodnotí a případně opraví. S tímto postupem žalovaní nesouhlasili a trvali na opravě jimi vybranou společností. Do bytové jednotky je však žalobce přesto nevpustil a i přes výslovný nesouhlas žalovaných umožnil žalobce jiné firmě, údajně svému známému instalatérovi, aby provedl opravy na stoupačkách. Podle žalobce došlo k vyhodnocení poškození a bylo třeba pouze profrézovat stoupačky. Žalobce navíc po žalovanými zvolené společnosti požadoval bez jakéhokoliv důvodu zaplacení částky 2 600 Kč. V důsledku neprovedení řádné opravy, výměny stoupaček, ale pouze profrézování, došlo dne 22. 2. 2020 ke vzniku opětovných škod, kdy bylo vytopeno první nadzemní podlaží. Voda se stále vracela odpadními kanály skrze všechny nadzemní podlaží, tj. skrze pět bytových jednotek, vznikla tak další škoda. Žalovaní ve výpovědi popsali škodu, která vznikla v souvislosti s vytopením pěti bytových jednotek. Žalobce teprve dne 22. 2. 2020, tj. o 8 dní později, zpřístupnil bytovou jednotku a mohla být provedena předmětná výměna vodovodní stoupačky. V důsledku jednání žalobce vznikla škoda ve výši 60 000 Kč. Jednání žalobce znemožnilo žalovaným splnit povinnost podle § 2265 o. z., kdy nemohlo dojít ze strany pronajímatelů k řádné opravě bez zbytečného odkladu a zároveň žalobce sám porušil povinnost podle § 2264 odst. 2 o. z., podle kterého nájemce učiní nezbytná opatření proto, aby bylo zabráněno vzniku další škody a učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Žalobce zároveň neumožnil přístup do bytové jednotky a nezbytnou opravu bytu ze strany pronajímatelů, čímž došlo k porušení § 2219 o. z. Žalobce svým jednáním omezil vlastnické právo žalovaných k bytové jednotce, kdy vlastníci mají právo v zákonem vymezeném rozsahu právo nakládat s věcí dle vlastního uvážení. Veškeré popsané jednání, a to jak v souhrnu, tak i ve smyslu jednotlivých dílčích jednání, žalovaní klasifikovali jako hrubé porušení povinností nájemce dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Žalovaní upozornili žalobce na možnost podání námitek proti této výpovědi (§ 2286 odst. 2 o. z.) a možnost navrhnout přezkum oprávněnosti výpovědi soudem, a to do dvou měsíců od doručení výpovědi (§ 2290 o. z.) /prokázáno výpovědí nájmu ze dne 17. 3. 2020 Dopisem právní zástupkyně žalobce ze dne 23. 4. 2020 se žalobce vyjádřil k výpovědi tak, že žádnou škodu nezpůsobil a že s ním žalovaní ani nikdo jiný jakýmkoliv způsobem nekomunikoval, vyjma jediného telefonátu v pondělí 24. 2., kdy mu zavolal syn žalovaných. V dopise žalobce popsal průběh událostí a mj. uvedl, že v pondělí 24. 2. 2020 cca v 10. hodin, v době, kdy byl žalobce pracovně v Jižních Čechách, mu telefonoval syn žalovaných, který žádal, aby se žalobce bezodkladně vrátil a zpřístupnil byt za účelem výměny odpadní stoupačky. Žalobce mu sdělil, že z pracovních důvodů se může vrátit v úterý 25.

2. Stoupačka ve zdi bytu žalobce ucpaná již není. To byla první a jediná výzva ke spolupráci žalobce ze strany pronajímatelů, resp. o jejich syna. Žalobce se vrátil v úterý 25. 2., dle dohody s opravářem proběhlo vybourání a výměna stoupačky v bytě ve čtvrtek 27. 2. 2020. Stále vlhké stěny bytu v té době vysychaly a opravářem bylo potvrzeno, že vybouraná stoupačka v přízemí je volně průchozí. O průběhu celé havárie uvedl, že v pondělí 17. 2. 2020 se na stropě v koupelně žalobce objevil menší mokrý flek, v úterý 18. 2. 2020 bylo protečení výrazně větší, v prvním patře nad bytem žalobce probíhala oprava a žalobce na místě opravy zjišťuje od pana příjmení, že vyměňuje prasklou odpadní stoupačku, z čehož žalobce dovodil, že oprava bude vyřešena, navíc nebyl žalobce nikým kontaktován, ve středu 19. 2. 2020 se protečení prudce zhoršilo, opravář anonymizováno sdělil žalobci, že při výměně/bourání litinové odpadní stoupačky v prvním patře předchozího dne zřejmě propadl materiál z bourání a ucpal stoupačku níže, tj. ve stěně bytu žalobce. S žalobcem nikdo jiný nejedná, žalobce dojednává s opravářem, že nechá vyfrézovat odpadní stoupačku za stěnou svého bytu, kde zřejmě došlo k ucpání stavebním materiálem, ve čtvrtek 20. 2. 2020 došlo k vyfrézování a zprůchodnění odpadní stoupačky ve stěně bytu žalobce firmou právnická osoba, kterou žalobce objednal dle předchozí dohody s opravářem panem příjmení, v pátek 21. 2. až v neděli 23. 2. – odpadní stoupačka ve zdi bytu žalobce je plně funkční, mokrý strop a zdi v bytě žalobce začínají vysychat, žalobce nikdo nekontaktuje. Částku 2 600 Kč hodlal žalobce uhradit pronajímatelům na účet, který mu sdělí, což se do doby sepsání dopisu nestalo. Protože žalovaní s žalobcem o havárii a jejím řešení nijak nekomunikovali, žalobce se domníval, že podaná výpověď je nedorozuměním vzniklým z důvodů nepřesných infomací. Žalobce uvedl, že by byl rád, kdyby žalovaní vzali výpověď zpět, v domě bydlí od narození, nyní s 10-ti letou dcerou, kterou má ve střídavé péči. Nikdy neměl konflikty s žalovanými ani se sousedy, své závazky vždy řádně a včas hradil. Doručená výpověď pro něj byla šokující /prokázáno dopisem právní zástupkyně žalobce ze dne 23. 4. 2020 Dopisem žalovaných ze dne 7. 5. 2020 žalovaní žalobci sdělili, že tvrzení žalobce ohledně toho, že s ním nikdo nekomunikoval, se nezakládá na pravdě. Uvedli, že již 17. 2. 2020 žalobce o havárii informoval správce domu jméno příjmení. Vznesli další námitky proti tvrzením žalobce v dopise ze dne 23. 4. 2020 /prokázáno dopisem žalovaných ze dne 7. 5. 2020 Ze zprávy společnosti právnická osoba, zastoupené údaje o zástupci pronajímatelé chtěli i tak odpadní stoupačku vyměnit. Z důvodu špatného zdravotního stavu anonymizováno. příjmení byl sepsán notářský zápis o jeho výpovědi, neboť se nemohl osobně dostavit k soudu a vypovídat /prokázáno notářským zápisem sp. zn. NZ 713/2022 a N 502/2022 anonymizováno. příjmení dne 18. 2. 2023 zemřel /vyjádření žalobce ze dne 23. 2. 2023 5. Z výpovědi svědka jméno příjmení má soud za prokázané, že pracuje jako správce v předmětném domě a po zjištění závady kontaktoval všechny nájemníky v domě, přičemž s panem příjmení řešil postup opravy. Žalobce se mu nepodařilo opakovaně telefonicky kontaktovat, dovolal se mu až večer kolem 17. hodiny a jediný žalobce odmítl opravu v pronajatém bytě, i když svědek situaci žalobci vysvětlil. Přestože žalobce věděl, že jde o vážnou věc, přijel až s odstupem tří nebo čtyř dnů. Celou záležitost se žalobcem následně řešil syn žalovaných celé jméno žalovaného ml. Žalobce uvedl, že si opravu bude řešit sám, pozve si vlastní firmu. To se následně stalo, ale tato oprava nepomohla k vyřešení celé situace, která byla vážná, neboť vytopení bylo většího rozsahu včetně elektro rozvodny. Opravu stejně nakonec musel řešit pan příjmení. Svědek potvrdil, že v souvislosti s bydlením žalobce v předmětném domě nebyli nikdy se žalobcem problémy, pouze jednou se řešil případ s proplacením faktury od plynařů, která přišla 2. žalované, kterou 2. žalovaná odmítla uhradit, neboť se týkala opravy spotřebiče žalobce, proto firma předmětnou fakturu stornovala.

6. Z výpovědi svědka jméno příjmení má soud za prokázané, že v předmětném domě realizoval opravy havarijního stavu, a to z počátku kromě bytu žalobce, neboť ten si chtěl opravu realizovat sám, a to tzv. protlakem stoupačky. Po realizaci opravy žalobcem volal příjmení příjmení svědkovi, a to cca za tři až čtyři dny, že došlo k vyhození jističe vedle bytu žalobce a bylo zjištěno, že v rozvodné skříni je vyteklá voda, která sem zřejmě zatékala z bytu žalobce. Následně žalobce kontaktovali s tím, že musí dojít k výměně celé stoupačky v jeho bytě, aby došlo k odstranění této závady. Cca 2 až 3 dny poté, co byl žalobce v této věci kontaktován, se žalobce do bytu dostavil. Oprava této stoupačky v bytě žalobce trvala asi 3 dny. Postup výměny stoupaček v předmětném domě byl z horních pater dolů, což bylo zejména z důvodu, že v horních patrech bylo napojení praček a větší nebezpečí ucpání stoupaček. Po nahlášení havárie, cca po dvou až třech dnech, musel být v domě uzavřen přívod vody i elektřiny z důvodu zatékání do rozvodné skříně. Do rozvodné skříně se dostala voda zřejmě z odpadní stoupačky z bytu nad bytem žalobce. Elektřina a voda byly z důvodu oprav odpojeny 2 až 3 dny. Žalobce odmítl umožnit opravu v jeho bytě, řešil to po vlastní linii, objednal si svoji firmu, která měla předmětnou stoupačku zprovoznit tzv. protlakem, náhradu za opravu uplatnil u svědka, kdy mu předložil daňový doklad. Jako důvod protékání vody v předmětném bytě svědek uvedl, že stoupačka měla menší průměr než je obvyklé, 75 mm, oproti současné normě 110 mm, navíc byla zarostlá a v místě přechodu předmětných stoupaček, kdy jedna byla v plastu a druhá z litiny došlo k protékání vody. Jednalo se o místo, kdy horní byt užíval pan příjmení a spodní byt žalobce, takže u pana příjmení se jednalo o protékání v místě podlahy a u žalobce v místě, kde je strop.

7. Z výpovědi svědka celé jméno žalovaného ml. zjištěno, že je synem žalovaných a po předmětné havárii má k žalobci negativní vztah. S ohledem na příbuzenský vztah svědka k žalovaným a výslovně uvedený negativní postoj k žalobci, nemohl soud posoudit jeho výpověď jako objektivní, a proto k ní při hodnocení důkazů nepřihlížel. Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

8. Podle § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo nájem vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

9. Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

10. Podle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odst. 2 cit. ustanovení nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odst. 3 cit. ustanovení vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

11. Podle § 2219 odst. 1 o. z. oznámí-li to pronajímatel předem a v přiměřené době, umožní mu nájemce v nezbytném rozsahu prohlídku věci, jakož i přístup k ní nebo do ní za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věci. Předchozí oznámení se nevyžaduje, je-li nezbyt zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

12. Podle § 2264 odst. 1 o. z. zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 cit. ustanovení nájemce učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, která je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Nájemce má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při zabránění vzniku další škody, ledaže poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce odpovídá.

13. Podle § 2265 odst. 1 o. z. pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil. Podle odst. 2 cit. ustanovení neodsraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné. Podle odst. 3 cit. ustanovení neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.

14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se předně zabýval argumentací žalobce, že v samotné výpovědi jsou faktické vady, které už samy o sobě mohou znamenat neplatnost výpovědi. Žalovaným je třeba vytknout, že pokud přistoupili k předmětné výpovědi, měl být obsah této výpovědi v souladu s reálným stavem a tato výpověď by neměla obsahovat zcela zjevné nepřesnosti. V řízení bylo prokázáno, že předmětem opravy byly odpadní nikoliv vodovodní stoupačky, což vyplývá nejen z provedených důkazů a výslechu svědka příjmení, ale i ze samotných vyjádření žalovaných, kteří tuto nepřesnost ve výpovědi sami potvrdili. Další chybný údaj se týká data, kdy mělo k havárii dojít. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že k samotné události došlo dne 17. 2. 2020 a nikoliv dne 18. 2. 2020, přičemž tento den je uveden rovněž chybně v předmětné výpovědi. S ohledem na to, o jak závažný právní úkon se jedná, bylo by na místě považovat výpověď za neplatnou už jen na základě těchto nepřesně uvedených údajů. Soud však dospěl k závěru, že bude provádět dokazování k prokázání skutkového stavu v dané věci. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaní žalobce před podáním výpovědi žádným způsobem neupozornili na to, že jeho chování mohou považovat za hrubé porušení povinností nájemce, za které mu hrozí výpověď z nájmu předmětného bytu. V této souvislosti soud poukazuje na § 2291 odst. 3 o. z., kdy v daném případě bylo s ohledem na dobu probíhajících oprav dostatek času na to, aby byl žalobce vyzván před doručením výpovědi, aby v žalovanými stanovené přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav. Smyslem této výzvy je zejména skutečnost, že by se měl nájemce seznámit s tím, jaké jeho konkrétní chování je považováno za hrubé porušení povinností nájemce, neboť je třeba umožnit nájemci změnu jeho chování a možnost nápravy. Předmětná výzva představuje hmotněprávní podmínku pro oprávněné podání výpovědi. Teprve pokud by i přes výzvu pronajímatelů nedošlo k odstranění závadného stavu a neustalo-li by porušování povinností nájemce, je dán důvod k výpovědi a pronajímatel může být se svou výpovědí úspěšný. Na základě absence této výzvy soud nemůže k předmětné výpovědi vůbec přihlížet. Nad rámec uvedeného je třeba zdůraznit, že žalobce sice nejednal v souladu s požadavky žalovaných, jakým způsobem hodlají řešit předmětnou havárii v domě a následnou opravu, nicméně činil dle svého uvážení a kvalifikace kroky k odstranění závadného stavu (profrézování odpadní stoupačky v předmětném bytě a následné umožnění výměny stoupačky). Žalobci tak nelze vyčítat naprostou nečinnost nebo záměrné komplikování situace. Na místě je však nutné žalobci zdůraznit, že je jeho povinností v případě obdobného havarijního stavu je umožnit opravu v bytě ze strany pronajímatele (§ 2219 o. z.) a učinit nezbytná opatření proto, aby zabránil vzniku další škody (§ 2264 odst. 2 o. z.). Pokud však pronajímatelé v takovýchto závažných případech nezastihnou nájemce event. nájemce z objektivních důvodů nemůže zpřístupnit byt (např. nenachází se v místě bydliště), mohou pronajímatelé postupovat v souladu s § 2019 odst. 1 větá druhá o. z., kdy se předchozí oznámení ohledně vstupu do bytu pro potřeby opravy nebo údržby věci nevyžaduje, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. Byť žalobce neřešil situaci v souladu s žádostí a postupem žalovaných nedošlo, dle názoru soudu, z jeho strany k takovému jednání, které by bylo možné považovat za hrubé porušení povinností nájemce. Pokud jde o tvrzenou škodu, v řízení nebylo prokázáno, že by ke vzniku škody došlo v příčinné souvislosti s jednáním žalobce. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl tak, jak je ve výroku ad I) specifikováno.

15. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a v odměně za zastoupení advokátem podle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemná podání – sepis žaloby, vyjádření žalobce ze dne 10. 5. 2021, písemný závěrečný návrh ze dne 23. 2. 2023, dále byla přiznána náhrada za účast na ústních jednáních před soudem dne 31. 3. 2021, 12. 5. 2021, 2. 8. 2022, 19. 10. 2022 (přesáhlo 2 hodiny), 17. 1. 2023 a dne 21. 3. 2023. Soud tak přiznal žalobcům za jeden úkon právní pomoci podle § 9 odst. 3 písm. a) cit. vyhl. (za tarifní hodnotu považována částka 35 000 Kč) částku 2 500 Kč, tj. za 11 úkonů právní pomoci částku 27 500 Kč, 11 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. částku 3 300 Kč a dále přiznal žalobci 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad, tj. částku 6 468 Kč, tj. celkem částku 42 268 Kč, kterou soud přisoudil žalovaným uhradit žalobci společně a nerozdílně v obecné pariční lhůtě a na zákonné platební místo dle § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 149 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Nesplní-li povinní povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.