5 C 58/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 24 829,20 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 178 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 22 651,20 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 242 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný si u něho dne 18. 11. 2022 telefonicky objednal vypracování darovací smlouvy, zaslal mu osobní údaje své a jeho matky, která mu podíl na bytové jednotce měla darovat. Žalobce smlouvu tentýž den bez údajů o jednotce připravil a žalovanému ji zaslal e-mailem. Později e-mailem žalovanému navrhl, že mu bude za tuto službu účtovat částku 2 000 Kč + DPH. Přestože e-mail žalovanému došel a žalobce se připomínal, žalovaný dlouho nereagoval. Dne 6. 2. 2023 v telefonickém hovoru žalovaný nabídku na cenu za uvedenou službu odmítl s tím, že smlouvu nepoužil. Žalobce tak měl za to, že jeho cenová nabídka zanikla, proto poté dálkovým přístupem do katastru nemovitostí nalezl darovací smlouvu, kterou žalovaný uzavřel 11 dní poté, co mu ji žalobce připravil a zaslal, a porovnáním údajů z katastru žalobce zjistil, že jde v podstatném o stejnou smlouvu. Protože se strany před ani po nedomluvili na ceně za advokátní službu, žalobce zajistil odhad ceny bytu a z toho odvodil cenu převedeného podílu, která činila nejméně 2 975 000 Kč. Na základě toho vypočetl podle advokátního tarifu cenu právní služby, která s DPH činí 24 829,20 Kč. Žalovaný na výzvu k zaplacení této částky nereagoval. Za účelem vyúčtování a ochrany práva si žalobce opatřil výpisy z katastru nemovitostí, za což vynaložil částku 130 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že se na žalobce obrátil s žádostí o radu, jak má pokračovat v kauze zahájeného správního řízení. Proběhlo několik telefonátů, přičemž žalovaný při jednom rozhovoru žalobce požádal o radu, jaký vzor darovací smlouvy si má stáhnout z internetu tak, aby byla akceptovatelná pro katastrální úřad, při podání návrhu na vklad. Žalobce souhlasil a požadoval zaslání osobních údajů žalovaného a jeho matky. Žalovaný ani v nejmenším nenabyl dojmu, že by se mělo jednat o placenou službu, a to zvláště proto, že ho žalobce předtím mnohokrát ubezpečoval, že mu nejde nikdy o peníze, ale hlavně o pocit spokojenosti. Žalovaný přitom věděl, že komunikuje s advokátem a věděl, že advokátní služby se poskytují za úplatu, nicméně měl za to, že pokud by si službu vyžádal, musela by být uzavřena smlouva. Žalovaný od žalobce obdržel vzor darovací smlouvy, do kterého byly vloženy pouze údaje obou smluvních stran a ostatní, zcela zásadní údaje nebyly vyplněny. Protože žalobcem zaslaný vzor smlouvy nebyl vyplněný a nebyl použitelný, žalovaný byl nucen obstarat si prostřednictvím známého advokáta urychleně vzor vyplněný. O to více ho překvapilo, že mu žalobce začal vyhrožovat, že když nezaplatí 2 000 + DPH, bude mu muset zaplatit 50 000 Kč. Žalovaný má za to, že toto jednání není v souladu s dobrými mravy.

3. Soud provedl dokazování navrženými důkazy a přihlédl i k tomu, co uvedli sami účastníci, kdy za nesporné považoval tvrzení žalobce, že se s žalovaným nikdy neviděl, že spolu hovořili pouze telefonicky, přičemž spolu nekomunikovali o uzavření smlouvy o právním zastoupení a ani o tom, že by za jakýkoliv úkon právní služby žalobce požadoval odměnu v konkrétní výši. Tento závěr odpovídá i obsahu elektronické komunikace, ve které je zachyceno pouze to, že žalobce ve věci darovací smlouvy žalovanému oznámil, že mu zatím nedorazily údaje o bytu, proto posílá … bez nich (e-mail ze dne 18. 11. 2022 8:38 PM). Žalovaný následně poslal žalobci své osobní údaje a údaje matky (e-mail ze dne 18. 11. 2022 12:59 PM). Až dne 7. 12. 2022 (e-mail 12:23 PM) žalobce zasílá žalovanému e-mail, v němž mu ve věci ZTP/P a darovací smlouvy připomíná, že zaslané záležitosti probrali telefonicky a se skončením měsíce listopadu jej žádá o úhradu za darovací smlouvu na byt, kterou připravil, a žádá ho o schválení vystavení faktury na částku 2 000 Kč + DPH. E-mailem ze dne 15. 12. 2022 7:33 PM se žalobce připomíná, stejně jako e-mailem ze dne 19. 12. 2022 10:29 AM.

4. V e-mailu ze dne 7. 2. 2023 12:30 žalobce ve věci darovací smlouvy odkazuje na telefonický hovor, v němž žalovaný za přípravu darovací smlouvy odmítl zaplatit. Uvedl, že žalovaný tím odmítl žalobcovu laskavou nabídku, která odhlížela od toho, jakou právní pomoc žalovanému poskytl telefonicky ve věci parkovacího místa, ochrany osobnosti či ochrany osobních údajů. Žalobce poukázal na to, že tím jeho nabídka zanikla, přičemž za přípravu smlouvy účtoval částku dle advokátního tarifu, kdy vycházel z ceny bytu 5 900 000 Kč, zjištěné kvalifikovaným odhadem (proveden důkaz odhadem ceny bytu získaným na internetové stránce , Anonymizováno, . Dále popsal cenu právní služby, která sestává z odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 20 220 Kč, paušální náhrady ve výši 300 Kč, příslušné DPH a nákladů ve výši 130 Kč za výpis z katastru. Celkovou částku 24 829,20 Kč žádal zaplatit na účet s tím, že je připraven podat žalobu.

5. Žalobce předložil soudu dokument označený jako darovací smlouva, v níž žalovaný vystupuje jako obdarovaný a předmět daru (bytová jednotka v článku II.) není vyplněn. Mezi účastníky je nesporné, že jde o dokument připravený žalobcem a doručený žalovanému e-mailem ze dne 18. 11. 2022.

6. Žalovaný předložil soudu darovací smlouvu, která je zjevně psána stejným fontem, vykazuje znaky nápadné podobnosti s dokumentem zpracovaným žalobcem, liší se pouze v článku II., v němž je kompletně popsán předmět převodu – ideální polovina bytové jednotky. Na základě tohoto dokumentu došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného do katastrálního operátu, což je zjištěno ze smlouvy darovací ze dne 29. 11. 2022, vložené do katastru pod , č. účtu, a také z výpisu z katastru nemovitostí.

7. Další důkazní návrhy strany ani po poučení podle § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) nevznesly, s výjimkou návrhu na výslech žalobce, na kterém však jeho právní zástupkyně při jednání dne 25. 4. 2024 již netrvala.

8. Ze skutkových zjištění a nesporných tvrzení stran tak vyplývá skutkový závěr, že žalobce telefonicky komunikoval s žalovaným v listopadu a prosinci 2022 ohledně průkazu ZTP/P a další právní problematiky a že součástí těchto rozhovorů byla rovněž darovací smlouva týkající se bytové jednotky. Žalovaný nepopřel, že mu žalobce e-mailem zaslal částečně vyplněný vzor darovací smlouvy, který byl prakticky ve shodném znění (pouze s doplněním údajů o předmětu převodu) stranami darovací smlouvy podepsán dne 29. 11. 2022 a následně vložen na katastr.

9. Žalobce však v řízení netvrdil, tím méně prokazoval, že by se účastníci dohodli na tom, že za jakoukoliv právní pomoc bude žalovanému účtovat konkrétní částku, a to dokonce ani po několika měsících od e-mailové komunikace z listopadu a prosince 2022. A protože tuto skutečnost žalovaný od počátku nesporoval, nebyl ani důvod žalobce poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti tvrdit (tedy nést břemeno tvrzení) a prokazovat tvrzení (plnit břemeno důkazní). Pokud žalobce označil jako další důkaz svůj výslech, má soud za to, že by ani ten nemohl jeho tvrzení o uzavření smluvního vztahu s konkrétními cenovými parametry prokazovat, neboť žalobce v žalobě výslovně uvedl, že se strany ani před (zjevně myšleno před uzavřením smlouvy) a ani poté na ceně za poskytnuté právní služby nedohodly. Teprve několik měsíců po zápisu vlastnického práva žalovaného do katastrálního operátu ho žalobce vyzval k zaplacení částky odpovídající mimosmluvní odměně, kterou si žalobce vypočetl na základě z katastru získané darovací smlouvy a ocenění bytu z nabídkové (neoficiální) databáze internetového realitního serveru , Anonymizováno10. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

11. Podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

12. Podle § 17 zákona advokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

13. Podle § 22 odst. 1 zákona advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

14. Z uvedeného je zřejmé, že (až na výjimky, kdy je poskytována zdarma) činnost advokáta není bezplatnou službou, ale podnikatelskou činností vykonávanou (zpravidla) za finanční odměnu. Zákon rozeznává v zásadě dva druhy této odměny, a to odměnu smluvní a mimosmluvní. Protože se daným případem prolínají odměny obou typů, soud se jimi podrobně zabýval. V prvé řadě má za to, že příprava konkrétního typu smlouvy není činností, za kterou by advokát nemohl žádat odměnu, ba právě naopak. Obecně tedy platí, že pokud by žalobce, který je advokátem, připravil například darovací smlouvu a žalovaný se rozhodl ji z jakéhokoliv důvodu nepoužít, měl by žalobce právo požadovat po žalovaném jako klientovi dohodnutou odměnu za poskytnutou právní službu.

15. V daném případě však žalobce sám tvrdil a žalovaný toto tvrzení nezpochybnil, že ani před sepisem právního dokumentu (není podstatné, zda kompletního nebo neúplně vyplněného, jak uváděl žalovaný), ale dokonce ani poté strany neujednaly jakékoliv parametry dohody o ceně poskytované právní služby.

16. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení.

17. Podle § 3 odst. 2 advokátního tarifu ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně.

18. Horní ani spodní hranice smluvní odměny není určena, ve vztahu advokáta a klienta panuje široká smluvní volnost a cenu právní služby si smluvní strany mohou dohodnout v podstatě libovolně. O smluvní odměně (její výši či způsobu jejího stanovení) je možné se dohodnout na počátku právního zastupování, v jeho průběhu i po jeho skončení. Není ani vyloučeno, aby si strany změnily ujednání o druhu a výši smluvní odměny. V každém případě však způsob stanovení dohody o ceně služby právního zastoupení musí být v souladu rovněž se stavovskými předpisy advokátů, konkrétně pravidly profesionální etiky [(srov. usnesení předsednictva České advokátní komory ze dne 31. 10. 1996, č. 1/1997, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex)]. Z článku 10 odst. 1 etického kodexu plyne, že při sjednávání smluvní odměny je advokát povinen klientovi poskytnout pravdivé informace o očekávaném rozsahu svých výkonů a na jeho žádost i úplné vysvětlení o výši mimosmluvní odměny v dané věci.

19. Navíc platí, že žalující advokát vystupoval ve smluvním vztahu jako podnikatel, a jeho povinností bylo informovat žalovaného klienta (který v něm vystupoval jak spotřebitel) o ceně služby. Neuvedení ceny právní služby nebo způsobu jejího určení by tak bylo možné považovat za klamavé opomenutí (klamavou obchodní praktiku, která je definována v § 5a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném od 28. 12. 2015, podle jehož odstavce 1 obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil. Podle § 5a odst. 3 písm. c) tohoto zákona nejsou-li patrné ze souvislostí, považují se v případě nabídky ke koupi za podstatné informace cena včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, nebo pokud z povahy výrobku nebo služby vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další platby za dopravu nebo dodání, nebo pokud tyto platby nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další platby.

20. Při sjednávání smluvní odměny je tedy advokát vázán uvedenými právními a stavovskými povinnostmi. Nejpodstatnější je podmínka uzavření smlouvy (odtud smluvní odměna), kdy advokátův klient musí být o výši a způsobu stanovení smluvní odměny advokátem výslovně a předem informován. Přitom ujednání o smluvní odměně (stejně jako jakékoliv ujednání mezi advokátem a klientem) nemusí být učiněno v písemné formě, může se tak stát ústně, telefonicky či e-mailem, vždy však musí být prokazatelné, k jaké dohodě došlo. V daném případě však sám žalobce uvedl, že dohoda o ceně služby uzavřena nebyla a neexistence dohody z provedených důkazů rovněž jasně plyne. Žalobce (o němž žalovaný sice věděl, že je advokátem) totiž s žalovaným komunikoval tak, že ho prokazatelným způsobem neinformoval o úplatnosti své služby spočívající v sepisu darovací smlouvy; tím méně se s ním dohodl na konkrétní ceně této služby či způsobu jejího určení.

21. V případě nedohody mezi advokátem a klientem o smluvní odměně, která musí předcházet provedení úplatného úkonu (anebo musí být prokazatelně uzavřena po jeho provedení, což ovšem neplatí pro projednávanou věc), v prvé řadě přichází v úvahu právo advokáta klienta odmítnout a pokud již byla uzavřena, vypovědět smlouvu o poskytnutí právní služby. V daném případě nebyla dohoda o smluvní odměně mezi účastníky uzavřena před provedením úkonu právní služby a ani po něm, žalobce si tak byl zřejmě vědom toho, že žalovaný nemusí jeho následné pokusy o dohodu akceptovat (za co jiného než za pokus uzavřít dohodu lze považovat email ze dne 7. 12. 2022, v němž žalobce žádá žalovaného o schválení vystavení faktury na částku 2 000 Kč s DPH). Proto se žalobce po žalovaném v řízení nedomáhal zaplacení odměny smluvní, ale žalovanou částku vypočetl jako součet mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby, náhrady hotových výdajů a příslušné DPH.

22. Podle § 6 odst. 1 advokátního tarifu výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal.

23. Podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

24. Podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.

25. Podle § 7 bod 4 advokátního tarifu sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty přes 5 000 Kč do 10 000 Kč – 1 500 Kč.

26. Soud má v prvé řadě za to, že žalobce má v případě, že se strany nedohodly na smluvní odměně za poskytnutou právní službu, právo na odměnu mimosmluvní, která nastupuje právě v případě nedohody. Pro stanovení výše mimosmluvní odměny je však potřeba vycházet z obsahu dokumentu, který žalobce prokazatelně k žádosti žalovaného připravil, a tím je pouhý koncept darovací smlouvy bez uvedení předmětu převodu vlastnictví. Ve smyslu citovaného § 8 odst. 1 advokátního tarifu proto nebyla cena věci (práva) ke dni 18. 11. 2022 (v době započetí úkonu právní služby) známa. Z tohoto důvodu soud vycházel z ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč. Této tarifní hodnotě odpovídá sazba mimosmluvní odměny ve výši 1 500 Kč za 1 úkon právní služby, přičemž k této částce se podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu připočítává náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Žalobce má jako plátce DPH rovněž právo na 21 % DPH ze součtu uvedených částek.

27. Soud považuje tuto výši mimosoudní odměny za zcela odpovídající povaze souzené věci, naopak způsob určení výše mimosmluvní odměny použitý žalobcem považuje za netransparentní, neboť žalobce si sice (až následně) zjistil, co bylo předmětem převodu, ale cenu nemovitosti si stanovil prostřednictvím pouhého matematického odhadu realitního zprostředkovatele.

28. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl co do částky 2 178 Kč a jako nedůvodnou ji zamítl co do částky 22 651,20 Kč.

29. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalovaný byl procesně neúspěšný v rozsahu necelých 10 % žalované částky, proto má soud za to, že jde o neúspěch nepatrný. Žalovanému tak soud přiznal pouze požadovaný soudní poplatek z odvolání ve výši 1 242 Kč. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., důvody pro její prodloužení soud neshledal.