5 C 55/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 123 398 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě objednávek dle běžné obchodní praxe dodávala žalované jí objednané zboží určené na výstavbu rodinných domů v obci [obec]. Za tyto dodávky byly průběžně vystavovány faktury, jejichž celková neuhrazená výše dosáhla 5 205 699 Kč. Žalovaná však ani po mnoha urgencích tyto faktury za odebrané zboží neuhradila. Žalovaná své dluhy písemně uznala, a to dne [datum]. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno, že dluh bude uhrazen dle sjednaného splátkového kalendáře ve třech splátkách s tím, že první splátka měla být uhrazena do [datum] a v případě prodlení byť jedné splátky se celý dluh stává splatný najednou a sjednaný splátkový kalendář pozbývá platnosti. Ani přes toto uznání dluhu nebyl po mnoha urgencích uznaný dluh do dnešního dne uhrazen, a to ani částečně. Z přístupu žalované k věci vyplývá, že dlužnou částku dobrovolně uhradit nehodlá. S ohledem na nyní neznámou bonitu žalované a náklady na soudní řízení žalobkyně uplatňuje touto žalobou pouze část výše uvedeného dluhu, a to v částce 200 000 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby upomínána předžalobní upomínkou ze dne [datum].

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části a ani co do základu, a navrhla žalobu zamítnout. Vznesla námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně, kterou odůvodnila tak, že žalovaná s žalobkyní dlouhodobě spolupracovala, odebírala od ní zboží (zejména betonové tvárnice), které využívala na projektu„ [obec] – [anonymizována tři slova] lokalita [ulice] [anonymizováno]“. Investorem tohoto projektu je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a zhotovitelem [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o dílo s [právnická osoba] [anonymizováno]., coby objednatelem, na základě které působila jako generální subzhotovitel na tomto projektu. Faktická situace byla taková, že žalovaná byla tzv. přímým dodavatelem investora, tzn. veškeré práce na projektu (vyjma základových desek, venkovních přípojek, venkovních úprav a oken) prováděla žalovaná. Obchodní společnost [právnická osoba] i přesto, že obdržela od investora úhradu za veškeré práce, které provedla žalovaná, tyto následně žalované neuhradila a použila je v rozporu se smlouvou o dílo k jiným účelům, popřípadě tak učinila třetí osoba. Žalovaná se v důsledku této skutečnosti dostala do druhotné platební neschopnosti a snažila se své závazky vůči svým věřitelům řešit např. i tím, že své dluhy vůči věřitelům uznávala, čímž došlo k posílení postavení věřitelů. Jedním z těchto věřitelů byla i žalobkyně. Žalovaná od ní odebírala zboží do [anonymizováno] roku [rok], v té době neměla žádné indicie o tom, že u žalobkyně probíhaly jakékoliv změny společníků a jednatelů. V [anonymizováno] [rok] bylo žalované doručeno oznámení o postoupení pohledávky, s tím, že jejím věřitelem je nově [právnická osoba] - [právnická osoba] (dále také jako„ [anonymizováno]“). K postoupení pohledávek mělo dojít na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s tím, že za žalobkyni tuto smlouvu podepsal pan [jméno] [příjmení], na základě plné moci, která tvořila přílohu č. 1 této smlouvy, a za [právnická osoba] pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jelikož postupník prokázal postoupení pohledávky smlouvou, z pohledu žalované tak byly splněny všechny předpoklady pro plnění novému věřiteli. Pohledávka žalobkyně proto není po právu, když tato není ve věci aktivně legitimována.

3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení tak, že námitku žalované týkající se nedostatku aktivní věcné legitimace odmítá. Důvodem uvedla, že k platnému postoupení předmětné pohledávky nikdy nedošlo. Uzavření smlouvy, kterou žalovaná soudu předkládá, bylo jedním z mnoha podvodných jednání [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bývalého jednatele žalobkyně, kterému bylo předběžným opatřením [název soudu] ze dne [datum] (potvrzeno [název soudu] dne [datum]) zakázáno za žalobkyni jednat. [anonymizováno] [příjmení] protiprávním jednáním vyváděl hodnoty z majetku žalobkyně do majetku [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] (společnost účelově založená pro páchání trestné činnosti) a obchodní partnery žalobkyně klamal. V této věci již bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno] [příjmení] a jeho syna [jméno] [příjmení] (kterého využíval pro páchání trestné činnosti) pro spáchání trestného činu zneužití informací v obchodním styku. Celková škoda způsobená žalobkyni se pohybuje v řádech milionů korun, trestně stíhané osoby vyváděly či se pokoušely vyvádět z majetku žalobkyně systematicky veškeré majetkové hodnoty (zboží, výrobky, finanční prostředky a právě též pohledávky), přebíraly odběratele žalobkyně, a třetí subjekty přesvědčovaly o údajné legálnosti svého počínání. Žalovaná byla o výše uvedeném informována. Následně byl správcem závodu žalobkyně ustanoven [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to na základě exekučního příkazu [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který žalovanou informoval a požadoval uhrazení dluhu. Následně probíhala komunikace mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovanou, kdy z této komunikace je zřejmé, že žalovaná byla o uvedeném protiprávním jednání obviněných informována jak ze strany [anonymizováno] [příjmení], tak následně jednatelem žalobkyně. Žalované byla a je známa neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky. Současné tvrzení žalované o nedostatku aktivní legitimace je zcela účelové. V jiných obchodních případech přitom žalovaná jednala dále přímo se žalobkyní, nikoliv s [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] Jednalo se např. o vrácení unimobuněk, o němž bylo mezi účastníky jednáno a výsledkem jednání bylo prohlášení, ve kterém žalovaná mimo jiné uvedla, že jednání [anonymizováno] [příjmení] se později jevilo minimálně jako pochybné, a to i důvodu zjištění, že je podezřelý z nezákonného vyvádění majetku žalobkyně na [právnická osoba] a že ze strany žalované nebylo následně za unimobuňky nic zaplaceno a obchod se tedy neuskutečnil. Žalobkyně nemá informace, že by žalovaná svůj dluh, byť jen částečně, uhradila [právnická osoba]. Sama žalovaná ostatně úhradu svého dluhu ani netvrdí. Žalované je a byla známa skutečnost neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, kdy uzavřením této smlouvy byl spáchán trestný čin, žalobkyně je proto nadále jediným oprávněným věřitelem. Je zcela nelogické, aby oprávněným věřitelem byl subjekt založený účelově pro páchání trestné činnosti, kdy jeho jednatel a další spřízněné osoby se svým jednáním dopustili rozsáhlé trestné činnosti na úkor žalobkyně. Došlo-li by k plnění [právnická osoba], jednalo by se naopak o dokonání výše uvedeného trestného činu (neboť tento dílčí úrok na majetek žalobkyně nebyl zatím dokonán, když nebylo ze strany žalované plněno ani částečně). Mezi účastnicemi existuje dlouhodobý obchodní vztah (zavedená praxe účastníků), a žalobkyně je tedy jediným skutečným věřitelem. Tento pokojný stav (obchodování mezi žalobkyní a žalovanou) přerušil náhle na pouhé 3 měsíce ([anonymizováno] – [anonymizováno] [rok]) pouze bezprecedentní útok představitelů konkurenční [právnická osoba] ([anonymizováno] [příjmení], jeho syna [jméno] [příjmení] a jejich blízkého spolupracovníka [anonymizováno] [jméno]) na majetek žalobkyně. [anonymizováno] [příjmení] po odvolání z funkce jednatele žalobkyně, přes soudem uložený zákaz jednat za žalobkyni, vyvíjel činnost směřující k její faktické i právní likvidaci (zneužití svého vlivu a postavení v rámci vnitřní struktury žalobkyně), když složky jejího obchodního závodu vyvedl do jím ovládané [právnická osoba]. Dle usnesení [stát. instituce] ČR [anonymizováno] kraje, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž došlo k zahájení trestního stíhání představitelů [anonymizováno] byla žalobkyni způsobena celková škoda ve výši 32 093 051,70 Kč. Údajné postoupení pohledávek na [právnická osoba] je pouze jedním z dílčích útoků trestné činnosti [anonymizováno] [příjmení] a jeho syna [jméno], jejichž cílem bylo poškodit žalobkyni a naopak získat neoprávněný majetkový prospěch pro jimi ovládanou [právnická osoba]. Nadto dopis ze dne [datum], jímž bylo žalované notifikováno postoupení předmětné pohledávky, nesplňuje zákonem předepsané požadavky na srozumitelnost a určitost právního jednání (není zřejmé, kdo úkon učinil; je zřejmé, že úkon neučinila právnická osoba, neboť podpisu není připojena firma; není zřejmé, na základě čeho by úkon oznamovatel činil ani čím mělo být doloženo, že pohledávky měly být postoupeny (smlouva ani plná moc nebyla doložena v originále ani v ověřené kopii). Byla-li obvyklým obchodním partnerem pro žalovanou žalobkyně, není zřejmé, proč žalované postačoval velmi„ amatérský“ text údajného notifikačního dopisu bez hlavičky jedné ze společností, bez označení osoby a firmy (která úkon činí) a proč na základě tohoto neurčitého textu by přesměrovala platby v řádu několika milionů korun na cizí (konkurenční) společnost, se kterou neměla jakoukoli obchodní zkušenost a která jí žádné stavební prvky (zboží) nedodala. Uvedený dopis není úkonem žalobkyně, neboť veškeré obchodní písemnosti byly vždy vytvářeny a zasílány v hlavičkovém papíru žalobkyně, nesplňuje ani podmínky interních předpisů žalobkyně ani neodpovídá žádnému z podpisových vzorů osob, které mohly za žalobkyni jednat. Na uvedený dopis je proto třeba nahlížet jako na neplatné právní jednání. Žalovaná nadto nedostála své povinnosti jednat v obchodním styku jednat s potřebnými znalostmi a s náležitou pečlivostí, když v rozporu s obchodními zvyklostmi mezi účastnicemi na základě uvedeného dopisu přestala hradit žalobkyni plnění za realizované dodávky. Žalovaná v takovém případě buď jednala v součinnosti s [anonymizováno] v úmyslu zvýhodnit konkurenční společnost k újmě žalobkyně, anebo jednala bez náležité péče. Jednala-li žalovaná bez náležité odborné péče, jde toto jednání k její tíži. Nadto žalovaná nedodržela generální imperativ prevenční povinnosti. Žalovaná nemohla být nikdy v dobré víře, že by došlo platně ke změně v osobě věřitele. Žalobkyně své vyjádření znovu doplnila podáním ze dne [datum], v němž podrobněji rozebrala údajné postoupení pohledávky a plné moci udělené [jméno] [příjmení], a dále obsáhle citovala z rozhodnutí soudů ohledně předmětné plné moci (usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 5. 6. 2019, usnesení [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), dovozující neplatnost tohoto právního jednání, a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1593/2014 ze dne 17. 12. 2015. Bylo-li předběžným opatřením zakázáno [anonymizováno] [příjmení] právně jednat za žalobkyni, vztahuje se tento zákaz i na další osoby jednající s ním ve shodě podle § 78 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (tj. jeho synovi, který je podle § 22 o. z. osobou blízkou, a který o zákazu nepochybně věděl, neboť jedná-li jedna z osob blízkých ve zlém úmyslu (v nepoctivém záměru ignorovat soudní zákaz určitého právního jednání), občanský zákoník zakládá předpoklad, že tento zlý úmysl je znám i osobám blízkým. Motivem a smyslem jednání [jméno] [příjmení] bylo totiž umožnění převodů majetku, zakázek, peněz a zaměstnanců ze společnosti žalobkyně do [právnická osoba]. Jelikož [jméno] [příjmení] nejednal v zájmu žalobkyně, a jedná v zájmu osoby jemu blízké (svého otce), jde o učebnicový příklad střetu zájmů zástupce a zastoupeného. Z uvedených důvodů jde podle žalobkyně o jednání (zastoupení na základě plné moci) neplatné. Žalobkyně dále zopakovala svá tvrzení, že smlouva o postoupení předmětné pohledávky nemůže být pro zjevný rozpor se zákonem považována za platnou. Znovu své vyjádření doplnila žalobkyně podáním ze dne [datum]. V něm poukázala na řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalovaná [právnická osoba] rovněž poukazovala na notifikační dopis, jímž jí mělo být údajně oznámeno, že novým věřitelem je [právnická osoba], v němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání žalované a dále na řízení vedené u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], v němž se [právnická osoba] [anonymizováno] domáhala nároku proti [právnická osoba]. V tomto řízení bylo uzavřeno, že jednání [právnická osoba] (kterým„ přebrala“ zakázky žalobkyně) je neplatné, neboť se příčí dobrým mravům a narušuje veřejný pořádek. Soud rovněž dovodil, že udělení plné moci [jméno] [příjmení] ze strany jednatele [příjmení] [příjmení] obcházelo zákon, neboť plná moc, tak jak byla zformulována, evidentně nepřípustně přenášela na [jméno] [příjmení] podstatnou část působnosti jednatele, a to jednání jménem společnosti navenek. Z uvedených důvodů považuje žalobkyně právní úkony [jméno] [příjmení] jako údajného zmocněnce žalobkyně (vč. plné moci) za absolutně neplatné. V závěrečném návrhu žalobkyně částečně zopakovala svá tvrzení obsažená v předchozích vyjádřeních a dále uvedla, že vedle tohoto řízení byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na částku 200 000 Kč a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na částku 500 000 Kč. Jelikož proti nim žalovaná nepodala odpor, jsou tyto elektronické platební rozkazy pravomocné a vykonatelné. Proti žalované bylo rovněž zahájeno exekuční řízení pro vymožení pohledávky přiznané žalobkyni jako oprávněné exekučním titulem. Ačkoli žalovaná nemá prostředky na úhradu první exekuce (sp. zn. [spisová značka] u nadepsaného soudu), nadále vynakládá prostředky na právní zastoupení v dalších řízeních, ač má plnit dle uznání dluhu. Žalobkyně navrhla, aby soud postupoval podle § 13 o. z., když z důvodu totožného skutkového i právního základu této věci je na místě postupovat v souladu se závaznými rozhodnutím totožných věcí (EPR [číslo] a EPR [číslo]). Námitku v podobě překážky věci rozsouzené žalobkyně striktně odmítá, neboť oba elektronické platební rozkazy nabyly právní moci již dne [datum], resp. [datum], žalovaná tak měla dostatek času jakékoliv námitky týkající se platebních rozkazů vznést dříve, je si jistě vědoma koncentračních lhůt pro tvrzení a pro návrh důkazů. Namítá-li žalovaná, že v žalobě (i v dalších řízeních u zdejšího soudu) není specifikováno, zaplacení kterých konkrétních objednávek – faktur, se žalobkyně domáhá, uvádí žalobkyně, že bylo soudu doloženo uznání dluhu žalovanou. Uznala-li přitom žalovaná dluh vůči žalobkyni, dochází tak k přesunu důkazního břemene o existenci dluhu z věřitele na dlužníka, tj. žalovanou. Žalobkyně tak nemusí prokazovat jednotlivá plnění z faktur, dokládat dodací listy apod. Došlo k uznání dluhu, závazek byl utvrzen a je právem žalobkyně se tohoto závazku domáhat v soudních řízeních, a to i po částech. Domněnku existence dluhu může dlužník vyvrátit pouze důkazem, že dluh vůbec nevznikl. Nadto podle § 639 o. z. uzná-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Soud se tak v žádném případě nemusí obávat toho, že by nemohl specifikovat, zda je daná pohledávka promlčena či nikoliv, když u celého uznaného (a žalovaného nároku) je promlčecí lhůta deset let. Uznáním dluhu dochází k posílení pozice věřitele. Žalobkyně je přesvědčena, že uznání dluhu je plně postačující a není povinna uvádět jednotlivé faktury, když dluh byl zcela uznán. Součet všech částek, o která jsou vedena řízení, nepřesahuje částku, která byla žalovanou uznána. Přestože s ohledem na existenci uznání dluhu a jeho výslovné potvrzení žalovanou v řízení není další specifikace nezbytná, avšak s ohledem na argumentaci žalované tak žalobkyně z opatrnosti činí. Žalobkyně zcela upřesňuje žalobu, když v tomto případě (sp. zn. [spisová značka]) jsou žalovány faktury [rok] v neuhrazené částce 36 993,00 Kč, faktura č. [rok] v částce 55 171 Kč (faktura nebyla uhrazena ani částečně) faktura č. [rok] v částce 44 043 Kč, faktura č. [rok] v částce 56 055 Kč (faktura nebyla uhrazena ani částečně), faktura č. [rok] v částce 7 738 Kč Tyto faktury nebyly přílohou žádného jiného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (k návrhům na vydání EPR byly vždy přiloženy konkrétní faktury, čímž byly žaloby dostatečně rozlišeny). Jednotlivé žaloby jsou tak od sebe odlišitelné i bez doplnění, které k nim bylo následně zasláno. Žalobkyně je přesvědčena, že jí podaná žaloba splňuje veškeré náležitosti, neměla žádné vady, a proto ji soud zcela správně projednal. Obě dvě strany měly možnost činit tvrzení a činit návrhy důkazů. Žalobkyně s ohledem na poslední přípis žalované strany specifikuje jednotlivé žalované částky dle faktur, byť je přesvědčena, že tak činí nad rámec svých povinností (při existenci uznání dluhu, které bylo žalovanou v řízení výslovně potvrzeno). Pokud by soud přistoupil na absurdní argumentaci žalované strany, která však za celou dobu řízení nic podobného nenamítala (přestože jí byla známa jiná soudní řízení a pravomocné platební rozkazy na které upozorňuje až nyní) žalobkyně tímto podáním jednoznačným způsobem specifikuje konkrétní faktury dle podaných žalob. Pravomocné elektronické platební rozkazy se týkaly jiných faktur než těch, jsou žalovány v tomto řízení.

4. Žalovaná doplnila v průběhu řízení svá tvrzení tak, že právní závěry uvedené v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] považuje toliko za vyjádření postoje a názoru účastníka řízení, nikoli za hodnocení soudu. V rozsudku [název soudu], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo konstatováno, že plná moc ze dne [datum] udělená [anonymizováno]. [příjmení] k jednání za žalobkyni je neplatná. Žalovaná se po obdržení notifikačního dopisu o postoupení pohledávky od [právnická osoba] z opatrnosti vůči ní domáhala potvrzení toho, že tato plná moc pro [anonymizováno]. [příjmení] byla udělena platně. Žalované bylo k její žádosti předloženo usnesení [název soudu], sp. zn. [spisová značka], v němž [název soudu] dospěl k závěru, že tato plná moc byla platně udělena. Žalovaná rovněž nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že dlužná částka činí 3 795 435 Kč, s ohledem na poskytnutí slevy ve výši 472 226 Kč z důvodu přepočtu cen na materiál, montážní práce a zapůjčeni zařízení. Částka 28 704 Kč byla uhrazena z jiného účtu přímo klientem - firmou [právnická osoba] za realizaci akce [anonymizováno] [obec], částka 103 092 Kč představuje neoprávněnou fakturaci na řádném daňovém dokladu č. [rok]. Žalobkyně nespecifikuje, zaplacení jakých konkrétních objednávek (resp. faktur) žalobou uplatňuje, a v mezidobí došlo ze strany žalobkyně k podání dalších 7 návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, v nichž není přesně specifikováno, z jakého konkrétního titulu se žalobkyně domáhá svého nároku vůči žalované. Dne [datum] byla nadto uzavřena trojstranná dohoda mezi žalovanou, [právnická osoba] a společností [právnická osoba], že celkový dluh žalované vůči [právnická osoba] uhradí objednavatel stavebních prací [právnická osoba], zastoupená jednatelkou [právnická osoba] [příjmení]. Žalovaná proto není v této věci pasivně legitimována. V závěrečném návrhu žalovaná odkázala na svá předchozí vyjádření. Žalovaná se domnívá, že byly splněny všechny předpoklady pro plnění novému věřiteli ve smyslu § 1881 odst. 1 občanského zákoníku. Namítá-li žalobkyně, že plná moc udělená [jméno] [příjmení], jakož i samotná smlouva o postoupení pohledávky jsou neplatné, neboť [právnická osoba] a její zástupci jednali vůči žalobkyni nekalosoutěžně, resp. že žalobkyni uvedli v omyl, pak žalovaná sděluje, že žalobkyně omyl nikdy nenamítala a jiné osobě (myšleno žalobkyni) toto namítat ve smyslu § 586 občanského zákoníku nepřísluší. S ohledem na princip právní jistoty a presumpce platnosti právního jednání by měla být právem chráněna žalovaná. Případné nároky, které má nebo uplatňuje žalobkyně vůči [právnická osoba], si musí jmenovaní vyřešit v jiném sporném řízení a z jiných právních titulů. Případnou tvrzenou škodu, která žalobkyni jednáním [právnická osoba] vznikla (včetně zaplacení pohledávky, která je uplatňována touto žalobou), by měla žalobkyně uplatňovat z titulu náhrady škody vůči této společnosti. Z usnesení [název soudu] (nepravomocného) č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (nepravomocného), vyplývá, že k odvolání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z funkce jednatele žalobkyně zřejmě došlo v rozporu se zákonem, stejně tak k uvolnění jeho podílu ve společnosti žalobkyně. Z rozsudku [název soudu] sp.zn. [anonymizována tři slova] / [rok] [číslo] ze dne [datum] (nepravomocného) ve věci vydání soudní úschovy společnosti [právnická osoba] ve výši 116 311 Kč, vyplývá, že soud dal souhlas s vyplacením úschovy [právnická osoba] – [právnická osoba] namísto žalobkyně. Argumentace soudu v této věci ve shodě s žalovanou je založena na tom, že případné nedořešené vztahy si mají [právnická osoba] – [právnická osoba] a žalobkyně vyřešit mezi sebou navzájem, v separátním soudním řízení. V doplnění závěrečného návrhu žalovaná uvedla, že v mezidobí zjistila z podání žalobkyně, že nadepsaným soudem byly vydány elektronické platební rozkazy na částku 200 000 Kč ([číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) a na částku 500 000 Kč ([číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), tyto elektronické platební rozkazy se týkají skutkově shodné věci. Žalovaná proti nim nepodala z důvodu administrativního pochybení odpor, tak jako v dalších 7 věcech stejného obsahu (krom tohoto řízení dále sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka]), a proto jsou tyto elektronické platební rozkazy nyní pravomocné a vykonatelné. Jelikož žalobní tvrzení žalobkyně v tomto řízení, jakož i v řízeních, které jsou na základě EPR [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] již pravomocně rozhodnuté, jsou zcela shodné a mají stejný skutkový základ, je dle názoru žalované třeba uzavřít, že je zde nedostatek podmínek řízení, mimo jiné z důvodu věci pravomocně rozhodnuté. Žalovaná proto navrhuje, aby soud řízení ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

5. Při nařízeném jednání provedl soud dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

6. Na základě provedeného dokazování z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná jako dlužník uznala svůj dluh za žalobkyní jako věřitelem ve výši 5 205 699 Kč, který se zavázala uhradit v souladu se splátkovým kalendářem ve třech splátkách, a to ve výši 1 710 408 Kč ve lhůtě do [datum], ve výši 2 194 557 Kč do [datum] a ve výši 1 300 734 Kč ve lhůtě do [datum], pod ztrátou výhody splátek (prokázáno uznáním dluhu ze dne [datum] a seznamem faktur uvedeným v upomínce-výzvě k úhradě dluhu, splátkovém kalendáři, uznání dluhu vč. e-mailové komunikace ze dne [datum]). Dne [datum] udělila žalobkyně jednající jednatelem [anonymizováno] [příjmení] plnou moc k veškerému jednání jménem žalobkyně [jméno] [příjmení], a to vyjma zastupování společnosti ve věcech týkajících se zcizování či nabývání nemovitostí a uzavírání úvěrů či poskytování půjček. Plná moc byla ověřena dne [datum] (prokázáno plnou mocí ze dne [datum]). Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek z titulu dodaného stavebního materiálu v celkové výši 3 795 435 Kč na základě zde specifikovaných faktur, které má žalobkyně za žalovanou, a to za částku ve výši 1 265 145 Kč, splatnou ke dni [datum], mezi žalobkyní, jednající na základě plné moci [jméno] [příjmení], a společností [právnická osoba] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalovaná byla dne [datum] vyrozuměna o postoupení pohledávky ve výši 3 795 435 Kč na [právnická osoba] dopisem obsahující v hlavičce název žalobkyně a její identifikační údaje s tím, že jedná prostřednictvím [jméno] [příjmení] na základě plné moci. K podpisu není připojen údaj o funkci či pracovním zařazení (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Žalobkyně informovala prostřednictvím ustanoveného správce závodu žalobkyně [příjmení] [příjmení] žalovanou o tom, že podle žalobkyně pohledávky jdoucí za žalovanou nikdy nikomu nepřevedla, a tyto jsou proto jejím vlastnictvím a vyzvala žalovanou k úhradě všech dluhů vůči žalobkyni ve lhůtě do [datum] (prokázáno e-mailovou komunikací ze dne [datum]). Směrnice č. 3 regulující podpisové vzory osob jednající jménem žalobkyně ze dne [datum] neobsahuje podpisový vzor [jméno] [příjmení] (prokázáno směrnicí [číslo] ze dne [datum]). V prohlášení žalované ze dne [datum] se uvádí, že žalované se jevilo jednání [anonymizováno] [příjmení] minimálně jako pochybné, neboť je podezřelý z nezákonného vyvádění majetku žalobkyně na [právnická osoba] a ze strany žalované nebylo proto za dodané unimobuňky vlastněné žalobkyní [právnická osoba] nic zaplaceno. Z usnesení o zahájení trestního stíhání [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání obviněných [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [jméno], mj. pro spáchání přečinu zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a odst. 1 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství (obv. [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) a pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku (samostatně obviněn [anonymizováno] [příjmení]) (prokázáno usnesením o zahájení trestního stíhání [číslo jednací] a usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec], č. j. [číslo jednací]). Předběžným opatřením nařízeným usnesením [název soudu] j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo [anonymizováno] [příjmení] nařízeno zdržet se jakéhokoliv právního jednání za žalobkyni (prokázáno usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] a usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací]). [název soudu] ve svém usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jakožto i [název soudu] v usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve všech případech ve zde projednávaných věcech uzavřely, že shora specifikovanou plnou moc [jméno] [příjmení] nelze považovat za platné právní jednání pro jeho rozpor se zákonem, resp. obcházení zákona (§ 580 o. z.) (prokázáno usnesením [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Z usnesení [název soudu], č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalobkyni byla předběžným opatřením uložena povinnost zdržet se jakéhokoli právního jednání, kterým zatěžuje či zcizuje vlastnictví svých movitých i nemovitých věcí či nehmotných složek obchodního závodu, nebo kterým snižuje hodnotu obchodního závodu nebo jeho jednotlivých složek, nebo kterým se převádí peněžní prostředky jí náležející (s výjimkou úkonů nezbytných pro běžný provoz obchodního závodu nepřesahujících v jednotlivém případě částku 20 000 Kč a úhrady daňových povinností či jiných zákonných plateb) a dále jí byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli právního jednání vůči společnosti [právnická osoba] (prokázáno usnesením [název soudu], č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Ze záznamu obchodního případu ze dne [datum], značka [anonymizováno] se podává, že [anonymizováno] [příjmení] na konci [anonymizováno] [rok] kontaktoval společnost [právnická osoba] poskytující počítačový program pro obchodní a účetní evidenci za účelem zprovoznění systému pro novou [právnická osoba] a požadoval rovněž získání přístupu ke všem datům žalobkyně z uvedené databáze pro [právnická osoba] (prokázáno záznamem obchodního případu ze dne [datum]). Z pracovní smlouvy mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jmenovaný uzavřel jako zaměstnanec pracovní smlouvu na pozici provozního dělníka/technika, se sjednaným datem nástupu do práce ke dni [datum] (prokázáno pracovní smlouvou ze dne [datum]). [jméno] [příjmení] opakovaně uzavíral za [právnická osoba] kupní smlouvy (prokázáno objednávkou – kupní smlouvou ze dne [datum] a kupní smlouvou [číslo]). Dne [datum] vyrozuměla žalobkyně [jméno] [příjmení] o tom, že veškeré plné moci udělené žalobkyní jako zmocnitelem [jméno] [příjmení] jako zmocněnci považuje za neplatné, resp. s okamžitou platností ruší jakékoliv oprávnění, kterým by jmenovaný disponoval pro jednání za žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně [jméno] [příjmení] opětovně vyrozuměla o neexistenci zplnomocnění a vypověděla veškeré plné moci, které mu byly žalobkyní uděleny (prokázáno vyrozuměním o neexistenci zplnomocnění ze dne [datum] a opakovaným vyrozuměním o neexistenci zplnomocnění ze dne [datum] vč. podacího lístku). Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že mezi účastníky existovala zavedená obchodní praxe spočívající v dodávkách stavebních hmot.

7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Podle § 161 o. z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

9. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Vzhledem ke shora zjištěnému skutkovému stavu má soud za to, že obranu žalované spočívající zejména v námitce nedostatku pasivní věcné legitimace vzhledem k jí předložené smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s notifikačním dopisem z téhož dne, lze považovat za účelovou. V řízení bylo prokázáno nespornými tvrzenými účastníků, že mezi stranami existuje dlouhodobá zavedená spolupráce, na základě níž žalobkyně dodává žalované stavební hmotu (zejm. betonové tvárnice) a žalovaná jí za to hradí úplatu na základě vystavených faktur. Žalovaná uznala svůj dluh ve výši 5 205 699 Kč vůči žalobkyni uznáním dluhu ze dne [datum], a to co do důvodu a výše, a zavázala se k jeho úhradě podle sjednaného splátkového kalendáře (spolu s ujednáním o ztrátě výhody splátek). Jelikož žalovaná ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradila, stala se tato splatnou, a žalovaná se dostala s úhradou dlužné částky počínaje dnem [datum] do prodlení. Uznání dluhu přitom zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že uznaný dluh v době uznání trval, a na jeho základě tak dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje (srov. např. LASÁK, Jan. § 2053 (Prohlášení v písemné formě). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1299, marg. č. 12) Žalovaná přitom v řízení netvrdila ani neprokázala, že by na základě smlouvy o postoupení pohledávek plnila [právnická osoba] jako svému novému věřiteli, když naopak sama uvádí, že obvyklým obchodním partnerem pro ni byla žalobkyně. Nadto je třeba zdůraznit, že sama žalovaná uvedla, že považuje jednání [anonymizováno] [příjmení] za pochybné, když jmenovaný je podezřelý z nezákonného vyvádění majetku žalobkyně na [právnická osoba]. Žalovaná byla o tomto jednání [anonymizováno] [příjmení] informována jak správcem závodu žalobkyně [příjmení] [příjmení], tak novým jednatelem žalobkyně. Soud se ztotožňuje s žalobkyní v tom, že notifikační dopis o postoupení pohledávek ze dne [datum], který neobsahuje základní formální náležitosti ani není uveden na hlavičkovém papíře, který žalobkyně v zavedeném obchodním styku obou stran používala, nelze i s přihlédnutím k měřítkům náležité pečlivosti a obezřetnosti kladeným na podnikatele jako profesionála, považovat za relevantní pro domněnku o změně věřitele žalované. V opačném případě by se žalovaná bez zřejmého důvodu odchýlila od zavedené praxe stran. Soud přitom předmětné právní jednání vyložil tak, že při výkladu takového projevu vůle přihlédl rovněž k praxi zavedené mezi stranami v právním styku a k tomu, co právnímu jednání předcházelo. Z uvedeného proto není možné uzavřít, že by žalovaná mohla být vzhledem k okolnostem věci v dobré víře ohledně platného postoupení pohledávky za žalobkyní a následné notifikace, která nadto nesplňovala formální požadavky na ni kladené. Soud má za prokázané (a z úřední činnosti je mu rovněž známo), že platnost plné moci ze dne [datum] udělené [jméno] [příjmení] k veškerému jednání jménem žalobkyně (ověřené však teprve ke dni [anonymizováno] [rok]), byla již několikrát posuzována obecnými soudy (v usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Soudy v těchto řízeních dovodily, že tuto plnou moc nelze považovat za platné právní jednání, neboť jí dochází k obcházení zákona (§ 580 o. z.), když bývalý jednatel žalobkyně, [anonymizováno] [příjmení], tímto právním jednáním jednak nepřípustně přenesl generální zástupčí oprávnění náležející statutárnímu orgánu žalobkyně (s několika zde specifikovanými výjimkami) na třetí osobu, a jednak se tímto jednáním pokusil obejít soudem uložený zákaz jednání za žalobkyni stanovený předběžným opatřením (usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). V tomto řízení soud přitom neshledal důvody, pro které by se měl od uvedených závěrů obecných soudů odklonit. Vzhledem k dovozené neplatnosti udělené plné moci je třeba uzavřít, že [jméno] [příjmení] nebyl osobou oprávněnou jednat za žalobkyni, a uzavřená smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] je z tohoto důvodu neplatná. Žalovaná je proto ve věci pasivně věcně legitimována.

23. Po zhodnocení shora uvedených skutečností a za použití citovaných zákonných ustanovení proto soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní touto žalobou je po právu. Žalovaná podle § 2053 o. z. písemným prohlášením uznala svůj dluh za žalobkyní, čímž došlo k založení vyvratitelné domněnky, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V řízení přitom nebyl žalovanou prokázán opak. Na uvedeném závěru nemohla ničeho změnit ani žalovanou tvrzená trojstranná dohoda mezi žalovanou, [právnická osoba] a společností [právnická osoba], že celkový dluh žalované vůči [právnická osoba] uhradí objednavatel stavebních prací [právnická osoba], neboť předmětem tohoto řízení byla toliko pohledávka mezi žalobkyní a žalovanou, a takto uvedená dohoda proto nemohla být ve věci relevantní, stejně tak jako tvrzené poskytnutí slevy z dlužné částky. Jelikož se žalovaná s plněním svého peněžitého dluhu dostala do prodlení (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované od tohoto dne úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, neboť mezi stranami nebyla ujednána výše jiná (§ 1970 o. z.).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 123 398 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 9 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 9 100 Kč za návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 5 x 9 100 Kč za písemné podání (vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), z částky 3 x 9 100 Kč za účast na třech jednáních soudu dne [datum], [datum], [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT a z částky ve výši 4 550 Kč za účast na vyhlášení rozsudku dne [datum] podle § 11 odst. 2 písm. f) AT včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč za každý z vykonaných úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 AT a cestovní náhrady za 3 cesty [obec] – [obec] a zpět na soudní jednání vozidlem [anonymizována dvě slova] za celkem 600 km (dne [datum], [datum] a [datum]) a cestu [obec] – [obec] a zpět na soudní jednání vozidlem [příjmení] [jméno] podle § 13 odst. 5 AT ve spojení vyhláškou č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, v celkové výši 5 348 Kč a náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) AT v délce 9 hodin v celkové výši 1 800 Kč.

25. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.