5 C 641/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu titul Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 127,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 127,15 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou všechny dokumenty v ní uvedené, se žalobkyně a žalovaný dohodli na spolupráci, kdy žalovaný se zavázal za podmínek stanovených smlouvou vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech. Žalovaný vyhledával zájemce o uzavření těchto smluv, případně zájemce o jejich změnu či zrušení, kdy po jejich uzavření měl nadále klientům poskytovat řádný servis spojený s uzavřenými smlouvami. Žalovanému vznikl nárok na provizi za předpokladu, že nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její části. Provize byly žalovanému vypláceny zálohově dopředu, kdy nadále nesl žalovaný odpovědnost za vrácení provize, nebo její poměrné části. V případě, kdy klient smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil, byl žalovaný zavázán část této provize vrátit žalobci, což však žalovaný neučinil. Žalobkyni tak vznikl nárok na zpětnou úhradu částky ve výši 7 127,15 Kč s příslušenstvím představující nevrácené provize a další úhrady, které učinila žalobkyně za žalovaného.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin pak vyplývá skutkový závěr, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o obchodním zastoupení, na základě níž vyvíjel žalovaný pro žalobkyni činnost směřující k vyhledávání zájemců o uzavření a zprostředkování pojistných smluv a žalobkyně se žalovanému za tuto práci zavázala vyplácet provizi. Pro zúčtování provizních nároků bylo zřízeno provizní konto, na které mu byly zasílány provize. Podle čl. 6 1. smlouvy vzniká právo na provizi po uplynutí 6 měsíců od uzavření smlouvy o finančním produktu, a to za předpokladu, že smlouva o finančním produktu, k níž se provize vztahuje, bude po tuto dobu řádně ze strany klienta plněna. Podle čl. 6 5. smlouvy je žalovaný povinen udržovat zůstatek provizního konta v kladné výši. Na provizní konto byly připsány záporné částky ze stornovaných smluv. Takto vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 127,15 Kč, což však ani přes upomínku předžalobní upomínku žalobkyně ze dne [datum] dosud neučinil.

4. Po stránce právní soud věc posoudil jako smlouvu o obchodním zastoupení dle § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které se žalovaný zavázal vyvíjet pro žalobkyni činnost směřující k vyhledávání zájemců o uzavření a zprostředkování smluv specifikovaných ve smlouvě a žalobkyně se žalovanému za tuto práci zavázala vyplácet provizi. S ohledem na to, že některé takto uzavřené smlouvy byly stornovány, byly na provizní konto připsány záporné částky z těchto stornovaných smluv v celkové výši 7 127,15 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedenou částku žalobkyni dosud nezaplatil, ocitl se podle ust. § 1970 o. z. v prodlení se splněním svého peněžitého závazku a vznikla mu tak povinnost zaplatit příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Výše příslušenství je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají z doposud zaplaceného soudního poplatku a jeho doplatku v celkové částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním právním a skutkovým rozborem podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

7. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro jinou lhůtu.