5 C 447/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu ze dne 3. 10. 2022, bytové jednotky , Anonymizováno, na adrese , adresa, , o velikosti 3 + 1 v 7. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , to vše zapsáno pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , na LV č. , hodnota, (jednotka) vedeném u , právnická osoba, , Katastrální pracoviště , adresa, , je neoprávněná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 43 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že výpověď z nájmu ze dne 3. 10. 2022, bytové jednotky , Anonymizováno, na adrese , adresa, , o velikosti 3 + 1 v 7. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , to vše zapsáno pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , na LV č. , hodnota, (jednotka) vedeném u , právnická osoba, , Katastrální pracoviště , adresa, daná žalovanou, je neoprávněná (petit žaloby byl v průběhu řízení opraven na uvedené znění). Žalobci uvedený byt užívali jako nájemci na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 10. 2015 uzavřené s žalovanou. Výpovědním důvodem bylo, že nájemce porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, a to konkrétně řádným nehrazením nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, jež byly žalovanou vyčísleny ke dni 31. 8. 2022 částkou 143 306 Kč. S výpovědí žalobci nesouhlasí. Jsou si vědomi vzniku dluhu, jak je tvrzeno žalovanou, ale situaci aktivně řešili, ke dni podání žaloby uhradili částku 118 375 Kč, zbývající část dluhu rovněž uhradili. Žalobci dále uvedli, že na předmětu nájmu provedli se souhlasem žalované kompletní nákladnou rekonstrukci, majetek žalované tak zhodnotili o několik set tisíc korun. Právě tyto investice měly vliv na platební morálku žalobců, stejně tak jako doba lockdownů kvůli covidu-19. V průběhu řízení doplnili žalobci svá tvrzení tak, že řádně platí nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu, na nájemném a úhradách spojených s užíváním bytu ničeho nedluží. Poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4249/2016, které dopadá na daný případ.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalobci nezaplatili nájemné a náklady na služby za užívání shora specifikovaného bytu za dobu delší než 3 měsíce, navzdory výzvě ze dne 15. 12. 2021, proto žalovaná dala žalobcům výpověď ze dne 3. 10. 2022, která jim byla doručena dne 20. 10. 2022. Výše dluhu žalobců na nájemném a nákladech na služby za období říjen až prosinec 2021, srpen 2022 a dále za vyúčtování služeb za roky 2019 a 2020 činila ke dni 31. 8. 2022 celkem částku 143 306 Kč. , adresa, rozhodla usnesením č. , Anonymizováno, ze dne 23. 1.2023 o neschválení žádosti žalobců na zpětvzetí výpovědi z nájmu bytu. Dle názoru žalované byla výpověď oprávněná, když v rozhodné době, tj. ke dni odeslání výpovědi dne 3. 10. 2022, existoval dluh na nájemném a nákladech na služby za dobu alespoň tří měsíců podle § 2291 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobci byli zároveň před doručením výpovědi dne 15. 12. 2021 vyzváni k uhrazení dlužné částky. Pozdější uhrazení dlužné částky žalobci v listopadu 2022 je ve vztahu k výpovědi z nájmu irelevantní. K uvedenému odkázala žalovaná na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 21 C 137/2020 ze dne 26. 5. 2021 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. 8 C 358/2018 ze dne 30. 11. 2020. Ke dni 18. 1. 2023 nemají žalobci uhrazenou celou částku za užívání předmětu nájmu. V dohodě o provedení stavebních úprav ze dne 20. 6. 2016 žalovaná skutečně udělila žalobcům souhlas s provedením stavebních úprav v bytě, týkal se však pouze provedení zděného jádra. V dohodě v čl. VI odst. 4) bylo navíc ujednáno, že náklady stavebních prací hradí nájemce, který není oprávněn po pronajímateli požadovat po skončení nájmu bytu úhradu takto uhrazených nákladů. Náklady na rekonstrukci byly navíc hrazeny v roce 2016, zatímco dluh za užívání předmětu nájmu byl za období 2019 až 2022. V průběhu řízení doplnila žalovaná svá tvrzení tak, že v době, kdy byla výpověď dána, byly důvody výpovědi relevantní, platební morálka žalobců není stabilní, nájemné bylo často hrazeno opožděně. Při jednání dne 28. 11. 2024 žalovaná uvedla, že žalobci nedluží žalované žádné úhrady spojené s užíváním předmětné bytové jednotky.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 6. 2023, č. j. 5 C 447/2022 – 79, kterým soud žalobě vyhověl a přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení.

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, č. j. 39 Co 329/2023 – 120, odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění mj. odvolací soud uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně spočíval na nesprávném právním hodnocení věci. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 1727/2018 s odkazem na další rozhodnutí vysvětlil, že v rámci úvahy o neplatnosti (§ 580 o. z.) výpovědi z nájmu bytu je třeba posoudit i otázku rozporu výpovědi s dobrými mravy a přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání (výpovědi), které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.). Při posuzování otázky neplatnosti výpovědi z nájmu bytu podle § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy budou právně významné pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel uvedené právní jednání (výpověď z nájmu bytu) doručil nájemci; okolnosti nastalé po tomto okamžiku nelze při tomto právním posouzení zohledňovat. Dle názoru odvolacího soudu se soud I. stupně závěry uvedenými v cit. rozsudku NS neřídil, neboť otázku dobrých mravů posuzoval i s přihlédnutím ke skutečnostem, které nastaly po doručení výpovědi žalobcům dne 20. 10. 2022, konkrétně zohlednil všechny platby, které nastaly po tomto datu. Dospěl proto k závěru, že veškeré úvahy soudu I. stupně se při posouzení otázky dobrých mravů vztahovaly k nesprávnému datu, tedy tyto skutečnosti byly posuzovány za delší období, než tomu mělo být. Odvolací soud poukázal na nutnost věc posuzovat z pohledu § 580 a § 588 o. z. Dále odvolací soud uvedl, že k nepříznivým poměrům žalobců nebylo nic tvrzeno, ani nic v řízení nevyšlo najevo. V tomto směru měl soud prvního stupně postupovat podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a žalobce vyzvat, aby svá tvrzení konkretizovali a ke svým tvrzením navrhli důkazy. Odvolací soud rovněž shledal, že je žaloba vadná a je třeba vady odstranit, a to v označení bytové jednotky.

5. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 1. 2024, č. j. 5 C 447/2022 – 127, soud vyzval žalobce, aby ve stanovené lhůtě odstranili vady žaloby, aby v žalobě byla předmětná bytová jednotka označena v souladu s údaji uvedenými v katastru nemovitostí, včetně správného označení ulice, ve které se byt nachází, a dále byli žalobci vyzváni, aby doplnili žalobní tvrzení o tom, jakým způsobem měla epidemie Covid-19 nepříznivě zasáhnout do jejich poměrů, tedy jak se projevila v tom, že v rozhodné době žalobci neměli na placení úhrad spojených s nájmem bytu, a rovněž aby žalobci doplnili tvrzení o tom, že vynaložili finanční prostředky na rekonstrukci bytu, když smlouva je z roku 2016 a dluhy se datují od roku 2020 a z žádného důkazu neplyne, že by žalobci v roce 2020 či 2021 spláceli půjčku na rekonstrukci bytu.

6. Podáním ze dne 12. 4. 2024 odstranili žalobci vadu žaloby, a to tak, že navrhovaný rozsudečný výrok zní: „Určuje se, že výpověď z nájmu bytu ze dne 3. 10. 2022, bytové jednotky , Anonymizováno, na adrese , adresa, , o velikosti 3 + 1 v 7. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , sojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , to vše zapsáno pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , na LV č. , hodnota, (jednotka) vedeném u , právnická osoba, , Katastrální pracoviště , adresa, , je neoprávněná.“ Dále uvedli, že dopady pandemie Covid-19 se negativně promítaly do života žalobců dlouhodobě, tj. i po ukončení restriktivních opatření. Poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 1998 ve věci sp. zn. 26 Cdo 471/98, ve kterém NS uvedl, že v případě, že nájemce bytu nezaplatí nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce výlučně z důvodu objektivně existující tíživé sociální situace a byla mu proto dána výpověď z nájmu bytu, avšak v době soudního řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu dlužné nájemné uhradí a nadále nájemné řádně platí, není vyloučeno posoudit jednání pronajímatele, který nadále na výpovědi trvá, jako výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy. Žalobci s ohledem na cit. rozhodnutí NS poukázali na skutečnost, že se v tíživé sociální situaci nacházeli, přičemž následně uhradili celý dluh na nájemném a službách, a po odeznění tíživé sociální situace hradí všechny platby dlouhodobě řádně a včas.

7. Žalovaná v podání ze dne 9. 5. 2024 uvedla, že žalobcům se podáním ze dne 12. 4. 2024 podařilo odstranit vady žaloby. Namítli však, že cit. rozsudek NS sp. zn. 26 Cdo 471/98 nelze v řešeném případě za současné právní úpravy použít. Aktuální judikatura NS týkající se účinné právní úpravy zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), užití právních závěrů žalobci citovaného rozsudku vylučuje. Žalovaná odkázala na rozsudek NS ze dne 21. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5679/2016, a dále na usnesení NS ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 26 Cdo 268/2005. Uvedla, že je přesvědčena, že k rozhodnému okamžiku, tj. ke dni doručení výpovědi, neexistovaly žádné konkrétní okolnosti na straně žalobců, ani na straně žalované, které by mohly odůvodnit aplikaci výjimečného korektivu dobrých mravů a založit tak neplatnost výpovědi.

8. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 9. 2024 soud při jednání poučil žalující stranu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je třeba doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání, že neplacení nájemného před doručením výpovědi z nájmu bytu ze dne 3. 10. 2022, bylo následkem obtížné rodinné situace v rozhodné době (z důvodu pandemie Covid-19) a je třeba konkretizovat, jak se epidemie měla nepříznivě projevit v poměrech žalobců, neboť v případě, že tyto skutečnosti žalobci nedoplní a neprokážou, ponesou důsledky v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci samé.

9. Podáním ze dne 15. 10. 2024 žalobci doplnili skutková tvrzení s tím, že z výpovědi z nájmu bytu ze dne 3. 10. 2022 vyplývá, že dluh žalobců byl evidován za období od 1. 10. 2021 do 31. 8. 2022 a na vyúčtování služeb za roky 2019 a 2020. Žalobci shodně poukazovali na nepříznivé finanční dopady pandemie Covid-19, které byly důvodem nehrazení plateb za nájemné a za služby spojené s nájmem. Žalobce a) předložil Dohodu o provedení práce ze dne 11. 3. 2020 z níž vyplývá náplň práce – řidič taxi a rozvoz jídla , Anonymizováno, Byl to právě řidič taxi, který byl tzv. prvním pacientem v ČR s nemocí Covid-19. Tato skutečnost vedla k tomu, že vozidla taxislužby prakticky nikdo po dlouhou dobu nevyužíval. O rozvoz jídla nebyl rovněž zájem, neboť značná část populace pracovala z domova, když provozovny jejich zaměstnavatelů byly na základě vládních opatření často uzavřeny. Lidé neměli zájem ani o dovoz jídla z restaurací, neboť si stravu připravovali sami doma. Uvedené restrikce vedly k tomu, že žalobce a) je od 27. 5. 2020 registrován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, a žalobkyně b) rovněž. Žalobce a) od uvedené doby pracuje brigádně, nedaří se mu najít zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Podstatná je však skutečnost, že žalobci vůči žalované ničeho nedluží, po vyřešení nedobré finanční situace v důsledku pandemie Covid-19 veškeré své dluhy uhradili. Přestože jsou oba žalobci evidováni na ÚP, jsou schopni si zajistit příjem brigádně, neboť na rozdíl od období pandemie nejsou provozovny, kde žalobce a) brigádně pracuje, uzavřeny.

10. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

11. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

12. Žalované byla svěřena správa nemovitosti ve vlastnictví , Anonymizováno, , a to bytové jednotky č. , Anonymizováno, , umístěné v budově č. p. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (prokázáno informací o jednotce z katastru nemovitostí ze dne 15. 2. 2023).

13. Žalovaná jako pronajímatel s žalobci jako nájemci uzavřela dne 1. 10. 2015 na základě usnesení , adresa, smlouvu č. , Anonymizováno, o nájmu shora specifikovaného bytu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od 15. 10. 2015. Žalobci se zavázali platit žalované nájemné ve výši 8 733 Kč měsíčně, a dále zálohy za služby spojené s užíváním bytu, vždy nejpozději k poslednímu dni příslušného měsíce. Sjednána byla rovněž inflační doložka (prokázáno nájemní smlouvou).

14. Žalovaná udělila žalobcům souhlas k provedení stavebních prací v bytě spočívajících v rekonstrukci bytového jádra. Strany si rovněž sjednaly, že náklady spojené s vypracováním projektové dokumentace i veškeré náklady stavebních prací hradí nájemce, který není oprávněn po skončení nájmu bytu požadovat po pronajímateli jejich úhradu (prokázáno dohodou o provedení stavebních úprav ze dne 20. 6. 2016).

15. Žalovaná vyzvala oba žalobce dopisy ze dne 15. 12. 2021 k úhradě dlužné částky ve výši 156 191 Kč ve lhůtě do 10. 1. 2022. Tato částka sestává z dluhu na vyúčtování služeb za roky 2019 a 2020 ve výši 34 465 Kč a 75 781 Kč, dále z dluhu na nájemném za říjen 2021 ve výši 9 557 Kč a službách ve výši 5 758 Kč, za listopad 2021 z dluhu na nájemném ve výši 9 557 Kč a službách ve výši 5 758 Kč, a za prosinec 2021 ve výši 9 557 Kč za nájemné a 5 758 Kč za služby. Výzvou rovněž žalobce vyrozuměla o tom, že na úhradách nájemného a úhradách za plnění spojená s užíváním bytu dluží za dobu více jak 3 měsíce, čímž porušují povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, a v případě neodstranění protiprávního stavu ve stanovené lhůtě jim bude nájemní smlouva vypovězena (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 15. 12. 2021). Výzva byla žalobcům doručena dne 22. 12. 2021 (prokázáno doručenkami).

16. Žalovaná následně nájem bytu vypověděla výpovědí ze dne 3. 10. 2022 podle § 2291 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku bez výpovědní doby. Uvedla, že celková výše dluhu na nájemném a nákladech na služby vůči žalované činí ke dni 31. 8. 2022 částku 143 306 Kč a úrok z prodlení činí 3 403 Kč. Dluh vznikl nezaplacením nájemného a nákladů za služby za období října, listopadu a prosince 2021, a dále srpna 2022, a z vyúčtování služeb za rok 2019 a 2020. Konkrétně za období října 2021 žalobci dluží na nájemném částku 157 Kč, na úhradách za služby 5 758 Kč, za období listopadu a prosince 2021 dluží žalobci na nájemním částku 2 x 9 557 Kč a na úhradách za služby 2 x 5 758 Kč, dále za období srpna 2022 dluží žalobci na nájemním částku 9 557 Kč a na úhradách za služby 5 758 Kč, a dále na vyúčtování služeb za rok 2019 částku 34 465 Kč a na vyúčtování služeb za rok 2020 částku 56 981 Kč. Výpověď obsahuje poučení o právu nájemce vznést námitky proti výpovědi a domáhat se u soudu přezkoumání oprávněnosti výpovědi (prokázáno výpovědí z nájmu bytu). Výpověď byla oběma žalobcům doručena dne 20. 10. 2022 (prokázáno doručenkami).

17. Žalobci navrhli dne 18. 11. 2022 žalované, aby vzala výpověď z nájmu bytu zpět, neboť uhradili většinu dlužné částky (celkem 118 375 Kč), s tím, že zbývající dlužnou částku chtějí uhradit do konce listopadu 2022. Poukázali také na to, že v bytě provedli se souhlasem žalované nákladnou rekonstrukci, čímž došlo ke zhodnocení majetku žalované (prokázáno dopisem ze dne 18. 11. 2022). Žalovaná žádosti žalobců o zpětvzetí výpovědi nevyhověla (prokázáno zápisem ze schůze Rady žalované ze dne 23. 1. 2023).

18. Žalobci uhradili na nájemném částku 16 389 Kč dne 26. 4. 2023 (prokázáno příjmovým pokladním dokladem). Ke dni 31. 3. 2023 neměli žalobci žádný dluh na nájemném ani službách spojených s užíváním bytu, ani na úroku či poplatku z prodlení z dlužného nájemného či služeb (prokázáno potvrzením o nájemci ze dne 17. 4. 2023 a evidencí předpisu a plateb ze dne 12. 4. 2023).

19. Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne 23. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobce a) byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 27. 5. 2020 do 23. 9. 2024. Podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována. Podpora při rekvalifikaci mu nebyla poskytována. Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne 23. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně b) byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 27. 5. 2020 do 23. 9. 2024. Podpora v nezaměstnanosti jí nebyla poskytována. Podpora při rekvalifikaci jí nebyla poskytována. /prokázáno Potvrzeními ze dne 23. 9. 2024/.

20. Z Dohody o provedení práce ze dne 11. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobce a) jako zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce s , Jméno žalobce A, , nar. 16. 12. 1994, jako zaměstnavatelem, s náplní práce řidič TAXI a rozvoz jídla , Anonymizováno, . Místem výkonu práce byla sjednána , adresa, . /prokázáno Dohodou o provedení práce ze dne 11. 3. 2020/21. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku platného k datu 9. 7. 2020 bylo zjištěno, že , Jméno žalobce A, , nar. , datum, , byl držitelem živnostenského oprávnění s předmětem podnikání Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, druh živnosti koncesovaná, vznik oprávnění 6. 11. 2017, doba platnosti oprávnění na dobu neurčitou /prokázáno Výpisem z veřejné části Živnostenského rejstříku/.

22. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

23. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu.

24. Žalobci a žalovaná uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, na základě níž žalobci jako nájemci užívali shora specifikovaný byt, za což se zavázali hradit žalované měsíční nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši dle smlouvy. Žalovaná dne 15. 12. 2021 vyzvala žalobce k úhradě dlužné částky sestávající z dluhu na vyúčtování služeb za roky 2019 a 2020 a dluhu na nájemném za měsíce října 2021 až prosince 2021. Žalovaná následně nájem bytu vypověděla s odůvodněním, že žalobci porušili zvlášť závažným způsobem své povinnosti tím, že za období října 2021 neuhradili na nájemném částku 157 Kč, na úhradách za služby 5 758 Kč, za období listopadu, prosince 2021 a srpna 2022 nájemné ve výši 9 557 Kč měsíčně a úhradách za služby 5 758 Kč měsíčně, a dále neuhradili na vyúčtování služeb za rok 2019 částku 34 465 Kč a na vyúčtování služeb za rok 2020 částku 56 981 Kč. Žalobci následně dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu v plné výši uhradili, nedlužili ničeho ani na úrocích z prodlení z dlužného nájemného či služeb.

25. Po stránce právní soud posoudil poměr mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

26. Podle § 2286 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. (odst. 1). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. (odst. 2).

27. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

28. Žalobcům byla výpověď z nájmu bytu ze dne 3. 10. 2022 doručena dne 20. 10. 2022, žaloba byla podána ke zdejšímu soudu dne 18. 11. 2022, tedy v zákonem stanovené dvouměsíční prekluzivní lhůtě v souladu s § 2290 o. z. Výpověď byla přitom v písemné formě, oběma žalobcům byla řádně doručena, obsahuje odůvodnění (s vymezením důvodu výpovědi), a její součástí je rovněž poučení nájemců o právu podat námitky a žalobu na soudní přezkum její oprávněnosti. V tomto ohledu soud neshledal nedostatek žádné formální ani obsahové náležitosti výpovědi.

29. Podle § 2291 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. (odst. 1). Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. (odst. 2). Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. (odst. 3).

30. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

31. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odst. 2 je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

32. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Podle Nejvyššího soudu hmotněprávní podmínkou k podání výpovědi z nájmu bytu podle § 2291 o. z. je předchozí výzva pronajímatele k odstranění závadného chování nájemce (protiprávního stavu), v němž pronajímatel spatřuje zvlášť závažné porušení povinností ve smyslu tohoto ustanovení. Výzva musí obsahovat dostatečně určitou specifikaci závadného chování (protiprávního stavu) a k nápravě musí pronajímatel nájemci stanovit přiměřenou dobu. Vypovědět nájem bytu je pronajímatel oprávněn pouze tehdy, pokud nájemce od takového jednání neupustil. Napraví-li nájemce své chování (protiprávní stav) v poskytnuté (přiměřené) době, výpovědní důvod pomine. V případě výpovědního důvodu podle § 2291 o. z. musí tedy jít nejen o porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem, ale také o jednání (protiprávní stav), které může nájemce napravit (odstranit). Tomu také odpovídá demonstrativní výčet zvlášť závažného porušení povinností nájemce obsažený v § 2291 odst. 2 o. z., jenž obsahuje jen jednání či protiprávní stav, které lze napravit či odstranit, např. zaplacením dlužného nájemného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016). Ustanovení § 2290 o. z. upravující žalobu na neoprávněnost výpovědi se přitom uplatní i v případě výpovědi z nájmu podle § 2291 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 3862/2015).

34. V řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu musí soud posoudit v rámci úvahy o oprávněnosti výpovědi (k tvrzení žalujícího nájemce) i otázku rozporu výpovědi pronajímatele z nájmu bytu s dobrými mravy, popř. zda nejde o zjevné zneužití práva (§ 2 odst. 3 a § 8 o. z.). Ustanovení § 2 odst. 3 a § 8 o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4848/2016).

35. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo mezi účastníky sporováno uzavření nájemní smlouvy ani doručení výpovědi, stejně tak žalovaná jako pronajímatel splnila podmínku učinění předchozí výzvy k odstranění závadného chování nájemce, v němž spatřovala zvlášť závažné porušení povinností nájemců, ale žalobci zpochybnili žalovanou uplatněný důvod výpovědi z nájmu bytu, zabýval se tak soud otázkou, zda byl výpovědní důvod v projednávané věci naplněn.

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že výpověď z nájmu bytu ze dne 3. 10. 2022, ke dni jejího doručení byla oprávněná, když žalobci v rozhodné době byli skutečně dlužni na nájemném a nákladech na služby spojených s užíváním bytu za dobu alespoň tří měsíců ve smyslu § 2291 o. z. Soud však v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, tj. s rozsudkem sp. zn. 26 Cdo 1727/2018 posuzoval v daném případě, zda předmětná výpověď není v rozporu s dobrými mravy a přihlédnul k neplatnosti právního jednání (výpovědi), která se s ohledem na žalobci prokázané skutečnosti zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.). V důsledku toho je třeba nahlížet na výpověď jako na neplatný právní úkon (§ 580 o. z.). Žalobci prokázali, že žalobci a) a b) jsou od 27. 5. 2020 do 23. 9. 2024 vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž jim nebyla poskytována podpora v nezaměstnanosti. Žalobce a) měl sjednánu Dohodu o provedení práce s datem 11. 3. 2020 na náplň práce řidič taxi a rozvoz jídla , Anonymizováno, . Vzhledem k pandemii Covid-19 nebylo možné si tímto způsobem přivydělat a oba žalobci se tak ocitli bez finančních prostředků. V řízení tak bylo jednoznačně prokázáno, že tíživá finanční situace žalobců nastala již od března 2020 a trvala minimálně do doručení výpovědi z nájmu bytu, tj. trvala po celé rozhodné období, které je předmětem posuzování s ohledem na cit. rozsudek NS sp. zn. 26 Cdo 1727/2018. Vzhledem k tomu, že žalobci následně dlužnou částku uhradili a k datu rozhodnutí soudu neměli vůči žalované žádný dluh na nájemném a úhradách spojených s užíváním bytu, je postup soudu pro daný případ zcela adekvátní. Žalobě bylo proto z těchto důvodů vyhověno.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, náhradu nákladů řízení ve výši 43 700 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů před soudem I. stupně, a to ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, a dále náhrady nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, sestávající (po snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 a. t.) z částky 2 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení), částky 2 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (žaloba) a z částky 2 000 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu ve dnech 19. 4. 2023 a 21. 6. 2023), dále sestávají z nákladů za řízení před odvolacím soudem, a to z částky 2 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. vyjádření k odvolání a z částky 2 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání odvolacího soudu dne 29. 11. 2023), dále za řízení před soudem I. stupně z částky 2 000 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast u jednání soudu ve dnech 10. 9. 2024 a 18. 11. 2024), a za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (písemné vyjádření ze dne 15. 10. 2024), včetně devíti paušálních náhrad výdajů v celkové výši 2 700 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. a o platebním místě podle § 149 odst. 1 o. s. ř.