6 C 318/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Lenky Eliášové a přísedících Mgr. Marie Šternové a Mgr. Martina Kordy ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu škody z pracovního úrazu

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 750 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p.a. ode dne následujícího po doručení žaloby žalované do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 17 750 Kč s příslušenstvím s tím, že byl od datum do datum zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne datum, pracovní poměr byl skončen dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne datum bez uvedení důvodu. Dne datum došlo k pracovnímu úrazu žalobce, a to k úrazu pravého hlezna, když žalobce ze skladu (ulice a číslo, obec a číslo) odnášel nafasovaný materiál. K úrazu došlo mezi 14:00 a 14:30 hod., žalobce o bolesti nohy řekl svým kolegům, jinak úraz nenahlásil, protože věřil, že bolest přejde. Nepřítomnost žalobce nahlásil později své nadřízené, paní příjmení, kterou informoval o úrazu a úraz zaznamenal elektronicky na firemní server. Dne datum žalobce vyhledal lékařskou pomoc, kdy mu byla diagnostikována distorze hlezna. Žalovaná úraz žalobce neuznala jako pracovní úraz. Léčení se následně zkomplikovalo, v lednu rok došlo k embolii plic, přičemž zdrojem byla trombóza zraněné nohy. Dne datum žalobce podstoupil operaci, kdy neschopnost trvala od datum do datum. Žalobce proto požaduje po žalované náhradu nemajetkové újmy ve výši 17 500 Kč (bolestné) a náklady na vynaložený posudek ve výši 250 Kč.

2. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaná úraz neuznává jako pracovní, neboť není zřejmá doba úrazu žalobce, žalobce si dne datum v dopoledních hodinách stěžoval na bolest kolene, následně oznámil pracovní neschopnost z důvodu úrazu kotníku – je možné, že si zapříčinil úraz sám předchozím zraněním nebo onemocněním kolene. V záznamu o úrazu ze dne datum navíc žalobce uvedl časový údaj úrazu v 15:30, kdy se však prokazatelně nacházel ve služebním vozidle na cestě do obec (viz záznam elektronické knihy jízd). Údaj o úrazu poté žalobce změnil na 14:00 až 14:30 hod. Žalobce měl povinnost úraz bezodkladně nahlásit a spolupracovat při objasňování příčin úrazu, což neučinil, žalobce záznam následně podepsal jak za postiženého zaměstnance, tak i na straně zaměstnavatele, tento formulář dodal žalované až spolu s rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti dne datum, nikoli tedy elektronicky a nahráním na server. Tehdejší nadřízená žalobce, paní příjmení. příjmení, neprodleně poté, co se dozvěděla o údajném úrazu na pracovišti, provedla šetření (dne datum) a zajistila výpovědi přítomných zaměstnanců, z nichž vyplývá, že se pracovní úraz nestal, neexistuje žádný svědek úrazu žalobce. Žalobce a žalovaný se navíc v dohodě o rozvázání pracovního poměru dohodli, že po obdržení náhrady mzdy za září atd. budou veškeré nároky mezi účastníky uspokojeny a vyrovnány a zaměstnanec nebude mít žádná další nevypořádaná práva nebo nároky vůči zaměstnavateli.

3. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobce pracoval pro žalovaného (zaměstnavatele) na pozici koordinátora (prokázáno nespornými tvrzeními žalobce a žalované). Dne datum se žalobce dostavil k lékaři pro přetrvávající otok a bolest pravého hlezna s tím, že předchozího dne došlo na schodech v zaměstnání k jeho distorzi (prokázáno ambulantním nálezem ze dne datum, čl. 10). Žalobci byla vystaveno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od datum (prokázáno rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti, čl. 10 p.v.). Pan anonymizováno obec následně prohlásil, že dne datum pracoval ve společnosti žalované na pracovišti ve obec, přičemž kolem 15:30 hodin přijel žalobce, jenž mu při předávání pracovního materiálu sdělil, že ho bolí pravá noha, kterou si podvrknul na schodech v budově v obec, obec a číslo, když odcházel ze skladu (prokázáno čestným prohlášením anonymizováno obec ze dne datum, čl. 9). Paní jméno příjmení prohlásila, že dne datum pracovala ve společnosti žalované na pracovišti v obec, obec a číslo, kdy okolo 14:00 až 14:30 hod. přišel žalobce ze skladu, kde fasoval pracovní materiál, a stěžoval si na bolest pravého kotníku, uvedl, že špatně šlápnul na schodech a kotník si podvrknul (prokázáno čestným prohlášením anonymizováno. příjmení ze dne datum, čl. 9 p.v.).

5. Dne datum byl zaměstnavatelem sepsán zápis o údajném pracovním úrazu dne datum, v němž jsou uvedeny výpovědi zaměstnanců žalované k údajnému úrazu žalobce. Paní jméno příjmení se k věci vyjádřila tak, že dne anonymizováno seděla u svého stolu a pracovala, pan celé jméno žalobce přišel do kanceláře mezi 10. – 12. hodinou s tím, že ho bolí koleno a že spadl na schodech, když vstoupil do prázdna. Paní jméno příjmení se vyjádřila tak, že dne anonymizováno kolem 12:30 hod. seděla u svého stolu, když žalobce vešel do kanceláře, kulhal a sdělil, že upadl na schodech, řekl, že ho bolí koleno. Pan příjmení příjmení uvedl, že dne anonymizováno seděl ve své kanceláři, okolo 11. hodiny do kanceláře dorazil žalobce nafasovat boty pro nového zaměstnance a sdělil mu, že má naraženou nohu, že uklouzl. Paní jméno příjmení se vyjádřila tak, že dne anonymizováno opustila kancelář po 11. hodině, žalobce ji v tento den nekontaktoval. Dne anonymizováno obdržela od žalobce SMS, že včera upadl na schodech a má něco s kotníkem a jde k lékaři. Dne anonymizováno před 12. hodinou jí žalobce volal, že dostal dlahu, protože má přetrhané vazy v kotníku a má neschopenku. Dne anonymizováno jí pan příjmení dovezl neschopenku žalobce, z níž se dozvěděla, že žalobce tento úraz nahlásil u lékaře jako pracovní a společně s neschopenkou odevzdal záznam o pracovním úrazu, který si bez jejího vědomí vyžádal u paní příjmení, tento vyplnil a vlastnoručně podepsal i za stranu zaměstnavatele. Paní příjmení nemluvila s nikým, kdo by byl přímým svědkem úrazu. Zároveň je z knihy jízd patrné, že žalobce přijel ke kanceláři pobočky v 10:01 hod. a odjel v 15:06 hod. v den anonymizováno, kdy se údajný pracovní úraz stal (prokázáno záznamem o údajném pracovním úrazu ze dne datum, čl. 37, SMS zprávou žalobce ze dne datum, čl. 38 p.v.). Žalobce následně vyplnil záznam o úrazu, v němž uvedl, že k úrazu došlo v 15:30 hod., kdy byl fasovat pracovní materiál v 5. patře pro nového zaměstnance, při chůzi do schodů před kanceláří špatně došlápl na posledním schodu, přičemž si vyvrknul pravý kotník. Žalobce záznam podepsal za sebe i za zaměstnavatele (prokázáno záznamem o úrazu na čl. 34). Dne datum v 15:30 se žalobce nacházel ve vozidle na cestě do obec (prokázáno knihou jízd na čl. 33).

6. Žalobce jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel se dohodli dne datum na rozvázání pracovního poměru s tím, že po obdržení mzdy či náhrady mzdy za září budou veškerá práva a nároky zaměstnance vůči zaměstnavateli plně uspokojeny a vyrovnány a zaměstnanec nebude mít žádná další nevypořádaná práva nebo nároky vůči zaměstnavateli (prokázáno dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne datum).

7. Žalobce požádal žalovanou, aby zajistila uznání pracovního úrazu žalobce ze dne datum u zákonného pojistitele pro odškodnění pracovních úrazů (prokázáno dopisem ze dne datum, čl. 6 p. v.) a o prošetření nahlášeného pracovního úrazu (prokázáno dopisem ze dne datum, čl. 5 p.v.). Žalobce vyzval žalovanou k náhradě bolestného a poplatku za zpracování hodnocení v celkové výši 17 750 Kč (prokázáno dopisem ze dne datum, čl. 8 p.v.). Žalovaná nárok žalobce neuznala (prokázáno dopisem ze dne datum, čl. 8).

8. Bolestné žalobce v souvislosti s rupturou vazů kotníku bylo vyčísleno na 70 bodů (prokázáno posudkem o bolestném ze dne datum, čl. 4). Žalobce pobíral od datum do datum dávky nemocenského pojištění (prokázáno zprávou stát. instituce, čl. 5).

9. Ze svědecké výpovědi paní jméno příjmení soud zjistil, že dne datum seděla s žalobcem v kanceláři, v tu dobu se na pracovišti nacházela také paní jméno příjmení. Žalobce měl dopoledne pohovory, poté fasoval ochranné pomůcky, pak přišel s tím, že ho bolí kotník, že si jej podvrknul. Žalobce byl vysmátý, svědkyně si nepamatuje, jestli se jednalo o koleno nebo kotník, už je to dlouho. Čestné prohlášení nesepisovala svědkyně, ale zástupkyně žalobce. Svědkyně podepsala také vyjádření pro zaměstnavatele.

10. Ze svědecké výpovědi paní jméno příjmení, vedoucí pobočky žalované pro část Prahy zjistil, že k údajnému úrazu mělo dojít v pondělí, svědkyně okolo dvanácté hodiny odjížděla na centrálu, to, že mělo dojít k úrazu, se dozvěděla až později. V tu dobu sídlili v obec. Fasování pracovních pomůcek se odehrávalo na ubytovně, buď to zajišťoval koordinátor, nebo pán z ubytovny. Druhý den dostala od žalobce SMS, že si poranil nohu, později spolu telefonovali, žalobce jí sdělil, že zakopl na schodech v zaměstnání, když nesl ochranné pomůcky. Teprve o několik dní později se dozvěděla od pana příjmení, který jí předal záznam o pracovním úrazu, že se mělo jednat o pracovní úraz. Svědkyně dostala za úkol toto prošetřit, což provedla tak, že se vyptala každého, kdo měl být v ono pondělí na pracovišti, zapsala jejich výpovědi a opatřila výpis z GPS – knihy jízd. Toto svědkyně prošetřovala z pozice vedoucí předmětné pobočky. Hlášení pracovních úrazů probíhá tak, že se sepíše záznam o pracovním úrazu se zaměstnancem a svědky v den a čas, kdy se měl úraz stát, poté se předá dokumentace včetně ošetřující zprávy na mzdovou účtárnu, pak se to hlásí školiteli a svědkyni. Žalobce měl i jinak problémy s dolními končetinami, hrával nohejbal, občas si stěžoval na bolest nohou.

11. Ze svědecké výpovědi Mgr. jméno příjmení, manažera žalované, soud zjistil, že o údajném úrazu žalobce jej informovala podřízená, paní příjmení. Svědek měl za úkol řešit efektivitu zaměstnanců na pražské pobočce, byl ukončen pracovní poměr s panem příjmení, žalobce tak musel vědět, že je další na řadě. Žalobce byl upozorněn, že jeho výkon v práci není dostatečný, nevykonával činnosti, které vykonávat měl. Vzápětí následovalo oznámení o pracovním úrazu, žalobce navíc ani úraz nenahlásil, jak měl. Svědek měl sám tehdy pochybnosti o pracovním úrazu, neseděly časy pracovního úrazu, neboť v původně tvrzené době úrazu nebyl na pracovišti, úraz ani nenahlásil, jak měl. Zajistili tehdy písemnou zprávu od tehdejších zaměstnanců pražské pobočky, událost svědek řešil s paní příjmení.

12. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že žalobce mu v roce rok nebo rok sdělil, že se mu stal úraz, když si špatně stoupnul při fasování. Toto mu sdělil v odpoledních hodinách ve skladu ve obec, kdy mu měl předat nafasované věci pro nastupující zaměstnance. Řekl mu, že šel po schodišti, špatně šlápl, nic se zprvu nedělo a teprve později to začalo bolet. Prohlášení pro žalobce svědek podepsal tak, jak mu přišlo, pouze je podepsal a přidal datum. Jednalo se o kotník, svědek neví, proč je v prohlášení uvedeno koleno, už si to nepamatuje. Svědek nevěděl, co mělo být přesně postiženo, žalobce mu pouze sdělil, že špatně šlápl.

13. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že záznam o úrazu svědkovi předložila personalistka paní příjmení, od ní se o incidentu dozvěděl. Paní příjmení svědek sdělil, že toto je sporné, že záznam o úraze byl sepsán v rozporu s legislativou, neboť záznam musí podepsat vedoucí zaměstnanec.

14. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení, dcery žalobce, soud zjistil, že jí o úrazu řekl žalobce, její otec, v ten den mu přivezla berle, mělo se jednat o kotník. Žalobce jinak žádné úrazy neměl, často sportoval, hlavně hrál nohejbal, úraz se mu měl stát tak, že šel po schodech a pak šlápl do prázdna. V ten den svědkyni žalobce volal kolem třetí nebo čtvrté a vyprávěl jí, jak se mu úraz stal a zda má doma berle, proto svědkyně vzala berle a gelové chladicí vložky a tyto mu přivezla, viděla, když přijel domů, že špatně vystupuje z auta.

15. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že si na žádný úraz žalobce nevzpomíná, záznam o úrazu podepsal tak, jak mu byl předložen.

16. Z uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobce požaduje po žalované zaplacení 17 750 Kč z titulu bolestného z úrazu na schodišti pracoviště žalované, ke kterému mělo dojít při výkonu práce pro žalovanou a náhrady nákladů za posudek o bolestném. Žalovaná odmítá částku zaplatit, neboť žalobce úraz řádně nenahlásil, respektive nahlásil jej až následujícího dne, navíc s nesprávným datem, nejsou ani žádní svědci úrazu.

17. Podle ust. § 271k odst. 1 a 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ z. p.“) je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Podle ust. § 105 odst. 1 z. p. je zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

18. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 17 750 Kč z titulu náhrady újmy (bolestného ve výši 17 500 Kč a náhrady nákladů za posudek ve výši 250 Kč) vzniklé v souvislosti s úrazem pravého hlezna, kdy si měl žalobce nohu podvrknout na schodišti pracoviště žalovaného (pracoviště obec), k němuž mělo dojít dne datum při výkonu práce pro žalovaného. Žalovaná namítala, že žalobce úraz řádně bezodkladně nenahlásil, jak mu ukládá zákoník práce, navíc zde nejsou žádní svědci úrazu, proto žalobce ani nemá za to, že by k úrazu došlo tak, jak žalobce tvrdí. Žalobce skutečně v rozporu s ust. § 106 odst. 4 písm. h) z. p. pracovní úraz nenahlásil (sám uvedl, že úraz nahlásil až následujícího dne), čímž sám zamezil tomu, že úraz nemohl být žalovanou jako zaměstnavatelem ihned řádně prošetřen podle § 105 odst. 1 z. p. (např. zda k úrazu došlo při výkonu práce, zda sám žalobce neporušil právní nebo jiné předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokyny k zajištění bezpečnosti atd.). Ze záznamu o údajném pracovním úrazu, který byl zaměstnavatelem následně vypracován dne datum, vyplývá, že žalovaná (zaměstnavatel) dodatečně celou věc prošetřila, přičemž nebylo zjištěno, že by se úraz skutečně stal. Pouhé bezodkladné nenahlášení úrazu nezpůsobuje zánik práva na jeho odškodnění (v tomto případě nárok na přiznání bolestného), žalobce však musí tvrdit a především prokázat, že se pracovní úraz stal tak, jak uvádí. Soud proto provedl veškeré důkazy, které žalobce navrhl k prokázání svých tvrzení.

19. Žalobce předložil lékařské záznamy, z nichž sice vyplývá povaha úrazu, nicméně ze samotných lékařských zpráv nelze odvodit, kdy a za jakých okolností k úrazu žalobce došlo. Soud proto provedl rovněž výslechy svědků, které žalobce navrhoval, nicméně ani na jejich základě nebylo postaveno na jisto, že se skutečně jedná o pracovní úraz, tedy poškození zdraví žalobce při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s jejich plněním (dle § 271k z. p.). Žalobce o údajném pracovním úrazu téhož dne informoval své kolegy, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, což vyplývá ze zápisu o údajném pracovním úrazu, přičemž paní příjmení a paní příjmení prohlásily, že žalobce jim dne datum sdělil, že upadl na schodech, když vstoupil do prázdna, toto ostatně uvedla také svědkyně příjmení (obě svědkyně nejprve uvedly, že žalobce mělo bolet koleno), oproti tomu pan příjmení uvedl, že mu měl žalobce sdělit, že má naraženou nohu, protože uklouzl. Svědci potvrdili (např. paní příjmení), že jim skutečně uvedeného dne žalobce tvrdil, že ho bolí noha (svědkyně anonymizováno přitom při výpovědi uvedla, že se mělo jednat o kotník, v záznamu ze dne datum však prohlásila, že se jednalo o koleno), nicméně ze svědeckých výpovědí také vyplynulo, že nikdo ze svědků u úrazu samotného přítomen nebyl a s ohledem na velký časový odstup si již nic bližšího k uvedenému dni nepamatují. Nelze si také nepovšimnout, že v rámci šetření zaměstnavatele dne datum všichni svědci uvedli, že jim měl žalobce informaci o údajném pracovním úrazu sdělit již v dopoledních hodinách, konkrétně mezi 10. a 11. hodinou. Z provedených výpovědí soud proto neměl postaveno na jisto, že k úrazu došlo tak, jak uvádí žalobce, respektive že k němu došlo při plnění pracovních povinností (nebo v souvislosti s ním). Soud proto žalobce vyzval dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby svá tvrzení o skutkovém ději (průběhu úrazu) prokázal, nicméně ani po tomto poučení žalobce nenavrhl důkazy, ze kterých by jeho tvrzení o pracovním úrazu vyplynula.

20. Závěrem soud zdůrazňuje, že v průběhu dokazování vyšla najevo celá řada nesrovnalostí při líčení průběhu úrazového děje žalobce. Žalobce původně nahlásil dobu, kdy se měl úraz stát (dne datum původně v 15:30 hod.), poté na základě zjištění žalované, že v tu dobu žalobce vůbec nebyl na pracovišti, respektive že byl dle knihy jízd na cestě do obec, čas úrazu změnil. Dle zprávy o šetření zaměstnavatele přítomní zaměstnanci uvedli, že jim měl žalobce sdělit informace o svém úrazu již mezi 10:00 a 11:00 hod. dopoledne, navíc téměř všichni uvedli, že jim měl žalobce sdělit poranění kolene. Žalobce uváděl, že si kotník podvrknul cestou ze schodů, když opomenul poslední schod a šlápl do prázdna, avšak v záznamu o pracovním úrazu, který sám vyplnil, je uvedeno, že se mu úraz stal cestou do schodů. Z některých svědeckých výpovědí pak dokonce vyplynulo, že jim měl žalobce sdělit, že na schodech upadl. S ohledem na to, že žalobce nedokázal věrohodně vylíčit průběh úrazového děje (natož jej prokázat), přičemž ani z provedených důkazů (zejména svědeckých výpovědí) nemá soud postaveno na jisto, jak k úrazu došlo a zda k němu vůbec došlo při výkonu práce pro žalovanou, soud žalobu zamítl (výrok I.).

21. O náhradě nákladů řízení (II.) rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spoj. s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení spočívající v šesti náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkony podání ze dne datum, účast na jednání dne datum přesahující dvě hodiny, dne datum, dne datum a dne datum, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 800 Kč a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.