5 C 85/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka sídlem adresa , PSČ obec a číslo o zaplacení 5 651 Kč a 72 854 Kč

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 651 Kč coby náhradu nemajetkové újmy ve formě vytrpěných bolestí spolu s částkou ve výši 73 592 Kč coby náhradu nákladů spojených se zákrokem a léčbou, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 77 246,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 3 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku 8 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 651 Kč coby náhrady nemajetkové újmy ve formě vytrpěných bolestí a částky ve výši 73 592 Kč coby náhrady nákladů spojených s léčebnými zákroky, které žalovaný žalobkyni poskytl v rámci poskytování stomatologické péče. Žalobkyně se v [anonymizováno] [rok] obrátila na žalovaného se stomatologickým problémem (chybějícím zubem č. 14), žalovaný zavedl žalobkyni keramický implantát a v [anonymizováno] [rok] provedl otisky na zhotovení keramické korunky. Po jejím nasazení se keramický implantát viklal a keramická korunka, která navíc nesplňuje potřebná kritéria funkčnosti a estetičnosti, se opakovaně uvolnila. Žalobkyně za tato ošetření uhradila žalovanému v souhrnu částku ve výši 72 854 Kč. Žalobkyně se následně obrátila dne [datum] na MUDr. [jméno] [příjmení], který na základě provedeného RTG vyšetření konstatoval rozsáhlý kostní defekt v oblasti implantátu, implantát jevil viklavost 1. stupně a keramickou korunku označil za funkčně i esteticky nevyhovující s tím, že žalobkyně bude muset podstoupit extrakci uvolněného implantátu a tzv. osteoplastiku a po zhojení absolvovat další protetické ošetření. Žalobkyně dne [datum] kontaktovala soudního znalce [celé jméno znalce] v oboru zdravotnictví, se zaměřením na stomatologii, který dne [datum] vypracoval znalecký posudek, podle něhož žalovaný nepostupoval lege artis a dopustil se několika odborných pochybení, když zhotovil keramický implantát, který se uvolnil, a keramická korunka nevyhovuje po stránce funkční ani estetické. Další ošetření žalobkyně bude časově i finančně náročné, omezena bude při žvýkací funkci a bude handicapována z hlediska ztížení společenského uplatnění (tzv.„ zub úsměvu“). Žalobkyně žádá po žalovaném úhradu nákladů, které vynaložila v souvislosti s předmětným zákrokem, a rovněž náhradu škody na zdraví, resp. bolestné, vypočtené v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (položka S025), ve výši 20 bodů (jeden bod odpovídá pro rok 2015 částce 256,86 Kč), zvýšené o 10 %, tedy celkem částky 5 651 Kč. V průběhu řízení žalobkyně uvedla, že dílo spočívající ve zhotovení plně funkčního náhradního zubu č. 14 nebylo žalovaným řádně provedeno, čímž došlo k podstatnému porušení uzavřené smlouvy o dílo. Po neúspěšné opravě provedené žalovaným dne [datum], při níž došlo k zábrusu korunky a fixaci k okolním zubům, se korunka zcela uvolnila a z úst žalobkyně nakonec vypadla. Žalobkyně následně od smlouvy s žalovaným odstoupila a požadovala po něm vrácení doposud uhrazených částek. Zákrok žalovaného provedený dne [datum] nemá podle závěru znaleckého posudku oporu v odborné literatuře, nejedná se o správný postup. Závěry soudního znalce dále vylučují jakékoli pochybení na straně žalobkyně jako pacientky, za předčasné nasazení korunky nese veškerou odpovědnost žalovaný. Nadto ve věci relevantním není ani celkový stav chrupu žalobkyně, když předmětem sporu není stav chrupu jako takového, ale vyhotovení náhrady za zub č. 14.

2. Žalovaný uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává v celém rozsahu. Poskytovatel péče o zdraví neodpovídá bez dalšího za výsledek léčby, ale za řádné poskytnutí služby a odbornost výkonu. Žalovaný předem vysvětlil žalobkyni možnosti řešení jejího zdravotního problému s uvedením výhod a nevýhod každé z variant a žalobkyně zvolila konkrétní postup, který byl na základě jejího souhlasu následně realizován. Žalobkyně byla o každém úkonu předem podrobně informována a pokaždé s ním vyslovila předem svůj souhlas. Znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalce] považuje žalovaný za nezpůsobilý (nejsou známy otázky znalci ani jemu poskytnuté podklady, závěry posudku nejsou dostatečně odůvodněny, nejsou podloženy obsahem nálezu, nebylo přihlédnuto ke všem relevantním skutečnostem), tendenční a jednoznačně zaujatý. Znalec navíc nepřípustně činil i závěry právní. Žalovaný potvrzuje, že žalobkyni poskytl zdravotní péči v rozsahu, v jakém byla žalobkyni účtována (jak je uvedeno ve výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]). I kdyby se snad žalovaný dopustil postupu non lege artis (pro což neexistuje objektivní důkaz), není žaloba důvodná, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi uplatněnými nároky a údajným postupem non lege artis, resp. není ani tvrzeno ani prokázáno, že žalobkyni nemajetková újma vznikla. Tvrzené zdravotní komplikace byly zapříčiněny nezodpovědným přístupem žalobkyně k léčbě, která se opakovaně nedostavila na termín kontroly (dne [datum] a dne [datum]), resp. se na další kontrolu telefonicky neobjednala, jak bylo dohodnuto. Toto otálení žalobkyně zapříčinilo zhoršení hojivého procesu. Dne [datum] byla žalovanému doručena stížnost České stomatologické komory podaná žalobkyní, na pozvánky ČSK žalobkyně nereagovala, k jednáním se nedostavovala a neumožnila provedení objektivní a nezávislé kontroly ze strany ČSK k posouzení lékařských výkonů provedených na chrupu žalobkyně žalovaným. Revizní komise ČLK stížnost následně jako nedůvodnou odložila. Žalobkyně následně nereagovala ani na e-mail žalovaného ze dne [datum] ani na žádost žalovaného o vyšetření žalobkyně ČSK ze dne [datum]. V průběhu řízení žalovaný zdůraznil, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz k prokázání nároku na náhradu nemajetkové újmy. Rovněž žádný z provedených důkazů nepotvrzuje tvrzení žalobkyně, že implantát nebyl žalovaným zhotoven řádně. Žalovaný je odpovědný za řádné poskytnutí lékařské služby, tj. za odbornost výkonu, nikoli za jeho výsledek. Implantát byl zaveden řádně, problém nastal až v důsledku primárního selhání implantátu. Dořešení situace žalovaným (výměnu implantátu) zabránila žalobkyně tím, že k žalovanému přestala docházet.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného ve svém vyjádření uvedl, že nejsou splněny zákonné ani judikatorní podmínky k tomu, aby se žalobkyně mohla domáhat zaplacení nemajetkové újmy z provedeného lékařského zákroku. Nárok žalobkyně na bolestné není dán, když předmětný zákrok s sebou nese určité nepohodlí a nepříjemné pocity při jeho výkonu, s čímž je průměrný pacient srozuměn a určitý diskomfort očekává. Žalovaný při výkonu nepochybil, a není tak dán právní důvod, proč by žalobkyně měla být za tvrzené bolesti odškodněna. Nárok na bolestné přitom žalobkyně nejen neprokázala, ale ani řádně nevyčíslila, když jej o 10 % navýšila, a navíc jej uplatnila podle položky S025, která na daný případ nedopadá. K nároku na náhradu škody vedlejší účastník uvádí, že byl-li postup žalovaného postupem lege artis, (minimálně do prohlídky dne [datum]) je vyloučené, aby žalobkyně požadovala navrácení finančních prostředků, které žalovanému jako lékaři za postup lege artis při zavedení implantátu zaplatila. Za sporné tak lze považovat maximálně náklady vynaložené na prohlídce dne [datum], tj. částku 4 591 Kč. Tím, že žalobkyně žalovanému neposkytla součinnost, znemožnila mu tak nápravu a z dočasného řešení ze dne [datum] učinila nesprávný postup, když na něj žalovaný neměl objektivně jak navázat. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a důkazní, neboť nespecifikovala, na čem zakládá závěr o odpovědnosti žalovaného, nadto se podle vedlejšího účastníka jedná o nárok, jež by měl být uplatňován z titulu odpovědnosti za vady.

4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný poskytl žalobkyni stomatologickou péči spočívající v extrakci zubu č. 14 dne [datum] a následném zavedení zubního implantátu [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Dne [datum] a [datum] byly provedeny kontroly. Dne [datum] žalovaný zhotovil žalobkyni adhezivní můstek do oblasti 14 a dne [datum] proběhla III. fáze implantace vč. abutmentu a byla zhotovena korunka. Termín kontroly původně stanovený na den [datum] a [datum] byl ze strany žalobkyně opakovaně odložen, na kontrolu se dostavila dne [datum], při níž byla zjištěna pohyblivost implantátu, provedena fixace k 13. a 15. (dlaha) a ústní hygiena (Air Flow) (prokázáno zdravotním stomatologickým záznamem žalobkyně spolu s opisem zdravotní dokumentace žalobkyně a nesporným tvrzením účastníků). Za provedené zákroky zaplatila žalobkyně žalovanému dne [datum] částku 3 750 Kč, dne [datum] částku 23 363 Kč, dne [datum] částku 1 844 Kč, dne [datum] částku 13 074 Kč, dne [datum] částku 8 727 Kč, dne [datum] částku 18 243 Kč a dne [datum] částku 4 591 Kč (prokázáno jednotlivými účty za zdravotní péči a stvrzenkou). Dne [datum] se žalobkyně obrátila na MUDr. [jméno] [příjmení], který konstatoval viklavost implantátu I. stupně, rozsáhlý kostní defekt v oblasti implantátu a nevyhovující estetičnost korunky (prokázáno lékařskou zprávou MUDr. [příjmení] ze dne [datum]). Žalobkyně podala na žalovaného stížnost České stomatologické komoře dne [datum], stížnost byla na základě zjištěných skutečností a nespolupráce žalobkyně odložena (prokázáno zápisem z jednání Revizní komise OSK [obec a číslo] ze dne [datum]). Žalovaný kontaktoval žalobkyni za účelem dořešení vzniklé situace (prokázáno e-mailem ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím archem).

6. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] předloženého žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný při ošetření žalobkyně nepostupoval lege artis, keramická korunka nevyhovuje po stránce funkční ani estetické, další ošetření bude časově i finančně náročné, žalobkyně bude omezena jak při žvýkací funkci, tak i z hlediska ztíženého společenského uplatnění – chybějící„ zub úsměvu“ (prokázáno znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne [datum]). Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel pouze z materiálů předložených žalující stranou, žalovaného ani MUDr. [příjmení] nekontaktoval, s žalobkyní hovořil pouze telefonicky. Nepovažuje za nestandardní, že žalobkyni osobně neviděl a nezjistil její zdravotní stav, tj. aktuální situaci. Dospěl k závěru, že došlo k pochybení na straně žalovaného. Došlo-li po zavedení implantátu k jeho viklání, nemělo dojít k instalaci korunky, ale vzhledem ke kostnímu defektu žalobkyně měla být nejdříve provedena osteoplastika (zesílení kosti). Volbu materiálu žalovaným nepovažuje za chybnou. Při usazování korunky bylo postupováno nesprávně, protože vykazovala znaky špatné okluze (skluzu) a artikulace (přetížení korunky). V souvislosti se zákrokem utrpěla žalobkyně nejen fyzické, ale i psychické útrapy, jedná se o„ zub úsměvu“, zvláště u ženy je to velký handicap. Rovněž po estetické stránce nebyl implantát v pořádku. Otálení žalobkyně (opakované nedostavení se na termín kontroly) nemohlo mít vliv na špatný technologický postup žalovaného. Špatný technologický postup žalovaného dovozuje z výsledku, tj. že se implantát viklal, nebyl zhojený v předmětné kosti a rovněž se viklala korunka. Znalec dále uvedl, že osobně zkušenost s prováděním implantátů nemá, s lékařskou praxí stomatologie skončil v roce 2002.

7. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že k žalovanému docházela na lékařská ošetření již před tímto ošetřením, které je předmětem sporu. Žalovaný navrhl řešení prasklého (rozštěpeného) zubu zavedením implantátu, s čímž žalobkyně souhlasila. Po naléhání žalobkyně na co nejrychlejší vyřešení situace, došlo ke zkrácení doby ze strany žalovaného, konečný zub byl instalován po pěti měsících, tedy zřejmě dříve, než k tomu mělo dojít. Po instalaci se zub začal hýbat, následně došlo k jeho fixaci k vedlejšímu zubu pomocí dlahy. Za žalovaným už poté nikdy nešla, oslovila jiného specialistu MUDr. [anonymizováno]. Zub se během asi 14 dní uvolnil a vypadl, sama jej nevyndávala. Žalovaného kontaktovala telefonicky, ten jí nabídl, že implantát odebere a vrátí finanční prostředky, které mu zaplatila. Neměla k němu však již důvěru a proto k němu už nikdy nepřišla. Nevěřila tomu, že by jí peníze vrátil. Žádné bolesti během zákroku ani poté neměla. V průběhu celé léčby nevyjádřila nesouhlas s postupem žalovaného, ze strany žalovaného vždy probíhala léčba perfektně, byla vždy spokojená, nikdy neměla žádné bolesti. Komunikace ze strany žalovaného probíhala vždy dobře.

8. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že s ohledem na zdravotní stav žalobkyně (zánět ledvin) byl instalován bezkovový implantát. Náhradní zub se fixoval prostřednictvím dlahy, protože měla žalobkyně na pátém zubu kovovou keramickou korunku, docházelo k problémům při fixaci, žalobkyně musela přijít opakovaně, asi dvakrát. Podle jeho názoru zvolil způsob fixace, který byl pro žalobkyni nejlepší. Na naléhání žalobkyně došlo k dřívější instalaci implantátu, žalobkyni upozorňoval, že tím mohou vzniknout nějaké problémy, žalobkyně však na dřívější instalaci trvala. Po několika dnech žalobkyně volala, že je zub vysoký a žádala o úpravu, nicméně na sjednaný termín se nedostavila, opakovaně jej posouvala. Návštěva přitom měla následovat ihned, kontrola byla provedena až zhruba za jeden měsíc, což mělo negativní důsledky. Pokusil se uvolněný implantát fixovat k sousedním dvěma zubům. Žalobkyně jej následně kontaktovala telefonicky a žádala vrácení finančních prostředků, při osobní návštěvě však odmítla kontrolu aktuálního stavu a žádala pouze vrácení peněz. Žalovaný byl ochoten k dohodě na specifikaci konkrétní částky, kterou by žalobkyni kompenzoval, jednalo by se cca o částku 35 000 Kč. Implantace dělá celkově 25 let, keramické implantáty cca 5 let.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje jako zubní instrumentářka, žalovaný je její přímý nadřízený. Žalobkyně přišla v roce [rok] s problémem se zubem č.

14. Bylo třeba zavedení implantátu, nejprve se zaváděl provizorní, po jeho zhojení se nasazuje korunka. Žalobkyně byla upozorněna, aby tuto stranu úst šetřila. Následná kontrola proběhla v pořádku. Žalovaný následně telefonicky kontaktoval žalobkyni, zda je vše v pořádku. Tehdy mu žalobkyně sdělila, že skus není zřejmě v pořádku. Instalován byl provizorní můstek, oprava byla provedena vlastně jako reklamace, žalobkyně nic nehradila. Následně byl most odstraněn a instalován konečný implantát, žalobkyně si na nic nestěžovala, při první kontrole byl skus normální. Žalovaný telefonicky kontaktoval žalobkyni ohledně současného stavu, při tom mu žalobkyně sdělila, že zřejmě není v pořádku skus. Byly domluveny opakovaně kontroly, žalobkyně se na ně nedostavila, v jednom případě se ani neomluvila. Při kontrole [datum] nebyla svědkyně přítomna. Žalovaný jí pouze následně sdělil, že žalobkyně žádala finanční odškodnění, neví, v jaké výši.

10. Ze znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce], [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že selhání implantátu nepovažuje znalec za pochybení lékaře, implantát v určitém procentu případů může selhat, pochybení spatřuje při postupu řešení vzniklé komplikace. V daném případě se jednalo o tzv. primární selhání implantátu, tj. nedošlo ke zhojení kosti kolem implantátu. K jeho zavedení došlo velmi krátce po vytržení zubu, kde mohla přetrvávat infekce po rozlomeném zubu. Při implantaci v krátké době po extrakci je větší míra rizika selhání implantátu, na což je třeba pacienta upozornit. V současné době nelze určit příčinu primárního selhání implantátu. Za nestandardní považuje další poplatek v den řešení komplikace a provedení fixace k dalším zubům, která vzniklou komplikaci neřeší, tento postup nemá oporu v literatuře, nejedná se o správný postup. Zavedení implantátu den po extrakci je méně běžné, nejedná se však o chybu. Doba zatížení implantátu po jeho zavedení byla standardní. Pokud by žalovaný dotáhl abutment (díl propojující implantát a korunku) na normovanou sílu výrobce, mohl selhání odhalit, než se přistoupilo k výrobě korunky. Ze strany pacientky nedošlo k žádnému pochybení při otálení s termínem kontroly. Celková částka související se zhotovením implantátu z nákladů vyúčtovaných žalovaným činí 64 402 Kč (prokázáno znaleckým posudkem MUDr. [celé jméno znalce], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum]). Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že v daném případě nedošlo ke zjištění příčiny pohybu implantátu, mohly nastat dvě varianty, a to utažení šroubku (došlo-li k uvolnění implantátu), anebo v případě, že došlo k nějakému zánětu, bylo třeba jej zaléčit a po zhojení přistoupit k dalšímu postupu. Pokud se žalobkyně rozhodla, že se od žalovaného nenechá dále léčit, zmařila možnost žalovaného k nápravě. K pochybení ze strany pacientky např. otálením s kontrolami, podle znalce nedošlo. Se znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne [datum] a jeho závěrem zásadně nesouhlasí, postupy v dnešní době jsou už zcela jiné, závěry posudku odsuzuje jako naprosto nepřesné hodnocení situace, neztotožňuje se s nimi. Estetickou stránku korunky může žalobkyně ovlivnit, může se k ní vyjádřit, nelze proto říci, že je žalobkyně z estetického důvodu handicapována. Rovněž okolní zuby žalobkyně byly ve špatném stavu. Konstatovaný rozsáhlý kostní defekt zjištěný MUDr. [příjmení] při kontrole dne [datum] nemá vliv na závěry učiněné ve znaleckém posudku. S předmětným implantátem souvisí i částka ve výši 1 844 Kč, částka 8 727 Kč zaplacená na základě dokladu [číslo] se k implantátu nevztahuje. Poučení pacientky není uvedeno ve zdravotnické dokumentaci, mělo by být jeho obsahem, ale v praxi se často stává, že takové skutečnosti jsou pacientovi ze strany lékaře sdělovány pouze v ústní formě. Částka ve výši 4 591 Kč neměla být účtována, došlo-li k nějakému problému, měl by ho lékař vyřešit, aniž by si účtoval další částku, nicméně ceník lékaře je kontrolován, navíc se jedná o smluvní ceny.

11. V průběhu řízení soud poučil žalobkyni při jednání dne 15. 10. 2021 podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že je třeba k tvrzení, že vznikl žalobkyni nárok na bolestné, tak jak je specifikováno v žalobě, a to ve výši 5 651 Kč, doplnit skutková tvrzení a označit důkazy, neboť v případě, že žalobkyně neunese břemeno tvrzení a břemeno důkazní, ponese následky v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci samé.

12. Žalobkyně po tomto poučení ve věci nedoplnila požadovaná skutková tvrzení a neoznačila důkazy k jejich prokázání. S ohledem na to soud zamítl nárok na přiznání bolestného z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene na straně žalobkyně.

13. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 cit. ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 cit. ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

14. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 2 cit. ustanovení povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

15. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jsou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

16. Podle § 2919 o. z. obohatil-li se škůdce na úkor poškozeného protiprávním činem nebo na základě jiné skutečnosti, která způsobila škodu, je škůdcovo obohacení i po promlčení práva poškozeného na náhradu škody bezdůvodné.

17. Soud se proto dále zabýval tím, zda jsou dány zákonné předpoklady pro vznik obecné odpovědnosti za škodu. Těmito předpoklady jsou porušení právní povinnosti, tj. jednání či opomenutí, které je v rozporu s objektivním právem (s právním řádem), dále existence škody (majetková újma) a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody. Zavinění se předpokládá, avšak za podmínek ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. se škůdce může odpovědnosti zprostit. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak právnická (či fyzická) osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním předpisem či jinou právní skutečností. Protiprávní jednání musí být poškozeným prokázáno stejně jako vznik škody a příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou a jejím rozsahem jako následkem těchto příčin. Příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škoda nevznikla. Zjištění existence příčinné souvislosti mezi vznikem škody a škodnou událostí je otázkou skutkovou. Právním posouzením je otázka určení těch právních skutečností, mezi nimiž je třeba vztah příčinné souvislosti zjišťovat.

18. Pro posouzení, zda je zde dáno porušení právní povinnosti žalovaným soud vyšel ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizována tři slova] Z přesvědčivých závěrů znaleckého posudku, který se náležitě vypořádal též s názory formulovanými v dříve zpracovaném znaleckém posudku znalce [celé jméno znalce], dospěl soud ke zjištění, že postup žalovaného při vyšetření žalobkyně byl v mezích lege artis (§ 11 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění účinném od 22. 4. 2014, dříve § 11 odst. 1 věta prvá zákona č. 20/1966, o péči o zdraví lidu), tedy v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe, a to posuzováno ex ante ke dni vyšetření. Ošetřující lékař se sice při vyšetření žalobkyně prokazatelně dopustil dílčího prohřešku (nesprávný postup představovala fixace k okolním zubům), ale žalobkyně mu svým jednáním znemožnila tento prohřešek napravit. Z provedeného dokazování plyne skutkový závěr, že žalovaný poskytl žalobkyni stomatologické ošetření spočívající v extrakci zubu č. 14, zavedení zubního implantátu a následné instalaci keramické korunky. Žalobkyně pociťovala viklavost implantátu a jeho nevyhovující výšku, dostavila se proto na kontrolu k žalovanému (poté, co byl termín kontroly ze strany žalobkyně dvakrát odložen z důvodu její časové vytíženosti). Žalovaný provedl fixaci korunky za pomoci dlahy k okolním zubům a ústní hygienu (Air Flow), na další kontrolu se žalobkyně již neobjednala. Za poskytnutou zdravotní péči uhradila žalobkyně žalovanému celkem částku 73 592 Kč. Podle vyjádření znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizována tři slova], příčinou primárního selhání instalovaného implantátu nebyl chybný postup žalovaného, implantát v určitém procentu případů může selhat. Implantace v krátkém časovém rozestupu může představovat vyšší riziko pro pacienta, nejedná se však o chybu. Žalobkyně následně přestala k žalovanému docházet, navzdory avizované další kontrole, a obrátila se na jiného zubního lékaře MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný žalobkyni navrhoval vrácení části zaplacených peněžních prostředků po osobní kontrole aktuálního stavu implantátu a jeho vyjmutí, to však žalobkyně odmítla.

19. Soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že pochybení žalovaného nebylo shledáno ani na základě stížnosti žalobkyně České stomatologické komoře. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a tomu, že žalobkyně neposkytla příslušné komisi součinnost. Stížnost proto byla odložena. Žalobkyně neměla během zákroku ani poté žádné bolesti, v průběhu léčby nevyjádřila s postupem žalovaného nesouhlas, s průběhem léčby byla v podstatě vždy spokojená. Vzhledem k uvedenému nelze žalovanému klást k tíži, že nemohl napravit přechodně nepříznivou situaci pro žalobkyni, když žalobkyně odmítla další ošetření.

20. Ač v postupu žalovaného byl shledán shora uvedený nedostatek, jeho postup jako celek lze hodnotit v mezích lege artis. Vzhledem k zachování přístupu lege artis tak nelze u žalovaného shledat žádné porušení jeho právní povinnosti. Důsledkem toho absentuje jeden ze základních předpokladů vzniku občanskoprávní odpovědnosti. Jelikož v případě zdravotní péče poskytnuté žalovaným žalobkyni se o protiprávní jednání nejedná, nelze v tomto smyslu existenci příčinné souvislosti vůbec posuzovat a případně na ní aplikovat tzv. teorii ztráty šance ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR (srov. např. rozhodnutí I. ÚS 1919/08 či Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2013, 30 Cdo 3377/2001). Tento přístup se totiž uplatní pouze tehdy, došlo-li by k protiprávnímu jednání, tedy kdyby bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný porušil svou právní povinnost postupem non lege artis. Nadto lze zcela obecně uvést, že z hlediska naplnění příčinné souvislosti nemůže stačit obecná úvaha o možných následcích jednání škůdce či pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku jemu přičitatelné škodné události, nýbrž musí být příčinná souvislost postavena najisto. Tomu se však v intencích posuzované věci nestalo. Žalobkyně navíc znemožnila žalovanému sjednání nápravy stávajícího nevyhovujícího stavu, přičemž v daném případě nelze dovozovat odpovědnost žalovaného z důvodu porušení smluvního závazku, tedy z nedosažení sjednaného výsledku, a to především proto, že žalobkyně ke splnění tohoto závazku přestala poskytovat nezbytnou součinnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1148/2016 ze dne 21. 2. 2017).

21. Soud v daném případě přihlédl ke skutečnosti, že znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalce] (jehož závěry se odlišují od závěrů znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce], [anonymizována dvě slova]), byl vypracován toliko na základě listin předložených žalující stranou, bez součinnosti s žalovaným či MUDr. [anonymizováno], znalec žalobkyni osobně neviděl, hovořil s ní telefonicky. S instalací implantátů osobní zkušenosti nemá, stomatologii od roku 2002 nepraktikuje. Ze strany právního zástupce žalobkyně, který znalecký posudek zadával, nebyly znalci položeny žádné otázky, na které by znalec odpověděl, znalec nebyl schopen specifikovat znaleckou metodu, kterou ke zkoumání využil, nebyl schopen ani zpětně sdělit, zda, resp. jaké listiny mu byly předloženy v originále a jaké v kopii. Znalecký posudek neobsahuje číslo, pod jakým byl proveden. Uvedené okolnosti ovlivnily relevanci provedeného důkazu, proto k jeho závěrům soud nepřihlížel a naopak přihlédl k závěrům znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce], [anonymizována dvě slova], který byl soudem ustaven na návrh žalobkyně a který se se závěry znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku a v rámci výslechu u soudu vypořádal.

22. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení spočívající v odměně za zastoupení advokátem podle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemná podání – vyjádření k žalobě ze dne [datum], doplnění tvrzení a důkazů žalobce ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum] (za další písemná podání náhrada přiznána nebyla pokud je soud nevyžádal nebo se jednalo o stručná podání), dále byla přiznána náhrada za účast na ústních jednáních před soudem dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů za účast na mediačním řízení ani za odpověď na předžalobní výzvu. Soud tak přiznal žalovanému za jeden úkon právní pomoci podle § 7 AT, tj. za 14 úkonů právní pomoci částku 59 640 Kč (14 x 4 260 Kč) a dále 14 x režijní paušál po 300 Kč, tj. částku 4 200 Kč, tj. celkem částku 63 840 Kč dále 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad, tj. částku 13 406,40 Kč, tj. celkem částku 77 246,40 Kč, kterou soud přisoudil žalovanému v obecné pariční lhůtě a na zákonné platební místo dle § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 149 o. s. ř.

24. Vedlejší účastník na straně žalovaného byl v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal s ohledem na § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech coby účastníka nezastoupeného zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. Soud vedlejšímu účastníku v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení v paušální výši určené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“). Podle vyhlášky tak náleží vedlejšímu účastníku paušální náhrada ve výši 300 Kč za každý úkon v řízení (§ 2 odst. 3 vyhl.), přičemž ze strany vedlejšího účastníka bylo vykonáno 11 úkonů, a to 1 x příprava účasti na jednání (§ 1 odst. 3 písm. a), dále podle § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky (písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum]) dále 8 úkonů podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky (účast na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Soud shodně jako u žalovaného nepřiznal vedlejšímu účastníku náhradu za účast u mediačního řízení a za písemná podání nevyžádaná soudem event. za stručná písemná podání. Za přiznané úkony náleží vedlejšímu účastníku paušální náhrada ve výši 11 x 300 Kč, tj. celkem 3 300 Kč. Jejich platební místo je dáno u žalované dle § 149 odst. 3 o. s. ř. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro jinou lhůtu.

25. O náhradě nákladů státu – znalečném – bylo rozhodnuto v souladu s § 148 o. s. ř.