5 C 46/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 3 379 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 379 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 270 Kč od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizována čtyři slova]“ tovární značky [příjmení], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den [datum]. Pojištění zaniklo ke dni [datum] v důsledku marného uplynutí 30 denní lhůty. První pojistné bylo sjednáno ve výši 9 669 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období s tím, že se výše dalších předepsaných pojistných mohla měnit, a to zejména s ohledem na § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a dále i s ohledem na stav trhu. O případné úpravě výše pojistného byla žalovaná vyrozuměna dopisem. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila a ani nepožádala o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Následně jí bylo zasláno i oznámení o zániku pojištění. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od [datum] do [datum], když ale dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., náleží pojistiteli, tedy žalobkyni, pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy až do [datum], žalobkyně nicméně požaduje poměrnou část pojistného pouze za skutečnou dobu trvání pojištění, tj. do jeho zániku [datum] včetně. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalované úhradu dluhu ve výši 3 379 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši, který kapitalizovala, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby (tj. od [datum] do [datum], celkem tedy 270 Kč). Součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalobkyně na úhradu sjednaných poplatků. Žalobkyně po žalované požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění dle § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, resp. § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Současně žalobkyně po žalované požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Poplatky jsou účtovány v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění a na sjednanou povinnost k jejich úhradě byla žalovaná upozorněna rovněž dopisem, kterým byla žalobkyní informována o zániku pojištění. Žalovaná ničeho neuhradila navzdory předžalobní upomínce ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin pak vyplývá skutkový závěr, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne [datum], s počátkem pojištění k témuž dni, uzavřena pojistná smlouva [číslo] s pojistným obdobím v délce 12 měsíců a pojistným za první pojistné období ve výši 9 669 Kč. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla tovární značky [příjmení], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Pojištění zaniklo uplynutím dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. V souladu se sazebníkem nákladů žalobkyně činí sazba nákladů za upomínku k zaplacení dlužného pojistného částku 300 Kč a sazba nákladů za učiněný pokus o smír po zániku pojištění 300 Kč. Z inkasní bilance pojistné smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná neuhradila na dlužné pojistné a náklady na vymáhání částku v celkové výši 3 379 Kč. Tuto dlužnou částku žalovaná neuhradila ani navzdory zaslané upomínce k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] ani předžalobní upomínce ze dne [datum].

4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 o. z. má žalobkyně jako pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Pojištění zaniklo v důsledku neplacení podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona, resp. § 2804 o. z., přičemž v případě pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla má žalobkyně jako pojistitel podle § 13 odst. 2 zákona právo na pojistné až do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Výše příslušenství v podobě úroku z prodlení (§ 1968 o. z.) je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

7. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 14b odst. 1 AT, jelikož je soudu z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podala návrh na zahájení řízení ve formě ustáleného vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a současně je splněna podmínka, že předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.