7 C 55/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro vydání bezdůvodného obohacení <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 861 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 1 323 074 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 122 363,33 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů státu částku, jejíž výše a splatnost bude specifikována v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky shora uvedené spolu s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům. a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha. Žalovaný užíval nemovitost bez právního titulu, když mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo nikdy k uzavření nájemní smlouvy. Nad to žalobkyně uvedla, že měla snahu o zhojení tohoto stavu a předložila žalovanému návrh nájemní smlouvy ohledně nemovitosti (v [anonymizováno] [rok]), nicméně návrh nájemní smlouvy byl ze strany žalovaného opakovaně odmítnut. Přestože žalovaný opakovaně odmítnul uzavřít nájemní smlouvu, nemovitost dále neoprávněně užíval, a i přes písemné výzvy k vyklizení nemovitosti ze dne [datum] a ze dne [datum] nemovitost nevyklidil. Žalobkyně tedy podala žalobu na vyklizení předmětné nemovitosti, která byla vedena u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok]. Žalovaný poté vyklidil nemovitost ve [anonymizováno] až [datum], přičemž na základě toho došlo ke zpětvzetí žaloby na vyklizení, a to dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný užíval nemovitost bez právního titulu v období let [rok] až [rok] (do dne [datum]) vyčíslila žalobkyně bezdůvodné obohacení žalovaného na celkovou částku 1 399 935 Kč, a to za období od [datum] do [datum], spolu s úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s touto nesouhlasí, když dále uvedl, že není pravdou, že by se žalovaný bezdůvodně obohacoval na úkor žalobkyně. Žalovaný uvedl, že byl až do [datum] statutárním ředitelem žalobkyně a předsedou správní rady žalobkyně, a zároveň i akcionářem žalobkyně (kdy tímto stále je) a zástupcem druhého akcionáře žalobkyně, [anonymizována čtyři slova] , kterou fakticky řídí otec žalovaného pan [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Žalovaný tedy disponoval souhlasem k užívání nemovitých věcí. Žalovaný dále namítl, že nikdy neužíval všechny nemovité věci, jak žalobkyně uvedla v žalobě. Žalovaný od svých 7 let žil spolu se svým otcem [jméno] [celé jméno žalovaného] a matkou [jméno] [příjmení] v uvedeném domě. Posléze začali rodiče žalovaného nemovitosti pronajímat. V roce [rok] žalovaný se souhlasem obou rodičů začal v nemovitostech žít. Žalovaný, ale nikdy neužíval všechny nemovité věci. Rodiče se tehdy odstěhovali na chalupu v [obec] a začali zde stavět další dům. Žalovaný nikdy v žalovaném období neužíval zahradu, se svou rodinou obýval pouze 3 místnosti v 1. patře. Následně došlo k převodu vlastnického práva z matky žalovaného na žalobkyni, kterou fakticky ovládá otec žalovaného. Souhlas udělený otcem žalovaného (akcionář žalobkyně a osoba fakticky vykonávající vliv v žalobkyni) nebyl odvolán až do doby, kdy žalovaný obdržel první dopis od žalobkyně (podepsaný jeho otcem), tj. [datum], kdy žalobkyně zaslala žalovanému návrh nájemní smlouvy. Uvedeným návrhem nájemní smlouvy požadoval otec - jednatel žalobkyně po žalovaném nájemné ve výši 74 000 Kč měsíčně. Teprve tímto dopisem žalobkyně sdělila žalovanému, že požaduje finanční plnění za užívání nemovité věci. Nikdy předtím žalobkyně žádné finanční plnění nepožadovala - žalovaný byl statutárem žalobkyně. Otec žalovaného ho opakovaně ujišťoval, že dům, respektive nemovitosti opraví (zrekonstruuje). Jednání žalobkyně je zcela jasně v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný žil v uvedeném domě nejprve se souhlasem svých rodičů, následně se souhlasem otce žalovaného, tedy fakticky se souhlasem žalobkyně. Žalovaný byl statutárním orgánem žalobkyně a otec žalovaného, osoba fyzicky ovládající žalobkyni, vyjádřil svůj nesouhlas s užíváním nemovitých věcí bezúplatně poprvé v [anonymizováno] [rok], kdy mu předložil nájemní smlouvu. Na toto žalovaný reagoval tím, že nemovitost se svou rodinou opustil, neboť pochopil, že tímto byl platně udělený souhlas s bezúplatným užíváním odvolán. Následně žalobkyně v [anonymizováno] [rok] násilím vyměnila zámky u nemovitostí. K argumentaci žalobkyně, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na její úkor, žalovaný uvádí, že se jedná o tzv. vnucené obohacení. Právo na vrácení nemá ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen. Žalovaný uvedl, že užíval nemovitosti s vědomím žalobkyně po mnoho let před podáním žaloby, přesto po žalovaném až do [datum] žádné finanční plnění nepožadovala, a tedy toto tvrzené bezdůvodné obohacení žalobkyně žalovanému fakticky vnutila. Takové bezdůvodné obohacení však žalovaný vracet žalobkyni nemusí, jak uvedeno shora, neboť žalobkyně věděla, že žalovaný nemovitost užíval, když otec žalovaného fakticky žalobkyni ovládá. Nadto žalovaný vznesl námitku promlčení za období do podání žaloby.

3. Jednotlivá skutková tvrzení má soud prokázána z:

4. Žalovaný užíval v předmětné nemovitosti 3 + 1 v prvním patře (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]). 5. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se obrátil na [anonymizována čtyři slova] s dotazem na stanovení obvyklého nájmu nemovitosti na [list vlastnictví] pro KÚ [část obce] za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] s tím, že jeho klient hodlá iniciovat pravděpodobně soudní spor, přičemž už bylo odpovězeno, že pokud se jedná o rodinný dům tak dispozice je 6+2 +3 garáže, kdy pronájem možno pronajmout i po patře, pak je cena vyšší, kdy čisté nájemné bez poplatku bylo za rok [rok] stanoveno při horším technickém stavu na částku 39 000 Kč za měsíc při lepším technickém stavu 43 000 Kč za měsíc, za rok [rok] při horším technickém stavu částku 40 000 Kč za měsíc a při lepším technickém stavu. 49 000 Kč za měsíc, za rok [rok] při horším technickém stavu 43 000 Kč za měsíc, při lepším technickém stavu. 50 000 Kč za měsíc, za rok [rok] při horším technickém stavu. 45 000 Kč za měsíc a při lepším technickém stavu 50 000 Kč za měsíc. Garáž za rok [částka] za měsíc, za rok [částka] za měsíc, za rok [částka] za měsíc a za rok [rok] 2. 300 Kč za měsíc (prokázáno emailem [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a odpovědí. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětné nemovitosti, a to dne [datum] a dne [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] a výzvou ze dne [datum] včetně dodejky).

7. Dne [datum] vyzvala žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaného k vyjádření se k návrhu nájemní smlouvy, a to nejpozději do [datum] v opačném případě žalobce vyzvala žalovaného k vyklizení předmětných nemovitostí nejpozději do [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] včetně dodejky).

8. Dne [datum] opětovně vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k vyklizení předmětné nemovitosti (prokázáno výzvou ze dne [datum] včetně dodejky).

9. Žalobkyně, podala na žalovaného žalobu na vyklizení nemovitosti a to dne [datum], přičemž tuto žalobu vzala dne [datum] zpět s tím, že žalovaný předmětnou nemovitost vyklidil ve dnech [anonymizováno] – [datum] (prokázáno žalobou vedenou u nadepsaného soudu včetně zpětvzetí žaloby ze dne [datum]). 10. [obec] [celé jméno žalovaného] – otec žalovaného, je statutárním ředitelem a současně předsedou Správní rady žalobkyně (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).

11. Žalobkyně nabyla nemovitosti v k. ú. [část obce], obec Praha, a to parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] - rodinný dům a parc. [číslo] na základě smlouvy kupní ze dne [datum] od paní [jméno] [příjmení] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).

12. Pan [obec] [celé jméno žalovaného] disponoval ke dni [datum] [anonymizováno] kusy akcií a [celé jméno žalovaného], tj. žalovaný jedním kusem akcie žalobkyně (prokázáno notářským zápisem ze dne [datum] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] sepsaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

13. Žalovaný dne [datum] sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že upozorňuje na tu skutečnost, že do současné doby žádné nájemné za užívání bytu na adrese [adresa], neboť takto zněla dohoda s otcem žalovaného, s tím, že mu ponechává užívání nemovité věci s veškerým příslušenstvím bez úhrady. Na základě dohody o vypořádání zaniklého BSM mezi otcem a matkou přešla tato nemovitost do výlučného vlastnictví matky žalovaného, která pak v zájmu žalovaného a kvůli provedení potřebné rekonstrukce přešla do vlastnictví [právnická osoba] (tj. žalobkyně), s příslibem otce žalovaného, že provede rozsáhlou rekonstrukci nemovitých věcí tak, aby mohla být nemovitá věc nerušeně odpovídajícím způsobem užívána, což se však do současné doby nestalo. Žalovaný měl zájem na dalším užívání bytu na této adrese v rozsahu jedné garáže v prvním patře, bytu 3+1, a to za tržní nájem (prokázáno dopisem žalovaného ze dne [datum]).

14. Aktuální výše, tj. ke dni [anonymizována dvě slova], výše nájmu bytové jednotky o dispozici 3 + 1 situované ve II. nadzemním podlaží budovy [adresa] umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú.. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] se pohybuje v rozmezí 12 000 Kč 18 500 Kč za měsíc, přičemž vzhledem ke stavu nemovitosti spíše na její spodní hranici (prokázáno posouzením tržní ceny pronájmu nemovitostí [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). 15. [obec] [celé jméno žalovaného] požadoval po žalovaném vrácení akcie žalobkyně a auta, kdy po tomto dojde ke stažení žalob (prokázáno z výpisu SMS zpráv).

16. Dne [datum] vyzval žalovaný žalobkyni, že vzhledem k tomu, že dne [datum] se konala valná hromada žalobkyně, na které se rozhodlo o přeměně 46 kmenových akcí na majitele vydaných v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě každá 1 000 000 Kč na listinné akcie na jméno o jmenovité hodnotě každá 1 000 000 Kč, aby učinila výzvu žalovanému k převzetí akcie, neboť tuto výzvu zatím žalovaný neobdržel (prokázáno dopisem žalovaného žalobci ze dne [datum] včetně podacího lístku a dodejky a výzvou ze dne [datum], včetně dodejky).

17. Dne [datum] pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako statutární ředitel žalobkyně oznámil žalovanému uplatnění zadržovacího práva na akcii, a to k zajištění splatného dluhu žalovaného vůči žalobkyni, jenž je vymáhán v řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn.. [spisová značka], kdy žalobkyně zadržela cenný papír -1 kus kmenové akcie na jméno [celé jméno žalovaného] v listinné podobě ve jmenovité hodnot 1 000 000 Kč (prokázáno oznámením žalobce žalovanému ze dne [datum]). 18. [jméno] [příjmení] prodala předmětné nemovitosti žalobkyni dne [datum], když prohlásila, že ke dni podpisu kupní smlouvy žalovaný užívá předmětné nemovitosti již bez právního důvodu a bez souhlasu prodávající s tím, že na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] byla žalovanému uložena povinnost předmětné nemovitosti vyklidit, a to do 15 dnů ode dne zajištění náhradního bytu. Mezi prodávající, kupující a [celé jméno žalovaného] byla podepsána dohoda o narovnání řešící do budoucna i vzájemné vypořádání dosud sporných otázek, zejména ohledně shora popsané povinnosti prodávající z uvedeného rozsudku k zajištění náhradního bytu pro pana [celé jméno žalovaného] (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum]). 19. [jméno] [příjmení], žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání (kterou připravila žalobkyně) s tím, že žalobkyně vzala na vědomí, že předmětné nemovitosti jsou postiženy okolnostmi tj. tím, že [celé jméno žalovaného], tj. žalovaný, užívá nemovitosti ve výlučném vlastnictví matky, v nichž má dosud hlášeno své trvalé bydliště, přičemž na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací] bylo žalovanému uloženo předmětné nemovitosti vyklidit do 15 dnů ode dne zajištění náhradního bytu paní [jméno] [příjmení] (prokázáno dohodou o narovnání ze dne [datum], výpovědí [jméno] [příjmení]).

20. Dne [datum] objednala žalobkyně studii rodinného domu [ulice] za účelem modernizace tohoto rodinného domu (prokázáno studií rodinného domu [ulice]).

21. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k faktickému vyklizení nemovitostí, když v podstatné části dotčených nemovitostí tyto již byly vyklizeny, zbývalo tedy nemovitosti řádně uklidit a odvézt zbylou část movitých věcí jako byly tašky, krabice a dětské hračky apod., a to ve lhůtě do [datum] (prokázáno výzvou k odvozu zbylých věcí a úklidu ne nemovitosti ze dne [datum])

22. Dne [datum] zaslal pan [příjmení] [celé jméno žalovaného] žalovanému k úhradám, plán záloh na vodné a stočné na předmětné nemovitosti, a dále přípisem, nechť si žalovaný vyřídí korespondenční adresu na„ [anonymizováno]“, tj. na adresu předmětné nemovitosti (prokázáno emailem ze dne [datum] na č. l. 101 spisu).

23. Dne [datum] zaslal pan [příjmení] žalovanému a v kopii panu [jméno] [celé jméno žalovaného] k podpisu zápis z jednání Správní rady žalobkyně (prokázáno e mailem ze dne [datum] na č. l. 102 spisu včetně přílohy tj. zápisu z jednán Správní rady).

24. Žalovaný a paní [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu na byt [číslo] nacházející se v třetím nadzemním podlaží bytového domu [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo] (prokázáno smlouvou o podnájmu prostor sloužících k bydlení).

25. Dne [datum] vyzval [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalovaného] žalovaného k uzavření nájemní smlouvy, a to nejpozději do [datum], když v návrhu nájemní smlouvy bylo uvedeno, že rodinný dům je částečně vybavený nábytkem a zařízením, jehož soupis bude uveden v předávacím protokolu, který se stane též přílohou a nedílnou součástí této smlouvy (prokázáno výzvou k uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum] včetně přílohy str. č. 1 nájemní smlouvy).

26. Dne [datum] byla ukončena činnost měřícího zařízení plynoměru, kdy tento byl odebrán (prokázáno přílohou [číslo] ke Smlouvě o připojení distribuční soustavy kategorie).

27. Období od [datum] do [datum] byl žalovaný zaměstnán u společnosti [právnická osoba] (prokázáno potvrzením o zaměstnání).

28. Ke dni [datum] byl [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalovaného] jednatelem společnosti [právnická osoba] (a to od [datum]), a žalovaný [celé jméno žalovaného] byl jednatelem v této společnosti od [datum] do [datum], přičemž společníkem v této společnosti byla žalobkyně (ve výši 51 %) a [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalovaného] (ve výši 49 %) (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku). 29. [právnická osoba] měla ke dni [datum] statutární orgán - [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] se vznikem funkce od [datum] a předtím [celé jméno žalovaného] jako předsedu představenstva tj. žalovaného od [datum] do [datum] s adresou [adresa žalovaného] (prokázáno výpisem z Obchodného registru Slovenské republiky).

30. Žalovaný podal na žalobkyni žalobu na vydání akcie k Městskému soudu v Praze (prokázáno předmětnou žalobou). 31. [jméno] [příjmení] žila v domě [adresa] v ulici [ulice], v [obec a číslo]. Tento dům obývala s manželem [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], tehdy nezl. dcerou [jméno] [příjmení] a se žalovaným. Následně s manželem a dcerou dům opustila a odstěhovala se do nově postaveného domu v [obec]. Tehdy již zletilý žalovaný zůstal bydlet sám v domě v [obec a číslo]. V roce [rok] bylo zúženo [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], když tento začal podnikat a nemovitosti tak byly převedeny na [jméno] [příjmení]. V lednu [rok] manžel žalobkyně opustil společnou domácnost a přestěhoval se do jiného domu v [obec]. Poté byla nezl. dcera soudem svěřena do výchovy [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného]. Následně se vztahy mezi manžely vyhrotily natolik, že [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalovaného] podal na [jméno] [příjmení] u [název soudu] účelový návrh o zbavení způsobilosti k právním úkonům a návrh na předběžné opatření, aby nemohla nakládat se svým domem v obci [obec]. Tento návrh (o zbavení způsobilosti k právním úkonům) byl zamítnut jako nedůvodná. K žalobě o stanovení výživného [jméno] [příjmení] soud vyhověl a rozsudkem č.j. [číslo jednací] uložil [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného], aby žalobkyni hradil výživné 20 000 Kč měsíčně. [jméno] [příjmení] se dostala do situace, která podstatně změnila její životní úroveň, přičemž [obec] [celé jméno žalovaného] činil vše proto (např. již zmíněným návrhem na zbavení způsobilosti k právním úkonům, ovlivňováním žalovaného k vyřešení vztahu k domu v [obec a číslo]), aby [jméno] [příjmení] byla závislá na jeho jednání, aby byla psychicky po jeho vlivem, a cítila se nezpůsobilá k vlastnímu rozhodování. V předmětném domě bydlel žalovaný od svých 18 let (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací], výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]).

32. Žalovaný v domě stále bydlel a tento chátral a potřeboval investici, praskla izolace a začalo zatýkat, proto předmětnou nemovitost [jméno] [příjmení] prodala. Vzhledem k tomu, že od roku [rok] pracoval syn ve firmě manžela a protože věděla, že manžel si dobře vydělává a byl zde oboustranný souhlas k tomu, aby tam dále syn bydlel, tak předmětnou nemovitost prodala žalobkyni (byť měla jiné zájemce), protože ji manžel ujistil, že tam syn bude bydlet i nadále, avšak je výhodnější prodat nemovitost žalobkyni. Vždycky se plánovala ta skutečnost, že tam syn bude bydlet, že vlastně dům byl pomalu stavěn pro něj, žádná písemná dohoda nebyla, vždycky všechno bylo ústně mezi manželem, žalovaným a svědkyní. K velké lítosti svědkyně, manžel, byť tedy, prodala dům jeho společnosti, nemovitost, nezačal opravovat, dům dál chátral, nedalo se v něm bydlet, praskaly zdi, zatýkalo do něj, byla rozkopaná zahrada (prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]).

33. V [anonymizováno] [rok] podal [obec] [celé jméno žalovaného] návrh na rozvod manželství s [jméno] [příjmení], a od té doby začaly chodit žalovanému dopisy, že má opustit dům, nejprve mu je posílal jako otec, pak za žalobkyni (prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]).

34. Předmětná nemovitost byla vybavena starým nábytkem, který pořizovala [jméno] [příjmení] a její tehdejší manžel, a tento zůstal tam do teď (prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]).

35. Žalovaný užíval hořejšek, o velikosti 3+1, zahradu neužíval, neboť tato byla rozkopaná hned po té, co [jméno] [příjmení] prodala předmětný dům, nedalo se na zahradu ani vstoupit z terasy, bylo to vybagrované zhruba do hloubky dvou metrů ke garážím, připomínalo, jak„ na samotě u lesa“ (prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]).

36. Z výpovědi [jméno] [příjmení], soud zjistil, že v [anonymizováno] [rok] se manžel ([obec] [celé jméno žalovaného]) odstěhoval z [obec], začal si stavět byt s milenkou, kdy [anonymizováno] let byla [jméno], a ze dne den se probudila, manžel ji začal napadat. Dva roky se potýkala mezi kyticemi a mlácením. Za danou situaci se styděla před synem, který viděl, že se děje něco divného, avšak tomuto jsem se nesvěřila, žalovaný jí syn odvezl k psycholožce [příjmení] do [obec], neboť toto mu sdělil otec, že jí tam má odvést. U psycholožky na místě byl již manžel, že ho tam viděla a vzal papír od Dr. [příjmení], který neodpovídal pravdě, a dne [datum] podal návrh na zbavení svéprávnosti svědkyně. V mezidobí jí vzal i dceru, o kterou se do té doby v životě nestaral. Po té, co tedy bylo zahájeno řízení o přezkum o svéprávnosti u zdejšího soudu a ustanoveny znalkyně, jak z oboru psychologie, tak psychiatrie, tak tyto si on, tj. manžel, obešel a sdělil jim jisté věci, tak ona podala námitku podjatosti proti těmto znalkyním a soud jí za pravdu. Na to po znaleckém zkoumání bylo zjištěno, že je opravdu v pořádku a že není osobou s diagnózou, která by působila omezení svéprávnosti. Náročnou situací procházela dál, kdy ji manžel mlátil, tahal ji z auta, plival na ni na ulici. V roce [rok] s manželem zúžili BSM, neboť začal podnikat a všechny nemovitosti tedy převedl na ní a po té je chtěl získat zpátky. V domě v [obec] vyvíjel otec žalovaného nátlak, aby převedla nemovitosti na žalobkyni (prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]).

37. Z výpovědi [jméno] [příjmení], že tato nikdy nepožadovala žádné finanční prostředky za předmětné bydlení po žalovaném, nikdy by ho nevystěhovala ani jednu minutu, že ve vztahu k tomu, že žalovaný měl pronajímat nemovitost třetím osobám (jak bylo uvedeno v dohodě o narovnání), tak toto skutečnosti byla přítelkyně žalovaného, která tam s ním již v tu dobu bydlela, jsou spolu [anonymizováno] let (prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]).

38. Z výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], že předmětnou nemovitost začali stavět koncem 70. let, kdy řešili bydlení a vyskytla se možnost družstevního bydlení s tím, že předmětnou nemovitost stavěli toliko svépomocí on s pomocí otce, jeho rodičů s tím, že v roce [rok] byla kolaudace předmětné nemovitosti. V rámci zrušení BSM nabyla do vlastnictví někdy v 80. letech nemovitosti manželka, jakož i jiné nemovitosti. Cílem zrušení bylo, že nepodnikal dlouho a protože byl trh docela dost ještě živý, tak s ohledem na ochranu majetku zrušili BSM a převedli nemovitosti do vlastnictví tehdejší manželky. V předmětné nemovitosti v [anonymizováno] bydleli tak [anonymizováno] let, současně probíhala výstavba v rodišti svědka, kdy dva roky bydleli u jeho matky a současně tedy tam stavěli další dům s tím, že z nemovitosti v [anonymizováno] se odstěhoval on, manželka a dcera, a v [anonymizováno] zůstal bydlet syn sám a to za souhlasu jeho manželky, která již tehdy byla vlastnicí předmětné nemovitosti, přičemž dům v [anonymizováno] ulici byl zařízen (prokázáno výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalovaného]).

39. K ukončení činnost žalovaného u žalobkyně, [obec] [celé jméno žalovaného] sdělil, že vždy měl smluvní manažery, avšak společnosti nevydělávaly, chtělo to změnu, a proto tedy žalovanému jako svému synovi nabídl tuto funkci. S ohledem na setrvalou nevýdělečnost obou společností byla činnost žalovaného ve společnosti ukončena a řízení se ujal sám svědek, kdy ze společnosti se stala výdělečná společnost, přičemž když žalovaný vykonával u žalobkyně funkci statutárního ředitele, na tuto činnost neměl smlouvu, byl žalovaný vyplácen z jiných aktivit [jméno] [celé jméno žalovaného] (prokázáno výpovědí [jméno] [celé jméno žalovaného]).

40. Z předmětného domu se žalovaný s rodinou vystěhoval v [anonymizováno] [rok]. Zhruba tři dny před stanovenou lhůtou, do které se měl žalovaný vyklidit dům, byly vyměněny zámky, nemohli své klíče použít, neboť byly vyměněny zámky s tím, že tam zůstalo pár jejich věcí, které si ovšem ani nemohli odvést, nebo se tam nemohli dostat, klíče k domu měl i otec žalovaného, který tam chodil na návštěvy (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]).

41. Žalovaný s rodinou užíval horní patro, když dům byl dvoupatrový, zahrada byla užívána z počátku ani ne celé dva roky. Poté cca 5 -6 let zpátky otec žalovaného celou zahradu rozkopal, takže užívána být ani nemohla (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]).

42. V nemovitosti byly tři garáže, kdy žalovaný užíval toliko jednu, kde měl zaparkovanou motorku, ty ostatní dvě byly prázdné, žalovaný měl jedno vozidlo, které bylo zaparkováno venku, přičemž předmětnou garáž užíval otec žalovaného, že si tam parkoval svá auta, jedno určitě (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]).

43. Za užívání bytu pan [příjmení] [jméno] žalobkyně po žalovaném, nikdy nechtěli platby, za to, že dům užívají, poprvé po nich začali chtít peníze až na [jméno] [rok] (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]).

44. Žalovaný pracoval pro otce zhruba 10 let, avšak neví, jestli pro žalobkyni, neboť pan [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] vlastnil několik společností. Po krátkou dobu pro něj pracovala i svědkyně, když s žalovaným nejdříve dělali v [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalovaného] měl i další společnost (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]).

45. Vztahy žalovaného a jeho otce, byly ze začátku dobré. Otec žalovaného si pořídil [anonymizováno] na [anonymizováno] s tím, že chtěl, aby v tom [anonymizováno] oni pracovali, aby jej provozovali s tím, že tedy žalovaný jej provozoval a ona tam ubytovávala hosty, a to od jara do podzimu (v tuto dobu nebydleli s žalovaným v [obec] v [anonymizováno]). Otec žalovaného byl někdy v pohodě a někdy strašně rychle vybuchnul a všechny seřval. Zhoršovat se to začalo v roce [rok], neboť otec žalovaného pořídil na horách hotel, kde přes zimu byl zaměstnán žalovaný a na přelomu roku [rok] a [rok] se nepohodli, neboť [datum] se jí vrátil manžel taxíkem z hor s báglem, neboť jí potom sdělil, že se nepohodl s otcem na horách, otec mu zabavil firemní auto a on se tedy vrátil takto zpátky. Od té doby se vztahy začaly zhoršovat. Ten večer, kdy se manžel vrátil na Nový rok zpět, se mu udělalo špatně. Svědkyně ho vezla ho do Fakultní nemocnice v [část obce], kde žalovaný po psychické stránce zkolaboval, necítil se v pořádku. Zhruba tak jeden týden nebral otci telefon, necítil se nato s ním komunikovat. Po jednom týdnu volal otec s tím, že telefon brala svědkyně, neboť žalovaný se necítil schopen ještě komunikovat se svým otcem. Hovor vedli zhruba 20 minut. V hovoru samozřejmě se bavili o různých věcech, ale i o předmětné nemovitosti, kdy k dotazu, proč ještě tedy nepřevedl tu nemovitost na žalovaného, jak uváděl, zda je předmětem toho i obava, že v případě rozvodu svědkyně s žalovaným by mohla požadovat též vypořádání, a že ho svědkyně ujišťovala o tom, že by toto neudělala, k tomuto dále svědkyně uvádí, že ji měl otec žalovaného sdělit, že přece tedy není hovado, aby vystěhoval svoji rodinu z nemovitosti (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]). 46. [anonymizováno] [příjmení] dostal od klienta prostřednictvím pana [příjmení] (tj. od žalobkyně) klíče k předmětné nemovitosti, když pan [příjmení] [celé jméno žalovaného], jako statutární orgán žalobce vyměnil zámky dříve, než bylo pravomocně rozhodnuto o vyklizení žalovaného z předmětné nemovitosti prokázáno výpovědí svědka [příjmení] [příjmení], výpovědí svědka [příjmení]).

47. Z výpovědi [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že osvědčuje to, co vidí, nebo to, co mu někdo řekne, a že v notářském zápisu, mu věci uváděl pan [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], když procházeli předmětnou nemovitostí spolu, zaznamenal to, co on chtěl, tj., že někde chyběla sedačka, někde chyběly záclony, někde byly díry ve zdi a na závěr tedy je uvedeno ono prohlášení pana [celé jméno žalovaného], které ovšem není prohlášením jeho, tj. svědka, ale je tam pouze zaznamenáno to, co pan [celé jméno žalovaného] chtěl (prokázáno výpovědí [anonymizováno] [příjmení]).

48. Dne [datum] osvědčoval [anonymizováno] [příjmení] stav nemovitosti v ulici [ulice]. Kdy zahrada u předmětného domu byla menší díra, neboť se tam rekonstruovala garáž, nebyla tam žádná tráva. Dům byl místy vyklizen zcela, v některých místnostech se nacházely movité věci v dezolátním stavu, tedy nemovitost zcela vyklizena nebyla, nahoře byla vyklizena skoro celá, dole se nacházely movité věci osobního charakteru jako kočár, tak i hračky, ošacení, ložní prádlo, dále stojany na kočky apod. Žalovaný si domluvil schůzku někdy v září k vyklizení předmětné nemovitosti do 14 dnů (prokázáno výpovědí svědka [příjmení] [příjmení], svědka [příjmení], svědka [příjmení] [příjmení]).

49. Výše obvyklého nájemného za bytovou jednotku v 2. NP za rok [rok] činila měsíčně 13 406 Kč (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum]).

50. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 590 600 Kč (prokázáno výzvou ze dne [datum]).

51. Všechny v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že jsou plně věrohodné, nikterak si neodporují, naopak se navzájem doplňují a dohromady přesvědčivě vytváří ucelený obraz skutkového stavu. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty.

52. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům. a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha. Žalobkyně nejpozději ke dni [datum] vyměnila zámek na předmětné nemovitosti. [jméno] [příjmení] žila v domě [adresa] v ulici [ulice], v [obec a číslo]. Tento dům obývala s manželem [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], tehdy nezl. dcerou [jméno] [příjmení] a se žalovaným. Následně s manželem a dcerou dům opustila a odstěhovala se do nově postaveného domu v [obec]. Tehdy již zletilý žalovaný zůstal bydlet sám v domě v [obec a číslo]. V roce [rok] bylo zúženo [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], když tento začal podnikat a nemovitosti tak byly převedeny na [jméno] [příjmení]. V lednu [rok] manžel [jméno] [příjmení] opustil společnou domácnost a přestěhoval se do jiného domu v [obec]. Poté byla nezl. dcera soudem svěřena do výchovy [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného]. Následně se vztahy mezi manžely vyhrotily natolik, že [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalovaného] podal na [jméno] [příjmení] u [název soudu] účelový návrh o zbavení způsobilosti k právním úkonům a návrh na předběžné opatření, aby nemohla nakládat se svým domem v obci [obec]. Tento návrh (o zbavení způsobilosti k právním úkonům) byla zamítnuta jako nedůvodná. Žalovaný v domě stále bydlel a tento chátral a potřeboval investici, praskla izolace a začalo zatýkat, proto předmětnou nemovitost [jméno] [příjmení] prodala. Vzhledem k tomu, že od roku [rok] pracoval syn ve firmě manžela a protože věděla, že manžel si dobře vydělává a byl zde oboustranný souhlas k tomu, aby tam dále syn bydlel, tak předmětnou nemovitost prodala žalobkyni (byť měla jiné zájemce), protože ji manžel ujistil, že tam syn bude bydlet i nadále, avšak je výhodnější prodat nemovitost žalobkyni. Vždycky se plánovala ta skutečnost, že tam syn bude bydlet, že vlastně dům byl pomalu stavěn pro něj, žádná písemná dohoda nebyla, vždycky všechno bylo ústně mezi manželem, žalovaným a svědkyní. K velké lítosti svědkyně, manžel, byť tedy, prodala dům jeho společnosti, nemovitost, nezačal opravovat, dům dál chátral, nedalo se v něm bydlet, praskaly zdi, zatýkalo do něj, byla rozkopaná zahrada. Pan [obec] [celé jméno žalovaného] disponoval ke dni [datum] [anonymizováno] kusy akcií a [celé jméno žalovaného], tj. žalovaný jedním kusem akcie žalobkyně 53. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto:

54. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

55. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

56. Podle § § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

57. Podle § 629 odst.1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

58. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

59. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

60. Co do požadavku na vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] (žaloba byla podána dne [datum]), je nárok žalobkyně promlčen s ohledem na žalovaným důvodně vznesenou námitku promlčení. V tomto rozsahu byla žaloba dle § 609, § 621 a 629 odst. 1 o.z. zamítnuta z důvodu promlčení.

61. Není pochyb o tom, že bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) představuje (mimosmluvní) závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, a jí korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Aktivní věcná legitimace k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení svědčí subjektu, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno a v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot. Pasivně legitimovaným subjektem k vydání bezdůvodného obohacení je ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil. Je jím tedy ten, jehož majetek se na úkor jiného neoprávněně zvětšil, popřípadě, u něhož nedošlo ke zmenšení majetku, které mělo po právu nastat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 311/2019, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1530/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 154/2020).

62. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou dány zcela mimořádné důvody, které odůvodňují odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení pro rozpor s dobrými mravy (§ 6 a § 8 zákona č. 89/2012 Sb.), resp. pro rozpor s jeho účelem. Slepým přiznáním nároku žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení by soud rezignoval na svou činnost, na svou zákonem stanovenou povinnost dbát na to, aby nebylo zneužíváno práv. To znamená, že byť z objektivního hlediska byly splněny podmínky pro vznik práva žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení, vzhledem k tomu, že žalobkyně je vlastnicí mimo jiné bytu o velikosti 3 + 1 v 2. NP domu v ul. [ulice] a v období od [datum] do [datum] byla z jeho užívání vyloučena, jelikož tuto nemovitou věc užíval žalovaný se svou rodinnou, aniž by jí za toto užívání její majetku cokoliv platil. Nelze, však odhlédnout od širšího rámce v jakém k bezdůvodnému obohacení žalovaného došlo. Žalovaný je synem osoby, která byla v období od [datum] do [datum], jediným statutárním orgánem žalobkyně. V řízení vyplynulo, že vzájemné rodinné vztahy, nejen mezi žalovaným a jeho otcem, ale i mezi jeho rodiči navzájem, se od roku [rok] postupně značně zhoršovaly, a z původního plánu rodičů žalovaného (tehdejších manželů [příjmení]), že po jejich odstěhování z domu v [anonymizováno] ulici bude dům užívat jejich syn, který se současně podílel na činnosti žalobkyně. Je zřejmé, že s požadavkem na to, aby jí žalovaný za užívání bytu něco platil, přišla žalobkyně, tj. právnická osoba zcela ovládaná otcem žalovaného až poté, co byly vztahy mezi žalovaným a jeho otcem zásadním způsobem narušeny. V tomto okamžiku přestal otec žalovaného, vystupující za žalobkyni, jednostranně zcela ignorovat původní domluvu mezi účastníky, resp. mezi žalovaným a jeho rodiči. Z toho lze vysledovat, že pravým důvodem podání této žaloby, je osobní nevraživost otce žalovaného proti žalovanému a jejím cílem je další prohlubování konfliktu mezi nimi, nikoliv důvodné bránění práva žalobkyně. Soud ze své pozice nemůže přiznat ochranu práva žalobkyně tehdy, pokud jejím účelem je šikanózní výkon práva vůči žalovanému. Za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu (viz. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 (uveřejněném pod č. 101/ 2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.).

63. S ohledem na shora uvedené v rozsahu od [datum] do [datum] rovněž zamítl.

64. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k uzavření nájemní smlouvy do [datum]. Tuto výzvu vzal žalovaný jako vyjádření nesouhlasu žalobkyně, aby nadále nemovitost užíval, a v tomto okamžiku můžeme hovořit o tom, že žalobkyně uplatňuje svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení po právu, a tomuto právu může být přiznána ochrana, jelikož žalobkyně jednala vůči žalovanému tak, že o její vůli, aby žalovaný užíval, nemovitost bezplatně nemohl být pochyb. Tímto okamžikem se osobní konflikt otce žalovaného a žalovaného promítl do právní roviny. Soud proto žalobkyni výrok I. přiznal právo na obohacení v ceně obvyklé, stanovené znaleckým posudkem, za období od [datum] do [datum] (kdy bylo žalovanému výměnou zámků znemožněno nemovitost vyklidit), a to toliko na užívání 3 + 1 v 2. NP, tj. 76 861 Kč (17 dní – [anonymizováno] [rok], [anonymizováno 5 slov] a 5 dnů [anonymizováno] [rok] x á 13 406 za každý měsíc). Žalobkyni se nepodařil prokázat ani přes poučení soudu podle 118a odst.3 o.s.ř., že by žalovaný užíval danou nemovitou věc ve větším rozsahu.

65. Z výše uvedeného je patrno, že po výměně zámků, nejpozději k [datum], nemovitou věc žalovaný užívat nemohl (nemohl ji ani vyklidit z důvodů nedostatečné součinnosti žalobkyně), a proto soud tedy žalobu za období od [datum] do [datum] zamítl.

66. Celkově tedy soud žalobu zamítl co do nároku za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku.

67. Výrok III. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný, měl úspěch jen částečný, a to v 89,02%, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 122 363,33 Kč Náklady řízení jsou tvořeny: odměnou advokáta ve výši 11 200 Kč podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., dle bodu 7, tj. za 1 úkon právní pomoci á 13 900 Kč, 8 x režijním paušálem á 300 Kč (za převzetí věci a přípravu, sepis vyjádření dne [datum] a ze dne [datum], účast na ú.j. dne [datum], [datum], [datum], [datum] a písemný závěrečný návrh) podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. plus 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 23 856 Kč, celkem tedy 137 456 Kč, z toho 89/ 02%, tedy celkem tedy náklady řízení 122 363,33 Kč, k rukám svého advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

68. Výrok IV. o nákladech řízení mezi žalobcem a státem je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci z větší části neúspěšný a má tak povinnost nahradit náklady státu spočívající, v nákladech ustanoveného znalce, avšak dosud nebylo o těchto pravomocně rozhodnuto. Soud proto rozhodl, že výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením po té, co bude pravomocně rozhodnuto o nákladech znalce.

69. Lhůty k planění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro jejich prodloužení.