7 C 65/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 20 905 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % p.a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % p.a. od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro adresa částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky shora uvedené spolu s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka. Jistina a Poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne datum, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil částka. Touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Žalobkyně vyzvala žalovanému k úhradě dlužné částky dne datum, přičemž žalovaný na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se meritorně nevyjádřil.

3. Z předložených listin vyplývají tato skutková zjištění. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena prostřednictvím webové stránky Anonymizováno Anonymizováno smlouva o zápůjčce (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum,), na základě kterých byly žalovanému bezhotovostně poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně), které se zavázala vrátit do datum společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky částka (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum). Žalobkyně poukázala částku ve výši částka na účet žalovaného, specifikovaný ve Smlouvě o zápůjčce (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně). Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum ve spojení s podacím lístkem z téhož dne žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši částka ve lhůtě 3 dnů (prokázáno výzvou ze dne datum). Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný žalobkyni dosud uhradil částku částka.

4. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně žalovanému dne datum poskytla částku celkem částku částka, kterou se žalovaný zavázala společně s příslušenstvím vrátit do datum, což však neučinil, když na svůj dluh uhradil pouze částka. Žalovaný zbývající dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

6. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ustanovení § 1820 a násl. o. z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o. z.).

8. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

9. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

10. Podle ustanovení § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

11. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo dne datum přistoupeno k uzavření smlouvy o zápůjčce v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o. z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o. z., tedy prostřednictvím stránek Anonymizováno. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s poplatkem za její sjednání ve výši částka. Žalovaný žalobkyni zaplatil částku částka.

15. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení jejího souladu s dobrými mravy. Dospěl přitom k závěru, že smlouva je absolutně neplatná z důvodu ustanovení § 588 o. z. Soud má v této souvislosti za to, že tato smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvě sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Ze smlouvy je zřejmé, že žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši částka, přičemž žalovaný byla povinna tuto jistinu žalobkyni vrátit navýšenou o sjednaný poplatek ve výši částka (60 % poskytnuté částky, navíc ve lhůtě 3 měsíců od poskytnutí zápůjčky. Soud hodnotí požadovaný poplatek jakožto sjednanou úplatu za půjčení peněz, tedy svou podstatou kapitalizovaný úrok, kdy poukazuje zejména na tu skutečnost, že daný poplatek byl sjednán za činnosti spojené s poskytnutím zápůjčky, které nijak nevybočují z běžné činnosti poskytovatele úvěrů (půjček či zápůjček), přestože se v případě žalobkyně jedná o nebankovní subjekt. Byla-li žalované poskytnuta jistina ve výši částka a je-li v této souvislosti požadován úrok v kapitalizované výši částka, tj. má-li žalovaná uhradit celkem hodnota % poskytnuté částky za 3 měsíce od poskytnutí zápůjčky, má soud za to, že takto sjednané úroky (v přepočtu 240 % ročně) je třeba posoudit jako zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou.

16. Již v době před účinností současného občanského zákoníku dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Obecně je pak dovozováno Nejvyšším soudem, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj – až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

17. V předmětné věci byl úvěrovou smlouvou sjednán smluvní úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 240 % p. a. Výše úroku sjednaného v projednávané věci tedy vysoce přesahuje maximální výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za natolik dramatický, že zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Částka poskytnutá žalovanému vykazuje znaky lichvy tak, jak je tato definována v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, když výše úroků podstatě přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru a půjček. Zjevné porušení dobrých mravů nabývá v tomto případě ještě vyšší intenzity, protože se jedná o smlouvu se spotřebitelem, který je slabší smluvní stranou a náleží mu tak zvýšená ochrana. Není tudíž pochyb, že jen na základě tohoto konstatování předmětná smlouva o úvěru naplňuje ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 199/11. Ochrana takto nabytých práv pak stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (dále srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 562/12).

18. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne datum je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o. z. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny, nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky a pokuty dle dané smlouvy. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku ve výši částka, na který žalovaný zaplatila částka, a proto žalobkyni náleží právo na zaplacení nesplacené jistiny ve výši částka, a to s ohledem na částečné plnění žalovaného. Nesplacená jistina žalobkyni náleží jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z., při absolutní neplatnosti smlouvy pro zjevný odpor s dobrými mravy, a to včetně zákonného úroku z prodlení od datum, tedy ode dne po splatnosti zápůjčky, podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka, o niž se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila (výrok I).

19. Ve zbývajícím rozsahu (tj. co do uhrazení částky ve výši částka s příslušenstvím soud žalobu výrokem II zamítl. Jak bylo uvedeno výše, v rozsahu nad rámec bezdůvodného obohacení žalobkyni žádné plnění nenáleží, a to pro absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce.

20. Výrok III. o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že že je nepřiznal žádnému z účastníků.

21. Výrok IV. o nákladech řízení mezi žalobkyní a státem je odůvodněn ust. § 2 odst. 1 zák. o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku částka, ač soudní poplatek činil částku částka. Soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně tak soud žalobkyni doměřil, a to ve výši částka (položka 1 písm. b) ve spojení s položkou 2.2 sazebníku soudních poplatků).

22. Lhůta k plnění soud byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., věta první před středníkem, když soud neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.