7 C 59/2024

Plný text

Obvodní soud pro adresa rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupen advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozená Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C o žaloba o ochranu rušené držby I. Žaloba z rušení držby, kterou se žalobci domáhají toho, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit stavbu zdi ze ztraceného bednění, umístěnou na jejich pozemku parc.č. , hodnota, v obci a k.ú. , adresa, před vstupní brankou a oplocením pozemku žalobců parc.č. , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, , se zamítá.II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 3 600 Kč, k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 náhradu nákladů státu ve výši 5 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobci se podanou žalobou dne 16.7.2024 domáhali toho, aby žalovaným byla uložena povinnost odstranit stavbu zdi ze ztraceného bednění, umístěnou na jejich pozemku parc.č. , hodnota, v obci a k.ú. , adresa, před vstupní brankou a oplocením pozemku žalobců parc.č. , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, . Žalobci uvedli, že jsou v režimu SJM vlastníky nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. Prahu, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , konkrétně pozemků parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, a parc.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, – rodinný dům na adrese , adresa, , který obývají. Tyto své nemovitosti žalobci nabyli z větší části v rozmezí let 2003-2004 a následně zde na základě stavebního povolení z roku 2006 provedli stavbu nového domu, během které se z původního domu čp. , Anonymizováno, zachovala pouze část hlavní nosné zdi, v níž byl přívod plynu a elektřiny a s odstupem od pozemku sousedů parc.č. , hodnota, na svém pozemku parc.č. , hodnota, žalobci postavili nový dům čp. , Anonymizováno, ; navazující pozemek parc.č. , Anonymizováno, žalobci nabyli teprve později, až v roce 2020. Žalovaní jsou v režimu SJM vlastníky nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. Prahu, katastrální pracoviště , adresa, na LV č., hodnota, , konkrétně pozemků parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, a parc.č. , hodnota, . Tyto nemovitosti žalovaní nabyli v roce 2018. Žalobci na pozemek ke svému domu vstupují z chodníku veřejné místní komunikace ve spodní části , adresa, jednokřídlovou brankou pro pěší, jež se otevírá směrem do ulice a vjíždějí sem elektricky dálkově ovládanou dvoukřídlovou bránou pro osobní vozidla, jež se otevírá směrem do jejich pozemku. Toto oplocení a vstupy byly zřízeny před 8.9.2013, což je zřejmé z aplikace www.smapy.cz, která v průběhu času zaznamenává panoramatické snímky ulic a nejstarší dostupný snímek z tohoto data již bránu a branku žalobců před nedokončeným, ale již užívaným domem zachycuje ve stejném provedení, jako k dnešnímu dni. Nejpozději k tomuto datu zde byla ve stejném místě umístěna i vstupní brána k sousedním nemovitostem, jež jsou nyní ve vlastnictví žalovaných a byl dokončen asfaltový povrch místní komunikace včetně chodníku ze zámkové dlažby, který se nachází i před vstupem a vjezdem k pozemku žalobců. Dne 10.7.2024 žalovaní svévolně odstranili část zámkové dlažby chodníku, přiléhající k oplocení pozemku žalobců parc.č. , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, a začali přímo před jejich vstupní brankou a jejich „antoníčkem“ s přívody a hlavními uzávěry elektřiny a plynu pro dům čp. , Anonymizováno, stavět zídku z betonových tvárnic tzv. ztraceného bednění, spojených železnými roxorovými tyčemi a vylitých betonovou směsí. Žalovaní jsou subjektivně mylně přesvědčeni o tom, že jsou k takovému jednání oprávněni, neboť levý jižní cíp pozemku parc.č. , hodnota, v obci a k.ú. , adresa, pod chodníkem a příjezdovou místní komunikací je v jejich vlastnictví. Jejich vlastnické právo k pozemku žalobci nezpochybňují a neporušují, neboť na části povrchu pozemku žalovaných je umístěn chodník a místní komunikace, jež jsou ve vlastnictví obce a žalovaní tak používáním své branky nezasahují do vlastnického práva žalobců, nýbrž při přístupu na svůj pozemek realizují své právo pohybu po veřejné komunikaci, jejíž je chodník součástí.

2. Právní předchůdci žalovaných zřídili vstupní bránu na své pozemky parc.č. , hodnota, a , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, kolmo vůči hranicím pozemků parc.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, , což bylo zcela racionální řešení s ohledem na místní poměry, stavebně technické provedení brány žalovaných a umístění antoníčku s přívodem elektřiny pro pozemek a dům žalovaných v levé části této brány, jež musí být veřejně přístupný z důvodů odečtů, možnosti výměny elektroměru a odpojení hlavního přívodu elektřiny v případě požáru, žalovaní se však rozhodli, že z titulu svého vlastnického práva k pozemku parc.č. , hodnota, v obci a k.ú. , adresa, zabrání žalobcům v dosavadním pokojném užívání přístupu k jejich pozemku parc.č. , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, přes neoplocenou část svého pozemku parc.č. , hodnota, v obci a k.ú. , adresa, a žalobcům budou v tomto přístupu popsaným jednáním aktivně bránit. Touto žalobou se žalobci domáhají proti takovému jednání žalovaných soudní ochrany.

3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, s tím, že držba, již žalobci tvrdí, je nepravá. Žalobcům nesvědčí a nikdy nesvědčil žádný právní titul k užívání pozemku parc. č. , hodnota, , resp. jeho neoplocené části, přes niž žalobci mohli – také - vstupovat ke své nemovitosti. Podstatné je, že žalobci mají přístup k své nemovitosti zjednán dvěma způsoby, a totiž větší bránou a menší brankou. Menší branka, dynamicky vystrčená (zalomená) do prostoru, je celá umístěna na pozemku parc. č. , hodnota, , takže zčásti dochází k trvajícímu zásahu do vlastnických práv žalovaných. Pokud žalobci uvádějí, že užití větší brány je fakticky komplikované, neboť je ovládána motorem a každá vstupující osoba musí mít svůj klíč, jde o zjevně účelovou argumentaci, neboť žalobci jsou dva a zcela nepochybně každý vlastní jeden klíč od příjezdové brány. Zkrátka, žalobcům naprosto nic nebrání vstupovat ke své nemovitosti způsobem, který nezasahuje do vlastnického práva žalovaných. Podle ust. § 1007 NOZ pak platí: .. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.“ Pravá držba je zákonem (§ 993 NOZ) definována negativně: jde o držbu, do níž se nikdo nevetřel svémocně, tedy v rozporu se zákonem. Jak žalovaní uvedli, žalobci svémocně zasáhli do držby žalovaných, a to držby, která je dána titulem vlastnického práva, tak, že bez jakéhokoli právního titulu zastavěli část pozemku žalovaných a část pozemku žalovaných užívali. Žalobci tak nikdy neměli pravou držbu k části pozemku parc. č. , hodnota, , a to nejen proto, že jim nesvědčil právní titul, ale i proto, že se do držby žalovaných vetřeli.

4. Pokud se žalobci snaží opřít svůj nárok k vyklizení části pozemku parc. č. , hodnota, o tvrzení, že tato část pozemku je „veřejnou místní komunikací a chodníkem“ ve smyslu ust. § 12 odst. 4 zák. č. 13/1997 Sb., pročež vlastníkem této části pozemku parc. č. , hodnota, je MČ , adresa, , nelze s jejich velmi obecně vykázanou argumentací souhlasit , když klíčový je stav zanesený v katastru nemovitostí, z nějž je patrné, že celý pozemek parc. č. , hodnota, , včetně žalobci označené části, je vlastnictvím žalovaných. Dále MČ , adresa, vydala dne 30.5.2024 potvrzení, v němž prohlásila, že jako správce komunikací v městské části „Městská část , adresa, není vlastníkem žádných zpevněných ploch na parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, “, a předmětná část pozemku parc. č. , hodnota, je součástí pozemku parc. č. , hodnota, ,když jde o manipulační plochu k vjezdové bráně, nikoli o veřejnou komunikaci či chodník a předmětná část pozemku parc. č. , hodnota, , již žalobci nazývají „chodník“, byla zčásti zdělána z jiné dlažby než komunikace a byla a je určena k užívání toliko žalovaným. Pokud by předmětná číst pozemku parc. č. , hodnota, měla být stavbou – chodníku a samostatnou věcí v právním smyslu, muselo by k takové stavbě existovat proběhlé stavební řízení, v němž by stavebníkem byla obec; žádné takové řízení nikdy nebylo zahájeno a neproběhlo. Žalovaná dále odkázali na usnesení KS v , adresa, – pobočka v , adresa, č.j. , spisová značka, , které zvýraznilo fakt, že posesorní žalobou lze uplatnit jen právo na zdržení se zásahu do subjektivního práva, nikoli odstranění stavu, který již byl – stavbou – založen (Posesorní žalobou dle § 1004 odst. 1 o.z. se žalobce může domáhat pouze zákazu provádění stavby (další zřizování stavby). Nemůže se však domáhat toho, aby žalobce již zhotovenou část stavby odstranil nebo jinak upravil. Zákon soudu v řízení dle § 1004 odst. 1 o.z. neumožňuje nařídit žalovanému, aby vše uvedl v původní stav.). Žalobci se tedy domáhají právě odstranění stavby umístněné na pozemku žalovaných, tedy volí ochranu, kterou jim zákon (jak vyloženo citovaným judikátem) neumožňuje.

5. Dle § 177 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, není třeba nařizovat jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených do spisu. Na základě těchto listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaní jsou vlastníky jsou v režimu společného jmění manželů i nemovitosti parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, (zjištěno z LV č., hodnota, ).

7. Žalobci shodně jako žalovaní předložili fotografie umístění zdi - stavby, branky a „antoníčku“ na pozemku žalovaných (zjištěno z fotografií předložených žalobci i žalovanými, z katastrální mapy).

8. Městská část , adresa, není vlastníkem zpevněných ploch na parcele č. , hodnota, v k.ú. , adresa, (zjištěno z potvrzení ze dne 30.5.2024 ÚMČ , adresa, ).

9. Žalovaný č., hodnota, ) dne 16.2.2024 vyzval žalobce k odstranění stavby branky a betonového pilíře sloužícího jako odběrné místo elektřiny z pozemku žalovaných (zjištěno z dopisu žalovaného č.1) žalobcům ze dne 16.2.2024)

10. Žalovaný č., hodnota, ) opakovaně upozornil žalobce, že mají odstranit jejich stavby, že budou oplocovat svůj pozemek a že pozemek č. , hodnota, není veřejnou komunikací (zjištěno z emailu žalobce č.1) ze dne 14.7.2024 – čl. 10).

11. Žalobci dne 12.7.2024 vyzvali žalované k odstranění stavby – zídky (prokázáno dopisem ze dne 12.7.2024).

12. Z výše uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobci postavili pozemku žalovaných a bez jejich souhlasu branku a „antoníček“ na pozemku žalovaných parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobci s umístěním stavby neměli souhlas žalovaných. Žalovaní opakovaně upozornili žalobce, že mají odstranit branku a „antoníček“, že budou oplocovat svůj pozemek. Pozemek č. , hodnota, není veřejnou komunikací v k.ú. , adresa, , obec , adresa, .

13. Podle § 176 o. s. ř. se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř. soud ve věci samé rozhoduje usnesením.

14. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

15. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Lhůta pro podání žaloby na ochranu rušené držby určená v tomto ustanovení je lhůtou hmotněprávní, její běh započíná dnem, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

16. Vzhledem k tomu, že se jedná o lhůtu prekluzivní, soud z úřední povinnosti nejprve přezkoumal včasnost podání žaloby. Z dopisu ze dne 12.7.2024 vyplynulo, že žalobci se obrátili na žalované s výzvou k odstranění překážky a k uvedení do původního stavu do 14.7.2024. Žalovaní poté reagovali emailem dne 14.7.2024, že pozemek parc.č. , hodnota, není veřejnou komunikací, ale jedná se o soukromý pozemek ve vlastnictví žalovaných. Tento pozemek není omezen žádným věcným břemenem a není vedeno stavební řízení či povolení ke stavbě veřejné komunikace na tomto pozemku. Jelikož žaloba z rušené držby byla podána 16.7.2024, lhůty podle § 1008 o. z. jsou tak zachovány.

17. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

18. V souladu s § 998 o. z. může být žalobcem každý, kdo je držitelem vlastnického či jiného práva, tj. v praxi jím může být zejména vlastník či držitel práva, a to jak věcného z pozice oprávněného ze služebnosti či obligačního z pozice držitele práva, které předpokládá detenci.

19. Žalobci se domáhají ochrany držby, a to přístupu na svůj pozemek brankou z veřejné komunikace, jež je z části umístěna na pozemku žalovaných. Předně je nutno podotknou, že žalobci nikterak neprokázali, že se jedná o veřejnou komunikaci umístěnou na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, – zastavěná plocha a nádvoří (z níž by měli přístup na svůj pozemek), ani že jim svědčí právo přístupu k jejich nemovitosti z pozemku žalovaných. Naopak z potvrzení správce komunikací MČ - , adresa, , které předložili žalovaní, bylo zjištěno, že MČ není vlastníkem žádných zpevněných ploch na pozemku parc.č. , hodnota, . Z katastrální mapy bylo zjištěno, že žalobci umístili stavbu branky a „antoníčku“ na pozemek žalovaných a souhlas o umístění „stavby“ (branky a „antoníčku“) na pozemek žalovaných nepředložili. Soud neshledal, že by započetím stavby zídky z betonových tvárnic tzv. ztraceného bednění, spojených železnými roxorovými tyčemi a vylitých betonovou směsí, kterou si žalovaní postavili na svém pozemku, byť před branku žalobců (kterou postavili bez souhlasu žalovaných, a navíc na pozemku žalovaných) došlo ke svémocnému rušení držby žalobců. Nelze umístit „stavbu“ bez souhlasu vlastníka na jeho pozemek a poté se ještě domáhat rušené držby – přístupu přes tuto branku, skrz pozemek žalovaných. Proto soud žalobu z rušené držby zamítl (výrok I).

20. Na okraj soud upozorňuje, že i kdyby žalobci prokázali, že se jedná o veřejnou komunikaci umístěnou na pozemku žalovaných, soud by návrhu nevyhověl, neboť držba veřejného práva není možná, a nelze se cestou přes ochranu rušené držby bránit proti zásahu do práva veřejného užívání (např. rozhodnutí OS , adresa, sp.zn. , spisová značka, ).

21. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšném žalovaným byla přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní služby po 1 500 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) písemné vyjádření ve věci, když jejich výše je dána § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 této vyhlášky) a 2 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalovaného ve výši 3 600 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

22. Výrok III. o nákladech státu soudního poplatku ve výši 5 000 Kč žalobcům bylo rozhodnuto podle § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. s. p.“), ve spojení s položkou č. , hodnota, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, když tito jej nezaplatili spolu s návrhem.