6 C 10/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zadostiučinění za nemajetkovou újmu č.82/1998 Sb. <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 60 625 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 750 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 111 625 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p.a. od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>IV. Zamítá se návrh žalobkyně, aby soud uložit žalované povinnost náhrady oddělených nákladů řízení.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby soud uložil žalované povinnost žalobkyni se do 15 dnů od právní moci omluvit a dále, aby uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 220 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, eventuálně, aby v případě zamítnutí žaloby o peněžitou náhradu a omluvu konstatoval, že je nepřiměřenou délkou kompenzačního řízení vedeného pod [spisová značka] byla porušena základní práva a svobody žalobkyně. Žalobkyně se žalobou ([spisová značka]) podanou dne [datum rozhodnutí] domáhala přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], jejímž předmětem byla ochrana dobré pověsti žalobkyně. Řízení vedené před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo odškodnění nepřiměřené délky jiného řízení bylo samo nepřiměřeně dlouhé, neboť probíhalo od [datum] do listopadu [rok] tj. po dobu devíti a půl roku. Dle tvrzení žalobkyně se jednalo o řízení se zvýšeným významem (neboť jeho předmětem je kompenzace za nepřiměřenou délku jiného řízení), které musí probíhat urychleně, tzn. nanejvýš v řádu měsíců a nikoliv let. Tato délka kompenzačního řízení je nepřiměřená a žalobkyni tak vznikla nemajetková újma pociťovaná jako deziluze z nefunkčnosti justice a z reálné nevymahatelnosti efektivní ochrany práva. Dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované písemnou žádostí podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle § 31a téhož zákona. Zákonná lhůta pro předběžné projednání nároku marně uplynula dnem [datum], aniž by byl nárok žalobkyně mimosoudně uspokojen.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uvedla, že žalobkyni bylo v této věci přiznáno odškodnění ve výši 60 625 Kč, když při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná k základní částce 121 250 Kč s tím, že za každý rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první a druhý rok náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na procesní složitost věci a stupně soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly o 30 %. S ohledem na nižší význam řízení pro žadatele byla základní částka snížena o 20%. Pokud jde o podíl žadatele na délce řízení, nebylo toto kritérium zohledněno při výpočtu výše zadostiučinění, základní částka přiznaného zadostiučinění byla tedy snížena o 50%. Žalovaná zároveň poskytla žalobkyni omluvu v požadovaném znění. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Při jednání dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do nároku na přiznání omluvy, když žalovaná se žalobkyni již omluvila. Dále vzala žalobu zpět v alternativním petitu, ve kterém požadovala konstatování porušení práva. Setrvala na své žalobě co do částky k zaplacení, když uvedla, že přiznaná částka 60 625 Kč prozatím nebyla žalobkyni poukázána a s ohledem na tuto skutečnost se od tohoto odvíjí i běh úroku z prodlení.

4. Přípisem ze dne [datum] vzala dále žalobkyně žalobu zpět co do částky 60 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a nadále se tak žalobkyně domáhala pouze zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 60 625 Kč za dobu od [datum] do [datum] včetně a dále na zaplacení částky 159 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

5. Rozsudkem ze dne 28. 8. 2017 č.j. 6C 10/2017 – 49 bylo ve výroku I. řízení zastaveno co do požadavku na omluvu, výrokem II. řízení zastaveno co do konstatování nepřiměřené délky kompenzačního řízení a výrokem III. bylo řízení zastaveno co do zaplacení částky 60 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. od [datum] do zaplacení, když co do zbylé části tj. výrokem IV., V. byla žaloba zamítnuta, výrokem VI. byl zamítnut návrh žalobkyně na separaci nákladů řízení a výrokem VII. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně podala do výroku IV., V., VI. a VII. odvolání. Výrok I., II. a III. tak nabyl právní moci dnem [datum].

6. K odvolání žalobkyně byl usnesením ze dne 8. 2. 2018 č.j. 25Co 423/2017 – 79 rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích o věci samé (IV. a V.) a ve výrocích o nákladech řízení (VI. a VII.) zrušen a řízení zastaveno.

7. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dne [datum] dovolání a dne [datum] žalobu pro zmatečnost. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2020 č.j. 30Cdo 1113/2019 – 168 bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2018 č.j. 25Co 423/2017 – 79 zrušeno a věc byla vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

8. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2020 č.j. 25Co 423/2017 – 176 rozsudek soudu I. stupně zrušila a věc vrátil v tomto rozsahu k soudu k dalšímu řízení. Podání ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu pro zmatečnost zpět.

9. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 28. 5. 2020 č.j. 6C 10/2017 – 187 bylo výrokem I. řízení o žalobě pro zmatečnost zastaveno, výrokem II. a III. v meritu věci o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění bylo řízení zastaveno a výrokem IV. a V. rozhodnuto o nákladech řízení. Výrok I., kterým bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost, nabyl právní moci dne [datum]. Odvoláním ze dne [datum] proti výrokům II., III., IV. a V. rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 8. 2020 č.j. 25Co 239/2020 – 203 tak, že usnesení soudu I. stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

10. K dovolání žalobkyně ze dne [datum] rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 4. 2021 pod č.j. 27 Cdo 3841/2020 – 226 tak, že zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2020, č.j. 25 Co 239/2020 – 203 i usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 5. 2020 č.j. 6 C 10/2017 – 187 a v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Soud na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] podala žalobkyně [název žalobkyně], se sídlem [adresa], a další dvě osoby – [jméno] [příjmení], bytem [adresa] [příjmení] [příjmení], bytem [adresa], u Obvodního soudu pro Prahu 5 žalobu o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle z. č. 82/1998 Sb., jejíž obsahem bylo pět nesouvisejících žalobních návrhů. Dne [datum] soud vyloučil k samostatnému projednání jednotlivé nároky; PM: [datum] (nárok žadatele dále projednáván pod sp. zn. [spisová značka]). Dne [datum rozhodnutí] žádost soudu o zapůjčení spisu OS P1 sp. zn. [spisová značka]. Dne 19.11.2010 sdělení OS P1, že spis sp. zn. [spisová značka] se nachází u Ústavního soudu. Dne [datum] přípis soudu Ministerstvu vnitra ohledně sdělení, zda má [anonymizována tři slova] právního nástupce. Dne [datum] sdělení Ministerstva vnitra, že registrace nadací nepatří do věcné působnosti Ministerstva vnitra. Dne [datum] přípis soudu na Úřad městské části [obec a číslo]. Dne [datum] odpověď k dotazu soudu. Dne [datum] a [datum] přípisy soudu na Magistrát hl.m. Prahy. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] rozšíření žaloby, doplnění tvrzení a označení důkazů. Dne [datum] se žalovaná vyjádřila k žalobě. Dne [datum] soud jednání odročil na den [datum]. Dne [datum] soud jednání odročil na dne [datum] z důvodu nepřipojení spisu OS P1 sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] bylo jednání odročeno na den [datum] z důvodu opětovné žádosti Městskému soudu v Praze, aby byl připojen spis [spisová značka] OS P1 a spis [spisová značka] Městského soudu v Praze. Dne [datum rozhodnutí] soud vyhlásil rozsudek. Dne [datum] podala žalovaná proti rozsudku odvolání. Dne [datum] soud vydal opravné usnesení. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] odvolací soud nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] Městský soud v Praze zrušil rozsudek soudu I. stupně. Dne [datum] podala žalobkyně dovolání. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne [datum] Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl. Dne [datum] byl spis vrácen soudu I. stupně. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] soud jednání odročil na den [datum] z důvodu nepřipojení spisu. Dne [datum] se konalo ústní jednání, na němž soud vyhlásil rozsudek. Dne [datum] odvolání žalované proti rozsudku. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] Městský soud v Praze zčásti změnil a zčásti potvrdil rozsudek soudu I. stupně. Dne [datum] podala žalobkyně dovolání. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne [datum] Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl. Dne [datum] bylo rozhodnutí doručeno žadateli - žalobkyni. Dne [datum] rozhodl Ústavní soud o žalobkyní podané stížnosti, tak že ji odmítl (prokázáno podstatným obsahem spisu sp.zn. [spisová značka], zejména tedy zejména následující listiny: usnesení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l.1, žaloba o náhradu škody a zadostiučinění ze dne [datum] na č.l.2 a následující, rozšíření žaloby, doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne [datum] na č.l.167 a následující, pokyn soudce ze dne [datum] na č.l.145, úřední záznam ze dne [datum] na č.l.148, vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] na č.l.149 a následující, protokol o jednání ze dne [datum] na č.l.182 a následující, protokol o jednání ze dne [datum] na č.l.200 a následující, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l.214 a následující, odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne [datum] na č.l.222, protokol o jednání před odvolacím soudem ze dne [datum] na č.l.264, usnesení Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l.266 a následující, usnesení Nejvyššího soudu České republiky, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l.291 a následující, protokol o jednání ze dne [datum] na č.l.303 a následující, protokol o jednání ze dne [datum] na č.l.305 a následující, protokol o jednání ze dne [datum] na č.l.335 a následující, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l.338 a následující, částečné odvolání žalované ze dne [datum] na č.l.346 a následující, odvolání žalobkyně ze dne [datum] na č.l.355 a následující, rozsudek Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l.387 a následující, dovolání žalobkyně ze dne [datum] na č.l.394 a následující, předložení spisu Nejvyššímu soudu v Brně ze dne [datum] na č.l.406 a následující, usnesení Nejvyššího soudu České republiky, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l.412 a následující, sdělení Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne [datum] na č.l.423, usnesením [ústavní nález] ze dne [datum]).

12. Žalobkyně svou žádostí ze dne [datum] uplatnila u žalované svůj nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka], s tím, že požadovala omluvu za porušení svých základních práv a svobod nepřiměřenou délkou řízení a zaplacení částky 220 000 Kč (stanoviskem MSp ze dne [datum]). Žalovaná dne [datum] vydala stanovisko, v němž posoudila nárok žalobkyně a rozhodla tak, že, žadatelka má nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 60 625 Kč a poskytla jí omluvu za nepřiměřenou délku řízení (stanoviskem žalované ze dne [datum]). Dne [datum] byla žalobkyni žalovanou zaslána poštovní poukázkou částka ve výši 60 625 Kč (poštovní poukázkou).

13. Výše uvedené důkazy soud považuje za plně věrohodné, další dokazování bylo nadbytečné, neboť skutkový stav byl prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

14. Po provedeném dokazování soud věc po právní stránce posoudil následovně: Žalobkyně splnila podmínky uplatnění nároku dle § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a u příslušného úřadu dle § 6 tohoto zákona se následně dle § 15 odst. 2 tohoto zákona domáhala náhrady škody u soudu.

15. Podle § 13 odst. l, 2 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, komu byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

17. Podle odst. 2 cit. ust. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

18. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Soud dospěl k závěru, že doba trvání řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] je vzhledem ke všem okolnostem nepřiměřeně dlouhá, řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončeno dne [datum] (kdy bylo rozhodnuto usnesením ÚS), tedy celkem trvalo 9 let a 6 měsíců. Ve věci tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce tohoto řízení, za nějž stát odpovídá a žalobkyni v důsledku nepřiměřené délky řízení vznikla nemajetková újma, takže jsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti státu dle výše cit. zák. č. 82/1998 Sb. Žalobkyně byla již v průběhu tohoto řízení odškodněna částkou 60 625 Kč a dále jí byla poskytnuta omluva.

20. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel soud z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a stanoviska NS ČR Cpjn 206/2010, jakož i z § 31a odst. 3 písm a) až e) zák. č. 82/1998 Sb., jakož i ze znění nálezu Ústavního soudu ČR č. j. II.ÚS 862/10, jímž dal ÚS ČR najevo vůli k používání„ Manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění zákona č. 160/2006 Sb., na případy odškodňování průtahů v řízení", který byl vydán Kanceláří vládního zmocněnce pro zastupování České republiky u Evropského soudu pro lidská práva v roce 2006. Dle citované judikatury Evropského soudu pro lidská práva a stanoviska NS ČR Cpjn 206/2010 je za první dva roky řízení přiměřené přiznání částky 15 000 Kč a stejné částky následně za každý další rok řízení. Soud takto přiznal za první dva roky řízení částku 15 000 Kč, tj. na spodní hranici takto stanoveného limitu a stejnou částku pak za každý další rok řízení a dospěl takto celkové k částce 127 500 Kč. Soud neshledal v dané věci důvody pro navýšení základní částky dle judikatury ČR toto umožňující. Soud hodnotí předmětné řízení jako věc skutkově či právně složitou do určité míry, pročež takto stanovený základ následně snížil o 15% (když ve věci rozhodoval nejen Nejvyšší soud, ale i Ústavní soud, který stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl). Žalobkyně má pravdu, že kompenzační řízení musí probíhat urychleně, avšak pokud urychleně neproběhne, nelze z toho dovozovat vyšší význam takového řízení pro účastníka řízení. Kompenzační řízení má naopak mnohem menší význam pro účastníka (ve srovnání např. s rodinnými věcmi, trestním řízením či řízením, ve kterém je účastník v nejistotě, zda mu bude uloženo zaplatit vysokou finanční částku). Z uvedeného hlediska tudíž soud nezvýšil ani nesnížil základní stanovenou částku. Soud tedy dospěl tímto výpočtem k celkové částce ve výši 108 375 Kč (127 500 Kč - 15%, tj. 19 125 Kč) za řízení v délce trvání 9 let a 6 měsíců, z níž již žalobkyni byla přiznána a uhrazena částka 60 625 Kč.

21. Výrokem I. byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení za období [datum] do [datum] (když dne [datum] žalovaná uhradila žalobkyni na zadostiučinění částku 60 625 Kč.

22. Soud tedy ve výroku II. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši 47 750 Kč za zbylou dobu trvání řízení sp. zn. [spisová značka] v době od [datum rozhodnutí] do [datum], odpovídající celkové vypočtené částce přiměřeného zadostiučinění po odečtení již přiznané a uhrazené částky. Soud přiznal žalobkyni též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvého dne prodlení žalované, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí NS ČR ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005, jakož i rozhodnutí téhož soudu ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010). Co do zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok III. tohoto rozsudku).

23. Výrok IV. je odůvodněn tak, že dle ust. § 147 odst. 1 o.s.ř. účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila. V dané věci neshledal soud návrh žalobkyně na separaci nákladů důvodným, neboť vzniklé náklady za účast na jednání, které bylo pro pozdní vyjádření žalované odročeno (když žalobkyně nebyla v dané situaci ověřit tvrzení žalované o částečné platbě), byly vzaty v úvahu v konečném rozhodnutí o nákladech řízení.

24. Výrok V. je odůvodněn dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně a žalovaná byly ve věci úspěšné každá ½ polovinou, a proto rozhodl soud tak, že žádné náhradu nákladů řízení nepřiznal.

25. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř. když soud neshledal důvod pro jejich prodloužení.