7 C 14/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 155 708 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyní částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. z této částky od datum do zaplacení, z částky částka, úrok ve výši 78,08 % p. a. z částky částka od datum do datum, úrok ve výši 12 % p. a. z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celá tato částka úroku za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky shora uvedené spolu s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, přičemž žalovaná smlouvu podepsala dne datum. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. K vyplacení úvěru žalované došlo dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění částka měsíčně, jako úhrada pojištění nemožnosti splácet úvěr) splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2025, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši částka (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů). Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. hodnota, 3, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x částka). Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši částka.

3. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. hodnota splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4.smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5.smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši částka dne datum a částka ve výši částka dne datum.

4. Po podání žaloby žalovaná uhradila žalobkyni částku ve výši částka dne datum, částku ve výši částka dne datum a částku ve výši částka ze dne datum. Co do částky částka, vzala žalobkyně žalobu zpět.

5. Žalovaná se meritorně vyjádřila tak, že se žalobou nesouhlasí, s tím, že na dluž již uhradila částka.

6. Jednotlivá skutková tvrzení má soud prokázána z: dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně žalované zavázala poskytnout peněžité prostředky ve výši částka, žalovaná se zavázal poskytnutou částku splácet formou 48 měsíčních splátek, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 78,08 % p. a., RPSN 113,05 %, celkem měla být vrácena částka částka (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne datum, dokladem o vyplacení úvěru). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky (prokázáno upomínkou, podacím archem).

7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení vzhledem k právnímu posouzení věci.

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které byl sjednán úrok ve výši 78,08 % ročně, přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR k prosinci 2024 nejvýše 8,7 % ročně. Již v době před účinností současného občanského zákoníku dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Obecně je pak dovozováno Nejvyšším soudem, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

13. V předmětné věci byl úvěrovou smlouvou ujednán smluvní úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 78,08 % p. a. Výše úroku sjednaného v projednávané věci přesahuje maximální výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy více než osmkrát. Dle smlouvy měla žalovaná vrátit částku částka, tedy více než trojnásobek oproti poskytnuté částce částka. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za natolik dramatický, že zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úvěr poskytnutý žalované vykazuje znaky lichvy tak, jak je tato definována v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, když výše úroků podstatě přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru a půjček. Zjevné porušení dobrých mravů nabývá v tomto případě ještě vyšší intenzity, protože se jedná o smlouvu se spotřebitelem, který je slabší smluvní stranou a náleží mu tak zvýšená ochrana. Není tudíž pochyb, že jen na základě tohoto konstatování předmětná smlouva o úvěru naplňuje ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 199/11. Ochrana takto nabytých práv pak stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (dále srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 562/12).

14. Na věci nic nemění skutečnost, že se jedná o úvěr nebankovní, neboť ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele, než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (srovnej např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka).

15. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a to v celém svém rozsahu. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, jednou z jejích podstatných náležitostí je povinnost úvěrovaného hradit úroky, tuto část tak nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne datum, ve věci C-377/14, Radlingerovi ca právnická osoba. či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka). K příkladu lze uvést čl. 6.1 smlouvy, dle kterého v případě prodlení klienta s úhradou kterékoli splátky či její části vzniká klientovi povinnost uhradit poskytovateli smluvní pokutu či dochází k automatickému zesplatnění dluhu, přitom součástí splátky je kromě jistiny právě i sjednaný úrok. Současně soud konstatuje, že v dané věci není prostor pro moderaci výše sjednaného úroku ve smyslu § 577 občanského zákoníku, neboť žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila podstatu svého podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr začasté ani neposkytly. Z toho lze dovodit, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala, tedy by úvěrové smlouvy s takovou sazbou neuzavírala. Zmíněnou podstatu svého podnikání žalobkyně ostatně ani nijak nezastírá. Žalobkyně tedy programově staví model svého podnikání ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní její podmínky (platí vysoký úrok z úvěru) a generují žalobkyni zisk, vyvažují tak její ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. To je tedy důvodem toho, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala a smlouvy s takovou sazbou by neuzavírala. Tyto závěry byly Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím opakovaně judikovány ve skutkově a právně obdobných sporech (i stejné žalobkyně) vedených např. pod těmito spisovými značkami: sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, a sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka. V těchto rozhodnutích odvolací soud také vysvětlil, že při neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku není prostor pro moderaci ve smyslu § 577 o. z., která se uplatní jen v případě, že se vada, spočívající v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu právního jednání vztahuje jen na část právního jednání.

16. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení. Soud tedy postupoval dle § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení zastavil, když žalobkyně dle § 96 odst. 1 o.s.ř. vzal žalobu co do shora uvedené částky zpět (výrok I.).

17. Žalobkyně se po žalovaném s ohledem na uvedené může domáhat toliko vrácení finanční částky, která byla žalovanému skutečně poskytnuta, tedy částky částka, a to z titulu bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 a násl. o.z.). Na tuto částku žalovaný uhradil částka, proto soud žalobkyni přiznal zbylou neuhrazenou částku ve výši částka, včetně zákonného úroku z prodlení běžícího od uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě (výrok II.).

18. Co do zbývajících nárokovaných částek včetně příslušenství soud žalobu zamítl, neboť jejich vznik žalobkyně odvozovala od absolutně neplatné smlouvy o úvěru (výrok III.).

19. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

20. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.