Obvodní soud pro Prahu 5 · Usnesení

7 C 62/2025

č. j. 7 C 62/2025-57

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-10 · ECLI:CZ:OSPH05:2026:7.C.62.2025.1

Plný text

Obvodní soud pro adresa rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o žaloba z rušené držby

I. Žalovaná je povinna zdržet se dalšího vypuzení z držby nájemního práva k bytu č. hodnota v Anonymizováno. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adrese adresa, žalobcem a obnovit předešlý stav vrácením tohoto nájemního práva do držby žalobcem.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám Jméno advokáta, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal toho, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se dalšího vypuzení z držby nájemního práva k bytu č. hodnota v Anonymizováno. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adrese adresa, žalobcem a obnovit předešlý stav vrácením tohoto nájemního práva do držby žalobcem. Žalobce uvedl, že byl držitelem práva nájmu k bytu č. hodnota v Anonymizováno. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adrese adresa (dále jen „Byt“), který užíval na základě nájemní smlouvy ze dne datum, která byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Žalobce má na této adrese zřízeno trvalé bydliště. Jednatel žalované dne datum do bytu bez předchozího upozornění neoprávněně vstoupil, zmocnil se v bytě se nacházejícího movitého majetku žalobce, a současně vyměnil vstupní zámky, čímž zamezil přístupu žalobce do bytu a k jeho majetku. Žalobce se tomuto snažil zabránit a telefonicky kontaktoval Policii ČR, která se na místo dostavila, avšak nápravu na místě nesjednala. Dne datum žalovaná žalobci prostřednictvím e-mailové zprávy zaslala předávací protokol a dohodu o postupu po ukončení nájemní smlouvy včetně dohody o narovnání, tu žalobce nepodepsal. Vzhledem k tomu, že žalobci byl neoprávněně žalovanou zamezen přístup do bytu a žalovaná mu z něj vystěhovala všechny věci, byl z držby vypuzen, přičemž předešlý stav nebyl dosud obnoven.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí a považuje ji zcela za nedůvodnou a zejména opožděně podanou. Žalobce tvrdí, že se o rušené držbě a o osobě, která tak činila, dozvěděl dne datum. Jak správně uvádí žalobce, Policie ČR na místě nápravu nesjednala, neboť žalobce nedisponoval žádným titulem k užívání bytové jednotky. Dle podacího razítka na žalobě pak byla žaloba doručena soudu dne datum. Zákonem stanovená prekluzivní lhůta však žalobci uplynula dnem datum, tudíž musí být i v tomto směru žaloba zamítnuta.

3. Dále žalovaná uvedla, že žalobce měl s žalovanou uzavřenu nájemní smlouvu na dobu určitou od datum do datum. Tato nájemní smlouva ve svém ustanovení v čl. V. odst. 2 výslovně vylučovala možnost automatického prodloužení nájmu. Nájem tedy byl ukončen ke dni datum. Žalobce tak nemohl jakkoli užívat byt oprávněně po skončení nájmu dle ust. § 2230 odst. 1, neboť v souladu s ust. § 2230 odst. 2 bylo žalobci zřejmé, že nájem skončí a prodloužení nájmu tak nemůže nastat. Držba žalobce tak v souladu s ustanovením § 1009 občanského zákoníku zanikla nejpozději dnem datum, neboť žalobce zánikem nájmu ztratil trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Jednatel žalované byl od okamžiku skončení nájmu v permanentním kontaktu s žalobcem a opakovaně jej urgoval k opuštění bytové jednotky. To ostatně žalobce sám potvrzoval, kdy opakovaně sděloval, že si hledá nové bydlení. Sám žalobce tedy byl jednoznačně seznámen s tím, že má bytovou jednotku opustit a že nemá žádný souhlas žalované s jejím dalším užíváním. Následně byl žalobce opakovaně vyzýván k vyklizení bytové jednotky, a to výzvou ze dne datum a ze dne datum, dále pak sdělením ze dne datum. Oproti tomu žalobce za dobu, kdy se zcela neoprávněně nacházel v bytové jednotce a odmítal ji předat žalované, tuto opakovaně poškozoval a demoloval.

4. Dle § 177 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, není třeba nařizovat jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených do spisu. Na základě těchto listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobce užíval Byt na základě uzavřené nájemní smlouvy, přičemž nájem byl sjednán od datum do datum, tj. na dobu určitou bez možnosti prodloužení nájemní smlouvy (prokázáno z nájemní smlouvy ze dne datum).

6. Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky - č. hodnota v Anonymizováno. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adrese adresa (nesporné tvrzení účastníků).

7. Žalovaná dne datum a dne datum vyzvala žalobce k vyklizení Bytu (prokázáno oznámením ze dne datum a dne datum vč. podacích lístků). Toto žalovaní učinila též emailem prostřednictvím svého právního zástupce dne datum, dne datum a dne datum (prokázáno emailem ze dne datum, dne datum a dne datum).

8. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalobce k podpisu předávacího protokolu a smlouvy o narovnání, a to dne datum a dne datum (prokázáno emailem ze dne datum a datum).

9. Z předložených fotografií je vidět neuklizený byt a krumpáč ve dveřích (prokázáno z doložených fotografií).

10. O rušené držbě a o osobě, která tak činila, se žalobce dozvěděl dne datum, když toto žalovaná nerozporovala.

11. Z výše uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobce užívá bytovou jednotku - byt č. hodnota v Anonymizováno. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adrese adresa, který je ve vlastnictví žalované. Nájem předmětného bytu skončil uplynutím doby k datum. Žalovaný předmětný Byt užíval i nadále. Dne datum došlo k zamezení vstupu žalobce do této bytové jednotky.

12. Podle § 176 o. s. ř. se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř. soud ve věci samé rozhoduje usnesením.

13. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

14. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Lhůta pro podání žaloby na ochranu rušené držby určená v tomto ustanovení je lhůtou hmotněprávní, její běh započíná dnem, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

15. Vzhledem k tomu, že se jedná o lhůtu prekluzivní, soud z úřední povinnosti nejprve přezkoumal včasnost podání žaloby. Z provedených důkazů vyplynulo, že dne datum došlo k vypuzení žalobce z užívání předmětného Bytu. Jelikož žaloba z rušené držby byla podána datum v Anonymizováno hod., lhůty podle § 1008 o. z. jsou tak zachovány.

16. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, soud tak nezkoumá, zda jde o držbu řádnou či poctivou.

17. V souladu s § 998 o. z. může být žalobcem každý, kdo je držitelem vlastnického či jiného práva, tj. v praxi jím může být zejména vlastník či držitel práva, a to jak věcného z pozice oprávněného ze služebnosti či obligačního z pozice držitele práva, které předpokládá detenci.

18. Podle § 1007 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav.

19. Vypuzením z držby je svémocné a fyzické odnětí detence věci nebo svémocné překažení výkonu drženého práva (nejde-li o pouhé rušení držby). Žalobní návrh směřuje k tomu, aby se vypuditel zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav.

20. Žalobce se domáhá ochrany držby, a to nájemního práva v Bytě, jehož vlastníkem je žalovaná. To, zda je držba řádná, není předmětem přezkumu v řízení o žalobě z rušené držby (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. IV. ÚS 3623/15) a tuto námitku lze vznést následně v meritorní žalobě, pokud bude podána.

21. Další podmínkou nutnou pro úspěch ve věci na ochranu rušené držby je zjištění jejího svémocného rušení. Žalobce spatřoval rušení držby ve znemožnění řádného užívání Bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaná zamezila žalobci přístup (a jeho užívání) do Bytu, přičemž nepostupovala řádně a nepodala žalobu na vyklizení, má soud za to, že ze strany žalované došlo ke svémocnému rušení držby žalobce. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnosti k zamezení rušení držby žalobce (výrok I).

22. Soud v posuzované věci rozhodoval formou usnesení (viz § 180 odst. 1 o. s. ř.), které je předběžně vykonatelné (viz § 171 o. s. ř.). Výrok I., u něhož není stanovena lhůta k plnění, je tak vykonatelným doručením usnesením.

23. Výrok II. o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplaceným soudním poplatkem částka a zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po částka (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) převzetí a příprava zastoupení, 2x písm. d) písemné podání a odvolání) a 3 náhradami hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši částka byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení mohou účastníci řízení podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení Městskému soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu. Podání odvolání nemá odkladný účinek. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se nucené splnění povinnosti návrhem na nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.